Již od konce roku 2017 řeším jako senátorka situaci na úřadech práce, a to zejména v Praze. Ukazuje se, že jde o běh na dlouhou trať, stále totiž dostávám zprávy ze svého obvodu na Praze 10, že lidem nedorazily dávky včas. Často jde navíc o existenční otázku, kdy senioři či rodiny s dětmi náhle kvůli výpadku dávek nemají peníze na běžné věci jako jídlo a prostředky osobní hygieny. Je skoro pozoruhodné, že zatím dle paní generální ředitelky úřadu práce nepřišla žádná žaloba.
Osobně jsem se sešla spolu s kolegyní a kamarádkou poslankyní Olgou Richterovu s paní generální ředitelkou ÚP ČR, paní Kateřinou Sadílkovou. Ptala jsem se na situaci na Praze 10 i v celé ČR. Zajímalo mne hlavně zpoždění výplat dávek, ale také dopady nové legislativy či problematika výplaty části příspěvku na živobytí v poukázkách.
Přes všechna opatření chybí v Praze na úřadech práce více než desetina pracovníků. Navíc se kvůli změnám v zákonech zvýšila náročnost úkonů. Zatímco v minulosti jeden pracovník zvládl vyřizovat na 600 dávek, od letoška je to 420. Stovky lidí v Praze stále nedostaly dávky, na které mají nárok (předtím šlo o tisíce).
Jednou z cest, jak ulehčit úřadům práce a zároveň umožnit větší komfort pro klienty, je elektronizace. S paní ředitelkou jsme probíraly možná řešení. Sama jsem navrhla vytvoření infografiky pro snadné vyplnění žádosti o prodloužení rodičovské (změny výše výplaty rodičovského příspěvku). Věřím, že některá diskutovaná opatření budou brzy uvedena v život.
Na konci dubna se sešel sociální výbor Poslanecké sněmovny. Mám to štěstí, že ve výboru pro sociální politiku je místopředsedkyní právě Olga Richterová, se kterou na problematice spolupracuji. Výbor se usnesl se, že ÚP má dodat návrh konkrétních legislativních opatření, které by pomohly zvýšit přehlednost a efektivitu vyplácení dávek. Dále má ÚP dodat data po druhém čtvrtletí tohoto roku, které by potvrdily (či vyvrátily) dosavadní předpoklad, že některé změny (např. čtvrtletní dokládání vyúčtování nákladů za byt pro výplatu příspěvku na bydlení) nepřinesly žádné úspory, ale naopak vedly ke zvýšení administrativních nákladů a přetížení zaměstnanců. Výbor si dále vyžádal statistiky stížností klientů na úřad.
Zákony by měly život občanům zlehčovat a nikoli ztěžovat. Neměly by přinášet zbytečnou administrativní zátěž, která v důsledku nepřináší ekonomické či jiné výhody pro stát. Je možné, že bude třeba legislativu opravit. To je přesně důvod, kvůli kterému pro vás jako senátorka pracuji. Malé změny k lepšímu znamenají mnohdy klidnější život pro všechny.
Změny zákonů v minulém roce přinesly řadu novinek:
– Rodiče si mohou vybrat čerpání vyšší rodičovské po kratší dobu (výši čerpání rodičovské navíc mohou každé 3 měsíce měnit)
– Příjemci příspěvku na bydlení musí každého čtvrt roku dokládat vyúčtování nákladů za byt
– Rozšířil se okruh rodin, které mohou dostat přídavky na děti
– Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí (hmotná nouze) se vychází z čistého příjmu za poslední tři měsíce. Jestliže pobíráte příspšvek déle než půl roku, začnou vám vyplácet minimálně pětatřicet procent dávky v poukázkách.
To jsou jen některé novinky. Způsobily však náhlou administrativní zátěž a také příliv klientů na úřady práce. Klienti si často nevěděli rady a neměli správné informace. Navíc se zvýšil čas, který průměrně potřebuje pracovník ÚP k vyřízení žádosti klienta.