Velké projekty se nevejdou do jednoho volebního období. Drážní promenáda je toho důkazem.

Dnešní procházka po trase Drážní promenády s náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem mi znovu připomněla, jak dlouhou cestu musí velké městské projekty někdy urazit.

Myšlenka využít bývalou železniční trať přes Vršovice vznikla přibližně před dvanácti lety. Od té doby se na její přípravě vystřídalo několik politických reprezentací a každá projekt posunula o kus dál.

V letech 2018–2022, kdy jsem byla starostkou Prahy 10 a měla v gesci územní plánování, jsme významně ovlivnili jeho budoucí podobu. Z původní představy především cyklistického propojení jsme prosazovali skutečný liniový park – se zelení, místy pro odpočinek a setkávání a s bezpečným prostorem pro pěší i cyklisty.

Přípravu postupně ovlivnily další okolnosti, například plánovaná vysokorychlostní železnice nebo složité majetkové vztahy. U projektu, který vzniká tak dlouho, je to vlastně přirozené. Podmínky se mění a projekt se jim musí umět přizpůsobit.

Podstatné je neztratit jeho hlavní smysl a pokračovat.

Dnes už je Drážní promenáda zase o kus dál. Klíčové pozemky se podařilo získat a pokračuje projektová a majetková příprava.

Po dvanácti letech už to není jen vzdálená představa na mapě. Je stále reálnější, že se z bývalé železniční trati jednou stane nová cesta a zelený prostor napříč Vršovicemi.

Právě takové projekty ukazují, proč je v komunální politice důležitá kontinuita. Výsledek často neuvidíte během jednoho volebního období. Musíte ale udělat svůj díl práce tak, aby na něj mohl někdo další navázat.

A Drážní promenádu je teď potřeba dotáhnout.