Kvalita sociálních služeb začíná u toho, jak vedeme lidi

Čím déle vedu Diakonii Praha, tím víc si uvědomuji, že kvalita sociálních služeb nestojí jen na metodikách, standardech nebo dobře nastavených procesech péče. Stojí také na tom, jak vedeme lidi.

Proto pro mě práce na novém systému hodnocení zaměstnanců nebyla jen HR projektem. Byla to jedna z důležitých systémových změn organizace za dobu, co ji vedu.

Hodnocení zaměstnanců jsme měli i dříve. Postupně jsme ale viděli, že už neodpovídá velikosti organizace ani tomu, jak chceme naše týmy vést. Místy se z něj stávala spíš každoroční povinnost než skutečný nástroj zpětné vazby a rozvoje.

Nešlo nám proto o nový formulář. Chtěli jsme vytvořit společný rámec pro vedení lidí: jasně pojmenovat očekávání, propojit pracovní výkon s hodnotami organizace, posílit průběžnou zpětnou vazbu a naučit se vést i obtížné rozhovory včas, otevřeně a s respektem.

Právě to bylo nakonec nejtěžší. Ne vytvořit hodnoticí škálu, ale shodnout se na tom, co vlastně považujeme za dobré vedení lidí a dobrou práci v Diakonii Praha.

Systém metodicky připravila naše manažerka péče o zaměstnance a do jeho vzniku se výrazně zapojili také vedoucí pracovníci jednotlivých služeb. Dlouhé měsíce jsme společně hledali podobu, která bude profesionální, lidská a zároveň použitelná v každodenním provozu sociálních služeb.

Žádná metodika ale sama kulturu organizace nezmění. Ta se vytváří každý den — podle toho, zda vedoucí dávají průběžnou zpětnou vazbu, jasně formulují očekávání, dokážou ocenit dobrou práci a zároveň otevřeně řešit situace, kdy něco nefunguje.

Dnes ještě víc věřím, že kvalitní sociální služba nevzniká jen odborností směrem ke klientům. Vzniká také kvalitou leadershipu, spolupráce a prostředí, ve kterém lidé pracují.

Protože kvalita péče o klienty začíná i kvalitou vedení těch, kteří ji poskytují.