Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou

Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017

Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.

Nádraží města Kladno
Autor: Jan Klanica (klana)

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vyhlášení bezdoplatkových oblastí umožnila, vešla v platnost v červnu tohoto roku. Navzdory kritice ústavních výborů i odborné veřejnosti. Nejradikálněji se však k užití novely postavilo Kladno – to se rozhodlo samo sebe celé prohlásit za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, „ghetto“, a zamezit vyplácení státních doplatků na bydlení na nově vznikající smlouvy všem svým občanům. Proti tomu již v říjnu vystoupila Platforma pro sociální bydlení a primátorovi Kladna poslala dopis, kde upozorňuje na budoucí nežádoucí dopady takového rozhodnutí. Na dopis město nereagovalo, a proto dnes jeho obsah Platforma zveřejnila.

„Ze zkušeností z podobných neuvážených experimentů vyplývá, že bude docházet k dalšímu prohlubování chudoby a sociální destabilizaci obyvatel Vašeho města, a tím bohužel také k pravděpodobnému zvýšenému výskytu drobné kriminality a k růstu již tak vysokého bezdomovectví v Kladně,“ píše se v dopise primátorovi, který byl nyní otevřen veřejnosti.

Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení k tomu dodává:

„Kladenské opatření je velmi represivní, aniž by udělalo jakýkoliv základní krok pro řešení bytové nouze na svém území. V podstatě zamezuje jakémukoli stěhování chudých lidí v rámci města, ať už půjde o stěhování rodiny z problematické ubytovny do bytu nebo chudé seniory, kteří se musejí kvůli úspoře přestěhovat do bytu menšího. Taková nezodpovědná politika namísto snahy o řešení, paralyzuje státní ochranu před extrémní chudobou a jen dokládá, proč by zákon o pomoci lidem v bytové nouzi neměl být pro obce dobrovolný.“

Ke kritice kladenského opatření se připojila i senátorka Renata Chmelová.

„Opatření rozhodně nedopadne jen na nově příchozí. Hrozí, že zkomplikuje život lidem, kteří mají ubytovací smlouvy často jen na několik měsíců. Jedná se přitom často o ty nejchudší rodiny s dětmi,“ vysvětluje své obavy Chmelová, která zároveň shromažďuje informace o tom, jaké konkrétní dopady by měl podobný krok v jejím senátním obvodě na Praze 10.

Podle Chmelové je z ústavního hlediska pochybná i samotná pravomoc obcí tato opatření vyhlašovat. Iniciovala proto návrh Ústavnímu soudu na zrušení této pravomoci, který podepsalo 20 senátorek a senátorů. „Napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod,“ uvádí Chmelová důvody, proč by měl Ústavní soud o návrhu senátorů rozhodnout kladně.

Situaci v obcích, které se chystají opatření vyhlásit nebo už jej vyhlásily, sleduje podrobně Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle aktuálních informací IPSI je v různých fázích přípravy opatření asi 50 obcí, první z nich již nabyly účinnosti. Vedle Kladna opatření schválili např. ve Slaném, v Mostě či Ústí nad Labem. Kladenské opatření vztahující se na celé území města je ale i podle IPSI nejabsurdnější.

„Kladno definitivně přestává plnit roli obce, která má především sloužit občanům. Ty, kteří potřebují nejvíce pomoci, hodí se přes palubu se vzkazem: u nás ve městě vás nechceme,“ uvádí za Institut pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Zástupci Platformy pro sociální bydlení hodlají nadále spolupracovat se senátorkou Chmelovou i Institutem pro sociální inkluzi a vyhodnocovat dopady opatření na konkrétní lidi v jednotlivých městech, která opatření přijmou. Stejně jako v případě dopisu kladenskému primátorovi nabízejí i ostatním obcím dialog o smysluplnějších alternativách v řešení bytové nouze.

Otevřený dopis primátorovi: Dopis Platformy pro sociální bydlení primátorovi Kladna

Kontakt

Martin Špaček
PR a média
Platforma pro sociální bydlení
martin.spacek@socialnibydleni.org
tel: 723 674 230

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *