Dva a půl měsíce v Senátu

Co všechno stihla nová senátorka od úspěšného druhého kola senátních voleb 15. října? Jsou to teprve dva a půl měsíce, ale zdá se to mnohem déle…

Pro občany v Praze 10, Dubči a Štěrboholech

Řešila jsem s občany Prahy 10 jejich starosti a problémy. Co to obnáší? Vyřídila jsem asi 60 telefonátů, téměř 120 e-mailů a absolvovala více než 20 schůzek na nejrůznější témata. Od nočního hluku po hledání vhodného bytu pro rodinu v nouzi.

Zveřejnila jsem závěrečný účet své kampaně (a byla bych ráda, kdyby mne následovali i ostatní, považuji to za standard).

Začala jsem ve svém Deníku senátorky zveřejňovat, co každý den dělám.

Vyjednávala jsem a zařizovala všechno tak, abych pro vás v lednu otevřela senátorskou kancelář, kde pro vás všechny budu pravidelně dostupná.

Nezapomněla jsem na Štěrboholy, kde jsem se zúčastnila zasedání zastupitelstva, ani na Dubeč, kde jsem ve spojení s panem starostou i s občany, kteří se na mě obrátili např. kvůli zavření školního bufetu.

V Senátu

Zúčastnila jsem se všech tří dosavadních zasedání Senátu.

Jsem aktivní členkou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a Mandátového a imunitního výboru.

Prostudovala jsem více než 50 senátních tisků, desítky usnesení výborů a komisí, řadu pozměňovacích návrhů a důvodových zpráv k zákonům.

Senátní práce má smysl. Příklad 1: Díky spolupráci s kolegyní-zastupitelkou Lucií Sedmihradskou, expertkou koalice VLASTA na rozpočty měst a obcí, jsem se podílela na takřka jednomyslném senátním zamítnutí špatného zákona o rozpočtové odpovědnosti z dílny ministerstva financí.

Příklad 2: Podpořila jsem novelu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a novelu vinařského zákona.

Hlasovala jsem celkem 82x.

Setkala jsem se se zástupci České lékárnické komory, Svazu vinařů, neziskových organizací, Rekonstrukce státu, a dokonce i s jedním kandidátem na prezidenta.

Sečteno a podtrženo: Pracuji na tom, co jsem slíbila. Podílím se na zlepšování a opravování zákonů, které jsou špatně připravené. A ujistila jsem se o tom, že senátorka skutečně může konkrétně ovlivňovat dění v Praze 10 a spolupodílet se na tvorbě pravidel platných v celé České republice.

Budu ráda za vaši zpětnou vazbu.

Špatný předvánoční vtip! Ožívá překladiště v Malešicích… Terminál Malešice musí občané i představitelé Prahy 10 odmítnout

Dnes jsme se spolu se svým kolegou z Koalice Vlasta zastupitelem  Milanem Maršálkem osobně setkali s obyvateli starých Malešic, kteří nesouhlasí s výstavbou nového kontejnerového překladiště v místě jejich bydliště.

Řešili jsme s nimi urychlený postup v připomínkování tohoto stavebního záměru, který byl v příslušném věstníku (http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA1037) zveřejněn těsně před Vánoci. Lhůta pro připomínkování tím pádem uplyne už 5. ledna 2017.

Je zřejmé, že načasování tohoto kroku investorem na období svátečního volna bylo účelné. Navzdory této skutečnosti jsme se ochotně vydali koordinovat občanské i odborné aktivity do terénu. Svátky nesvátky, déšť nedéšť.

Na schůzku s občany na mostě u nákladového nádraží Malešice dorazili též  vedoucí odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje Martin Pecánek a radní pro dopravu Martin Hejl. Dohodli jsme se na společně koordinovaném postupu. Naše (zatím) opoziční práce není zbytečná.

Rozpočtová odpovědnost – past na obce?

Na druhé schůzi Senátu byl projednáván zákon o rozpočtové odpovědnosti. Z materiálů, které jsem obdržela, bylo jasné, že je to zákon, který ovlivní činnosti obcí a měst, ale neměří všem stejným dílem. O stanovisko jsem požádala docentku Lucii Sedmihradskou, naši kolegyni z Koalice Vlasta, expertku na rozpočty obcí z VŠE.

Zákon byl špatně připraven. Z původně ústavního zákona, který nenašel ve Sněmovně dostatečnou podporu, se stal zákon běžný, který se dá mnohem snáze měnit. Argumentovalo se také nutností urychleně implementovat směrnici Rady EU, jež členským státům ukládá zavést zásady a principy posilující transparentnost a zdraví veřejných financí. Mělo se tak stát do 31. prosince 2013. Asi i kvůli tomu se na zákon tolik spěchalo. Je zarážející, že předkladatelé nebyli schopni připravit kvalitní zákon a zajistit si dostatečnou podporu.

O co jde po obsahové stránce? Vláda má pod přímou kontrolou pouze vybrané ústřední vládní instituce. Jenže rozpočtová politika je realizována na všech úrovních, samosprávou (resp. územními samosprávními celky), ale také zdravotními pojišťovnami a dalšími veřejnými institucemi. Zákon nastavuje pravidla transparentního a vyrovnaného hospodaření i pro ty úrovně vlády, které stát dosud přímo nekontroloval. Jenže stanovuje pro různé subjekty různá omezující pravidla.

„Navrhované dluhové pravidlo pro územní samosprávy je v praxi různě přísné pro různé obce. 53 % obcí by si nemohlo půjčit víc než 5 milionů Kč. To jim prakticky znemožní se rozvíjet. Nebudou si totiž moci půjčit ani na spoluúčast u dotace,“ prohlásila Lucie Sedmihradská.

Dlužno podotknout, že příčina finančních potíží většiny obcí leží jinde než v přijetí nadměrného dluhu. Babišem navržená regulace dolehne na obce, které podle Monitoringu hospodaření obcí problémy nemají, a naopak ji nepocítí obce, které problémy mají.

O zákonu se hlasovalo 30. listopadu a já jsem hlasovala pro zamítnutí, stejně jako dalších 63 senátorů a senátorek z celkem 67, a to včetně senátorů reprezentujících hnutí ANO, tedy předkladatele. Doufám, že velmi vážné chyby v zákoně budou opraveny a principy vyrovnaného hospodaření a transparentních veřejných financí budou nastaveny stejně pro všechny.