Opravdu dobrovolnictví nic nestojí?

Dobrovolnictví si často spojujeme s představou, že někdo věnuje svůj čas a pomáhá bez nároku na odměnu. Jenže kvalitní dobrovolnický program není zadarmo.

V Diakonii Praha to velmi dobře vidíme například v programu 1+1 služby Dobroduš, kde dobrovolníci dlouhodobě doprovázejí lidi s duševním onemocněním při návratu do běžného života.

Dobrovolník ale nepřichází do prázdna. Je potřeba ho vybrat, připravit, propojit s konkrétním člověkem, průběžně podporovat a být mu k dispozici, když se objeví složitá situace. Stejně důležité je pečovat o celý vztah tak, aby byl bezpečný a přínosný pro obě strany.

Za každým dobře fungujícím dobrovolnickým programem proto stojí koordinace, odborná podpora, komunikace a člověk, který celý systém drží pohromadě.

A právě tato práce bývá nejméně vidět – a zároveň se na ni často nejhůře hledají peníze.

Přitom právě ona rozhoduje o tom, jestli dobrovolnictví bude jednorázovým dobrým skutkem, nebo dlouhodobou a skutečně kvalitní pomocí.

Možná bychom proto měli jinak přemýšlet i o firemním a CSR partnerství. Nejen podporovat konkrétní dobrovolnické akce, ale také infrastrukturu, díky které mohou dobrovolníci bezpečně a dlouhodobě pomáhat.

Protože dobrovolník svůj čas daruje. Kvalitní dobrovolnictví ale někdo musí profesionálně zajistit.