autismus bezpečnost bydlení Čapek150 Covid-19 dobrovolníci doplatek na bydlení dýchám pro desítku energetický výbor fórum pražských senátorů GDPR hazard IT Koalice VLASTA Kotěra130 kouření kultura média Milada Horáková nová radnice ocenění paliativní péče památkový zákon pieta podcast Praha 10 prezident příspěvek na bydlení projev proslov protikorupční ředitelka rodina rozpočet Senát senátorka školství sociální služby starostka starostové starostové píší stavební zákon svo svoboda terorismus Trojmezí Ukrajina úřad práce Ústava ústavní stížnost úvodní slovo územní plán volby vraky zastupitelka zdraví životní prostředí zpravodajka zákona
Dnešní procházka po trase Drážní promenády s náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem mi znovu připomněla, jak dlouhou cestu musí velké městské projekty někdy urazit.
Myšlenka využít bývalou železniční trať přes Vršovice vznikla přibližně před dvanácti lety. Od té doby se na její přípravě vystřídalo několik politických reprezentací a každá projekt posunula o kus dál.
O omezení zábavní pyrotechniky jsem usilovala už jako starostka Prahy 10. Proto mám radost, že se naše městská část nyní připojuje k celoročnímu omezení jejího používání.
Nejde jen o několik hlučných minut během oslav. Petardy a další zábavní pyrotechnika znamenají stres pro domácí i volně žijící zvířata, obtěžují lidi hlukem a zatěžují ovzduší i veřejný prostor.
Pokračování textu Praha 10 bez petard. Na změnu jsem čekala už od doby, kdy jsem byla starostkou
Téměř na den přesně uplynuly 4 roky, kdy jsem jako zpravodajka tohoto tisku předkládala výboru svou zpravodajskou zprávu k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.
Předkládaný návrh zákona je výslednou podobou řešení, které Česká republika zvolila v boji proti jednorázovým plastům, které se staly v posledních letech – i mimo covidovou dobu – v Evropě velmi nadužívané a jejichž dopad na životní prostředí je nebo může být fatální.
Současná společnost se bohužel již nenachází v době, kdy by k omezení těchto dopadů mohla postačovat pouze osvětová činnost o dostupných alternativách, o systémech opětovného využití nebo o řádném nakládání s odpady. Proto je podle zpravodajky nezbytné v rámci sledování společného veřejného zájmu přistoupit k určitým restriktivním krokům jako je úplný zákaz některých plastových výrobků, k nimž dnes již existují plnohodnotné alternativy s menší zátěží na životní prostředí. Podle Ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Nedovolené pálení. Jak se naše obec vypořádala s tím, že její obyvatelé či chataři pálí, co nemají. Je možné to nějak uhlídat?
Předložila jsem Radě MČ Praha 10 návrh odvolání MČ Praha 10 ve věci stavby nazvané: Obytný soubor „Blažimská“, bytový dům A, B a E (dříve Obytný soubor „Trojmezí“).
K mému velkému překvapení pro podání odvolání na Radě MČ Praha 10 dne 24. 8. 2021 hlasovali pouze radní za Koalici VLASTA. Koaliční partneři tak zablokovali podání odvolání a tím dali konečnou zelenou této stavbě.
Jaké důvody mne k odvolání vedli si můžete přečíst níže.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Klima. Reflektujete nějak snahu Evropy, potažmo ČR snižovat emise? Jaké kroky v tom podnikáte nebo plánujete (např. zateplování budov, pořízení solárů na obecní budovy, bioplynky…)
Pokračování textu Máme tři pilíře ochrany životního prostředí
Vážené dámy a pánové, milí hosté dnešního shromáždění k příležitosti udělení tradičních ocenění české environmentální scény – Ceny Josefa Vavrouška.
Dovolte, abych vás přivítala v prostorách českého Senátu ČR, který je již tradičním místem tohoto oceňování osobností, počinů a vzorů v oblastech životního prostředí a udržitelného života.
Pokračování textu Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška
Zveřejňuji mojí reakci na dopis místostarosty MČ Praha 11, kde nesouhlasí s mým podáním odvolání ke stavebnímu povolení OC „Blažimská“ (dříve „Trojmezí“).
Naše městská část sice začíná blízko metropolitního centra, nenachází se ale přímo v něm. Nejsme tudíž lokalitou, kde se tradičně pěší zóny nejvíce využívají a kde jich také nejvíce vzniká. Přesto na našem území najdete celou řadu míst, kde vás auta rozhodně rušit nebudou a vy si můžete udělat krásnou procházku. A další budou v dohledné době vznikat…
Invazí v tomto zákoně považuji přílepek v podobě zrušení novely mysliveckého zákona přijaté teprve předloni, který s invazními druhy nemá vůbec nic společného.
O co jde? Vynakládáme miliardy na obnovu zničených lesů kůrovcem či na jejich zmlazování a proto potřebujeme snižovat stav přemnožené spárkaté zvěře, která je ničí a to právě tato novela řeší!
Není možné lesy omlazovat pouze v oplocenkách, ale je to nutné na celé jejich ploše. Proto jsem na senátním výboru hlasovala pro vypuštění přílepku.
Ano, potřebujeme novelu mysliveckého zákona, jedna dobrá vládní leží ve Sněmovně a já se ptám, proč ministr zemědělství na ní dal stopku ve chvíli, kdy poslanci schválili tento přílepek.
Prostudovali jsme s kolegou Milanem Maršálkem za Koalici VLASTA (předsedou výboru pro životní prostředí a předsedou komise územního rozvoje MČ Praha 10) všechny podklady k vydání stavebního povolení stavby Obytný soubor „Blažimská“, bytový dům A, B a E (dříve OS „Trojmezí“) a dospěli jsme k následujícím námitkám, které jsem za MČ Praha 10 podala.
Zahrádkářské osady tvoří součást zelené infrastruktury města. Slouží jako místo rekreace, ale i produkce, a zároveň zvyšují biologickou rozmanitost města.
Pro potřeby projednávání zahrádkářského zákona, jsem si udělala malou „inventuru zahrádek“ v celém mém senátním obvodu (většina MČ Praha 10 a sousední menší Městské části Dubeč a Štěrboholy). A momentální stav hodnotím jako poměrně uspokojivý.
Stanovisko senátorky Renaty Chmelové k přijetí zahrádkářského zákona
Tento týden bude Senát projednávat tzv. zahrádkářský zákon. Ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsem byla jediná ze členek a členů PRO jeho schválení. Nyní budu hlasovat stejně. Prohlášení zahrádkářské činnosti za veřejně prospěšnou totiž znamená podporu jeho přínosů pro obyvatelstvo, naše sídelní útvary a životní prostředí jako celek.
Zahrádkářská činnost má v České republice, potažmo bývalém Československu, svou spolkovou a svazovou tradici několika desetiletí. Po roce 1989 bylo zahrádkaření ovlivněno nezbytnými politickými změnami i změnami životního stylu, ale Český zahrádkářský svaz jako jednotná celostátní organizace přetrvává a působí dodnes. A má neuvěřitelných 130 tisíc členů!
Na Praze 10 máme několik kritických míst s vysokým znečištěním ovzduší, např. okolí ul. Švehlova či Vršovická. Bohužel až soud musel potvrdit naše připomínky podané Koalicí VLASTA k Plánu zlepšování kvality ovzduší, za který je odpovědné Ministerstvo životního prostředí. V roce 2018 se na něj snesla velká vlna odborné kritiky, která spočívala v nedostatečné konkretizaci a vymahatelnosti. Jsem ráda, že soud nařídil ministerstvu plán přepracovat, aby to nebyl jen cár papíru, ale skutečný plán pro lepší ovzduší.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se ve vaší obci ujal svátek sv. Valentýna a jak na něj pohlížíte vy sami? Obdarováváte své milované nebo dáváte přednost 1. Máji? Konají se u vás v obci nějaké akce spojené s touto novodobou tradicí? Co ve vaší práci a životě znamená láska?
Den svatého Valentýna, který připadá na tuto neděli, jsme si zvykli spojovat hlavně s obdarováváním. Řada lidí posílá svým nejbližším květiny, kupuje dárky, píše přáníčka. Pro mě osobně však lásku nesymbolizují ani tak věci, jako společné zážitky. Proto vás chci vzít na takovou romantickou procházku. Přijměte pozvání k nám, do Prahy 10 a ke mně do Záběhlic.
Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.
I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučula jsem jako zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.
Senát Parlamentu ČR
Pokračování textu Ratifikace Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
Za dobu, co je novela zákona na ochranu zvířat proti týrání u nás v Senátu, jsme všichni dostali spoustu výzev od lidí, abychom zákaz klecových chovů schválili bez dalších zásahů a odkladů. Každý z nás jsme za tu dobu zaznamenali spoustu argumentů pro, ale i argumentů proti, resp. rizika, která by tato novela mohla přinést – ohrožení soběstačnosti vlastní produkce vajec, přesun chovů za hranice atd.
Víte, když jsem nad těmi všemi argumenty přemýšlela, vzpomněla jsem si samozřejmě na to, když jsme tady před třemi roky, v roce 2017, schvalovali zákaz kožešinových farem. Tehdy jsme řešili, zda a jak moc zasahuje takový zákaz do práva na svobodné podnikání, jak správně určit odpovídající kompenzace, ale také jsme se shodli na tom, že zkrátka současná doba a posun v myšlení naší společnosti, si od nás zákonodárců vyžaduje něco víc.
O víkendu jsem navštívila designérku a chovatelku slepic Terezu Janečkovou v Dubči. Známe se už nějakou dobu. Jak jde design a slepičky dohromady? Terezka s maminkou jich chovají asi ve volném výběhu. Tak volném, že slepičky v jejich hospodářství jsou skoro všude.
Pokračování textu Slepice nepatří do klece, aneb podporuji zákaz klecového chovu
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Naše rozkvetlá obec. Jak to. u nás vypadá během léta z hlediska výzdoby, zeleně a stinných oáz? Pečujete nějak o zelené plochy?Pořádáte soutěže? „Radost květin za oknem… Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování,“ napsal Karel Čapek, génius mezi spisovateli a muž, který žil u nás v Praze 10. Ani nevíte, jak mu rozumím!
starost
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Oázy uprostřed měst a obcí. Máte ve měste kašnu? Zřídili jste veřejná pítka?
Ten pocit zná asi každý obyvatel města. Když panuje všude kolem vedro, pobyt venku na ulicích se stává doslova nesnesitelným. Zástavba zkrátka ještě násobí už tak vysoké teploty. Zabránit tomuto negativnímu jevu úplně nejde, zmírnit ho ale dokážeme. Pečujeme o zeleň, sázíme nové stromy. Ale ruku na srdce: co vyprahlému člověku pomůže víc než voda?
Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu.
Jako zpravodajka tohoto senátního tisku ve výboru pro bezpečnost, obranu a zahraniční věci jsem konstatovala, že schvalování příloh Rotterdamské úmluvy není nijak problematické. Jde prostě o přidání látek na seznam úmluvy – v tomto případě jde o hexabromcyklododekan (HBCD) a forát. Prakticky to znamená jen to, že strany úmluvy se musí navzájem informovat, pokud látky chtějí mezi sebou nějak předávat.
Kontejnerové překladiště na hranici obytné zástavby nebude! V posledním kole řízení EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí) bylo pro „Terminál Malešice“ navrženo ze strany nezávislého posudkáře tzv. nesouhlasné závazné stanovisko. A oznamovatel projektu, společnost Rail Cargo Terminal-Praha s.r.o., se rozhodl předčasně ukončit celý ze zákona nezbytný proces posouzení.
Pokračování textu Uspěli jsme! Investor stáhl projekt Terminál Malešice
Podpořila jsem iniciativu kolegy senátora Petra Orla a připojila jsem se k návrhu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského (Ústav) ze dne 6. 3. 2020, kterým se s okamžitou účinností povoluje použití jedu na hlodavce Stutox II metodou plošného rozhazování na zemědělské pozemky za účelem hubení přemnožených hrabošů polních.
Vyzýváme ministra průmyslu Karla Havlíčka, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize.
Pokračování textu Stanovisko skupiny senátorů ke klimaticko-energetickému plánu České republiky
Vážení obyvatelé Zahradního Města, milí sousedé,
možná si někteří pamatujete, jak jsme spolu ještě před pár měsíci osobně hovořili u obchodního centra Cíl a společně si stěžovali na zanedbaný a pro osoby se sníženou mobilitou i nebezpečný stav chodníků v jeho okolí.
Nejen jako starostka MČ Praha 10 ale i jako občanka Záběhlic mám proto velkou radost, že již v nadcházejících dnech bude po mnoha letech průtahů a nekonečných odkladů konečně zahájena revitalizace celého veřejného prostranství u obchodního centra Cíl.
Jelikož bylo obchodní středisko Cíl vystavěno v 60. letech minulého století a od té doby prošlo jen řadou dílčích úprav, je v současnosti – po téměř půl století – nutná kompletní obnova prostranství. Za hranicí životnosti je totiž nejen povrch, ale kompletní obnovu potřebuje i městský mobiliář, který je buď zastaralý, nebo neodpovídá současným potřebám obyvatel.
Základní myšlenkou vítězného návrhu od architektonické kanceláře Ti2, je dát prostoru jednotnou, srozumitelnou a snadno zapamatovatelnou identitu, zohlednit požadavky všech věkových kategorií na kvalitu veřejného prostoru, nestavět žádné překážky a být bezbariérový. Součástí úprav tak bude zejména úprava povrchů, výsadba nových stromů v pravidelném rastru, vytvoření odpočinkového místa u knihovny, malé herní plochy, ale i míst vhodných pro sousedská setkání.
Každá větší revitalizace bohužel způsobuje po dobu realizace určitá omezení. V průběhu stavebních prací je nutné očekávat omezení v přístupu do přilehlých nemovitostí a institucí, např. do pobočky městské knihovny či obchodního centra. S ohledem na rozsah a průběh prací bude též omezen průchod objektem Rezidence Topolová. Naší snahou ale bude délku těchto omezení maximálně zkrátit.
Jedním z prvních kroků bude i nepopulární odstranění některých ze stávajících stromů. Jednat se bude celkem o sedm stromů, které nejsou v optimální zdravotní kondici či neodpovídají běžné skladbě dřevin vhodných pro městské prostředí. Prosperující stromy, jako jsou dva javory, budou zachovány a po dobu stavby chráněny. Po dokončení úprav v tomto prostoru bude vysazeno dvanáct nových stromů.
Na podobě této revitalizace jste se aktivně podíleli my – občané Prahy 10 – již v roce 2014 v rámci participačních setkání s veřejností. Finální podoba úprav byla do jisté míry ovlivněna i na základě jednání s vlastníky okolních objektů. Jsem ale moc ráda, že nové vedení radnice dalo věci do pohybu za tak krátkou dobu a že ještě do konce letošního roku vdechneme nejen obchodnímu centru Cíl, ale i celému Zahradnímu Městu nový život.
RENATA CHMELOVÁ
Vaše starostka a záběhlická sousedka
Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 7. listopadu 2018
Zpravodajská zpráva
k senátnímu tisku č. 324
(tisk PS č. 281)
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017
Tzv. Bernská úmluva byla sjednána 19. září 1979 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost 1. června 1982, Česká republika k ní přistoupila 1. června 1998. Jejím cílem je ochrana evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, a to jak na úrovni preventivní ochrany, tak i například zakázaných prostředků a způsobů zabíjení zvířat. Nedílnou součástí Úmluvy jsou čtyři přílohy, které byly v průběhu její platnosti měněny či doplňovány celkem desetkrát.
Pokračování textu Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy
Památnou Lípu svobody nechala v Záběhlicích slavnostně vysadit senátorka Prahy 10 Renata Chmelová. Při příležitosti letošních oslav 100 let od vzniku Československa tak do této čtvrti vrátila symbol demokracie a obnovy české státnosti. Lípa zde totiž stála již v období první republiky, komunisté ji ale po svém chopení moci nechali pokácet. Přilehlá autobusová zastávka U Lípy tak po několika desetiletích dává díky senátorce Prahy 10 znovu smysl.
Časopis Senát 3/2018
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (6,1 MB)
Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes po přednesení mé zpravodajské zprávy schválil návrh usnesení, v němž oceňuji iniciativu a snahu Evropské komise omezit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí (senátní tisk č. N 154 / 11). Současně jsem ale jak Brusel, tak českou vládu a ministerstvo životního prostředí a své kolegy upozornila na několik důležitých skutečností, které jsem zformulovala do přijatého usnesení.
Návrh zmíněné směrnice plynule navazuje na Evropskou strategii pro plasty, kterou Senát Parlamentu ČR projednal na své 13. schůzi dne 4. dubna 2018 a kterou jsem také já v Senátu zpravodajovala.
Ve čtvrtek 31. května 2018 se v Senátu konal pod mou záštitou odborný seminář na téma „Odpadové hospodářství obcí ČR“. V prvním bloku se diskutovalo zejména o vývoji nakládání s komunálními odpady v ČR i EU, druhý blok byl pak zaměřen na snižování produkce směsných odpadů v obcích a městech. A na závěr semináře proběhlo vyhlášení výsledků 4. ročníku Odpadového Oskara a prezentace výsledků oceněných měst a obcí.
Akce proběhla ve spolupráci mého Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí s neziskovou organizací Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a jíž jsem zasvětila kus svého profesního života.
Zde je mé úvodní slovo:
Vážení hosté,
dovolte mi, abych vás srdečně přivítala na semináři „Odpadové hospodářství obcí ČR“, který se mi jakožto člence Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podařilo ve spolupráci s Arnikou uspořádat právě tady, v těchto krásných historických prostorech.
Víte, stojím tady před vámi v poněkud dvojjediné pozici. Promlouvám tady k vám sice jako senátorka zvolená před rokem a půl občany Prahy 10 a městských částí Štěrboholy a Dubeč. Jenže můj profesní život byl do té doby zasvěcen právě Arnice. Dnes senátorka, ale ještě před pár lety výkonná ředitelka Arniky (2010-2011) a také vedoucí projektu a specialistka na zapojování veřejnosti do územního plánování (2015-2016).
Mám proto ohromnou radost, že se podařilo propojit tyto dvě velké kapitoly mého života v jeden čas na jedno místo. A shodou okolností mají i něco společného. Jak horní komora českého parlamentu, tak právě i neziskové organizace podle mě odvádí nesmírně záslužnou práci pro společnost a pro lidi. Jenže mají společného ještě něco: Obzvlášť v poslední době se jak Senát, tak neziskové organizace stávají tím nejjednodušším terčem názorově a ideově vyprázdněných politiků bez jasného plánu, jak věci kolem sebe měnit k lepšímu.
Ale k věci: Téma odpadového hospodářství je zejména v posledních letech stále hlasitější. Asi všichni známe obrázky oceánů a pláží zamořených různými druhy plastů. Existují prognózy, že do 30 let bude v mořích stejné množství plastů jako ryb!
Tento týden navrhla Evropská komise zákaz jednorázových plastových výrobků (brčka, nádobí atd.) Jejich prodej má být zakázán, pokud (!) existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Tento návrh navazuje na nedávno přijatý Rámec pro sledování oběhového hospodářství a Evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, jejichž zpravodajkou zde na půdě Senátu jsem byla já sama.
Asi není překvapením, že se diskuse o zákazu jednorázových plastů točila na zkratkovitém zákazu vatových tyčinek do uší. Nicméně již dnes víme, že pouhým mírným zpoplatněním igelitových tašek klesla od doby zavedení příslušné evropské směrnice jejich spotřeba o 50 %!! A to je podle mě skvělá zpráva! Nyní je však před námi několik dalších kroků. MŽP například v tuto chvíli připravuje strategii nazvanou Cirkulární Česko, která navazuje na zmíněné dva evropské dokumenty.
Já sama osobně nejsem zastáncem nějakých neustálých restrikcí a omezování, spíše zastávám názor: žij a nech žít, na druhou stranu současný svět se někam vyvíjí a my, jako společnost, se musíme vyvíjet s ním. A právě téma dnešního semináře je jedním z pilířů tohoto vývoje ke zdravé, prosperující a moderní společnosti 21. století. Proto jsem vám moc vděčná za práci, kterou děláte.
Děkuji za pozornost a přeji vám, ať se vám zde v Senátu líbí.
Celou fotogalerii z Hlavního sálu Valdštejnského paláce najdete na stránkách Senátu PČR.
Rok 2018 je ve znamení celonárodních oslav 100 let od vzniku samostatného Československa. V rámci oslav jsme společně vysadili Lípu svobody, která v Záběhlicích stála v období První republiky, ale v průběhu historie musela ustoupit silničnímu provozu.
Vařila jsem dnes já i paní Brigita bez domova, která žije u nás na Praze 10 v Trojmezí… Porovnejte foto, jak si v kuchyni vedeme …
Letos jsem po jedenácté pořádala úklid lokality Trojmezí – přírodní park Hostivař – Záběhlice a přírodní památka Meandry Botiče , který jsem zachránila před masivní zástavbou.
Největší kritika „bordelu“ jde stále hlavně směrem k lidem bez domova… Dlouhodobě s nimi mluvím, většinu znám u nás osobně a ukazuje se jediné. Pokud dostanou podporu, jak psychickou, tak materiální, do úklidu se rádi zapojí.
Tak jsem se třeba dozvěděla, že paní Brigita dnes vařila knedlíčkovou polévku, tak jako já.
Paní Brigita – žije u nás v Trojmezí 3 roky… Okolo ní žádné odpadky nenajdete… Má dokonce jasně vymezenou hranici, kde je to „její“… Uklízí i za ní… Nejdříve nechtěla, abych jí fotila.. Ale pak po mém argumentu, že chci ukázat, jak má kolem sebe pořádek, souhlasila… Moc jí vadí chování ostatních, kteří po sobě neuklízejí…
Recept paní Brigity na knedlíčkovou polévku spočívá v tom, že vývar vaří s Novým kořením. Pak ho poctivě vyndá… Právě jsem v té chvíli za ní přišla…
Paní Brigita, jako správná kuchařka není nikdy spokojená … Do polévky má ze zeleniny „jen“ pórek, cibuli a česnek… A pak dává nudličky (já ne)….
Moje knedlíčková polévka – knedlíčky „jen“ vykrajuji lžičkou oproti paní Brigitě, která měla už v 11 hod připravené krásné knedlíčky ve tvaru kuliček … Myslím, že polévka vařená na ohni je lepší …
Za rok v Trojmezí při úklidu na viděnou!
Plénum Senátu ve středu 4. dubna 2018 přijalo mé stanovisko ke dvěma sdělením Evropské komise:
O gesční stanovisko byl můj Výbor pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí požádán Výborem pro záležitosti Evropské unie.
Letos 30. května jsem ve své kanceláři v sídle Senátu na Malé straně přivítala svou kamarádku a bývalou kolegyni z ekologického spolku Arnika Karolínu Brabcovou. Karolína v současné době pracuje na programu nazvaném Toxické látky a odpady, jehož cílem je zkoumat úroveň znečištění těžkými kovy v Praze.
K tomu bylo potřeba sesbírat vzorky prachu ve vnitřním prostředí budov a domácností v celém hlavním městě. Ze třech různých dílčích vzorků prachů byl vždy vytvořen jeden směsný vzorek, který byl analyzován na pět chemických prvků: olovo, kadmium, rtuť, chrom a arsen.
Pokračování textu V senátní kanceláři dýcháme prach obsahující olovo a chrom
Developer a vlastník pozemků, ale nyní podal návrh na úpravu ÚP, která byla na program jednání výboru ÚP zastupitelstva hl. m. P. dne 15. 11. 2017 zařazena na poslední chvíli – pouhý 1 den předem! Předsedou výboru je nechvalně známý Jan Slezák z ČSSD . Na základě naší spolupráce s Piráty na Magistrátu bylo její projednání z tohoto důvodu staženo.
Okamžitě jsem navrhla, vyjádření nesouhlasu s touto úpravou MČ Praha 10 na jednání komise územního rozvoje Prahy 10 dne 22. 11. 2017. Členové komise ale ani neodhlasovali zařazení mého návrhu na program jednání, ačkoliv předem dostali veškeré podklady.
Pokračování textu PROLUKA ve Vršovicích: opět hrozí nadměrná zástavba!
Slíbila jsem vám, ŽE BUDU V PRAVOU CHVÍLI A NA PRAVÉM MÍSTĚ HÁJIT ZÁJMY PRAHY 10.
Dnes proběhlo velké setkání malešických občanů, komunálních politiků a úředníků s náměstkyní primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská a se zástupcem investora přímo na místě. Jsem moc ráda, že se to podařilo domluvit.
Pokračování textu Kontejnerové překladiště do Malešic nepatří!
Stručná odpověď zní: Protože to bude lepší pro ta zvířata, ale hlavně pro nás. A teď trochu podrobněji.
Kožešiny můžeme nahradit
Byly doby, kdy zabíjení zvířat kvůli kožešinám mělo přímo existenční význam. Lidé se potřebovali zahřát – proto si pořizovali kožešiny. Tyhle doby jsou i díky vynalézavosti a kreativitě člověka pryč. Zahřejeme se umělými materiály. Komerční chov norků amerických, lišek stříbrných a lišek polárních kvůli jejich kožešině zkrátka není nutností, ale pouhou módní a nadbytečnou libůstkou. Nezměrné utrpení těchto zvířat za to nestojí.
O ochranu přírody a krajiny se zasazuji celou dobu, co se účastním politického života i co jsem občansky aktivní. Záchrana zeleného Trojmezí na Praze 10 mne de facto přivedla do politiky. Je pro mě proto opravdu hořké sledovat, jak jeden jediný hlas poslal zpátky do Poslanecké sněmovny upravenou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Většina senátorů ji bohužel „dotvořila“ tak, že jde proti smyslu původního zákona.
Pokračování textu O české krajině aneb demokracie je zápas o každý hlas
Senátorka Renata Chmelová měla napilno i mezi vánočními svátky. Spolu se zastupitelem Milanem Maršálkem řešila problém výstavby kontejnerového překladiště v Praze 10-Malešicích. Místní se proti tomuto záměru jasně postavili: výrazně by zatížil životní prostředí v jejich okolí. Stavební záměr byl podán před Vánoci a lhůta k připomínkování v rámci EIA uplynula 5. 1. 2017. Renata Chmelová koordinovala občanské i odborné aktivity svátky nesvátky, déšť nedéšť.
Časopis Senát 1/2017
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (7,7 MB)
Dnes jsme se spolu se svým kolegou z Koalice Vlasta zastupitelem Milanem Maršálkem osobně setkali s obyvateli starých Malešic, kteří nesouhlasí s výstavbou nového kontejnerového překladiště v místě jejich bydliště.
Řešili jsme s nimi urychlený postup v připomínkování tohoto stavebního záměru, který byl v příslušném věstníku (http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA1037) zveřejněn těsně před Vánoci. Lhůta pro připomínkování tím pádem uplyne už 5. ledna 2017.