Přeskočit na obsah

Zpět na hlavní stránku

Vyhledávání

Štítky

autismus bezpečnost bydlení Čapek150 Covid-19 dobrovolníci doplatek na bydlení dýchám pro desítku energetický výbor fórum pražských senátorů GDPR hazard IT Koalice VLASTA Kotěra130 kouření kultura média Milada Horáková nová radnice ocenění paliativní péče památkový zákon pieta podcast Praha 10 prezident příspěvek na bydlení projev proslov protikorupční ředitelka rodina rozpočet Senát senátorka školství sociální služby starostka starostové starostové píší stavební zákon svo svoboda terorismus Trojmezí Ukrajina úřad práce Ústava ústavní stížnost úvodní slovo územní plán volby vraky zastupitelka zdraví životní prostředí zpravodajka zákona

RSS

Archiv pro štítek: doplatek na bydlení

Chci fungující Úřad práce a jednodušší dokládání

Jako Vaše senátorka se v Senátu dlouhodobě zabývám problémy s včasným vyplácením příspěvků na bydlení a rodičovských přídavků na Praze 10.
I přes opakovaná jednání na různých úrovních: od ministryně, generálního ředitele Úřadu práce, krajské ředitelky Hl. m. P. i desítkové ředitelky; se stav moc nezměnil.
Považuji za alarmující, že se na mne přímo obrátilo skoro 10 % žadatelů z Prahy 10, kteří se mnohdy dostávají do existenčních problémů jen proto, že platba nepřijde včas a mnohdy jde i o několik měsíců.
Proto jsem s novým ministrem probírala nutnost restrukturalizace Úřadu práce v Praze a systémových změnách v zákonech.

Klíčové podle mne je zjednodušit celý systém jak pro žadatele, tak i pro úředníky. Velký problém také je, že si nežádají lidé, kteří mají nárok. A pak často živoří s naprosto minimálním příjmem. Hlavně jde o seniory a příspěvek na bydlení.
Podle mých poznatků z praxe jsem přesvědčená:
  • že je naprosto zbytečné čtvrtletní dokládání k žádosti o příspěvek na bydlení,
  • že formuláře jsou velmi složité, minimálně se využívají elektronické,
  • že mnohdy zbytečně ÚP vyžadují dokládat originály dokladů,
  • že je velmi administrativně náročný přechod z mateřské na rodičák,
  • že je nezbytný procesní a personální audit pražských ÚP a zřízení urgentní linky,
  • že je nutné konečně začít s digitalizací!

Je mi jasné, že změna nemůže být hned. Cítila jsem vůli to začít na ministerstvu měnit a já chci ke změně také přispět.

MÁTE PROBLÉM S OPOŽDĚNÝM VYPLÁCENÍM?
Prosím napište mi Vaši zkušenost na chmelovar@senat.cz a já ráda pomůžu Vaši žádost zaurgovat. Zároveň budu mít konkrétní příklady, na kterých mohu ukázat, co přesně nefunguje. Díky, že mi pomůžete, abych pomohla k systémové změně, která pomůže všem, kdo tuto pomoc potřebují.

ÚS jednomyslně rozhodl o neústavnosti bezdoplatkových zón

Ústavní soud zrušil pravomoc obcí vyhlašovat tzv. bezdoplatkové zóny. Na rozhodnutí jsme spolu s kolegy senátory, kteří ústavní stížnost spolupodepsali, čekali od roku 2017. V současné době jsou bezdoplatkové zóny vyhlášeny na více než 100 místech v České republice. Nástroj, který měl pomoci obcím bojovat s obchodem s chudobou, radikální zlepšení nepřinesl. Ale nesmíme to vzdát, je třeba aktivně hledat jiné nástroje.

Dnes rozhodli soudci o zrušení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta v podstatě dávala obcím pravomoc omezit na konkrétních adresách výplatu doplatku na bydlení, který pomáhá více než 100 tisícům nejchudších obyvatel udržet si střechu nad hlavou.

Dotčená ustanovení navrhl do zákona v roce 2017 poslanec Vladislav Vilímec. Původním záměrem bylo umožnit obcím efektivně bojovat s tzv. obchodníky s chudobou – podnikateli nabízejícími předražené ubytování lidem v nouzi, kteří z různých důvodů nedokáží získat standardní bydlení na běžném trhu.

Pokračování textu  ÚS jednomyslně rozhodl o neústavnosti bezdoplatkových zón

Místo řešení problému další represe proti těm nejchudším

Vystoupení v Senátu 18. 8. 2021 k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi (senátní tisk 135)

Dobré dopoledne, ráda bych se vyjádřila k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který zde probíráme. Kolegové ze senátního sociálního výboru doporučili plénu Senátu novelu zákona zamítnout. Já se s tímto doporučením ztotožňuji, protože jsem přesvědčená, že tento návrh zákona bude pro obce dalším zklamáním. Má se jednat o zákon „třikrát a dost“, který má starostům poskytnout nástroj k vynucení pořádku a zkrátit dávky lidem, kteří se opakovaně dopustí vybraných přestupků a nezaplatí vyměřené pokuty.

 

 

 

 

 

Ukazuje se ale, že restrikce nefungují a že potřebujeme hlavně prevenci, která bude koordinovaná a zaměřená na konkrétní lokality. Návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi jde stejným směrem jako tzv. bezdávkové zóny, proti kterým jsem v roce 2017 podávala spolu s kolegy senátory ústavní stížnost. Od roku 2017 uplynula dlouhá doba, bezdávkové zóny mezitím zavedlo více než 103 obcí v České republice. Bohužel, obchod s chudobou se nezastavil, problematické lokality nezmizely. Jen nově příchozí nedosáhnou na dávky na bydlení.

Návrh opatření vnímám jako volání o pomoc obcí, které už vyčerpaly prostředky, jak bojovat s lidmi, kteří si z pokut nic nedělají a vědí, že si na nich obec nic nevezme. Místo řešení problému ale zavádí další represe proti těm nejchudším. Jsou to nerealistické plány, jak rychle legislativně vyřešit problém s chudobou, sociálním vyloučením a z toho plynoucí patologické jevy.

V důsledku tohoto návrhu by mohla přijít o peníze na jídlo například rodina s dětmi, jejichž otec páchající opakovaně přestupky se v bytě objevuje zřídka, ale má zde své trvalé bydliště. Snížením dávek budou postiženy spolu s pachatelem přestupků i společně posuzované osoby. Opravdu chceme zavést kolektivní trestání?

V případě záškoláctví počítá novela s tím, že stačí 1x a dost, tedy jedno hlášení zanedbání povinné školní docházky dětí stačí ke snížení dávky na živobytí či bydlení. Stejně tak je možné snížení hned, pokud se úřad domnívá, že je pokuta nevymožitelná a existují-li současně vážné pochybnosti o způsobilosti pachatele k nápravě.

Ani sami předkladatelé nevědí, kolika lidí se opatření bude týkat. Někdo mluví o stovkách, jiný o tisících. Dávky pomoci v hmotné nouzi v Česku pobírá asi 100.000 lidí. Velkou část tvoří matky s dětmi, senioři, zejména ženy, kterým zemřel manžel, invalidé či psychicky nemocní lidé.

Dopady nebyly diskutovány v klasickém mezirezortním připomínkovém řízení, protože do značné míry zákon vznikal až v poslanecké sněmovně. Chybí širší odborná debata. Nikdo zkrátka nespočítal, kolik nás to bude stát. Kdo bude řešit situaci rodin, které se ocitnou na ulici? Kdo bude platit následky?

Dochází k prolomení dosud zavedeného principu, že dávky v hmotné nouzi nepodléhají výkonu rozhodnutí (viz Občanský soudní řád). Listina základních práv a svobod stanoví, že „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ Proto Proto jsem přesvědčená, že návrh tohoto zákona je s ustanovením Listiny v rozporu. Pokud by o návrhu ale rozhodoval Ústavní soud, můžeme na rozhodnutí čekat i čtyři roky jako v případě bezdávkových zón. Jsem tedy pro zamítnutí zákona.

VÝSLEDEK PROJEDNÁVÁNÍ:
Senát zákon odsouhlasil: Senátní tisk č. 139
Výsledky hlasování dne 18.08.2021 v 19:19:47:
č. 28 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. – schválit
Návrh byl přijat – ANO: 44, NE: 15, QUORUM: 36, PŘÍTOMNO: 71

Pokračování textu  Místo řešení problému další represe proti těm nejchudším

Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?

Na začátku minulého týdne se konala Mezinárodní konference s názvem Inspirace pro sociální bydlení a řešení bytové nouze v Lichtenštějnském paláci. Konference za účasti hostů z Británie, Finska, Francie a USA se zaměřila na představení zahraničních zkušeností a možností jejich využití v české praxi v následujících oblastech:

  • Modely organizace a financování aktivit ukončování bezdomovectví a zajištění sociálního bydlení – od národních politik přes místní strategie a městské systémy ukončování bezdomovectví až po praxi jednotlivých organizací.
  • Praktické představení a trénink metod sociální práce v systémech sociálního bydlení „housing first“ pro pracovníky obcí a neziskových organizací.
  • Součástí konference bylo také představení českého překladu „Evropské příručky Bydlení především“, kterou vydává Úřad vlády ve spolupráci s městem Brnem a Platformou pro sociální bydlení

Pokračování textu  Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?