Stát v řešení sociálního a dostupného bydlení dlouhodobě selhává. Senátní podvýbor pro bydlení pod mým vedením toto téma pravidelně otvírá se všemi aktéry. Důležitá je pro nás zpětná vazba z obcí, kterou do diskusí s ministerstvy přenášíme. Proto jsme s členy podvýboru pro bydlení vyrazili do Liberce za panem náměstkem primátora Jiřím Langrem jednat o jejich zkušenostech s projektem Housing first i celkově o oblasti sociálního bydlení. Musím se opakovat, že alfou a omegou je zákon o sociálním bydlení, který nám zoufale chybí.
Liberec pod patronátem současného pana náměstka Langra začínal s prvními projekty v oblasti sociálního bydlení v roce 2015. Po předchozí rozsáhlé privatizaci zbylo z městského bytového fondu jen něco kolem 1200 bytů z původních 18.000. Ze začátku, kdy se bytové věci řešily spíše ad hoc, se Liberec posunul k systému, který má jasně stanovená pravidla pro všechny kategorie bytů, a kde jsou všechny byty určené na sociální bydlení. Zpřísnila se vstupní kritéria, zejména kritérium příjmové. Smlouvy na dobu neurčitou už radnice nedává. Nastavení systému výrazně pomohla spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a Platformou pro sociální bydlení, s nimiž pracuje liberecká radnice dodnes.
Sčítání osob v bytové nouzi
Na začátku stála důkladná analytická práce, kdy Liberec provedl sčítání osob v bytové nouzi na svém území – od lidí bez přístřeší, přes azylové domy a ubytovny. Celkově bylo potřeba zaměřit se na cca 500 osob, z nichž 250 – 300 bylo možné zapojit do nového systému. Problém je ovšem velmi malé množství bytů, které je možné každý rok přidělit. Většina je obsazena a nové se zpravidla uvolňují pouze úmrtím či výpovědí. Jedním z řešení jsou tedy i opravy zanedbaných městských domů, kde se v rámci rekonstrukce dá projektovat více bytů, než původně v domech bylo. Navíc se opravami městských nemovitostí kultivuje veřejný prostor, což mnoho obyvatel Liberce oceňuje.
Housing first
Systém Housing first spustila radnice poprvé na jaře roku 2018. Systémem prošlo za tu dobu asi 27 osob, z toho 16 aktuálně bydlí. S 8 nájemníky musel Liberec smlouvy ukončit, buď aktivní výpovědí, nebo na základě uplynutí smlouvy. Představitelé úřadu i politiků nezastírají, že se potýkají s nejrůznějšími problémy. Klíčová je spolupráce se sociálními pracovníky. Ti musí s klienty na začátku trávit opravdu hodně času. Dle zkušeností z Liberce jsou zpočátku nutné i 3 návštěvy týdně. Ukazuje se také, že finanční záležitosti nájemníků jsou naprosto klíčové. Někteří klienti jsou schopni se o své finance postarat naprosto bez problémů, ale většina ne. U těch je třeba, aby se sociální pracovník věnoval také tomu, zda klient nemá problém s placením nájmu, služeb, splácením dluhu z minulosti apod., jinak je velká šance na neúspěch zabydlování.
Žadatelé o obecní bydlení jsou vytipováni spolupracujícími organizacemi, se kterými vyplní dotazník. Pracovní skupina pak všechny žádosti posuzuje a vybírá žadatele, jehož profil nejlépe odpovídá kritériím. V poslední době, když už se systém usadil, se otevírají nové výzvy. Například nyní řeší osamělost nových nájemníků, která se často objevuje zkrátka z důvodu vytržení klienta z jeho běžného prostředí, jakkoli nevyhovující bylo, a jeho umístění do bytu, kde nemá žádné přátele, v okolí nikoho nezná a ani neví, jak nové vztahy navázat. To vše nyní sociální pracovníci řeší, společně hledají, jak těmto výzvám čelit. Ukazuje se také, že při řešení bytové nouzi v Liberci zásadně chybí zdravotní služby, psychiatři, terapeuti, lékaři, kteří by byli pro klienti dostupní.
Ubytovny
Jedním z témat, která jsme při návštěvě na radnici také řešili, byly ubytovny. Liberec se k nim nestaví vyloženě negativně. Rozhodně není cestou všechny je zavřít, i kdyby to skutečně bylo v silách města, což není, ale kam by se hlavně poděli všichni lidé, kteří tam bydlí? Bohužel realita je taková, že jinde bydlení neseženou. Problémem tak zůstává spíše to, jak s klienty ubytovny zachází, zda mají férové smlouvy, zda je situace v pořádku z hlediska hygieny (velký výskyt štěnic v lokalitě), zda nedochází k násilí či obtěžování apod. Zde jsme si jako senátoři vyslechli stížnosti na bezzubost současného nastavení. Existuje systém kontrol, který ale v praxi není účinný, někam může hygiena, někam OSPOD, někam stavební úřad, ale tyto organizace spolu nepracují v součinnosti. To je určitě podnět, kterým bychom se rádi dále zabývali. Možná není nutná legislativní změna, ale určitě je nutná lepší vymahatelnost.
Nábytková banka
V rámci návštěvy Liberce nám sociální odbor města zprostředkoval návštěvu nábytkové banky, neziskové organizace, která shromažďuje nábytek, oblečení, hračky a další vybavení domácnosti, které zase distribuuje zdarma dále. S kolegy senátory jsme se ptali jak přesně fungují. Klienti, kteří něco potřebují si přinesou žádost potvrzenou sociálním pracovníkem. Následně jsou jim potřebné věci zdarma poskytnuty. Paní ředitelka pracuje jako dobrovolnice, z dotací řeší organizace nájem, pojištění a služby. Všem moc držíme palce, ať získají potřebné finance na provoz a ať mohou své služby nadále nabízet a dokonce rozšiřovat.
Potravinová banka
Potravinová banka byla naší další zastávkou. Slouží pro územní celého libereckého kraje. Spolupracuje s více než 55 organizacemi na základě smlouvy. Loni byli schopní distribuovat dále přes 133 tun darovaných potravin. Letos jsou již v polovině roku na dvojnásobku a chtějí dále rozšiřovat své služby.
Dostávají se sem potraviny, které by se jinak vyhodily. Jsou to v kostce dva druhy potravin: potraviny s uvedeným datem „spotřebujte do“. Ty dostanou většinou 2 až 3 dny před projitím a musí rychle hledat zájemce. Další druh jsou potraviny s minimální trvanlivostí. Zde uvádím pár zajímavostí: dětský výrobek se zárukou rok je možné spotřebovat např. cca další 3 měsíce. Nápoje, těstoviny, rýži, olej dalších 6 měsíců. Některé další potraviny dokonce dalších 9 měsíců.
Liberec mění zažité pořádky
Jsem moc ráda, že jsme s kolegy senátory Liberec navštívili. Vznesli jsme mnoho dotazů a otevřeli zejména témata řešení systému bydlení ze stran obcí, zadlužení obyvatel, problémy s ubytovnami a vyloučenými lokalitami, rekonstrukce obecních bytů a domů, možnosti komunikace s ubytovnami a nalézání cest z obchodu s chudobou. Liberec opravdu mění zažité pořádky už několik let a je skvělé, že jeho představitelé jsou ochotni své zkušenosti sdílet. Určitě zůstaneme v kontaktu.
Přestože termín byl vybrán v době letních dovolených, zúčastnili se kolegové senátoři Zdeňka Hamousová, Miroslav Balatka, Přemysl Rabas, a připojil se k nám i pan Zbyněk Linhart za Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a místní pan senátor Michael Canov. Všem zúčastněným moc děkuji a jsem ráda, že jsme mohli vést podnětnou diskuzi na radnici i s místními organizacemi.
