autismus bezpečnost bydlení Čapek150 Covid-19 dobrovolníci doplatek na bydlení dýchám pro desítku energetický výbor fórum pražských senátorů GDPR hazard IT Koalice VLASTA Kotěra130 kouření kultura média Milada Horáková nová radnice ocenění paliativní péče památkový zákon pieta podcast Praha 10 prezident příspěvek na bydlení projev proslov protikorupční ředitelka rodina rozpočet Senát senátorka školství sociální služby starostka starostové starostové píší stavební zákon svo svoboda terorismus Trojmezí Ukrajina úřad práce Ústava ústavní stížnost úvodní slovo územní plán volby vraky zastupitelka zdraví životní prostředí zpravodajka zákona
Tři roky poté, co jsme se skupinou senátorek a senátorů podali návrh k Ústavnímu soudu, přišlo rozhodnutí, na které jsem čekala s velkým napětím.
Ústavní soud nám dal v podstatné části za pravdu a zrušil ustanovení zákona, která umožňovala strhávat nezaplacené pokuty z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. Nález vydal 31. července 2024.
Pokračování textu Pomoc v hmotné nouzi nesmí být trestem pro celou rodinu
Nemůžete platit nájemné v souvislosti s koronakrizí a uvažujete, že budete platit méně či dokonce platby zcela odkládat? (neplatí to pro služby). Zákon Vám to umožní bez hrozby, že dostanete do konce roku výpověď z důvodu dluhu.
Ale upozorňuji, že pokud nezaplatíte nájemné přicházíte o možnost za tento měsíc získat v plné výši příspěvek na bydlení, protože se vypočítává pouze z uhrazených nákladů na bydlení. Jak z toho ven? Požádejte si o jednorázovou dávku mimořádná okamžitá pomoc u Úřadu práce. Z té nájem uhradíte a následně si za toto čtvrtletí požádejte o příspěvek na bydlení, což už je opakující dávka, která Vám dá jistotu, že to zvládnete do doby, než se budete mít opět dostatečné příjmy.
Podařilo se nám ze zákona vyjmout ustanovení, že ÚP by museli vydávat potvrzení u všech důvodů, proč nelze platit nájemné. Šlo by jen o další zbytečnou administrativní zátěž. Otázkou je, jak se k tomu postaví Sněmovna, obávám se, že budeme přehlasování…
Více v záznamu mého vystoupení na dnešní schůzi Senátu.
Mé připomínky a návrhy k opatřením ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
PROČ PŘIJÍMÁME TENTO ZÁKON?
Já si kladu otázku, proč buď predikované nebo nastalé problémy s placením nájmu v souvislosti koronakrizí se řeší právě tímto zákonem?
Proč se řádně nevyužijí standardní nástroje, které stát má k dispozici, standardní nástroje státní sociální podpory. To znamená příspěvek na bydlení, případně doplatek na bydlení, případě mimořádná okamžitá pomoc.
Paní ministryně řekla, že tento zákon slouží k tomu, aby se překonala doba, než si vyřídí nájemník právě tyto dávky státní sociální podpory a že chce překonat tu dobu, než vlastně tuto dávku dostane přiznanou. Včera na výboru náměstkyně MPSV, nám řekla, že průměrná doba vyřízení těchto dávek se v České republice pohybuje kolem 1,5 měsíce, v Praze vím zcela jistě, že to je delší doba, ale to není podstatné. Podstatné je to, že nikomu nedochází, že v případě, že pokud teď někdo neplatí nájem, tak nezíská tyto sociální dávky. A já to vysvětlím.
Výše příspěvku na bydlení se počítá z následujících údajů. (1) Žadatel doloží, jaký má příjem. Tedy v tomto čtvrtletí začnu mít příjem například o 50% oproti minulému nižžší, ale zároveň (2) dokládá, kolik uhradil za bydlení. Pokud v rozhodném období nezaplatí nájem, tak Úřad práce nemůže spočítat příspěvek na bydlení, prostě to nelze neb je to vázáno na prokázané náklady na bydlení.
Takže jinými slovy my teď tímto zákonem dáváme lidem naději, že si mohou odložit splátku nájemného a že je za to nikdo nevyhodí z bytu, ale neříkáme to, že tím, že ho nezaplatí, tak nemají nárok na příspěvek na bydlení. Tady se ale nabízí jiné řešení. A to, aby se rozhodná doba, kdy se posuzuje příjem a náklady na bydlení, prodloužila…
To znamená, že jako jediná možnost, která tuto situaci může vyřešit, je skutečně prodloužení té posuzované doby, aby alespoň něco ti lidé dostali, protože když třeba nezaplatí nájemné za jeden měsíc, ale když zaplatí další 2-3, tak se jim to do výše příspěvku na bydlení započítá.
ULEVTE NÁPORU ADMINISTRATIVY ÚRADŮM PRÁCE
Ráda bych v tomto zákoně napravila jednu věc a to, že prostřednictvím pozměňovacího návrhu pana poslance Luzara se tam dostala jedna větička, ve které je napsáno, že to, že oprávněně ten nájemce se dostal z pohledu koronakrize do problému s nájemným, tak má toto potvrzení vydávat Úřad práce.
Já v Senátu dlouhodobě upozorňuji na to, že dle mé reálné zkušenosti, jsou úřady práce přetížené administrativou, jak tam mají málo lidí. A toto je obrovská agenda, která by teď Úřadům práce přibyla. Opět jsem to ještě v noci a ráno konzultovala přímo s ředitelkou našeho úřadu práce. A ta tedy se zhrozila, jakou kompetenci vlastně může mít Úřad práce posoudit, že se někdo dostal do problému s placením nájemného proto, že například zůstal na ošetřovném, že zůstal na karanténě, prostě z mnoha jiných důvodů, než je ztráta zaměstnání.
Jak jsem uvedla, toto se do zákona dostalo pozměňovacím návrhem pana poslance. A je to skutečně něco, co je totálně likvidační pro chod Úřadů práce, protože to je obrovská agenda. Já jsem nelenila a ráno jsem poslala SMS paní ministryni Maláčové. Odpověděla a za chvíli doufám budu mít e-mail, který vám pošlu. A já vám přečtu tu SMS.
Paní ministryně, ráda bych u senátního tisku 234 navrhla zrušit povinnost úřadů práce vydávat potvrzení nájemcům, že nemohou v souvislosti s COVID platit nájem, § 3, odst. 3, což navrhl poslanec Luzar. Považuji to za obrovskou zátěž pro úřady práce, vrátilo by se to do vládního návrhu. Budu ráda, když mě bude MPSV kontaktovat, je to dnes 3. bod schůze senátu, děkuji, Renata Chmelová.
A paní ministryně mi odpověděla.
Souhlasím, podpořím, ozveme se vám náměstkyně Jirková.
Paní náměstkyně Jirková se mi skutečně ozvala a skutečně potvrdila slova paní ministryně, takže bych tímto, chtěla poprosit kolegy, že v případě, že se dostaneme do podrobné rozpravy, zda byste podpořili můj pozměňovací návrh, který v podstatě jen vypustí tu větu pana poslance, že je to povinnost, že to má přezkoumávat Úřad práce. A necháme to na všech příslušných orgánech, odkud si nájemce sežene to potvrzení důvodu, proč se dostal do krize neplatit nájem. A toto potvrzení by dal přímo tomu svému pronajímateli. Takže buď to může být Pražská správa sociálního zabezpečení, že je v karanténě nebo OČR, může to být potvrzení od podnikatele, že byl nucen v souladu s zákonem uzavřít provozovnu atd., atd. Těch potvrzení může být řada.
Závěrem bych chtěla uvést, že nejlepší by bylo využít tohoto mimořádného stavu k proměně Úřadů práce, k automatizaci, systematizaci a zjednodušení vyplácení dávek. Aby se úřady práce přestaly hroutit pod náporem dokumentů, prokazování, dokazování a ověřování.
Dlouhodobě tam existují velké problémy s chybějícími zaměstnanci a jejich fluktuací. Nyní je ale situace kritická. Mnoho lidí je na dávkách státní sociální podpory existenčně závislých. Obavy panují zejména o seniory a matky samoživitelky či nízkopříjmové rodiny, které i v dobách mimo krizi jen stěží zaplatí nájem. Úřady práce se podle mě stanou zcela klíčovými uzly státní správy v této době a vláda by na mě měla soustředit svou pozornost, aby jim umožnila dělat jejich práci kvalitně, ale hlavně včas.
NÁVRH NA ZRUŠENÍ BEZDOPLATKOVÝCH ZÓN
A třetí téma, ke kterému bych se v souvislosti s tímto návrhem zákona chtěla vyjádřit, je můj avizovaný pozměňovací návrh na zrušení bezdoplatkových zón. Je to téma, které v Senátu rezonuje od roku 2017, řada senátorů toto ustanovení v zákoně o hmotné nouzi napadla u Ústavního soudu. A do této chvíle Ústavní soud ještě nerozhodl.
Možná si kladete otázky. Není to přílepek? Je to něco, co je třeba projednávat v této mimořádné situaci? Já budu upřímná. Přílepek to z mého pohledu je, ale je opodstatněné ho podat v této mimořádné situaci. A vysvětlím proč.
V České republice je řádově necelých 100 oblastí vyhlášených jako bezdoplatkové zóny. V těchto oblastech také bydlí řada lidí, kteří do koronakrize nepotřebovali žádné dávky, žádné podpory v tom, aby byli schopni platit si své nájemné. Prostě někde bydleli a obec rozhodla, že v rámci jedné čáry, která se namalovala do mapy, samozřejmě nějak odůvodněně, tak prostě bydlí v bezdoplatkové zóně. No jo, ale tito lidé teď v tuto chvíli mohli přijít o práci a nebo zůstat s dětmi doma a dostávají se do krize, že si nemohou požádat o žádnou dávku, o doplatek na bydlení. Jenom upozorňuji, samozřejmě, toto je vázáno jenom na nové smlouvy, které se uzavřou v těch oblastech. Ale já chci upozornit, že z mé praxe jednoznačně vyplývá a z praxe neziskovek, které tam pomáhají a starají se, tak i s těmito lidmi, protože je pronajímatelé považují za rizikovou skupinu, jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou. Není problém prostě uzavírat smlouvy třeba na tři měsíce.
Proto tito lidé, kteří ještě minulé čtvrtletí neměli problém s placením nájemného, ale skončí jim nájemní smlouva, takže vznikne nová nájemní smlouva a oni už, když se dostanou do problémů, nemají možnost požádat o doplatek na bydlení.
Proto tento pozměňovací návrh míří na to, že zrušíme bezdoplatkové zóny v ČR v zákoně o hmotné nouzi. Jenom chci upozornit, a uváděla jsem to i ve svém e-mailu, že podporu ústavní stížnosti vyjádřila jak ombudsmanka, tak i některá rozhodnutí krajských soudů, kde jsou opatření obecné povahy napadnuty
Podpořila jsem iniciativu kolegy senátora Petra Orla a připojila jsem se k návrhu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského (Ústav) ze dne 6. 3. 2020, kterým se s okamžitou účinností povoluje použití jedu na hlodavce Stutox II metodou plošného rozhazování na zemědělské pozemky za účelem hubení přemnožených hrabošů polních.
Velmi vítám podporu rodin s malými dětmi. V současné době patří mezi nejohroženější skupiny z hlediska příjmů. Již delší dobu se zabývám bytovou a rodinnou politikou. Jako předsedkyně Podvýboru pro bydlení jsem velmi ráda, že tento návrh zákona přináší pozitivní změny jak v oblasti podpory rodičů s dětmi, tak v oblasti podpory bydlení.
Nicméně je potřeba podotknout, že pokud se chystá tak významná úprava po mnoha letech beze změny, měli bychom myslet na všechny. Takto navržená úprava není spravedlivá pro 70 000 rodin, které na navýšený rodičovský příspěvek nedosáhnou. Proto podporuji pozměňovací návrh, který tuto chybu napraví (zvýšení rodičovského příspěvku všem rodičům všech dětí do čtyř let). O způsobu provedení navýšení rodičovského příspěvku se diskutovalo dlouhé měsíce, kdy do médií byly vypouštěny různé protichůdné zprávy. Rodiče taky byli vystaveni velké právní nejistotě, zda a za jakých podmínek jim bude příspěvek vůbec navýšen. Extrémně nezodpovědné mi přijde, že vláda tak dlouho nebyla schopná domluvit se na jednoznačné úpravě. Nahrávala tak různým spekulacím s délkou čerpání rodičovského příspěvku. Nelze se divit rodičům, kteří si prodlužovali délku čerpání rodičovského příspěvku, aby dosáhli na jeho případné navýšení. Přesto že by se za normálních okolností například rozhodli pro jeho dřívější vyčerpání. Tím docházelo k nadměrnému zatěžování úřadů práce, což mohlo zejména v Praze způsobit nemalé problémy.
„Skvělá zpráva, důchody stoupnou v příštím roce o 900 Kč, rodičovský příspěvek se zvýší na 300 000 Kč pro nově narozené od 1. 1. 2020, na neplatiče výživného čekají tvrdší tresty od stejného data a zálohované výživné bude od 1. 1. 2021. Dnešní koaliční rada přinesla průlom,“ napsala si na Twitter v březnu paní ministryně Maláčová. Pak ale bylo nakonec všechno jinak…
Zvolené kritérium, tedy podmínit navýšení RP čerpáním rodičovského příspěvku ke dni nabytí účinnosti novely zákona o státní sociální podpoře vylučuje zhruba 20 % rodičů dětí do čtyř let (v roce 2017 při zvyšování rodičovského příspěvku rodičům vícerčat přiznala vláda valorizaci všem rodičům vícerčat příslušného věku bez dalších omezujících podmínek).
Jedná se o diskriminaci těch rodičů, kteří ukončili čerpání RP dříve, přičemž to mohlo být z existenčních důvodů, tedy nutnosti vrátit se do práce (často u matek samoživitelek). Není pravda, že lidé, kteří ukončili čerpání RP dříve mají lepší příjmy. Často to může být naopak. Navíc v dnešní době, kdy si lze k RP přivydělávat či mít příjem jako živnostník, často si naopak rodič, který pracuje např. jako OSVČ, čerpání RP prodlouží, protože je to výhodné z hlediska daní.
V oblasti dávek na bydlení je třeba myslet na to, že v současné době probíhají v rámci ministerstva diskuze ohledně komplexní úpravy (a řekněme rovnou možného sloučení) obou dávek, tedy příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Přijde mi nesystémové upravovat nyní příspěvek na bydlení ve chvíli, kdy je možné, že k dalším a to značným úpravám dojde záhy poté. To jen zvyšuje mé obavy z dopadu na fungování úřadů práce a řádné a včasné vyplácení dávek.
Dalším úskalím by mohly být samotné úřady práce. Jako starostka Prahy 10 vím, že bývá velmi častý problém s vyplácením nejen sociálních dávek, ale i se samotným chodem úřadů. Situace na úřadech práce je v některých městských částech opravdu komplikovaná, čekací doba je často několik hodin, dochází ke zpoždění výplat dávek. Nechala jsem si proto zpracovat analýzu (všech 206 ÚP), která hodnotí několik aspektů fungování ÚP z pohledu klienta. Častým problémem je nedostatek zaměstnanců, nedostatečná komunikace, neinformovanost, například na 46% pracovišť se nedovoláte na první pokus a 64% pracovišť nemá k dispozici na chodbách pro klienty vodu, pouhých 15% má přebalovací pult, 19% dětský koutek. A pouze jedno pracoviště disponuje místem vyhrazené pro kojení.
Vývoj ústavní stížnosti na „bezdávkové zóny“ pokračuje tím, že Ústavní soud žádá příslušné úřady a orgány o vyjádření a stanoviska. Ve prospěch naší stížnosti se vyjádřila například ombudsmanka Anna Šabatová nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zmiňuje nepřípustný diskriminační dopad ustanovení a zásah do ústavou garantovaných práv.
Naopak negativně se vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj, které je s „bezdávkovými zónami“ jako nástrojem pro obce spokojeno. Krajský soud v Praze i po prostudování stanovisek ombudsmanky a obou ministerstev na svém návrhu stále trvá a ztotožňuje se se stanoviskem veřejné ochránkyně práv, která stejně jako skupina senátorů hovoří o neústavnosti napadených ustanovení.
V prosinci 2017 jsem iniciovala ústavní stížnost na „bezdávkové“ zóny¹. Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby. Ráda bych vás informovala, jak stížnost úspěšně postupuje. Hlavní zpráva je, že Krajský soud v Praze ve svém usnesení publikovaném na stránkách města Kladna uvádí, že
ustanovení § 33 odst. 9 ve spojení s § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Jaká byla moje hlavní argumentace proti nové pravomoci obcí vyhlásit tzv. zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kam nebude poskytován doplatek na bydlení? Jsem přesvědčená, že napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod.
Věřím, že ústavní soud brzy rozhodne a konečně získáme jistotu ohledně ústavnosti či neústavnosti vyhlašování bezdoplatkových zón. Na rozhodnutí jistě čeká mnoho obcí, takže buď se lavina vyhlašování zón zastaví, nebo naopak zrychlí.
Ve čtvrtek 17. května jsem na tiskové konferenci v Senátu představila významný posun daný rozhodnutím Krajského soudu v Praze o neústavnosti „bezdávkových zón“
Pokračování textu Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou
V prosinci jsem připojila svůj podpis pod návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu.
Poslanecká sněmovna totiž v polovině loňského roku přehlasovala senátní veto vládní novely zákona o pobytu cizinců, ačkoliv jsme jakožto senátoři několikrát důrazně upozorňovali na protiústavnost některých opatření.
Do vládní novely z pera bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) totiž jeho stranický kolega a bývalý člen KSČM Václav Klučka totiž bez většího zájmu veřejnosti, médií i dalších politiků vpravil ve druhém čtení svůj pozměňovací návrh.
Česká televize zpracovala reportáž o možnostech obcí vyhlašovat „bezdoplatkové“ zóny v reakci na to, že město Kladno se vyhlásilo celé jako oblast s výskytem sociálně nežádoucích jevů.
Co to přesně znamená a proč jsem podala ústavní stížnost na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi si můžete poslechnout v mém vystoupení zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2341426-cele-kladno-se-prohlasilo-za-socialne-vyloucenou-lokalitu-preventivne-rika-primator
Moje podrobné vyjádření k městu Kladno, které se celé vyhlásilo za „bezdoplatkovou“ zónu naleznete zde:
Moje podrobné vyjádření k obsahu ústavní stížnosti naleznete zde:
Pokračování textu Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě
Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou
Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017
Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.
Iniciovala jsem dnes tiskovou konferenci v Senátu, kde jsem představila obsah ústavní stížnosti na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem na základě podnětu Fóra pražských senátorů připravila.
Cílem návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Pokud ke zrušení ustanovení nedojde, do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd., kteří se nečekaně dostanou do hmotné nouze.
Pokračování textu Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost
Jsem pro regulaci billboardů a přebujelé reklamy ve veřejném prostoru. Je ovšem třeba postupovat systémově a tak, aby byly zachovány rovné podmínky pro všechny podnikatele.
Proč jsem spolupodepsala ústavní stížnost? Pokud stát legislativou výrazně zasahuje do práva na podnikání, mělo by se všem měřit stejným metrem. Tak tomu bylo u zákazu kouření i zákazu kožešinových farem, které měly mou podporu – zasáhly dané odvětví jako celek, a proto byly spravedlivé.
Pokračování textu Jsem pro regulaci billboardů a přebujelé reklamy ve veřejném prostoru