Osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942

Vážení přítomní,

těší nás, že si můžeme letošní výročí konce 2. světové války připomenout právě zde, ve Strašnicích, jednak u Sokolovny v Saratovské ulici, jednak zde v Kralické, v budově sboru Českobratrské církve evangelické.

Zavedli jsme na radnici zvyk navštívit každý rok jiné místo spojené s koncem války a hrdinstvím našich lidí. I místa málo známá, málo frekventovaná.

Letos je velké, osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942. Letos si též díky usnesení našeho Parlamentu 27. května poprvé připomeneme Den národního vzdoru. Vrcholný čin našeho domácího i západního odboje – odstranění tyrana Reinharda Heydricha – byl potrestán v červnu 1942 likvidací dvou obcí, Lidic a Ležáků, a 22. října 1942 pak masovou popravou dvou set šedesáti dvou spolupracovníků parašutistů v koncentračním táboře Mauthausen.

Chceme si spolu s vámi právě zde a v tomto výročním roce připomenout jednoho z velkých a pozapomenutých hrdinů našeho odboje, pana Miroslava Vojtěchovského. Evangelického křesťana, skauta, sokola, člověka podnikavého a věrného vlasti.

Zhruba 10 minut pěšky odsud, za dnešním areálem Gutovka, naproti někdejší malé strašnické „staré škole“ (dnes budova Policie ČR) stál před 80 lety statek rodiny Vojtěchovských. Z něho se v zimě a na jaře 1942 vysílaly zprávy do Londýna. Zde nějakou dobu pobývali parašutisté Gabčík, Kubiš a Valčík a několikrát zde byl i štábní kapitán Václav Morávek, jeden z tří králů. Miroslav Vojtěchovský byl za svou odbojovou činnost, spojenou s vysíláním zpráv do Londýna, zatčen a 30. června 1942 v Kobylisích ve věku 36 let popraven.

Sílu k tomu, aby dělal to, co dělal, sbíral jistě i tady v Kralické ulici. Čest jeho památce! Poděkování a vděčnost konkrétním hrdinům, kteří bojovali za naši svobodu.

Osobnost Miroslava Vojtěchovského si zasluhuje větší pozornost. Aktivní občan první republiky, podnikatel, sportovec, skaut, křesťan a jeden z hlavních sponzorů a hybatelů výstavby tohoto kostela a zázemí sboru. Dlužno poznamenat, že kostel byl vystavěn v civilním stylu, ostatně jak to bylo napříč konfesemi v tu dobu běžné. Chceme vyzvat vaše společenství, aby se pokusilo pátrat hlouběji po jeho stopách, jeho odkaz si zasluhuje jmenovité zdůraznění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *