Senát jako pojistka demokracie: Ústavní soud necháváme přezkoumat možnost bezhlavého omezování osobní svobody cizinců

V prosinci jsem připojila svůj podpis pod návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu.

Poslanecká sněmovna totiž v polovině loňského roku přehlasovala senátní veto vládní novely zákona o pobytu cizinců, ačkoliv jsme jakožto senátoři několikrát důrazně upozorňovali na protiústavnost některých opatření.

Do vládní novely z pera bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) totiž jeho stranický kolega a bývalý člen KSČM Václav Klučka totiž bez většího zájmu veřejnosti, médií i dalších politiků vpravil ve druhém čtení svůj pozměňovací návrh.

Podle něj každý cizinec zadržený v České republice, který je případně propuštěn ještě před pravomocným rozhodnutím soudu, nemá absolutně žádnou možnost nechat nezávislý soud přezkoumat toto omezení své osobní svobody. České právo tak cizím státním příslušníkům absolutně znemožňuje jakkoliv se domoci soudní ochrany v případě omezení základní lidské svobody.

nový odstavec 6 § 172 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
(6) V případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.

nový odstavec 9 § 46a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
(9) V případě, že je zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.

V extrémních případech zákon připouští též postup, kdy ministerstvo bude opakovaně rozhodovat o zajištění cizince a následně jej propouštět, čímž jakémukoliv přezkumu zamezí a znemožní cizinci domoci se spravedlnosti. Ten by tak na své svobodě mohl být omezován po neomezeně dlouhou dobu.

Dále je také nutné podotknout, že jednou takto zadržený cizinec, jehož případ nemohl být přezkoumán, bude již navždy veden ministerstvem jako cizinec, který porušil zákon, čímž mu bude do budoucna velmi zkomplikována možnost na získání povolení k pobytu v Česku.

Senát se tedy znovu ukázal jako skutečná pojistka demokracie a ochránce základních lidských práv a svobod. Podnět k Ústavnímu soudu je sice až krajní možnost řešení, ale v momentě, kdy bývalé složení Poslanecké sněmovny odmítlo výhrady Senátu k této novele, nám nezbylo nic jiného.

Děkuji tímto Václavu Láskovi za jeho odvedenou práci.

 

Historie sněmovního tisku 990

 

Fronty a zmatek, na úřadu práce Prahy 10 chybí víc jak polovina pracovníků

 Neskutečných skoro 6.hodin čekání na tomto úřadě!!! Přišla jsem v 9:20 a odcházela po 15té!!! Dovolat jsem se snažila během měsíce listopadu a prosince 2017 bez úspěchu!!! Leden 2018 6tihodinové čekání, kdy tam maminky hodiny a hodiny čekaly s uplakanými dětmi!!! Důchodci umdlévali. Bylo to šílené!!! Okolo 10:45 už přestali vydávat lístky a lidé včetně mě čekali i přes oběd pracovnic v hale.

To je zkušenost jedné maminky z Prahy 10, kterou sdílela na Facebooku. Je vaše zkušenost podobná? Nejste sami. Podle informací, které se ke mě jako senátorce dostávají, to vypadá jako systémový problém. Spolupracuji s poslankyní Olgou Richterovou, která k tématu vydala tiskovou zprávu.

Osobně jsem se v pátek 2. února sešla s paní ředitelkou kontaktního pracoviště Úřadu práce (ÚP) na Praze 10 a vedoucí oddělení hmotné nouze. Dotazovala jsem se jednak na praktické okolnosti procesu pomoci v hmotné nouzi (kvůli mému podání ústavní stížnosti). Dalším tématem byly stížnosti občanů, které jako senátorka stále častěji dostávám:

  • nekonečné fronty na ÚP na Praze 10, které musí rodiče s miminky, či senioři absolvovat i několik dnů za sebou
  • zpoždění výplat podpory, např. rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení, přídavku na dítě atd.
  • nedostatečná informovanost žadatelů, jak jinak než osobně se dá o podporu žádat
  • nemožnost dovolat se na úřad práce telefonicky, či dostat odpověď na email
  • nemožnost objednat se na konkrétní čas

Jaká je situace na úřadu práce Prahy 10

Paní ředitelka mne informovala, že o problémech ví, denně dostává mnoho emailů, lidé volají, či přímo přijdou na úřad řešit akutní problémy. Na oddělení dávek státní sociální podpory je delší dobu akutní podstav (místo 11 pracovníků jich má ÚP k dispozici 4). Paní ředitelka mne dále informovala, že průběžně probíhají výběrová řízení na nové pracovníky. Práce je však velmi stresující a náročná, a tak mnoho uchazečů brzy odchází. Pokusy o přesuny všech zaměstnanců k přepážkám nepřinesly zlepšení, protože se pak nezvládalo další zpracovávání žádostí. Navíc se po novém roce změnily některé zákony. Hlavně jde o příspěvky na bydlení, o které je třeba žádat každé kalendářní čtvrtletí, protože nárok na tuto dávku je přiznáván zpětně. Došlo k nedorozumění, že kdo to nepodá do konce ledna nemá nárok, přitom je možné dokládat do konce čtvrtletí a tak všechny úřady práce čelí nebývalému náporu.

Zdroj: foto žadatelky o rodičovský příspěvek zveřejněné na FB dne 1. února 2018 (Ivana Bártová)

Očekává se, že příští měsíc by mělo dojít k částečnému zklidnění. S paní ředitelkou jsme probíraly i to, jak zlepšit informovanost čekajících žadatelů, kde jsem navrhovala:

– distribuovat formuláře přímo u výdeje lístků na pořadí
– informovat o možnostech podání přes podatelnu a elektronického podání
– vyvěsit důležitá telefonní čísla
– sestavit manuál, aby s většina žadatelů mohla vyplnit formulář sama

Paní ředitelka slíbila, že se bude řešení problémů nadále intenzivně věnovat. Podala už i podnět na generální ředitelství ÚP. Já mám v plánu jí opět příští týden kontaktovat, co se již podařilo.

Jaké jsou možnosti řešení…

…pokud nechcete čekat frontu:

  • Vyzvednout si příslušný formulář na podatelně ÚP (která se nachází v budově úřadu vedle podatelny MČ Praha 10), vyplnit jej a odevzdat opět na podatelně (odpadá čekání)
  • Zatelefonovat si o radu, informovat se o nejlepším postupu dopředu na kontaktním čísle ÚP (Call centrum ÚP ČR: +420 – 844 844 803). Nebo kontaktovat přímo pracoviště ÚP Praha 10
  • Předvyplnit si formulář dle vzoru dostupného na stránkách ÚP ČR: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu
  • Vyplnit a podat elektronický formulář pro dávky státní sociální podpory a pěstounské péče: https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp

…pokud čekáte na podporu déle než 60 dnů:

  • Pokud jste klientem ÚP: dostáváte např. příspěvek na živobytí, můžete v případě problémů dostat např. doplatek na bydlení
  • Pokud nejste klientem ÚP, dostanete se do hmotné nouze (např. vám nejsou včas vyplaceny dávky rodičovského příspěvku), tak lze poskytnout tzv. mimořádnou okamžitou pomoc
  • V těchto případech je lepší obracet se na pracovníky ÚP nikoli na pracovišti státní sociální podpory (tedy „dole“, kde se berou lístečky a čeká se u přepážek), ale v budově A, ve 3. patře. Ochotně vám poradí.

Jaké budou mé další kroky?

  • Zašlu své dotazy ministryni práce a sociálních věcí (v demisi) a v nejbližší době se zúčastním schůzky s paní ředitelkou generálního ředitelství ÚP ČR.
  • Navrhnu ministryni zavedení intuitivního elektronického dotazníku (zejména pro dávky rodičovské podpory, což ušetří mnoha rodičům cestu na úřad osobně)
  • Budu iniciovat možné změny zákona s cílem sloučit některé dávky (např. příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení)

Závěrem

Moje spolupracující kolegyně poslankyně Olga Richterová (je zároveň se mnou i zastupitelka na Praze 10), které jsem zprostředkovala detailně situaci na ÚP Prahy 10, prosadila usnesení Výboru pro sociální politiku Parlamentu ČR, které vyzývá Generální ředitelství ÚP a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o neprodlené zmapování aktuálního stavu, tedy prověření způsobu a termínů vyplácení dávek a příspěvků, dále o revizi dostatečného personálního zajištění fungování úřadů práce a taktéž o přijetí nápravných opatření k odstranění zjištěných problémů. K této žádosti se samozřejmě připojuji.

Zůstanu nadále v kontaktu s paní ředitelkou kontaktního pracoviště ÚP na Praze 10 a budu se dotazovat na zlepšení současné situace. Opět vás budu informovat zde, na svém blogu, a také na své stránce na Facebooku.

Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Česká televize zpracovala reportáž o možnostech obcí vyhlašovat „bezdoplatkové“ zóny v reakci na to, že město Kladno se vyhlásilo celé jako oblast s výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Co to přesně znamená a proč jsem podala ústavní stížnost na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi si můžete poslechnout v mém vystoupení zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2341426-cele-kladno-se-prohlasilo-za-socialne-vyloucenou-lokalitu-preventivne-rika-primator

 

Moje podrobné vyjádření k městu Kladno, které se celé vyhlásilo za „bezdoplatkovou“ zónu naleznete zde:

Moje podrobné vyjádření k obsahu ústavní stížnosti naleznete zde:

Sama jsem zastupitelkou, takže si velice dobře uvědomuji, že  je třeba, aby obce měly nástroj, jak předcházet sociálně negativním jevům na svém území –  například kriminalita či rušení nočního klidu, které se často pojí s ubytovnami. Bohužel, ale tato novela zákona to neřeší a naopak může dovést řadu lidí na ulici.

Proč tedy podávám ústavní stížnost?

Doplatek na bydlení je dávka přispívající k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení ve standardním bydlení (tzn. v bytě). Nárok vzniká při splnění zákonných podmínek vlastníkem, či jiné osoby užívající byt. V případech hodných zvláštního zřetele může být doplatek na bydlení přiznán i osobě, která užívá tzv. substandardní formu bydlení (např. ubytovnu). V tomto případě ale není nárok zákonem garantován, dávku lze přiznat jen v „mimořádných“ situacích).

S čím nesouhlasím, je paragraf umožňující obci plošně rozhodnout, že na jejím území doplatek na bydlení nebude vyplácen vůbec těm, kdo získají novou nájemní smlouvu. Jak je toto spravedlivé vůči všem, kdo se v obci přestěhují? Například matky samoživitelky či děti z Dětských domovů, kteří vstupují do dospělého života? Ohrožení senioři kteří se přestěhují do menších bytů a ocitnou v hmotné nouzi?

Třeba se to na území obce, kde žijete neděje, ale já se s takovými případy potkávám pravidelně. Osamělé seniorky, které čekají na doplatek, aby mohly zaplatit nájem a nevystěhovali je z bytu. Teď před Vánoci, když se u nás dokonce výplata této dávky protahuje, se ocitají v bezvýchodné situaci a chodí si ke mně pro radu. Kdyby u nás byla vyhlášena „bezdoplatková“ zóna a tito lidé by se chtěli přestěhovat do menšího bytu, ocitli na ulici, protože by neměli nárok na doplatek na bydlení.

Pro ilustraci uvádím data ze září roku 2017, jak byly na území MČ Praha 10, Dubče a Štěrbohol vyplaceny doplatky na bydlení:

Většina doplatků na bydlení tedy šla na Praze 10 do standardních bytů. Eliminaci nežádoucích jevů v okolí ubytoven musíme řešit jiným způsobem. Více k tomu uvádí např. Platforma pro sociální bydlení.

Proto podávám ústavní stížnost. Chráním občany, kteří mě volili jako senátorku.

Vánoční přání od vaší senátorky

Vážení a milí,

v záplavě vánočních přání mi prosím dovolte, abych vám i já popřála krásné Vánoce prožité s vašimi blízkými a do nového roku 2018 především pevné zdraví, upřímné vnitřní štěstí a mnoho úspěchů jak v pracovním, tak i osobním životě.

Na mém PFku je letos vyobrazena Milíčova kaple v Praze 10, Malešicích, kterou se díky velkému úsilí mnoha lidí podařilo letos obnovit. Modlitebna dnes slouží nejen pro duchovní, ale i pro kulturní život místních. Týdeník Respekt nedávno tuto stavbu označil za „Malešickou raketu“. 🙂

Vaše Renata Chmelová

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou

Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017

Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.

Nádraží města Kladno
Autor: Jan Klanica (klana)

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vyhlášení bezdoplatkových oblastí umožnila, vešla v platnost v červnu tohoto roku. Navzdory kritice ústavních výborů i odborné veřejnosti. Nejradikálněji se však k užití novely postavilo Kladno – to se rozhodlo samo sebe celé prohlásit za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, „ghetto“, a zamezit vyplácení státních doplatků na bydlení na nově vznikající smlouvy všem svým občanům. Proti tomu již v říjnu vystoupila Platforma pro sociální bydlení a primátorovi Kladna poslala dopis, kde upozorňuje na budoucí nežádoucí dopady takového rozhodnutí. Na dopis město nereagovalo, a proto dnes jeho obsah Platforma zveřejnila.

„Ze zkušeností z podobných neuvážených experimentů vyplývá, že bude docházet k dalšímu prohlubování chudoby a sociální destabilizaci obyvatel Vašeho města, a tím bohužel také k pravděpodobnému zvýšenému výskytu drobné kriminality a k růstu již tak vysokého bezdomovectví v Kladně,“ píše se v dopise primátorovi, který byl nyní otevřen veřejnosti.

Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení k tomu dodává:

„Kladenské opatření je velmi represivní, aniž by udělalo jakýkoliv základní krok pro řešení bytové nouze na svém území. V podstatě zamezuje jakémukoli stěhování chudých lidí v rámci města, ať už půjde o stěhování rodiny z problematické ubytovny do bytu nebo chudé seniory, kteří se musejí kvůli úspoře přestěhovat do bytu menšího. Taková nezodpovědná politika namísto snahy o řešení, paralyzuje státní ochranu před extrémní chudobou a jen dokládá, proč by zákon o pomoci lidem v bytové nouzi neměl být pro obce dobrovolný.“

Ke kritice kladenského opatření se připojila i senátorka Renata Chmelová.

„Opatření rozhodně nedopadne jen na nově příchozí. Hrozí, že zkomplikuje život lidem, kteří mají ubytovací smlouvy často jen na několik měsíců. Jedná se přitom často o ty nejchudší rodiny s dětmi,“ vysvětluje své obavy Chmelová, která zároveň shromažďuje informace o tom, jaké konkrétní dopady by měl podobný krok v jejím senátním obvodě na Praze 10.

Podle Chmelové je z ústavního hlediska pochybná i samotná pravomoc obcí tato opatření vyhlašovat. Iniciovala proto návrh Ústavnímu soudu na zrušení této pravomoci, který podepsalo 20 senátorek a senátorů. „Napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod,“ uvádí Chmelová důvody, proč by měl Ústavní soud o návrhu senátorů rozhodnout kladně.

Situaci v obcích, které se chystají opatření vyhlásit nebo už jej vyhlásily, sleduje podrobně Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle aktuálních informací IPSI je v různých fázích přípravy opatření asi 50 obcí, první z nich již nabyly účinnosti. Vedle Kladna opatření schválili např. ve Slaném, v Mostě či Ústí nad Labem. Kladenské opatření vztahující se na celé území města je ale i podle IPSI nejabsurdnější.

„Kladno definitivně přestává plnit roli obce, která má především sloužit občanům. Ty, kteří potřebují nejvíce pomoci, hodí se přes palubu se vzkazem: u nás ve městě vás nechceme,“ uvádí za Institut pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Zástupci Platformy pro sociální bydlení hodlají nadále spolupracovat se senátorkou Chmelovou i Institutem pro sociální inkluzi a vyhodnocovat dopady opatření na konkrétní lidi v jednotlivých městech, která opatření přijmou. Stejně jako v případě dopisu kladenskému primátorovi nabízejí i ostatním obcím dialog o smysluplnějších alternativách v řešení bytové nouze.

Otevřený dopis primátorovi: Dopis Platformy pro sociální bydlení primátorovi Kladna

Kontakt

Martin Špaček
PR a média
Platforma pro sociální bydlení
martin.spacek@socialnibydleni.org
tel: 723 674 230

Vzpomínáte si na dehonestační anonymní noviny „Na vlastní oči Praha 10“, když jsem kandidovala do Senátu?

Jednatel firmy Strategic Consulting, s.r.o., která vydává inzertní časopis „Naše Praha 10“, pan Jan Čížek se dne 29. 11. 2017 v rozhovoru pro server Aktuálně.cz a 30. 11. 2017 na sociální síti Facebook veřejně přiznal, že jeho firma v roce 2016 „zajistila vydavatelský servis“ anonymní tiskoviny „Na vlastní oči Praha 10“ pro jeho synovce Michala Klementa, který se prý takto snažil rozjet svůj podnikatelský projekt a v kterém mu on, jako zkušený vydavatel, radil.

Cílem tiskoviny „Na Vlastní Oči Praha 10“ bylo podle mého názoru narušit čestnost a poctivost senátní volební kampaně v roce 2016 tím, že o mě, jako kandidátce voleb do Senátu Parlamentu ČR, jakož i celé Koalici Vlasta, byly publikovány nepravdivé, vymyšlené a lživé informace a údaje. Tiskovina byla vydána anonymně, a ačkoli šlo od druhého čísla o tiskovinu periodickou, nebyla registrována na Ministerstvu kultury, jak je to ze zákona povinné.

Proto jsem v pátek 8. 12. 2017 na zasedání zastupitelstva MČ Praha 10, kde jsem předsedkyní zastupitelského klubu Koalice VLASTA, podala návrh na zařazení bodu Výzva Radě MČ Praha 10 k ukončení veškeré spolupráce MČ Praha 10 s firmou Strategic Consulting, s.r.o. na program jednání.

Návrh na veřejné projednání mého bodu nebyl zastupitelstvem schválen hlasy: komplet TOP09/ZELENÍ/ODS/exODS ZOUFALÍK/KSČM a částí hlasů ANO a ČSSD.
Sice bylo starostou neformálně přislíbeno, že to bude projednáno na jednání informační komise Rady MČ Prahy 10, ale to je NEVEŘEJNÉ a koalice VLASTA tam nemá člena, a i když budeme přizváni, nemáme hlasovací právo.

Vyzvala jsem tedy Radu MČ Praha 10, aby ukončila veškerou spolupráci s panem Čížkem a jeho firmou z důvodu zachování dobrého jména městské části a v zájmu městské části a jejich občanů. Firma Strategic Consulting je vydavatelem periodické tiskoviny „Naše Praha 10“, kde MČ Praha 10 oficiálně umisťuje své inzeráty. Firma tedy čerpá nemalé veřejné prostředky od občanů Prahy 10. Jen v letech 2016 a 2017 inkasovala firma Strategic Consulting za inzerci a prodej tiskoviny Naše Praha 10 8,1 mil. Kč.

Dále jsem zjistila, že v době konání volební kampaně do Senátu v roce 2016 zaplatila MČ Praha 10 za jednu stranu inzerce, kde propagovala „Dny Prahy 10“, téměř 2,5x více než kdykoliv jindy a za druhou stranu inzerce, kde propagovala vlastivědné vycházky, cenu obvyklou. Kdo další v tomto čísle inzeroval, si můžete zkontrolovat zde. (soubor NP10 – 15/2016), ale jejich ceny za inzerci se asi nikdy nedozvíme.

Proto jsem interpelovala Radu MČ Prahy 10 na zasedání zastupitelstva.

  1. Proč Městská část Praha 10 ve vydání čtrnáctideníku Naše Praha 10 č. 15, které vyšlo 23.9.2016 (období předvolební kampaně do Senátu Parlamentu ČR) zaplatila za publikovanou inzerci „1/1 zrcadlo“ částku 60 000 Kč bez DPH (s DPH 72 600 Kč – viz faktura č. 1631858), ačkoliv za obdobný druh inzerce v jiných vydáních tohoto periodika (např. vydání č. 14, 17, 18 – viz faktury č. 1631781, 1632147, 1632293) platí Městská část Praha 10 částku 25 000 Kč bez DPH (s DPH 30 250 Kč)?
  2. Proč si Městská část Praha 10 kupuje od firmy Strategic Consulting, s.r.o. se sídlem Pod Rapidem 2454/10, 100 00, Praha 10, 1000 kusů tištěného vydání čtrnáctideníku Naše Praha 10 včetně dopravy (např. výtisk č. 15 – objednávka ÚMČ Praha 10 č. OKP/1458/2016, nebo výtisky č. 16 a 17 – objednávka č. OKP/1608/2016), ačkoliv je toto periodikum jinak neprodejné?

Odpověděl pouze tiskový mluvčí na mikrofon, že v tomto čísle byl inzertní přetlak kvůli volbám do Senátu a proto byli nuceni zaplatit zvýšenou částku. Časopis kupují proto, že 1000 ks se extra navíc tiskne právě pro použití MČ Praha 10. Až bude k dispozici stenozáznam z jednání, uvedu zde jeho přesnou odpověď.

 

Zadávat zakázky pro firmu Strategic Consulting, s. r. o., může MČ Praha 10 díky usnesení Rady MČ Praha 10 č. 1110 z 15. prosince 2015. Důvodová zpráva k tomuto usnesení vypočítává informační kanály, které MČ Praha 10 hodlá využívat. Jedním z nich je i inzerování v tiskovinách soukromých vlastníků.

V senátní kanceláři dýcháme prach obsahující olovo a chrom

Letos 30. května jsem ve své kanceláři v sídle Senátu na Malé straně přivítala svou kamarádku a bývalou kolegyni z ekologického spolku Arnika Karolínu Brabcovou. Karolína v současné době pracuje na programu nazvaném Toxické látky a odpady, jehož cílem je zkoumat úroveň znečištění těžkými kovy v Praze.

K tomu bylo potřeba sesbírat vzorky prachu ve vnitřním prostředí budov a domácností v celém hlavním městě. Ze třech různých dílčích vzorků prachů byl vždy vytvořen jeden směsný vzorek, který byl analyzován na pět chemických prvků: olovo, kadmium, rtuť, chrom a arsen.

V senátní kanceláři na Malé Straně vyhodnotily přístroje hodnotu olova ve výši 18,8 mg/kg, 75,0 mg/kg chromu a 1,0 mg/kg arsenu. Obecně z výsledků šetření vyplývá, že na vině znečištění budov v Praze těžkými kovy je převážně jejich vnitřní vybavení. Přesné výsledky a reportáž najdete v odkazech níže.

A tady jsou shrnuty některé závěry studie Arniky publikované koncem října:

  1. Praha vychází poměrně dobře ve srovnání s ostatními vědeckými studiemi zkoumajícími přítomnost těžkých kovů v prachu uvnitř budov. Srovnávali jsme zejména se zeměmi třetího světa, ale například též s kanadskou Ottawou. V Evropě jsme na podobné studie nenarazili.
  2. V EU ani v ČR neexistují limity pro přítomnost těžkých kovů uvnitř budov v prachu. Srovnali jsme tedy výsledky zejména s limity pro dětská pískoviště, které jsou u nás velmi přísné. Zde u některých kovů tyto limity byly překročeny. Pro kadmium je stanoven velmi přísný limit 0,3 mg/kg, který byl překročen u více než poloviny veřejných budov. U olova a rtuti byl překročen tento limit u zhruba třetiny veřejných budov. Tyto limity jsou však pouze hypotetické, protože v budovách takové stanoveny nebyly.
  3. Neprokázala se souvislost mezi dopravou a průmyslovým zatížením lokality a vyššími hodnotami těžkých kovů v prachu. Pouze v Ďáblicích jsme našli u obou vzorků vyšší hodnoty kadmia. Nevíme však, čím jsou způsobeny. Vyšší zatížení je možné sledovat také více u budov v centru města. Některé hodnoty byly vyšší v centru města, ale nebylo to pravidlem. Pravidlem však kupodivu bylo, že zatíženější jsou veřejné budovy, a to zejména ty z 1.pol. 20.století.
  4. Naopak se domníváme, že vyšší zatížení je způsobeno vnitřním vybavením místností. U vyšších koncentrací těžkých kovů v prachu jsme následně vedle dotazníku ve dvou veřejných budovách přeměřili vybavení přístrojem XRF, který detekuje přítomnost chemických prvků v zařízení. U těchto budov jsme pak skutečně prokázali několik zdrojů olova v barvách, v kovových doplňcích, apod.

Reportáž Seznam zprávy

studie_prach_final

Prilohy-TZ-1

Tisková konference Fóra pražských senátorů k podání ústavní stížnosti proti „bezdávkovým zónám“ v obcích

Iniciovala jsem dnes tiskovou konferenci v Senátu, kde jsem představila obsah ústavní stížnosti na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem na základě podnětu Fóra pražských senátorů připravila.

Cílem návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Pokud ke zrušení ustanovení nedojde, do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd., kteří se nečekaně dostanou do hmotné nouze.

Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu a zasahuje do svobody podnikání.

Pan senátor Jiří Dienstbier dále ilustroval problematiku na situaci v městě Kladně, které je v jeho senátním volebním obvodu a které se v současné době snaží vyhlásit celé město jako oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby a dnes jej zasíláme Ústavnímu soudu. 

K tématu jsem také dávala krátký rozhovor do Událostí ČT k tématu Ústavní stížnosti senátorů:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000101205/obsah/586533-ustavni-stiznosti-senatoru

Fórum pražských senátorů, které představil kolega senátor Václav Hampl, se věnuje klíčovým tématům z nejrůznějších oblastí: sociální bydlení, sdílená ekonomika, doprava, metropolitní plán a další.
Cílem platformy je diskutovat a artikulovat problémy a zájmy Pražanů nejen na půdě Senátu, ale i směrem k lokální i celostátní politické reprezentaci.

Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

  • Cílem připravovaného návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a navrácení novely do původní verze vládního návrhu.
  • Jinak do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd.
  • Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu, nesplňuje požadavek na racionalitu zákonů a zasahuje do svobody podnikání.

Spolu s kolegou senátorem Václavem Hamplem jsme iniciovali na schůzce Fóra pražských senátorů spolupráci se zástupci Platformy sociálního bydlení a začali jsme pracovat na ústavní stížnosti proti spornému ustanovení zákona, který umožňuje vznik „bezdávkových zón“ v obcích. Podle našeho názoru totiž porušuje základní práva občanů České republiky.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákona č. 111/2006 Sb.) tento rok umožnila obcím vyhlásit tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Důsledkem takto přijatého opatření obecné povahy je to, že v dané lokalitě se nebude poskytovat osobám, které tam žijí, doplatek na bydlení. Jedná se v podstatě o úředně uznané sociální ghetto či chudinskou oblast.

Některé obce si ustanovení zákona vyložily po svém a např. Kladno vyhlásilo za tuto „bezdoplatkovou oblast“ celé město. Doplatek tam, pokud opatření vejde v platnost, nebudou dostávat nově příchozí žadatelé, ale ani ti, kterým vyprší smlouva o bydlení, často uzavíraná jen na několik měsíců, a budou si o doplatek žádat znovu. Kam se všichni ti lidé podějí? Půjdou na ulici? Přesune Kladno všechny tyto obyvatele do jiných měst a obcí?

Sporné ustanovení zákona nebylo součástí původního vládního návrhu a bylo do něj vloženo v průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. K přijatému pravidlu tedy neexistuje obvyklá důvodová zpráva, hodnocení dopadů regulace, stanovisko legislativní rady vlády a podobné náležitosti legislativního procesu. Důvody lze čerpat jednak ze stručného písemného odůvodnění pozměňovacího návrhu, které bylo rozesláno jako sněmovní tisk č. 5302, a jednak z ústního projevu poslance Vilímce.

Naše ústavní stížnost připravená panem advokátem Pavlem Uhlem je založena na těchto základních bodech:

  1. Napadená ustanovení popírají princip obecné rovnosti dle čl. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 Listiny při realizaci práva na zajištění základních životních podmínek dle čl. 30 odst. 2 Listiny.
  2. Napadená ustanovení jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu dle čl. 14 odst. 1 Listiny, do které bezdůvodně zasahují.
  3. Napadená ustanovení brání kumulativnímu užití práva na zajištění základních životních podmínek dle čl. 30 odst. 2 Listiny a práva na svobodu pohybu a pobytu dle čl. 14 odst. 1 Listiny, čímž porušují princip nepodmíněnosti ochrany lidských práv.
  4. Napadená ustanovení zasahují do svobody podnikání a v rámci určitého segmentu trhu vytvářejí nerovnost mezi podnikateli, která není ospravedlnitelná účelem omezení.
  5. Napadená ustanovení popírají funkční principy právní oblasti, jíž jsou součástí, a neplní navzdory zjevnému omezení práv a svobod účel, který mají plnit. Nesplňují požadavek na racionalitu normy.

Sociální dávky poskytované do oblasti bydlení pomáhají mimo jiné také rodinám s dětmi, seniorům, dětem odcházejícím z dětských domovů či jinak ohroženým lidem. Pomáhají v tom, aby se z nich nestali bezdomovci, a to i za cenu toho, že ne vždy se jedná o krytí nákladů bydlení v bytech, ale také v tzv. „substandartních formách bydlení“. Byty totiž stále bohužel nejsou dostupné pro všechny, kteří by je potřebovali.

V současné době MPSV spravuje dvě dávky, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Přičemž právě doplatek může v mimořádných případech putovat i mimo standardní byty. Dostávají ho tedy ti opravdu nejpotřebnější.

Reakce v médiích: