Vyjádření k záměru prodeje ubytovny „Mexiko“ ve Slaném

Reaguji na článek zveřejněný 5. března v Kladenském deníku, kde je zmiňováno moje jméno v kontextu toho, že jsem diskutovala se starostou Mgr. Hrabánkem prodej ubytovny: Slaný se chce zbavit ubytovny Mexiko

Pokračování textu Vyjádření k záměru prodeje ubytovny „Mexiko“ ve Slaném

Dávky ve stravenkách jako příležitost pro obchodníky s chudobou

Způsob vyplácení části dávek na živobytí ve stravenkách je nutno co nejdříve opustit. Nejenže neplní to, co si od něj navrhovatelé slibovali, ale stává se nástrojem ponižování a novou příležitostí pro obchodníky s chudobou.

Poukázka, zdroj: https://www.edenred.cz (14. března 2018)

Sociální stát nemůže být všeobjímající. Nejsme schopni pokrýt všechna rizika, s kterými se v životě člověk setká. Život přináší obtížné situace a nejkrutější bývá k těm, kdo za svoji situaci nemohou. Ale právě proto a tím spíš je důležité, aby ty nástroje sociální politiky státu, které máme k dispozici, fungovaly a opravdu pomáhaly, a ne aby překážely, nebo dokonce stigmatizovaly. Vrcholem absurdity je, když se kvůli naprosté nefunkčnosti stane z určitého sociálního opatření nástroj odírání chudých, respektive nová příležitost pro obchodníky s chudobou.

Pokračování textu Dávky ve stravenkách jako příležitost pro obchodníky s chudobou

Fronty a zmatek, na úřadu práce Prahy 10 chybí víc jak polovina pracovníků

 Neskutečných skoro 6.hodin čekání na tomto úřadě!!! Přišla jsem v 9:20 a odcházela po 15té!!! Dovolat jsem se snažila během měsíce listopadu a prosince 2017 bez úspěchu!!! Leden 2018 6tihodinové čekání, kdy tam maminky hodiny a hodiny čekaly s uplakanými dětmi!!! Důchodci umdlévali. Bylo to šílené!!! Okolo 10:45 už přestali vydávat lístky a lidé včetně mě čekali i přes oběd pracovnic v hale.

To je zkušenost jedné maminky z Prahy 10, kterou sdílela na Facebooku. Je vaše zkušenost podobná? Nejste sami. Podle informací, které se ke mě jako senátorce dostávají, to vypadá jako systémový problém. Spolupracuji s poslankyní Olgou Richterovou, která k tématu vydala tiskovou zprávu.

Zdroj: foto žadatelky o rodičovský příspěvek zveřejněné na FB dne 1. února 2018 (Ivana Bártová)

Pokračování textu Fronty a zmatek, na úřadu práce Prahy 10 chybí víc jak polovina pracovníků

Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Česká televize zpracovala reportáž o možnostech obcí vyhlašovat „bezdoplatkové“ zóny v reakci na to, že město Kladno se vyhlásilo celé jako oblast s výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Co to přesně znamená a proč jsem podala ústavní stížnost na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi si můžete poslechnout v mém vystoupení zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2341426-cele-kladno-se-prohlasilo-za-socialne-vyloucenou-lokalitu-preventivne-rika-primator

 

Moje podrobné vyjádření k městu Kladno, které se celé vyhlásilo za „bezdoplatkovou“ zónu naleznete zde:

Moje podrobné vyjádření k obsahu ústavní stížnosti naleznete zde:

 

Pokračování textu Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou

Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017

Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.

Nádraží města Kladno
Autor: Jan Klanica (klana)

Pokračování textu Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

  • Cílem připravovaného návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a navrácení novely do původní verze vládního návrhu.
  • Jinak do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd.
  • Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu, nesplňuje požadavek na racionalitu zákonů a zasahuje do svobody podnikání.

Pokračování textu Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?

Na začátku minulého týdne se konala Mezinárodní konference s názvem Inspirace pro sociální bydlení a řešení bytové nouze v Lichtenštějnském paláci. Konference za účasti hostů z Británie, Finska, Francie a USA se zaměřila na představení zahraničních zkušeností a možností jejich využití v české praxi v následujících oblastech:

  • Modely organizace a financování aktivit ukončování bezdomovectví a zajištění sociálního bydlení – od národních politik přes místní strategie a městské systémy ukončování bezdomovectví až po praxi jednotlivých organizací.
  • Praktické představení a trénink metod sociální práce v systémech sociálního bydlení „housing first“ pro pracovníky obcí a neziskových organizací.
  • Součástí konference bylo také představení českého překladu „Evropské příručky Bydlení především“, kterou vydává Úřad vlády ve spolupráci s městem Brnem a Platformou pro sociální bydlení

Pokračování textu Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?

Zákonný rámec sociálního bydlení stále chybí

Sociální a dostupné bydlení
Téma sociálního i finančně dostupného bydlení ve společnosti rezonuje. Stát vydává ročně kolem 12 miliard na dávky na bydlení. Přesto stále chybí zákonný rámec, který by celou oblast sociálního bydlení ukotvil v naší legislativě a usnadnil tak práci všem městům a obcím. Jako senátorka budu netrpělivě očekávat tuto zákonnou iniciativu od vlády, která vzejde z víkendových voleb.
Již nyní lze ale čerpat zkušenosti a dobrou praxi, ať již z městských projektů v Brně či Liberci, nebo z programů některých městských částí v Praze. Je třeba říci, že počet lidí v bytové nouzi se blíží k 200 000, ekonomické náklady jsou značné. Z finanční pomoci poskytované státem často bohužel těží obchodníci s chudobou. Rodiny s dětmi by neměly žít v nevyhovujících podmínkách. To je také hlavní důvod, proč se jako senátorka o toto téma dlouhodobě zajímám.

Pokračování textu Zákonný rámec sociálního bydlení stále chybí