Vyplácení dávek ve stravenkách má zničující vliv na chudé

Společná tisková zpráva
senátorky Renaty Chmelové a Platformy pro sociální bydlení

Nová podoba zákona o pomoci v hmotné nouzi má zničující vliv na chudé. Tak svou včerejší cestu Kladenskem s Platformou pro sociální bydlení komentovala senátorka Renata Chmelová. Senátorka proto podpoří iniciativu směřující ke zrušení plošné výplaty části dávek ve stravenkách.

Helena, matka se čtyřmi dětmi, z osmi tisíc korun dostane v penězích pouze pět, z nichž většina jde na nájem. Zbytek dostává od konce loňského roku ve stravenkách. Za ně ale v místě svého bydliště nekoupí vše potřebné a na cestu do většího města se všemi dětmi nemá peníze, a tak jí často nezbývá nic jiného než stravenky vyměnit za peníze u překupníka. Dostane za ně obvykle ale jen 60 % jejich ceny. Měsíčně tak musí z už tak skromného rodinného rozpočtu škrtnout více než tisíc korun.

Podobných příběhů zaznělo během návštěvy senátorky Renaty Chmelové a zástupců Platformy pro sociální bydlení ve Slaném a Kladně několik. Cílem cesty bylo zjistit, co vedlo zástupce měst k tak radikálnímu kroku, jakým je  výrazné omezení výplaty dávek. Tuto pravomoc obcím  nově umožnila problematická novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dalším záměrem cesty bylo od zástupců neziskových organizací a chudých lidí zjistit, jaké má úprava zákona dopady v praxi.

„Ukazuje se, že obavy z dopadů změn zákona byly oprávněné. Především vyplácení části příspěvku na živobytí ve stravenkách má zničující vliv na rozpočty těch nejchudších spoluobčanů. Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“ shrnula část poznatků z cesty senátorka Renata Chmelová. Paní senátorka proto hodlá podpořit legislativní iniciativy směřující k zrušení plošné výplaty dávek ve stravenkách. Plánuje se také zúčastnit schůzky se zástupci Generálního ředitelství Úřadu práce.

Na Kladensku se senátorka seznámila i s důsledky vymezení „bezdávkových zón“. „Ze setkání s představiteli obcí vyplynulo, že samosprávy čelí především systémovým problémům, se kterými si nevědí rady. Chybí jím legislativa, která jim efektivně pomůže řešit chudobu a bytovou nouzi svých občanů, jako by byl například zákon o sociálním bydlení. Proto sahají k jakýmkoliv změnám, které jim zákony umožní, i když na úkor chudých. Tím, že město zablokovalo dávky, se například lidé nyní nemají kam přestěhovat z azylových domů,“ uvedl Vít Lesák, ředitel odborné organizace Platforma pro sociální bydlení. Platforma tak bude nadále mapovat situaci a nabízet místním samosprávám pomoc při hledání smysluplného řešení bytové nouze.

 

Fronty a zmatek, na úřadu práce Prahy 10 chybí víc jak polovina pracovníků

 Neskutečných skoro 6.hodin čekání na tomto úřadě!!! Přišla jsem v 9:20 a odcházela po 15té!!! Dovolat jsem se snažila během měsíce listopadu a prosince 2017 bez úspěchu!!! Leden 2018 6tihodinové čekání, kdy tam maminky hodiny a hodiny čekaly s uplakanými dětmi!!! Důchodci umdlévali. Bylo to šílené!!! Okolo 10:45 už přestali vydávat lístky a lidé včetně mě čekali i přes oběd pracovnic v hale.

To je zkušenost jedné maminky z Prahy 10, kterou sdílela na Facebooku. Je vaše zkušenost podobná? Nejste sami. Podle informací, které se ke mě jako senátorce dostávají, to vypadá jako systémový problém. Spolupracuji s poslankyní Olgou Richterovou, která k tématu vydala tiskovou zprávu.

Osobně jsem se v pátek 2. února sešla s paní ředitelkou kontaktního pracoviště Úřadu práce (ÚP) na Praze 10 a vedoucí oddělení hmotné nouze. Dotazovala jsem se jednak na praktické okolnosti procesu pomoci v hmotné nouzi (kvůli mému podání ústavní stížnosti). Dalším tématem byly stížnosti občanů, které jako senátorka stále častěji dostávám:

  • nekonečné fronty na ÚP na Praze 10, které musí rodiče s miminky, či senioři absolvovat i několik dnů za sebou
  • zpoždění výplat podpory, např. rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení, přídavku na dítě atd.
  • nedostatečná informovanost žadatelů, jak jinak než osobně se dá o podporu žádat
  • nemožnost dovolat se na úřad práce telefonicky, či dostat odpověď na email
  • nemožnost objednat se na konkrétní čas

Jaká je situace na úřadu práce Prahy 10

Paní ředitelka mne informovala, že o problémech ví, denně dostává mnoho emailů, lidé volají, či přímo přijdou na úřad řešit akutní problémy. Na oddělení dávek státní sociální podpory je delší dobu akutní podstav (místo 11 pracovníků jich má ÚP k dispozici 4). Paní ředitelka mne dále informovala, že průběžně probíhají výběrová řízení na nové pracovníky. Práce je však velmi stresující a náročná, a tak mnoho uchazečů brzy odchází. Pokusy o přesuny všech zaměstnanců k přepážkám nepřinesly zlepšení, protože se pak nezvládalo další zpracovávání žádostí. Navíc se po novém roce změnily některé zákony. Hlavně jde o příspěvky na bydlení, o které je třeba žádat každé kalendářní čtvrtletí, protože nárok na tuto dávku je přiznáván zpětně. Došlo k nedorozumění, že kdo to nepodá do konce ledna nemá nárok, přitom je možné dokládat do konce čtvrtletí a tak všechny úřady práce čelí nebývalému náporu.

Zdroj: foto žadatelky o rodičovský příspěvek zveřejněné na FB dne 1. února 2018 (Ivana Bártová)

Očekává se, že příští měsíc by mělo dojít k částečnému zklidnění. S paní ředitelkou jsme probíraly i to, jak zlepšit informovanost čekajících žadatelů, kde jsem navrhovala:

– distribuovat formuláře přímo u výdeje lístků na pořadí
– informovat o možnostech podání přes podatelnu a elektronického podání
– vyvěsit důležitá telefonní čísla
– sestavit manuál, aby s většina žadatelů mohla vyplnit formulář sama

Paní ředitelka slíbila, že se bude řešení problémů nadále intenzivně věnovat. Podala už i podnět na generální ředitelství ÚP. Já mám v plánu jí opět příští týden kontaktovat, co se již podařilo.

Jaké jsou možnosti řešení…

…pokud nechcete čekat frontu:

  • Vyzvednout si příslušný formulář na podatelně ÚP (která se nachází v budově úřadu vedle podatelny MČ Praha 10), vyplnit jej a odevzdat opět na podatelně (odpadá čekání)
  • Zatelefonovat si o radu, informovat se o nejlepším postupu dopředu na kontaktním čísle ÚP (Call centrum ÚP ČR: +420 – 844 844 803). Nebo kontaktovat přímo pracoviště ÚP Praha 10
  • Předvyplnit si formulář dle vzoru dostupného na stránkách ÚP ČR: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu
  • Vyplnit a podat elektronický formulář pro dávky státní sociální podpory a pěstounské péče: https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp

…pokud čekáte na podporu déle než 60 dnů:

  • Pokud jste klientem ÚP: dostáváte např. příspěvek na živobytí, můžete v případě problémů dostat např. doplatek na bydlení
  • Pokud nejste klientem ÚP, dostanete se do hmotné nouze (např. vám nejsou včas vyplaceny dávky rodičovského příspěvku), tak lze poskytnout tzv. mimořádnou okamžitou pomoc
  • V těchto případech je lepší obracet se na pracovníky ÚP nikoli na pracovišti státní sociální podpory (tedy „dole“, kde se berou lístečky a čeká se u přepážek), ale v budově A, ve 3. patře. Ochotně vám poradí.

Jaké budou mé další kroky?

  • Zašlu své dotazy ministryni práce a sociálních věcí (v demisi) a v nejbližší době se zúčastním schůzky s paní ředitelkou generálního ředitelství ÚP ČR.
  • Navrhnu ministryni zavedení intuitivního elektronického dotazníku (zejména pro dávky rodičovské podpory, což ušetří mnoha rodičům cestu na úřad osobně)
  • Budu iniciovat možné změny zákona s cílem sloučit některé dávky (např. příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení)

Závěrem

Moje spolupracující kolegyně poslankyně Olga Richterová (je zároveň se mnou i zastupitelka na Praze 10), které jsem zprostředkovala detailně situaci na ÚP Prahy 10, prosadila usnesení Výboru pro sociální politiku Parlamentu ČR, které vyzývá Generální ředitelství ÚP a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o neprodlené zmapování aktuálního stavu, tedy prověření způsobu a termínů vyplácení dávek a příspěvků, dále o revizi dostatečného personálního zajištění fungování úřadů práce a taktéž o přijetí nápravných opatření k odstranění zjištěných problémů. K této žádosti se samozřejmě připojuji.

Zůstanu nadále v kontaktu s paní ředitelkou kontaktního pracoviště ÚP na Praze 10 a budu se dotazovat na zlepšení současné situace. Opět vás budu informovat zde, na svém blogu, a také na své stránce na Facebooku.

Zákonný rámec sociálního bydlení stále chybí

Sociální a dostupné bydlení
Téma sociálního i finančně dostupného bydlení ve společnosti rezonuje. Stát vydává ročně kolem 12 miliard na dávky na bydlení. Přesto stále chybí zákonný rámec, který by celou oblast sociálního bydlení ukotvil v naší legislativě a usnadnil tak práci všem městům a obcím. Jako senátorka budu netrpělivě očekávat tuto zákonnou iniciativu od vlády, která vzejde z víkendových voleb.
Již nyní lze ale čerpat zkušenosti a dobrou praxi, ať již z městských projektů v Brně či Liberci, nebo z programů některých městských částí v Praze. Je třeba říci, že počet lidí v bytové nouzi se blíží k 200 000, ekonomické náklady jsou značné. Z finanční pomoci poskytované státem často bohužel těží obchodníci s chudobou. Rodiny s dětmi by neměly žít v nevyhovujících podmínkách. To je také hlavní důvod, proč se jako senátorka o toto téma dlouhodobě zajímám.

Infobox Platformy pro sociální bydlení, www.socialnibydleni.org, 19. 10. 2017

Rokování pražských senátorů
Na začátku října se sešlo Fórum pražských senátorů, tentokrát na téma sociální bydlení. Jako členka této platformy jsem se ráda zúčastnila a vyslechla si zkušenosti senátorů a dalších přizvaných hostů: zástupců z magistrátu hl. m. Prahy, z Prahy 7 a Prahy 9 a zástupců ACORUS, z.ú. – centra pro osoby ohrožené domácím násilím. Vyjádřili se také kolegové senátoři: organizátorka Zuzana Baudyšová, Václav Hampl a Ladislav Kos.
Jedním ze závěrů bylo, že Praha potřebuje ucelený systém sociálního bydlení pro osoby postižené ztrátou bydlení nebo těch, jimž ztráta bydlení hrozí. Nemluvím teď pouze o bezdomovcích, ale zejména o rodinách s dětmi, o matkách samoživitelkách a seniorech s nízkými důchody.

Situace v Praze
Z prezentace radního hl. m. pana Ing. Radka Lacka vyplynulo, že Praha má k dispozici cca 7 000 bytů z celkového počtu 700 000 bytů v celé Praze. Městské části vlastní dalších cca 35 000 bytů, a to zcela nezávisle na hl. m. Praha. Každá městská část bydlení pro osoby v bytové nouzi řeší jinak a po svém. Některé více a některé méně úspěšně.
Představeno nám bylo řešení na Praze 7, kde se podařilo využít stávající bytový fond MČ pro různé cílové skupiny a programy (velké rodiny s větším počtem dětí a nízkým příjmem, senioři, osoby s potřebou intenzivní sociální práce atd.).
MČ Praha 7 má k dispozici například tzv. krizový byt, který je určen pro osoby v urgentních nouzových situacích a je možné jej využít téměř okamžitě. Většina městských částí se potýká s obdobnými problémy: nepřehlednost systému sociálního bydlení, absence dat o cílových skupinách, nedostatečná kapacita sociálních pracovníků pro práci v terénu. Bytů je někde zoufale málo, některé městské části dokonce už skoro žádný vlastní bytový fond nemají.

Bydlím, tedy jsem
Dne 17. října se konal seminář s názvem “Bydlím, tedy jsem: Jak zajistit důstojné bydlení pro lidi v nouzi“. Panelisté představili účastníkům brněnský projekt Rapid Re-housing, který vyhrál Evropskou cenu RegioStar Awards pro nejlepší projekt ukončování bezdomovectví, udělovanou Evropskou komisí a organizací FEANTSA. Před rokem vylosovaných 50 rodin v bytové nouzi dostalo šanci stát se nájemníky v městských bytech. Zdůrazňuji, že nemluvím o bezdomovcích, kteří potřebují speciální přístup a péči, ale o rodinách, často s velmi malými dětmi, které žily v otřesných podmínkách na ubytovnách a jinde. Brněnská iniciativa je z 94 % úspěšná a navázalo na ni více souvisejících projektů (poskytování nábytku, podpora zaměstnávání, prevence ztráty bydlení atd.) a zavádění dobré praxe ze zahraničí.

Finančně dostupné bydlení
V listopadu se chystám navštívit seminář o finančně dostupném bydlení pořádaný Agenturou pro finančně dostupné bydlení z.s. Sociální bydlení potřebuje zhruba 5 % nejchudších domácností. Relativní nedostupnost bydlení ale trápí daleko větší okruh domácností. Na koncepci dostupného bydlení je zapotřebí dialogu a spolupráce státu, obcí i soukromého sektoru. Problémem se budu zabývat i nadále.