Uctění památky Milady Horákové a obětí politických procesů komunistického režimu

Vážení přítomní,

děkuji vám za pozvání na pietní akt, který se koná v Den památky obětí komunistického režimu – v den popravy doktorky Milady Horákové.

Milada Horáková je pro nás symbol. Zástupný, silný a živý symbol.

Pokračování textu Uctění památky Milady Horákové a obětí politických procesů komunistického režimu

Proslov ve Strašnickém krematoriu 2019

Pietní vzpomínka na oběti českého protinacistického odboje

      

Vážení přítomní,

přicházím, abych zde promluvila a abych se zde sklonila před obětmi z řad českého odboje z let 1939–1945.

Je to pro mne stejně silná chvíle jako před rokem.

„Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za své přátele,“ rezonuje mi v srdci prostá věta z Janova evangelia.

Proto jsem sem přišla. Protože jsem jednoduše vděčná.

Pokračování textu Proslov ve Strašnickém krematoriu 2019

Můj dopis předsedovi ČSBS Ing. Jaroslavu Vodičkovi

Vážený pane předsedo Vodičko,

v minulých dnech se ke mně dostala informace, že Ústřední výbor Českého svazu bojovníků za svobodu rozesílá Vaším jménem oficiální pozvánku na pietní vzpomínku na příslušníky Českého národního odboje před Strašnickým krematoriem, kterou spolu pořádá MČ Praha 10 a Oblastní výbor ČSBS Praha 10.

Současně s touto pozvánkou je rozesílán tento papírový ústřižek.

Ráda bych tímto zdůraznila, že tento pietní akt pořádá MČ Praha 10 s Oblastním výborem ČSBS Praha 10 v čele s panem předsedou Říhou, nikoli s Ústředním výborem ČSBS. Ohrazuji se proto proti Vašemu svévolně rozesílanému sdělení, které není známo ani mně, ani panu předsedovi Říhovi, a zejména se ohrazuji proti tomu, abyste dále vystupoval za organizátory tohoto pietního aktu.

Je v nejvyšším zájmu nás všech, aby vzpomínka na příslušníky Českého národního odboje a jejich rodinné příslušníky, včetně Lidických mužů popravených na Kobyliské střelnici, proběhla se vší úctou zejména k těmto obětem, které padly za naši svobodu.

S pozdravem

Renata Chmelová
starostka MČ Praha 10

 

na vědomí:
Petr Říha, předseda OV ČSBS Praha 10
Jaroslav Kubera, předseda Senátu PČR

Den vzpomínek a příměří

11. listopad 1918 je důležitý den. Stejně důležitý jako o 27 let později 8. květen 1945. Konec války je v každém ohledu mimořádná událost. Lidé si vydechli a mohli začít tvořit své životy po svém, a ne se jen bránit neustále hrozící zkáze.

11. listopadu si připomínáme sto let od ukončení první světové války. V Praze 10, u dnes opuštěné budovy strašnické školy u metra Strašnická, máme nenápadný pomníček. Můžeme si zde připomenout naše mrtvé na bojištích této Velké války.

Pokračování textu Den vzpomínek a příměří

Otevření Makuchovy lávky a uctění památky disidenta Vasyla Makucha

Velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis, mne pozval na otevření lávky ve Vršovicích, naproti Ukrajinské ulici. Lávka byla pojmenována na počest Vasyla Omeljanoviče Makucha, který se před padesáti lety kolem půl páté večer na kyjevském Chreščatyku, u vchodu do domu č. 27, poblíž Bessarabského tržiště, polil benzínem a zapálil. Podle některých autorů měl přitom kromě slov o svobodné Ukrajině vykřiknout: Pryč s okupanty Československa! Bylo mi ctí se otevření účastnit. Níže si můžete přečíst můj projev a příběh tohoto muže.

Pokračování textu Otevření Makuchovy lávky a uctění památky disidenta Vasyla Makucha

FOTOGALERIE: 100 let republiky nejen na Hradčanech, ale i u zapomenutých památníků na Praze 10

Rozhodla jsme se u příležitosti stého výročí našeho samostatného a demokratického státu připomenout ty, kdo položili život v bojích za 1. a 2. světové války, a obešla jsem s kolegy z Koalice VLASTA alespoň některé pomníky v Praze 10.

Češi mohou být hrdí na své bojovníky u Zborova, v Anglii i na východní frontě. Likvidace tyrana Reinharda Heydricha neměla ve světě obdoby. Každý rok těsně před výročím založením republiky si připomínáme hrdinnou smrt těch, kdo pomáhali parašutistům. Přesně 24. října 1942 bylo v koncentračním táboře v Mauthausenu zahájeno vraždění 294 Čechoslováků, příbuzných a blízkých spolupracovníků parašutistů, kteří se na odstranění tohoto prominentního nacisty podíleli. Na hrdinský odkaz vojáků i civilistů bojujících za naši svobodu navazují dnes naši vojáci v misích na řadě míst světa. Připomínejme si je společně!

Pokračování textu FOTOGALERIE: 100 let republiky nejen na Hradčanech, ale i u zapomenutých památníků na Praze 10

Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole

Vážení přítomní,

děkuji Konfederaci politických vězňů za její pozvání a za možnost k vám promluvit.

V našem hlavním městě jsou dvě místa – dva symboly komunistické nenávisti – nenávisti, která šla až za hrob. Je to hřbitov v Ďáblicích, z něhož byly nedávno vyzvednuty ostatky umučeného Josefa Toufara. A tento hřbitov v Motole. Na obou těchto místech se setkáváme s hromadnými hroby – s pohřebními jámami, kde za nedůstojných okolností spočinuli popravení – nebo ve vězení zemřelí – političtí vězni.

Buďme prosím konkrétní. Na deskách čteme místa, kde tyto oběti komunistického režimu zemřely. Kde byly popraveny či zastřeleny. Praha. Mírov. Jáchymov. Ostrov nad Ohří.

Pokračování textu Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole

Projev k uctění památky padlých v Pražském povstání (73. výročí), Staroměstská radnice

Vážení přítomní,

přišli jsme, abychom si s úctou připomněli téměř tři tisíce padlých Čechoslováků během Pražského povstání v květnu 1945. Přišli jsme vzpomínat a společně přemýšlet.

Osobně přemýšlím o třech věcech. Za prvé, Pražské povstání jako výraz odporu vůči nacistům nebyla cizí, ale jednoznačně naše národní akce. Za druhé, během několika dní v našem hlavním městě zemřely tisíce našich občanů. Před jejich statečností a odvahou se hluboce skláním. A za třetí, tak jako s mnoha jinými věcmi, i s Pražským povstáním se okamžitě takříkajíc svezla politika a geopolitické ohledy.

Pokračování textu Projev k uctění památky padlých v Pražském povstání (73. výročí), Staroměstská radnice

Proslov ve Vazební věznici Pankrác při pietní vzpomínce na všechny, kteří položili životy v boji proti nacismu.

Vážení přítomní,

děkuji Vám za pozvání na místo, kde si připomínáme naše nevinné mrtvé. Takzvaná Sekyrárna, oddělení „II A“ v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci, byla místem, kde v rozmezí dvou let (od dubna 1943 do dubna 1945) zemřelo pod gilotinou celkem 1075 lidí. Z toho bylo celkem 155 žen.

Skláním se tu před jejich obětí.

Pokračování textu Proslov ve Vazební věznici Pankrác při pietní vzpomínce na všechny, kteří položili životy v boji proti nacismu.

Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje

Vážení přítomní,

sešli jsme se tu, abychom se sklonili před obětmi českého odboje z let 1939–1945. Abychom si připomněli Lidice. A abychom si uvědomili statečnost zaměstnanců Strašnického krematoria, kteří část popela těchto obětí pietně shromažďovali pro pozdější dobu.

 

 

 

Pokračování textu Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje