Registr smluv posiluje důvěru veřejných institucí

Videozáznam z jednání 6. schůze Senátu – mé vystoupení k registru smluv začíná v 07:29:00

Přehled hlasování k novele Registru smluv:

  1. Schválení sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
    (hlasovala jsem PROTI) – nebylo Senátem přijato
  2. Zamítnutí sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
    (hlasovala jsem PRO) – nebylo Senátem přijato
  3. OPRAVA sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
    (hlasovala jsem PRO) – bylo Senátem přijato
    ————————————————————————————————
  4. Doplnění sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv: širší rozvolnění nezveřejňování smluv ve zdravotnictví
    (hlasovala jsem PROTI) – bylo Senátem přijato
  5. Doplnění sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv: povinnost zveřejňovat Parlament ČR, Kancelář prezidenta a další
    (hlasovala jsem PRO) – bylo Senátem přijato

ORIENTAČNÍ TEXT MÉHO VYSTOUPENÍ:

Registr smluv posiluje důvěru veřejných institucí

Jsem přesvědčena, že zveřejňování smluv posiluje důvěru veřejných institucí. Zveřejňování smluv vede podle mne nejen k průhlednějšímu hospodaření s penězi daňových poplatníků, ale i k tomu, že smluvní strany nakládají s veřejnými penězi opravdu s péčí řádného hospodáře.

Občané se mohou kdykoliv podívat, co se za jejich peníze reálně kupuje. Pokud se dobře hospodaří, posiluje se tím sounáležitost a důvěra ke státu, k samosprávám, k úředníkům. Zkrátka ve skeptickém Česku se posiluje kredit politických instituci. Pokud se dobře nehospodaří, děje se s prestiží našich veřejných institucí pravý opak. A to bychom si přát neměli.

V praxi zveřejňování smluv obecně funguje, nepopírám, že nejsou dílčí problémy u některých subjektů (např. nakládání s výbušninami), které je potřeba řešit, ale nelze plošně vyňat ¼ smluv v odhadované hodnotě 150 mld. Kč. Novela, kterou projednáváme, to navrhuje dvěma způsoby:

 1.)      Plošné vynětí státních podniků

Státní podniky dnes ve velkém zveřejňují, v Registru smluv je 20 tis. smluv podniků vlastněných státem či obcemi. Podniky mají možnost (a tu také využívají) chránit svoje obchodní tajemství. Prostě se citlivé údaje ve smlouvě začerní.

Ale především chci upozornit, že státem vlastněné podniky musí už více než 16 let poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o všech svých smlouvách, tedy ve větším rozsahu, než k čemu je zavazuje zákon o registru smluv.

Podstatné je to, že oba zákony chrání obchodní tajemství, průmyslové vlastnictví, autorská práva, utajované informace i osobní údaje, takže k jejich uveřejnění nemusí dojít, pokud tyto informace chrání samotné státem vlastněné podniky. Tyto podniky mohou dokonce nad rámec zákona o svobodném přístupu k informacím chránit jako obchodní tajemství i smluvní ceny a partnery.

2.)      Plošné vynětí podniků vlastněných státem, kraji a obcemi pokud mají obchodní a průmyslovou povahu

Studie PI č. 3133 jasně uvádí, že průmyslová a obchodní povaha není analogická s terminologií zákona o veřejných zakázkách a nelze tedy očekávat, že jí soud bude používat.

Ten kdo si tedy bude určovat co je a co není obchodní a průmyslová povaha bude vykládat podnik sám, což povede k právní nejistotě a hrozbě soudních sporů.

Bez ohledu na Vaši (ne)podporu novely, mělo by být naším zájmem schvalovat legislativně kvalitní návrhy zákonů. Tak prosím vezměte tuto studii na vědomí, že ta definice je špatně napsaná a není v souladu s principem právní jistoty.

Závěrem chci říct, že podporuji registr smluv jako funkční kontrolní mechanismus. Tím, že zapojuje do kontroly veřejnost, představuje jednak ochranu před zneužitím moci, ale také rozumným způsobem šetří veřejné prostředky. To jsou důvody, proč registr smluv podpořím v co nejčistší podobě. Budu rozhodně hlasovat proti výjimce pro podniky vlastněné státem, kraji a obcemi, pokud mají tzv. „průmyslovou a obchodní povahu,“ čímž by se podle některých odhadů stalo netransparentními až 40 % smluv v registru.

Na stole máme několik pozměňovacích návrhů, které by to napravily. Proto se přimlouvám za to, abychom tento zákon pustili do podrobného projednávání a měli tak šanci ho společně opravit.

Novelu Registru smluv může Senát opravit!

Téma dnešních ranních komentářů ČRo Plus: Projde Senátem okleštěná verze zákona o registru smluv nebo z něj Senát ještě dokáže udělat účinný nástroj proti korupci?

Pro ranní komentáře Českého rozhlasu Plus jsem v  10 minutovém duelu se senátorem Janem Hajdou (ČSSD) uvedla svoje argumenty PROTI poslanecké novele:  Poslechněte si je zde.

Nutnost opravit v Senátu novelu Registru smluv jsem zveřejnila už minulý týden na svém blogu a vystupovala jsem v tomto smyslu i na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

ZÍTRA  SE HLASUJE! ZA PRAHU 10 MÁME JASNO. CHCEME PŘECI VIDĚT NA NAŠE MĚSTSKÉ AKCIOVKY. Plním své předvolení sliby.

Sdílejte výzvu OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI koaličním stranám k nápravě Registru smluv . Stojí to teď vše hlavně na senátorech ČSSD.  Senátoři KDU-ČSL a senátoři hnutí ANO (navrženým a přijatým pozměňovacím návrhem na Ústavně-právního výboru) se k tomu již zavázali.

Nevykostím. 3 základní argumenty, proč zachovat registr smluv ve stávající podobě

Bylo to klasické pracovní pondělí. Ve své senátorské kanceláři na Kubánském náměstí jsem od rána přijímala občany na smluvené schůzky. V pauzách jsem si zběžně kontrolovala telefon a maily. Z jednoho z nich jsem zjistila, že z Poslanecké sněmovny do Senátu dorazila dlouho očekávaná a velmi diskutovaná novela zákona o registru smluv.

Podle tohoto zákona platného už od července 2016 musí stát, kraje, obce, jejich akciové společnosti a další organizace zveřejňovat v internetovém registru (https://smlouvy.gov.cz) všechny smlouvy nad 50 000 Kč. Díky tomuto opatření lze jednotlivým politikům a úředníkům, kteří hospodaří s našimi penězi, tzv. nahlížet pod ruce. Registr smluv jen za prvních šest měsíců své účinnosti upozornil na mnohé zajímavé informace k hospodaření s veřejnými prostředky. Je to špatně? Myslím si, že rozhodně ne – mimo jiné i na základě zkušeností z komunální politiky na Praze 10.

Registr smluv posiluje důvěru veřejných institucí

Toto zveřejňování smluv vede podle mne nejen k průhlednějšímu hospodaření s penězi daňových poplatníků, ale i k tomu, že smluvní strany nakládají s veřejnými penězi opravdu s péčí řádného hospodáře. Občané se mohou kdykoliv podívat, co se za jejich peníze reálně kupuje. Pokud se dobře hospodaří, posiluje se tím sounáležitost a důvěra ke státu, k samosprávám, k úředníkům. Zkrátka ve skeptickém Česku se posiluje kredit politických instituci. Pokud se dobře nehospodaří, děje se s prestiží našich veřejných institucí pravý opak. A to bychom si přát neměli.

Zdroj obrázku: Rekonstrukce státu

Poslanecká sněmovna schválila novelu tohoto zákona, díky níž by smlouvy nemusel zveřejňovat národní podnik Budějovický Budvar, ale i společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí – a teď to přijde – mají-li tzv. „obchodní či průmyslovou povahu“. Pro tyto výjimky hlasovala ve 3. závěrečném čtení nejmožnější těsná většina 80 poslanců z přítomných 159 poslanců – celá ČSSD a KSČM, částečně ODS a někteří lidovečtí poslanci.

Nutno dodat, že toto hlasování se opakovalo, neboť to původní, kdy zákon jako celek nebyl přijat, zpochybnil předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. V původním hlasování zákon o jeden hlas neprošel, následně se ale několik poslanců odhlásilo, čímž došlo ke snížení potřebného kvóra a zákon a v opakovaném hlasování tak již nic nebránilo k těsnému přijetí této novely (viz stenozáznam 55. schůze PS). Rozpačitou situaci ve sněmovně shrnuje krátké video Rekonstrukce státu níže.

Ze sněmovních kuloárů uniklo komické video. Pravděpodobně jde o část filmu, který poslanci tajně natáčejí. Snímek pojednává o jednom nešťastném hlasování, které se opakovalo a opakovalo, až nakonec…. …se podařilo skrýt 150 miliard z očí veřejnosti. Mirka Spáčilová dává ukázce 159% a píše "lepší groteska tu nebyla od dob Buriana". Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že ve snímku neúčinkoval, ani o něm nevěděl a ani ho takový záměr nepřekvapil. Ministr financí Andrej Babiš se vyjádřil v podobném smyslu: "Ahoj lidi, všeci tam hrajů, protože se bez mého vědomí domluvili." Záběry vám nabízíme exkluzivně k posouzení. Jaké jsou podle vás herecké výkony?

Zveřejnil(a) Rekonstrukce státu dne 1. duben 2017

Vzhledem k tomu, že jsem členkou senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, který by se podle slov Pavla Bělobrádka měl v Senátu „pokusit prosadit původně domluvený půdorys registru smluv“ (viz jeho tweet z 24. 2. 2017), i vzhledem k tomu, že se tímto tématem delší dobu zabývám a diskutovala jsem o něm s jeho zastánci i odpůrci, chci zde zformulovat tři základní teze pro mé rozhodování.

1. Současná ochrana Budvaru je dostatečná

Tuto tezi mohu přesvědčivě dokázat několika citacemi. Nejprve § 5, odstavec 6. nyní platného znění zákona o registru smluv.

„(6) Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.“

Pro úplnost ještě doplním ta písmena, na něž je v tomto odstavci odkazováno:
odst. 5
a) identifikaci smluvních stran,
c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,

§ 2 odst. 1
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
k) státní podnik nebo národní podnik,
l) zdravotní pojišťovna,
n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Z tohoto – nyní platného – znění zákona o registru smluv je patrné, že v případě potřeby lze obchodní tajemství národního podniku Budějovický Budvar chránit již nyní.

Skutečnost, že Budvar v registru smluv specifikoval lokalitu, kam hodlá vyvážet svoje sklenice, a následně si stěžoval na to, že byla vyzrazena jeho obchodní taktika, je příběh sám o sobě. Pokud se Budvar domníval, že je tím ohrožena jeho konkurenceschopnost, nemusel tuto informaci vůbec zveřejňovat.

Kritizovat kvůli této jednotlivosti registr smluv jako celek ale podle mě není na místě.

2. Kdo mi prosím vysvětlí, co je „průmyslová a obchodní povaha“?

Aktuální podoba novely, která přišla z Poslanecké sněmovny, říká, že informace v registru nebudou muset zveřejňovat všechny státní podniky a podniky vlastněné státem, kraji a obcemi, pokud mají „průmyslovou a obchodní povahu“.
I když nejsem právnička, první otázka, která mě po přečtení této jednoduché formulace napadne, je: Jak se pozná „průmyslová a obchodní povaha“? Několik právníků, s kterými jsem toto téma konzultovala, mi řeklo, že pojem „průmyslová a obchodní povaha“ není nijak legislativně upraven.

Co to znamená v praxi? Smlouvy by měly teoreticky i nadále zveřejňovat podniky, které „průmyslovou či obchodní povahu“ nemají. I tomu méně protřelému člověku dojde, že k obejití registru smluv stačí prohlásit: „Naše podnikatelská činnost má obchodní povahu. Bojíme se o naše obchodní tajemství. Proto nezveřejňujeme.“ Legislativní zakotvení tak vágního termínu, který pak bude v praxi vykládán, jak se komu zlíbí, povede podle mě jen k právní nejistotě a hrozbě soudních sporů. Tedy k přesnému opaku toho, co hlásají ti, kdo se o novelu zákona o registru smluv postarali.

3. Většina státních podniků o žádnou výjimku vlastně ani nestojí

Poslední z mé trojice argumentů je to, že podle průzkumu neziskové organizace Otevřená společnost mezi státními podniky vyplývá, že většina podniků výjimku z registru smluv vlastně vůbec nepožaduje. Plošné výjimky požaduje jen několik z třiceti oslovených podniků. Zveřejňování smluv tak, jak je platné od loňského července, většině žádné zásadní problémy nepřidělává. Jde například o Mero, Povodí Ohře, Povodí Labe, Lesy ČR. Další sice zpočátku jisté komplikace měly, ale dokázaly se s nimi dobře vypořádat (Diamo, Řízení letového provozu, OTE, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond).

Sečteno a podtrženo: Podporuji registr smluv jako funkční kontrolní mechanismus. Tím, že zapojuje do funkční kontroly veřejnost, představuje jednak ochranu před zneužitím moci, jednak rozumným způsobem šetří veřejné prostředky. To jsou důvody, proč registr smluv podpořím v co nejčistší podobě. Budu rozhodně hlasovat proti výjimce pro podniky vlastněné státem, kraji a obcemi, pokud mají tzv. „průmyslovou a obchodní povahu,“ čímž by se podle některých odhadů stalo netransparentními až 40 % smluv v registru. Tečka.