Renata Chmelová: Srdcem pro Republiku
V září 2022 vychází e-kniha Srdcem pro republiku jako shrnutí práce senátorky Renaty Chmelové a jako součást její senátní volební kampaně.
Archiv pro štítek: projev
Účelové odvolání nás neodradí, na podzim chceme znovu vyhrát
Zastupitelé Pirátů, ODS, TOP 09 a ANO odvolali na jednání zastupitelstva Desítky starostku Renatu Chmelovou a místostarostu Davida Kašpara. Účelový slepenec stran, který radní koalice VLASTA odvolal, jako důvod udává nedostatečné vysvětlení údajného dopadu kauzy Dozimetr na naši městskou část.
Místostarosta Kašpar i starostka Chmelová přitom jasně uvedli, že s fungováním Desítky ani s jejich kandidaturou nemá počínání pana Hlubučka nic společného. Po odvolání starostky Chmelové a místostarosty Kašpara rezignovala na pozici členky rady i Lucie Sedmihradská.
Pokračování textu Účelové odvolání nás neodradí, na podzim chceme znovu vyhrát
Osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942
Vážení přítomní,
těší nás, že si můžeme letošní výročí konce 2. světové války připomenout právě zde, ve Strašnicích, jednak u Sokolovny v Saratovské ulici, jednak zde v Kralické, v budově sboru Českobratrské církve evangelické.
Zavedli jsme na radnici zvyk navštívit každý rok jiné místo spojené s koncem války a hrdinstvím našich lidí. I místa málo známá, málo frekventovaná.
Pokračování textu Osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942
Projev k uctění památky španělských a francouzských občanů popravených v pobočkách koncentračního tábora Flossenbürg v Hradištku u Štěchovic a Vrchotových Janovicích
Vážení rodinní příslušníci, vážený zástupci ambasád, vážený pane řediteli památníků Flossenbürg, vážení představitelé pražských samospráv, vážené dámy a pánové,
stojíme u památníku s názvem Smutné jaro, díla českého sochaře Josefa Wagnera z roku 1942. Bronzová socha mladé dívky připomíná tisíce obětí druhé světové války. Připomíná památku nejen hrdinů odboje, ale všech lidí, kteří na našem okupovaném území zemřeli v důsledku zvěrstev tehdejšího nacistického režimu.
Havlovský poesiomat
Vážení přítomní,
Oblíbeným výrazem prezidenta a dramatika Václava Havla bylo slovo paradox.
A paradoxem je nepochybně i umístění poeziomatu na hřbitov.
Poeziomat – MLUVÍCÍ ROURA – se rozezní tam, kde dominantním jevem je ticho. Rozezní se, aby inspirovala, rozezní se, aby nerušila, ale dala směr.
Po Malvazinkách s texty Jana Nerudy, Mejly Hlavsy nebo Ladislava Klímy otevíráme poeziomat tady na Vinohradském hřbitově s poselstvím Václava Havla a slovy Jiřího Šlitra, Jaroslava Foglara či Petra Nováka.
Ale zpět k paradoxům.
Zásadním nástrojem je svobodná diskuze s občany
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Listopad 89. Jak ve vašem městě/obci probíhala sametová revoluce? Účastnili jste se demonstrací? Připomínáte si nějak toto výročí? Jak se obec za 32 let proměnila?
V roce 1989 jsem zrovna dosáhla plnoletosti. Události spojené s revolucí už jsem tedy poměrně dobře chápala, a ještě pořád si živě vzpomínám, jak silně jsem revoluci prožívala. V Listopadu jsem nechyběla na Václavském náměstí. Plná hrdosti a očekávání.
Pokračování textu Zásadním nástrojem je svobodná diskuze s občany
Uctění památky Vasyla Makucha
Vážení přítomní,
setkáváme se na tomto místě někteří už potřetí.
Důvod naší přítomnosti zde je stále stejný.
Chceme si připomenout oběť života jedenačtyřicetiletého Vasyla Makucha, který se 5. listopadu 1968 stal v Kyjevě živou pochodní pro svobodu ukrajinského národa. Podle věrohodných svědectví zněla jedna z vět, kterou Vasyl Makuch vykřikl: „PRYČ S OKUPANTY ČESKOSLOVENSKA!“
A právě proto trvám, jako představitelka místní samosprávy i jako členka Senátu, na tom, aby zde veřejně byla přítomná pamětní deska věnovaná tomuto muži.
Tato deska připomíná minulost, na kterou nelze zapomenout.
Tato deska také připomíná přítomnost, ve které žijeme.
Křivdy a škody způsobené sovětskou okupací Československa mezi lety 1968–1991 byly nezměrné, bylo zlikvidováno nesčetně jednotlivých lidských osudů, plánů, vztahů a celých rodin.
O to více je třeba si připomínat ty, kteří nemlčeli, a obzvláště ty, kteří nemlčeli v zemích, odkud přijeli „vojáci v hranatých železných maringotkách“, jak zpívá Karel Kryl.
Děkujeme Vasylu Makuchovi, že nemlčel.
Děkujeme za jeho oběť a budeme si ji tady i nadále připomínat.
Chceme také bdít nad tím, aby se dějiny podobně ošklivým způsobem neopakovaly. To je výzva Vasyla Makucha.
Kéž se nám i Ukrajině daří posilovat demokracii, udržovat funkční demokratické instituce, jako jsou soudy, svobodná média, samosprávy. Kéž se daří nám i Ukrajině prosazovat spravedlivé a transparentní uspořádání společnosti i hospodářství, které slouží všem občanům, a ne zájmům jen vybraných lidí.
Děkuji za pozornost.
Renata Chmelová
senátorka Parlamentu ČR
starostka MČ Praha 10
Naše paměti ztloustnou každý rok o šest set stran
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Městské a obecní kroniky
Když slyším slovo kronika, představím si dávnou historii. Pod kronikářem pak postaršího vousatého muže. A jaká je realita v Praze 10? Určitě zajímavá, jen trochu méně romantická. Kronika naší městské části existuje necelých dvacet let. Po celou dobu ji píše stejný kolega, o kterém se rozhodně nedá říct, že by byl starý.
Pokračování textu Naše paměti ztloustnou každý rok o šest set stran
Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška
Vážené dámy a pánové, milí hosté dnešního shromáždění k příležitosti udělení tradičních ocenění české environmentální scény – Ceny Josefa Vavrouška.
Dovolte, abych vás přivítala v prostorách českého Senátu ČR, který je již tradičním místem tohoto oceňování osobností, počinů a vzorů v oblastech životního prostředí a udržitelného života.
Pokračování textu Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška
Udělení čestného občanství Karlovi Čapkovi
Vážení a milí,
je mi ctí přivítat vás při této malé slavnosti – předání čestného občanství panu Karlu Čapkovi in memoriam.
Dovolte mi jako hostitelce pár slov na úvod.
Karel Čapek byl – A STÁLE JE – výrazným fenoménem české i evropské kultury.
Psal dramata, psal povídky, psal romány, psal sloupky.
Čapek jde vždy pod povrch. Vzdoruje myšlenkovým klišé, ale přitom si uchovává
obecnou srozumitelnost. Tohle spojení bylo – A STÁLE JE – vzácné.
Karel Čapek byl víc než spisovatel. Byl přirozenou veřejnou autoritou. Autoritou,
která za svá slova ručila.
Pokračování textu Udělení čestného občanství Karlovi Čapkovi
Senát označil útok ve Vrběticích za akt státního terorismu
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
nepochybně podpořím usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jako bývalá členka výboru, jemuž předsedá kolega Fischer, zde ale přece jen poukážu na důrazy, které zde slyším málo.
Pokračování textu Senát označil útok ve Vrběticích za akt státního terorismu
Poděkování na Zastupitelstvu MČ Praha 10
Odpovědi starostky na pět otázek pro měsíčník Vaše 10
Jak ovlivnil covid-19 dění na Praze 10 a její rozpočet?
Jaké má teď starostka Desítky priority a jaké největší problémy ve své čtvrti vidí? A jak je spokojená s průběhem očkování ve své městské části? Situaci podle ní výrazně komplikuje chaos na vládní úrovni a jako příklad uvádí nepřipravený a zmatečný systém očkování. Navzdory stávající krizi budou čtvrtinu výdajů Prahy 10 tvořit investice a hlavní prioritou je návrat do normálního života.
Pokračování textu Odpovědi starostky na pět otázek pro měsíčník Vaše 10
Nízká digitalizace vyplácení státní sociální podpory je velký problém
Máme před sebou návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, kterým se snaží ministerstvo řešit situaci s výplatou některých dávek.
Zákonem se tedy snaží řešit problém, kdy může pro některé žadatele dojít v některých měsících ke kumulaci příjmů: je jim vyplacena mzda (již se vrátili do práce) a zároveň ten měsíc dostanou vyplacené ošetřovné (protože na výplatu má orgán 30 dní). Tato kumulace příjmů v jednom měsíci může mít nepříznivé důsledky pro stanovení nároku nebo výše přídavku na dítě, případně dalších příjmově testovaných dávek (např. příspěvku na bydlení).
Pokračování textu Nízká digitalizace vyplácení státní sociální podpory je velký problém
Musíme hospodařit jako ta nejzodpovědnější domácnost
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jaké hlavní akce bychom rádi uskutečnili. Které jsou reálné, které budou dokončené a které se nejspíše nepodaří a proč?
Můj pracovní život se z velké části přesunul do online prostoru. Osobní setkání nahradily videokonference, místo potřesení rukou si máváme přes obrazovku. A ani nejbližší aktivity zatím nelze pořádat jinak než přes síť. Někdy to šetří čas, člověk se nemusí přemisťovat po schůzkách. Ale není to zdaleka ono – já se s občany i kolegy mnohem raději vidím tváří v tvář. A tak se těším, až koronavirová omezení pominou. A zlepšuji si náladu plánováním.
Pokračování textu Musíme hospodařit jako ta nejzodpovědnější domácnost
Můj osobní postoj k celonárodní otázce očkování proti Covid-19
Ptáte se mne, co děláme pro očkování jako městská část. Hned v samotném startu plošného očkování jsme v polovině ledna naočkovali klienty a personál tří desítkových domovů pro seniory a Léčebny dlouhodobě nemocných. Ve spolupráci s Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a praktickými lékaři se také podařilo naočkovat část seniorů, výhradně ze skupiny 80+. Naočkováni byli i zájemci z řad požárního sboru sídlícího ve Strašnicích. Nemocnici velmi děkujeme za tuto flexibilní možnost před vlastním spuštěním centrálního registru.
Pokračování textu Můj osobní postoj k celonárodní otázce očkování proti Covid-19
Přání pod stromeček byla splněna za dva dny
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak v době předvánoční (a nejen v ní) pomáháte spoluobčanům, kteří to potřebují?
Kvapem míříme ke konci roku 2020: přelomového a velmi složitého pro nás všechny. Přinesl nám spoustu nových starostí a výzev. Přes všechno, co jsem z pozice starostky musela řešit, jsem se ale ze všech sil snažila ani jediný den nezapomínat na běžný koloběh života. A ten utváří i události, které jsou tu bez ohledu na koronavirus a jeho epidemii. Jednou z těch nejhezčích jsou blížící se Vánoce.
Pokračování textu Přání pod stromeček byla splněna za dva dny
Je to dlouhá cesta, ale víme, kudy jít
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Máte problémy s neplatiči? Kolik obci/městu dluží? Jak problematiku řešíte?
Jak bojovat s dlužníky? Nejlepším řešením je nemít je vůbec. To není snaha o alibismus ani bonmot. Touto zkratkou chci jen představit jednu z našich velkých priorit v oblasti bytové politiky: systematickou práci s nájemníky obecních bytů a prevenci jejich zadlužování.
Chátrajícím školám jsme předepsali recept za 1,7 miliardy
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Ostuda města/obce. Popište místo, s nímž máte problém, a jak jej řešíte nebo jste vyřešili.
Spoustu věcí jako městská část sami neovlivníme. S kolegy proto často musíme občanům vysvětlovat, že tuhle ulici nebo budovu opravit nemůžeme, protože není v našem majetku, a tamtu službu neprovozujeme. Klíčovou oblastí, o kterou se samosprávy starat naopak musí, je školství. Jak se to s ním na Desítce má? Máme před sebou spoustu výzev. Spíš bohužel, než bohudík…
Pokračování textu Chátrajícím školám jsme předepsali recept za 1,7 miliardy
Nepřestávám myslet dopředu!
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak coronavirová doba ovlivnila vaši práci na postu starostky? V čem to je jiné než na jaře?
Koronavirus změnil mnohé. V mém životě i v práci starostky. Zněkolikanásobil mi operativu. Donutil mě řešit situace, které jsem si před jeho příchodem uměla stěží byť jen představit. Potvrdil mi, jak zásadní je spolupráce – s kolegy na radnici, s organizacemi na desítce, s aktivními a obětavými sousedy. Pro mě je ale spíš důležité, co utlumit nedokázal: koncepční práci na rozvoji naší městské části.
Jak na jaře, tak nyní jsem se ze všech sil snažila a snažím nejen bezprostředně chránit zdraví našich občanů, přijímat nezbytná opatření a podílet se na vymýšlení stále účinnějších preventivních postupů, ale nezapomínat ani na to, co bude, až virový nepřítel svůj atak zmírní natolik, že se budeme moci pozvolna navracet k „běžnému“ životu.
Proto jsme ani v těžké době nerezignovali na přípravu střednědobých i dlouhodobých projektů pro rozvoj desítky, na jejich prezentaci našim obyvatelům a diskuse s nimi. Na přelomu léta a podzimu jsme rozjeli dvě „terénní“ aktivity, které jsou – troufnu si říct – na úrovni měst a městských částí když ne unikátní, tak velmi ojedinělé.
14. září jsme otevřeli plánovací kontejner. Ten stál před nákupním centrem Eden a my, zástupci vedení, jsme spolu se zaměstnanci úřadu a odborníky představovali detaily projektu rekonstrukce radnice a záměr renovace jejího okolí.
24. září jsme přidali Strategii Tour. Náš stánek se postupně objevil na pěti místech Prahy 10 a my jsme lidem vysvětlovali, co chceme dělat pro rozvoj a zvelebování jejich lokalit. Vycházeli jsme přitom ze Strategického plánu udržitelného rozvoje; dokumentu, na němž výrazně participovali naši občané stejně jako experti na jednotlivé oblasti a který letos v květnu schválilo naše zastupitelstvo.
Obě aktivity jsme ukončili vzhledem ke stále se zhoršující epidemiologické situaci předčasně, i tak jsme se ale stihli potkat s celkem 1400 lidmi. Získali jsme celou řadu podnětů, vedli velké množství plodných diskusí. To všechno bezpečně venku, za dodržování veškerých preventivních opatření. Možná vám připadá, že psát v současné době o strategiích do budoucna není vhodné, já si ale myslím pravý opak. Jsem přesvědčena, že jako starostka musím stíhat jak řešit aktuální situaci, tak myslet na to, co bude.
A o to se ze všech sil snažím. Nechci koronaviru za žádnou cenu dovolit, aby mě připoutal pouze k přítomnosti a sebral mi čas na budoucnost. Politik by se totiž podle mě měl chovat stejně jako šachista: Myslet několik tahů dopředu.
Renata Chmelová
starostka MČ Praha 10
Vliv ČLR na komunální politiku
Senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož jsem členkou, uspořádal 25. 9. 2020 veřejné slyšení Senátu Parlamentu ČR na téma: Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům. Vystoupila jsem se zkušeností a popisem situace Prahy 10 ve vztahu ke komunistické Číně, která je členitá a pestrá.
Vážení přítomní,
jsem starostkou MČ Praha 10, fakticky 6. největšího města v České republice. Ano, přišlo mi z čínské ambasády blahopřání ke zvolení. Současně jsem senátorka v obvodu, který se z drtivé většiny kryje s naší Městskou částí. A ano, přišla mi již reakce na některé mé politické kroky coby senátorky.
Problematika sílícího vlivu ČLR na politické dění v České republice se prolíná všemi vrstvami politiky.
Začnu jedním klišé, s nimiž se ve veřejném prostoru setkáváme.
1. Komunální politika není tolik o abstraktních hodnotách, ale o opravě chodníků, péči o školy atd.
Je to pravda, nebo ne? V Praze 10 stejně jako jinde vyvěšujeme tibetskou vlajku – a odezva z čínské strany zpravidla přijde a není milá.
Proč tomu tak je? Proč jim to není vlastně jedno? Myslím, že je nad chápání autoritářských a totalitních režimů vůbec skutečnost, že samosprávy, samosprávy plně autonomní, neovládané z centra, existují.
Opravdová, nikoli socialistická demokracie stojí na dělbě moci – na dělbě moci mezi centrem, regionálními samosprávami a samosprávami městskými a obecními. Starosta či hejtman mohou zastávat ve věcech veřejného zájmu jiný názor než vláda.
Bohu díky, že tu nemáme centralismus čínského typu. Centralismus je princip řízení, ale především účinné kontroly společnosti. Kde jsou samosprávy, tam je i svoboda a větší ekonomická prosperita.
Samospráva, subsidiární rozhodování na co nejnižší možné úrovni, rozvoj měst a obcí s pomocí, ale bez škodlivých zásahů státu je přínosem a zároveň zranitelným místem.
Nyní přejdeme k MČ Praha 10. Proberme zdejší situaci jako modelový příklad.
(2. Situace Prahy 10)
Situace Prahy 10 ve vztahu ke komunistické Číně je členitá a pestrá.
(a) Stadion)
Na našem území je stadion známého fotbalového klubu vlastněného čínským majitelem. Jako starostka musím jednat s každým, kdo mne o to požádá. Musím jednat, ovšem s jistým sebevědomím, s vědomím toho, že to má být výhodné pro Prahu 10, že to má být přínosné.
Musím jednat o bezpečnosti v souvislosti se zápasy, o hluku v souvislosti s hudebními koncerty, o parkování v bezprostředním okolí.
Přijde-li náznak (a on přišel), že se nemám jako starostka a senátorka vyjadřovat k tématům lidských práv v Číně nebo v Tibetu – a už vůbec ne na demonstraci před čínskou ambasádou – odpověď na to mám jednoduchou a ráznou.
„Do toho, co si jako představitelka samosprávy a členka zákonodárného sboru dovolím kde říci, vám, druhá strano, nic není.“
A proč? Protože nežijeme v centralisticky řízené společnosti.
(b) Škola)
Na našem území také sídlí jedna soukromá vysoká škola, jejíž součástí je tzv. Konfuciův institut.
Za minulých politických reprezentací Prahy 10 mezi touto školou a vedením MČ fungovala evidentně čilá spolupráce.
Úředníci si tzv. výhodně doplňovali vzdělání (ze školného měla užitek ona škola). Vzdělání v „tempu turbo“ si zde doplňovali i politici a pozdější lobbisti z Prahy 10.
Privilegování dané školy se projevovalo i v sociálním programu pro děti z dětských domovů. Ještě jako opoziční formace jsme prosadili, aby děti nemusely studovat výhradně právě jen na Vysoké škole finanční a správní, ale i na ostatních vhodných veřejných, církevních či soukromých školách.
Jako představitelka samosprávy ovšem nevím o jiném nástroji, který bychom mohli ve vztahu k této škole použít, než je plnohodnotné a oboustranné dodržování nájemní smlouvy.
Za sebe mohu říci, že privilegované vztahy byly zrušeny.
To, co se tam učí, jak kvalitně se tam učí a jestli se něco děje na Konfuciově institutu, který je v jiných zemích v hledáčku bezpečnostních složek, není věcí samosprávy, ale státu.
(c) Strategické kontakty)
Samospráva, i ta naše, se může díky své autonomii stát branou k pronikání a šíření čínského vlivu do naší země.
Vlastní správa věcí veřejných v obci, městě, městské části nebo kraji přináší relativně silnou finanční autonomii. Svoboda a odpovědnost samospráv je hřištěm, kde mohou padat čínské nabídky, nebo dokonce návrhy na investice.
Jako existují strategické body a strategická infrastruktura na státní úrovni, tak existují věci strategické povahy i na úrovni krajských, městských a obecních samospráv. Existují také strategické kontakty, „lidé, o nichž se mluví a s kterými se musí mluvit“.
V tom mohu posloužit opět jedním komunálním příkladem z Prahy 10, který by neměl být následován.
Je říjen 2015, a moje předchůdkyně v úřadu, Dr. Kleslová, se setkává „se zástupci čínských neziskovek a místních samospráv“. Hledali, cituji: „na Praze 10 inspiraci, jak zapojit občany do rozhodování“. http://www.celebritytime.cz/cinska-delegace-jednala-v-praze-10-art.html
„V Praze 10 se čínská delegace seznamovala s projektem participativního rozpočtu, který je unikátní aktivitou i v rámci České republiky,“ referují Parlamentní listy.
„Participativní rozpočet“ v tuhém centralisticky řízeném čínském státě? Nezní Vám to jako protimluv? Mně tedy ano.
Nepodařilo se nám na radnici najít žádný materiál, který by mluvil o účelu této návštěvy.
Tedy přesněji řečeno o žádném jiném účelu, než si vylepšit obraz v očích čínské strany.
Ale uvědomme si časové souvislosti:
Podzim 2015, kdy k návštěvě došlo, je dobou vrcholících snah jisté části naší politické scény o vylepšení vztahů s ČLR.
Za rok a půl dojde k českočínskému summitu na Pražském hradě.
Za rok se odsouhlasí ona neslavná smlouva mezi městem Prahou a městem Pekingem, vypovězená v roce 2019.
Uzavírám tím, že píár tehdejší paní starostky se vylepšil v očích Pražského hradu a různých pročínských hráčů. A to je myslím vše, čeho protřelá pražská advokátka a politička dosáhla.
Shrnutí a doporučení
Dala jsem několik příkladů nevýhodných nebo jednostranně výhodných kontaktů Prahy 10 a čínského vlivu. Dovolte mi na závěr pár zobecňujících doporučení.
1) Obranou proti vlastní skleslosti je jen zdravé sebevědomí a znalosti. Například vědomí toho, že samosprávy nejsou odstřiženy od tzv. velké politiky. Samosprávy jsou součástí našeho politického života, autonomním hráčem, který může leccos vylepšit, ale i leccos zkazit.
2) Je třeba si být vědom a pevně stát na našem zapojení do západních politických a vojenských struktur. Nehrát hru zvanou „politika všech azimutů“, protože ta se nám může velmi vymstít. Představitelé samospráv i zákonodárci musí být pozorní a odmítat zdánlivě nevinné pozornosti.
3) Obecně je třeba sledovat zájem čínských hráčů o energetické společnosti na úrovni měst a krajů, o výstavbu dopravních projektů na úrovni regionů, o optické sítě, jejichž služeb využívají státní podniky, o vše, kde je vážný veřejný zájem. Sledovat a střežit, zkoumat záměr a motivaci zájemce o tu či onu akvizici či investici.
4) Dále doporučuji:
a) U představitelů samospráv i u veřejnosti zvyšovat povědomí o čínském zájmu o nás, o ně. Z toho vyplývá
b) Pokračovat v mapování a klasifikaci čínského vlivu v ČR. Z toho vyplývá
c) Zvyšování sebevědomí role samospráv v rámci bezpečnostního systému ČR. Dovolte mi ocitovat strategický dokument našeho Ministerstva zahraničních věcí:
„Zajišťování bezpečnosti ČR nemůže být pouze záležitostí složek, které jsou k tomu výslovně určeny, ale svým právně stanoveným podílem k němu přispívají jak státní orgány a orgány územní samosprávy, tak i právnické a fyzické osoby.“
(zdroj: https://www.mzv.cz/…pdf)
A za d) Zvyšovat odolnost samospráv vůči čínskému vlivu. Jak? Osvětou a publikováním případů ovlivňování samospráv.
Děkuji Vám za pozornost.
Renata Chmelová
senátorka PČR
členka výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Květiny jsou moje radost
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Naše rozkvetlá obec. Jak to. u nás vypadá během léta z hlediska výzdoby, zeleně a stinných oáz? Pečujete nějak o zelené plochy?Pořádáte soutěže? „Radost květin za oknem… Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování,“ napsal Karel Čapek, génius mezi spisovateli a muž, který žil u nás v Praze 10. Ani nevíte, jak mu rozumím!
starost
Běloruský srpen 2020
Jsem senátorka, členka zahraničního, obranného a bezpečnostního výboru Senátu. Jsem starostka Prahy 10, která zažila „zázračný rok“ 89, nepominutelnou autoritu a pevnou zahraniční politiku prezidenta Havla v 90. letech, která dala naší zemi zakotvení v NATO a Evropské unii. A jsem člověk citlivý na nespravedlnost, pohrdání demokracií, brutální násilí. To jsou v kostce tři důvody, proč se nahlas vyslovuji k běloruskému srpnu 2020.
Ministr zahraničí USA M. R. Pompeo v Senátu
Pusťte si video, co mi odpověděl ministr zahraničí USA Michael Richard Pompeo, když dnes navštívil Senát Parlamentu ČR. Měla jsem příležitost zeptat se ho, jaké myšlenky Václava Havla považuje za nosné i v dnešní době.
Pokračování textu Ministr zahraničí USA M. R. Pompeo v Senátu
K situaci ve zvláštní správní oblasti Hong Kong
Děkuji Pavlu Fischerovi, našemu předsedovi Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, za precizně připravené podklady.
Kolegyně a kolegové, tento bod se vymyká z naší obvyklé agendy. A to tím, že doporučuje ne uzavřít, ale vypovědět mezinárodní dohodu. Domnívám se ve shodě s předkladatelem, že bychom měli na vládu v tomto směru hlasitě apelovat.
Pokračování textu K situaci ve zvláštní správní oblasti Hong Kong
Na změny klimatu myslíme dekádu dopředu
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se vaše obec vypořádává s problematikou sucha?
V době, kdy píšu tyto řádky, si na malé množství srážek zrovna stěžovat nemůžeme. Přesto myslím na sucho – a to nikoliv s úlevou. Je totiž dlouhodobým strašákem všech měst, jejich části nevyjímaje.
Nejistou budoucnost nemůžeme projídat
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak pandemie dopadla na vaši obec? Projeví se propad příjmů na investicích?
Představte si, že si pěkně na celý rok rozplánujete výdaje: „Musíme opravit dětský pokoj. Jezdit jen hromadnou dopravou donekonečna nejde, k babičce na venkov se o víkendu vůbec nedostaneme. Potřebujeme auto. Taky tu zahradu před domem by to chtělo zrenovovat. No a mohlo by mi zbýt i na nějaké ty pěkné šaty a několik párů lepších bot…“
Společně to zvládneme!
Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé,
všechny vás opět velmi ráda zdravím na stránkách našeho radničního měsíčníku. Budu opravdu hodně děkovat, protože prostě musím.
Desítka děkuje!
Vážené dobrovolnice, vážení dobrovolníci, zástupkyně a zástupci desítkových odpovědných organizací,
dovolte, abych vám všem osobně a srdečně poděkovala za významnou a vysoce přínosnou pomoc, kterou jste Vy osobně nebo Vaši kolegové nezištně věnovali ve prospěch našich spoluobčanů a sousedů z Prahy 10. Věřte, že je mi velkou ctí, být starostkou 100tisícového města, které se v době nouze může opřít o jednotlivce, kteří neváhají věnovat čas, organizační dovednosti a pracovat pro druhé. I díky vám a spolu s dalšími profesionálními (zejm. pracovnicím a pracovníkům IZS a úřadu MČ a jejích organizací) i dobrovolně působícími spoluobčany jsme společně a se ctí zvládli nouzový stav i na naší městské části. Praha 10 se tak o to rychleji může nadechnout k dalším krokům, které pomohou našim občanům i celé městské části.
Má to cenu!
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se staráte o kvalitu místních silnic a chodníků? Hlásí občané problematická místa?
Téměř denně nás lidé na sociálních sítích a přes aplikaci zmapujto.cz. informují, kde je nebezpečná díra v silnici či kde by se hodila výměna dlažby v chodníku. Většinu komunikací nevlastníme ani nespravujeme, přesto se zabýváme každým námětem. Co můžeme, opravíme, co nemůžeme, předáme kolegům z Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK). A zároveň vyvíjíme maximální úsilí, aby všechny opravy probíhaly v souladu s charakterem konkrétních míst.
Rovnoprávný dialog místo agresivní povýšenosti
„Mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog.“ Slova nově zvolené tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen jsou rámcem pro politický dialog její země s komunistickou Čínskou lidovou republikou a moudrým východiskem komplikovaných politických jednání. Odpovědí čínských komunistů na tuto dobrou vůli je zvyšující se agresivita a drzost nejen ve vztazích k Tchajwanu, ale i ke všem, kdo s Tchajwanem udržují dobré vztahy.
Mám tři přání.
1. Chci především srdečně poblahopřát občanům Tchajwanu za to, že si v roce 2020 v demokratické soutěži vybrali novou prezidentku. Ve stejném roce, kdy v Pekingu, na náměstí Nebeského klidu, drtily tanky čínské armády legitimní prodemokratické studentské hnutí, padl v Československu komunistický režim. Svobodné volby a jejich respektování jsou od roku 1989 základem našeho demokratického uspořádání. Přeji si, aby svobodná politická soutěž byla co nejdříve „k dostání“ i v Čínské lidové republice.
2. Paní prezidentce Cchaj Jing-wen přeji, aby se jí dařilo naplňovat to, co svým spoluobčanům slíbila. Mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog jsou přesným opakem politiky zastrašování, arogance, diktatury jedné strany a umlčování legitimních názorů na společenské a politické uspořádání Číny. Mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog jsou na rozdíl od arogance a rozpínavosti udržitelné hodnoty a právě na nich stojí současná prosperita a sebevědomí Tchajwanu.
3. A konečně občanům i vládcům Čínské lidové republiky přeji demokratické a efektivní vládnutí, vládu práva místo uplatňování práv vlivnějších. Přeji vám, abyste stavěli na vzdělání. Abyste dávali prostor mírumilovnému úsilí o prosperitu. Abyste čerpali ze své bohaté kultury. Chování, s kterým se setkáváme od zástupců Čínské lidové republiky v naší zemi – od Vašich zástupců -, je směsice hulvátství, nediplomacie, arogance, přezíravosti a neúcty k zemi, která má obrovskou úctu k čínské kultuře, pochopení pro váš složitý kulturní i společenský vývoj a která v sobě nese úctyhodnou tradici zkoumání čínské společnosti, kultury a literatury.
Máme dobrou vůli, mějte dobrou vůli i Vy!
Renata Chmelová
senátorka, členka Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Nestrpět porobu. Ani dnes
Seriál historika Jindřicha Marka k výročí Pražského povstání klade důraz na naše vlastní, často pozapomenuté hrdiny. Ano, Květnové povstání bylo opravdu významným, dobře zorganizovaným projevem vůle našich občanů zbavit se nacistického moru i za cenu vlastního života. Téměř okamžitě po tomto vzepětí ale do hry vstupuje geopolitické vměšování Rusů. Jeho následky řešíme dosud – naposledy my v zahraničním výboru Senátu.
Objevili jsme 10 + 1 dobrou vlastnost
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co vám „doba koronavirová“ dala a vzala?
Vezmu to symbolicky od negativního k pozitivnímu. Doba koronavirová nejen mně, ale asi nám všem vzala volnost pohybu a řadu domnělých jistot. Ale jak známo: každá krize naplno odhalí charaktery a na povrch vyplave to, co zůstává za normálních okolností zcela či aspoň částečně skryté. A to, co jsem zjistila o naší společnosti, mě velmi mile překvapilo.
Děkuji našim hrdinům nouzových dnů!
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se vaše obec / město zapojuje do boje s koronavirem?
Máte pocit, že zrovna teď střídá jedna špatná zpráva a katastrofická vize druhou? Že bezpečný svět, na který jste si zvykli, zmizel a nahradila ho planeta, kde se lidé před sebou navzájem musí chránit rouškami a rukavicemi? Ano, pandemie nového koronaviru způsobila nám všem šok. Přinesla spoustu smutku. Ale také zrodila nové hrdiny. Hrdiny nouzových dnů. Tak já říkám dobrovolníkům.
Společně to dokážeme
Vážení a milí občané Prahy 10, sousedé, přátelé!
Během pár týdnů se nám všem převrátil život naruby a my společně čelíme sakra těžké zkoušce. Učíme se žít s novým slovem: COVID-19. Praha 10 je dnes, stejně jako další města v České republice, městem roušek a prázdných ulic.
K atuální situaci v ČR v souvislosti s nouzovým stavem
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
řada z nás, senátorů a senátorek, je ve svém městě nebo ve své obci také představitelem samosprávy. Považuji tuto okolnost za naši výhodu.Protože máme smysl pro konkrétní detail, máme také vnímavost pro problémy našich občanů a můžeme z toho aspoň něco i tlumočit přítomným členům vlády.
Pokračování textu K atuální situaci v ČR v souvislosti s nouzovým stavem
Čapek umí pokaždé poradit i pobavit. I dnes
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Moje oblíbená knížka v dětství a nyní v dospělosti. Leží nějaký román na vašem nočním stolku, nebo na četbu nezbývá čas? A co vy sami, píšete?
Mám štěstí, protože mým oblíbencem je Karel Čapek. A letos, jak známo, uplynulo 130 let od jeho narození. U nás v Praze 10, kde se svým bratrem žil, si ho celý rok připomínáme ve školách i v kulturních institucích. Protože si to opravdu zaslouží. Zároveň se jedná o tak výrazný fenomén české i světové kultury, že vybrat pouze jedno jeho dílo je prakticky nemožné.
Pokračování textu Čapek umí pokaždé poradit i pobavit. I dnes
Myslíme globálně, jednáme lokálně
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se staráte o zlepšení ovzduší ve vaší obci?
Zmírňování sucha ve městech, zefektivňování odpadového hospodářství, boj proti znečišťování ovzduší. To je jen výčet globálních témat, která se ale dají – a mají – řešit i na regionální úrovni. Naše městská část dává péči o životní prostředí maximální prioritu. Aktuálně i ve Strategickém plánu udržitelného rozvoje na nadcházejících deset let, který finalizujeme.
Na „Zahraďáku“ máme strom plný andělů
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co výjimečného jste letos připravili pro obyvatele vašeho města / vaši obce v adventu?
Vánoční stromky jsou u nás rozesety po celém území městské části. Poprvé nechybí ani na Zahradním Městě, kam bych všechny moc ráda pozvala. Vyjímá se totiž v zrekonstruovaném prostoru u OC Cíl. A taky hned vedle knihovny – předělané, moderní, koncipované zároveň jako místo pro setkávání lidí. Její slavnostní znovuotevření se uskutečnilo 11. listopadu. A když jsme před ní společně rozsvěceli stromeček, měla jsem z té báječné atmosféry husí kůži. Bylo nás skoro pět set, zazpívali jsme si koledy. Nechyběly samozřejmě děti, které vyráběly ozdoby. Vánoční jedlička je tak plná krásných andělů.
Projev k výročí 30 let svobody – Dům Barikádníků Praha 10
[Komponovaný večer žáků ZŠ Brigádníků, kteří rekonstruovali pochod studentů z Albertova na Národní a strašnických Sokolů připomínající jejich odkaz. Moc si vážím, že jsem tento večer mohla zahájit… ]
Milí studenti, vážení rodiče!
Děkuji Vám ze srdce za Vaše pozvání.
Je to pro mě velká čest a přiznám se, že mluvit tady v „Barikádě“ o 17. listopadu 89 je pro mě podstatně obtížnější úkol než mít řeč jinde a jindy, třeba v Senátu.
Pro nás starší je 17. listopad 1989 naprosto klíčovým životním okamžikem.
Pokračování textu Projev k výročí 30 let svobody – Dům Barikádníků Praha 10
Sblížení pomáhá koordinátorka sousedských aktivit
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se nově přistěhovaní obyvatelé sžívají s lidmi v novém bydliště, jak zapadnou do obce? Jezdí jen autem do práce a zpět? Nenakupují v místě, nechodí na akce a ani po dlouhé době je v obci nikdo nezná?
Vyjet ráno autem z garáže, večer se tam vrátit… Anonymita a nesounáležitost s místem, kde lidé žijí, je noční můrou všech (nejen) lidnatějších měst. Praha 10 je druhou největší částí hlavního města s více než sto tisíci obyvateli. A děláme vše pro to, aby se nově příchozí i starousedlíci s „Desítkou“ maximálně ztotožňovali.
Pokračování textu Sblížení pomáhá koordinátorka sousedských aktivit
Projev při uctění památky Vasyla Makucha
Vážení přítomní,
setkáváme se po roce znovu u Makuchovy lávky, kterou jsme loni slavnostně otevřeli. Chceme si opět s úctou připomenout jednu konkrétní oběť lidského života a připomenout důvody, pro které Vasyl Makuch položil svůj život.
Do oslav se zapojí i naši školáci
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak si připomenete výročí vzniku republiky?
Letošní výročí Dne vzniku samostatného Československa si naše městská část připomene položením věnců na různých památných místech spjatých s touto dějinnou událostí napříč Prahou 10.
Památný den Sokolstva: pietní akt u vršovické sokolovny
Vážení přítomní, dámy a pánové, bratři a sestry Sokolové!
Děkuji upřímně za vaše pozvání a za možnost připomenout si s vámi 8. říjen – poprvé takto oficiálně v Praze 10 – jako Památný den Sokolstva. Sokolové vždycky bojovali za svobodu a demokracii. Byli věrní naší republice. Budovali náš stát, spoluutvářeli svou domovinu, svoje okolí.
Pronásledovali je nejdřív nacisté a poté i komunisté. Sokolové byli praví vlastenci: ne pusou jako mnozí pseudovlastenci dnes, ale činem a prolitou krví.
Při akci „Sokol“ v noci ze sedmého na osmý říjen 1941 bylo zatčeno devět stovek funkcionářů Sokola a deportováno do koncentračních táborů. Sokolům byl zabrán veškerý majetek a Česká obec sokolská rozpuštěna. Byla to promyšlená likvidační akce Reinharda Heydricha.
Už předtím, 27. září 1941, byl zatčen předseda protektorátní vlády spolupracující s prezidentem Benešem v Londýně – generál Alois Eliáš, který se narodil pár domovních bloků odsud ve Francouzské ulici. Den poté, na svátek sv. Václava 28. září 1941, byl vyhlášen výjimečný stav. Sokolové však nerezignovali. Věděli, že tyranu Heydrichovi je zapotřebí, byť v oslabení, aktivně čelit. Některé z nich si teď připomeňme.
Manželé Šenoldovi ve Vršovické 882/12 hostili konspirační schůzky sokolských odbojářů. Byli zastřeleni 26. ledna 1943 odpoledne v Mauthausenu.
Rostislav Hrnčiřík, člen vršovického Sokola a kavárník v budově místní sokolovny, spolu s manželkou Boženou obstarával parašutistům z Anglie potravinové lístky. On byl v Mauthausenu zastřelen 22. října 1942, ona udušena ve zdejší plynové komoře 26. ledna 1943.
Svůj život za svobodu naší země i národa obětoval také řídící učitel na dnešní ZŠ Karla Čapka a starosta Sokolské župy Krušnohorské – Jan Zelenka-Hajský.
Stojíme teď ve Vršovicích, ale svoje oběti měli Sokolové také ve Strašnicích. Manželé František a Milada Hejlovi žijící Pod Viktorkou 4 poskytovali účinnou pomoc jak výsadkům z Anglie, tak dalším lidem žijícím v ilegalitě. On byl významným cvičitelem karlínského Sokola a patřil k rozhodným zastáncům Heydrichovy likvidace. Oba byli zastřeleni v Mauthausenu: ona 24. října 1942, on 26. ledna 1943.
Rodina Vojtěchovských se zapojila do sokolského odboje v rámci organizace JINDRA a skrývala na svém statku v ulici Ke Strašnické – kromě vysílačky Sparta – také Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše z ANTHROPOIDU a Josefa Valčíka ze SILVER A. Strašnický sokol Miloslav Vojtěchovský byl vyzrazen v květnu 1942 a zastřelen 30. června 1942 v Kobylisích. A byli další a další, jejichž jména můžete číst na pamětních deskách Sokoloven ve Vršovicích i Strašnicích.
Přišla jsem s vděčností, abych se jim aspoň takto poklonila.
Když nahlížíme, jaké životy žili, vidíme lidi DOBROVOLNĚ SE OBĚTUJÍCÍ. V době míru jsou to lidé odpovědní za své rodiny, za své podnikání a zároveň pracující nezištně pro blaho spolku, obce a státu. V době válek a celonárodní zkoušky stojí na těchto skrytých mužích a ženách to, zda jako národní společenství, jako celek, obstojíme – anebo ne.
My máme dnes svoje zkoušky, svoje výzvy a svoje úkoly. Ale v tom základním, v hledání společného dobra a v nezištném nasazení pro své město, obec a stát, se je učme následovat! V tom, jak se neptají CO ZA TO, jsou pro nás velkou inspirací. Ať se nám to daří nejen dnes!
Budoucí generace dostaly na frak, chci to změnit
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co děláte pro své školy, školky a pedagogy? Trápí vás v této souvislosti něco?
Naše městská část spravuje celkem 13 základních škol, do nichž 1. září nastoupí kolem tisícovky prvňáků. Specifikem hlavního města je možnost rodičů dát dítě jinam než do své městské části – samozřejmě pokud s tím daná škola souhlasí. U nás je takových dětí celá čtvrtina!
Pokračování textu Budoucí generace dostaly na frak, chci to změnit
Projev k stému druhému výročí vítězství v bitvě u Zborova
Vážení přítomní,
děkuji za vaše pozvání. S radostí jsem ho po dvou letech opět přijala.
Připomínáme si sté druhé výročí okamžiku, kdy u Zborova na Ukrajině zvítězila Československá střelecká brigáda. Zvítězila v bitvě, která nebyla velká, ale která má obrovský význam pro naši státnost, pro naši samostatnost, pro naše zdravé sebevědomí.
Jedním z atributů státnosti je dobře zorganizovaná armáda podřízená civilním autoritám. Můžeme mít identitu kulturní, náboženskou, jazykovou, národní, ale mnohdy ani toto všechno dohromady nestačí na samostatnost, na vlastní státní existenci.
Pokračování textu Projev k stému druhému výročí vítězství v bitvě u Zborova
Uctění památky Milady Horákové a obětí politických procesů komunistického režimu
Vážení přítomní,
děkuji vám za pozvání na pietní akt, který se koná v Den památky obětí komunistického režimu – v den popravy doktorky Milady Horákové.
Milada Horáková je pro nás symbol. Zástupný, silný a živý symbol.
Pokračování textu Uctění památky Milady Horákové a obětí politických procesů komunistického režimu
Můj první projev po zvolení starostkou MČ Praha 10
Den vzpomínek a příměří
11. listopad 1918 je důležitý den. Stejně důležitý jako o 27 let později 8. květen 1945. Konec války je v každém ohledu mimořádná událost. Lidé si vydechli a mohli začít tvořit své životy po svém, a ne se jen bránit neustále hrozící zkáze.
11. listopadu si připomínáme sto let od ukončení první světové války. V Praze 10, u dnes opuštěné budovy strašnické školy u metra Strašnická, máme nenápadný pomníček. Můžeme si zde připomenout naše mrtvé na bojištích této Velké války.
Otevření Makuchovy lávky a uctění památky disidenta Vasyla Makucha
Velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis, mne pozval na otevření lávky ve Vršovicích, naproti Ukrajinské ulici. Lávka byla pojmenována na počest Vasyla Omeljanoviče Makucha, který se před padesáti lety kolem půl páté večer na kyjevském Chreščatyku, u vchodu do domu č. 27, poblíž Bessarabského tržiště, polil benzínem a zapálil. Podle některých autorů měl přitom kromě slov o svobodné Ukrajině vykřiknout: Pryč s okupanty Československa! Bylo mi ctí se otevření účastnit. Níže si můžete přečíst můj projev a příběh tohoto muže.
Pokračování textu Otevření Makuchovy lávky a uctění památky disidenta Vasyla Makucha
Jak snižovat produkci směsných komunálních odpadů? Otevřela jsem diskusi i v Senátu
Ve čtvrtek 31. května 2018 se v Senátu konal pod mou záštitou odborný seminář na téma „Odpadové hospodářství obcí ČR“. V prvním bloku se diskutovalo zejména o vývoji nakládání s komunálními odpady v ČR i EU, druhý blok byl pak zaměřen na snižování produkce směsných odpadů v obcích a městech. A na závěr semináře proběhlo vyhlášení výsledků 4. ročníku Odpadového Oskara a prezentace výsledků oceněných měst a obcí.
Akce proběhla ve spolupráci mého Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí s neziskovou organizací Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a jíž jsem zasvětila kus svého profesního života.
Zde je mé úvodní slovo:
Vážení hosté,
dovolte mi, abych vás srdečně přivítala na semináři „Odpadové hospodářství obcí ČR“, který se mi jakožto člence Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podařilo ve spolupráci s Arnikou uspořádat právě tady, v těchto krásných historických prostorech.
Víte, stojím tady před vámi v poněkud dvojjediné pozici. Promlouvám tady k vám sice jako senátorka zvolená před rokem a půl občany Prahy 10 a městských částí Štěrboholy a Dubeč. Jenže můj profesní život byl do té doby zasvěcen právě Arnice. Dnes senátorka, ale ještě před pár lety výkonná ředitelka Arniky (2010-2011) a také vedoucí projektu a specialistka na zapojování veřejnosti do územního plánování (2015-2016).
Mám proto ohromnou radost, že se podařilo propojit tyto dvě velké kapitoly mého života v jeden čas na jedno místo. A shodou okolností mají i něco společného. Jak horní komora českého parlamentu, tak právě i neziskové organizace podle mě odvádí nesmírně záslužnou práci pro společnost a pro lidi. Jenže mají společného ještě něco: Obzvlášť v poslední době se jak Senát, tak neziskové organizace stávají tím nejjednodušším terčem názorově a ideově vyprázdněných politiků bez jasného plánu, jak věci kolem sebe měnit k lepšímu.
Ale k věci: Téma odpadového hospodářství je zejména v posledních letech stále hlasitější. Asi všichni známe obrázky oceánů a pláží zamořených různými druhy plastů. Existují prognózy, že do 30 let bude v mořích stejné množství plastů jako ryb!
Tento týden navrhla Evropská komise zákaz jednorázových plastových výrobků (brčka, nádobí atd.) Jejich prodej má být zakázán, pokud (!) existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Tento návrh navazuje na nedávno přijatý Rámec pro sledování oběhového hospodářství a Evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, jejichž zpravodajkou zde na půdě Senátu jsem byla já sama.
Asi není překvapením, že se diskuse o zákazu jednorázových plastů točila na zkratkovitém zákazu vatových tyčinek do uší. Nicméně již dnes víme, že pouhým mírným zpoplatněním igelitových tašek klesla od doby zavedení příslušné evropské směrnice jejich spotřeba o 50 %!! A to je podle mě skvělá zpráva! Nyní je však před námi několik dalších kroků. MŽP například v tuto chvíli připravuje strategii nazvanou Cirkulární Česko, která navazuje na zmíněné dva evropské dokumenty.
Já sama osobně nejsem zastáncem nějakých neustálých restrikcí a omezování, spíše zastávám názor: žij a nech žít, na druhou stranu současný svět se někam vyvíjí a my, jako společnost, se musíme vyvíjet s ním. A právě téma dnešního semináře je jedním z pilířů tohoto vývoje ke zdravé, prosperující a moderní společnosti 21. století. Proto jsem vám moc vděčná za práci, kterou děláte.
Děkuji za pozornost a přeji vám, ať se vám zde v Senátu líbí.
Celou fotogalerii z Hlavního sálu Valdštejnského paláce najdete na stránkách Senátu PČR.
Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole
Vážení přítomní,
děkuji Konfederaci politických vězňů za její pozvání a za možnost k vám promluvit.
V našem hlavním městě jsou dvě místa – dva symboly komunistické nenávisti – nenávisti, která šla až za hrob. Je to hřbitov v Ďáblicích, z něhož byly nedávno vyzvednuty ostatky umučeného Josefa Toufara. A tento hřbitov v Motole. Na obou těchto místech se setkáváme s hromadnými hroby – s pohřebními jámami, kde za nedůstojných okolností spočinuli popravení – nebo ve vězení zemřelí – političtí vězni.
Buďme prosím konkrétní. Na deskách čteme místa, kde tyto oběti komunistického režimu zemřely. Kde byly popraveny či zastřeleny. Praha. Mírov. Jáchymov. Ostrov nad Ohří.
Pokračování textu Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole
Projev k uctění památky padlých v Pražském povstání (73. výročí), Staroměstská radnice
Vážení přítomní,
přišli jsme, abychom si s úctou připomněli téměř tři tisíce padlých Čechoslováků během Pražského povstání v květnu 1945. Přišli jsme vzpomínat a společně přemýšlet.
Osobně přemýšlím o třech věcech. Za prvé, Pražské povstání jako výraz odporu vůči nacistům nebyla cizí, ale jednoznačně naše národní akce. Za druhé, během několika dní v našem hlavním městě zemřely tisíce našich občanů. Před jejich statečností a odvahou se hluboce skláním. A za třetí, tak jako s mnoha jinými věcmi, i s Pražským povstáním se okamžitě takříkajíc svezla politika a geopolitické ohledy.
Proslov ve Vazební věznici Pankrác při pietní vzpomínce na všechny, kteří položili životy v boji proti nacismu.
Vážení přítomní,
děkuji Vám za pozvání na místo, kde si připomínáme naše nevinné mrtvé. Takzvaná Sekyrárna, oddělení „II A“ v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci, byla místem, kde v rozmezí dvou let (od dubna 1943 do dubna 1945) zemřelo pod gilotinou celkem 1075 lidí. Z toho bylo celkem 155 žen.
Skláním se tu před jejich obětí.
Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje
Vážení přítomní,
sešli jsme se tu, abychom se sklonili před obětmi českého odboje z let 1939–1945. Abychom si připomněli Lidice. A abychom si uvědomili statečnost zaměstnanců Strašnického krematoria, kteří část popela těchto obětí pietně shromažďovali pro pozdější dobu.
Promluva při znovuotevření Milíčovy kaple v Malešicích
Projev k stému výročí vítězství v bitvě u Zborova
Vážení přítomní,
připomínat si sté výročí vítězství Československé střelecké brigády v bitvě u Zborova není jenom symbolickým oprašováním výročí. Není jenom pietou. Je to výročí živé a velmi aktuální.
Pokračování textu Projev k stému výročí vítězství v bitvě u Zborova
Minulost není nikdy jen minulostí…
Pietní akt k uctění památky obětí protinacistického odboje v letech 1939 – 1942 popravených v Praze v Pankrácké věznici
pátek 28. dubna 2017, Strašnické krematorium, Praha 10
Vážení přítomní,
sešli jsme se, abychom si zde připomněli památku obětí českého odboje. Památku našich spoluobčanů popravených v Pankrácké věznici.
Tito lidé měli svou tvář, své rodiny, své děti, svůj život i své zájmy. Přesto riskovali a položili život za druhé. Jako každému je mi jejich oběti líto. Hned vzápětí si ale s úctou připomínám slova: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“
