Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes po přednesení mé zpravodajské zprávy schválil návrh usnesení, v němž oceňuji iniciativu a snahu Evropské komise omezit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí (senátní tisk č. N 154 / 11). Současně jsem ale jak Brusel, tak českou vládu a ministerstvo životního prostředí a své kolegy upozornila na několik důležitých skutečností, které jsem zformulovala do přijatého usnesení.
Návrh zmíněné směrnice plynule navazuje na Evropskou strategii pro plasty, kterou Senát Parlamentu ČR projednal na své 13. schůzi dne 4. dubna 2018 a kterou jsem také já v Senátu zpravodajovala.
Již v tomto dokumentu bylo avizováno předložení návrhu směrnice omezující dopad některých plastových výrobků na životní prostředí. Návrh nové směrnice zveřejnila Evropská komise 28. 5. 2018, tedy pouhých 5 měsíců po předložení původní strategie pro plasty a má ambici dokončit vyjednávání v květnu 2019, tedy ještě před skončením svého mandátu.
Primárním cílem této směrnice je omezit znečišťování životního prostředí (zejména evropských moří) plastovými výrobky na jedno použití a lovnými zařízeními obsahujícími plasty, které jsou dnes široce dostupné, perzistentní a často mají toxický a škodlivý dopad. Směrnice proto stanovuje nová unijní pravidla pro deset druhů nejčastějších jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také pro ztracená a opuštěná lovná zařízení. Navržené předměty totiž tvoří celkem 70 % všech odpadků v mořích, lovná zařízení pak 27 % všech odpadků na plážích.
Předkládaný návrh konkrétně zavádí následující opatření:
I) Omezení uvádění na trh (zákaz) některých plastových výrobků na jedno použití, pokud (!) u nich existují dostupné a cenově přijatelné alternativy (!) vyrobené z udržitelných materiálů
1. plastové vatové tyčinky
2. plastové příbory
3. plastové talíře
4. plastová brčka a míchátka
5. plastové tyčky k balónkům
Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou na trhu povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě.
II) Snižování spotřeby některých plastových výrobků na jedno použití skrze stanovení vnitrostátních cílů členských států a poskytování v místě prodeje alternativní produkty nebo zajištění, aby tento druh plastových výrobků nebyl nabízen bezplatně.
6. plastové nádoby na potraviny (jednorázové)
7. plastové nápojové kelímky
III) Požadavek na jasné a viditelné označení obsahující informace o tom, jak se má odpad vhodně odstranit, jaké jsou negativní dopady těchto výrobků na životní prostředí a obsah plastů ve výrobku.
8. hygienické vložky a tampony
9. vlhčené ubrousky
10. balonky
IV) Zajistit do roku 2025 sběr 90 % jednorázových plastových nápojových lahví uvedených na trh v daném roce, například prostřednictvím systémů vratných záloh.
V) Rozšíření odpovědnosti výrobce plastových výrobků na jedno použití a lovných zařízení obsahující plasty. Výrobci se budou podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem a také s osvětovými opatřeními.
• nádoby na potraviny, sáčky a obaly (např. od bramborových lupínků a cukrovinek)
• nápojové obaly a kelímky
• tabákové výrobky s filtry (např. cigaretové nedopalky)
• vlhčené ubrousky
• balonky
• lehké plastové tašky
VI) Osvětové kampaně zaměřené na zvyšování povědomí občanů.
Hned zkraje bych ráda podotkla, že nejsem přílišnou zastánkyní restriktivních opatření, ovšem ze zkušeností již víme, že lidská společnost a průmysl prostě potřebuje určité motivace či nasměřování zejména v otázkách ochrany životního prostředí. Podnikatel logicky nebude volit pro něho o něco málo složitější cestu, pokud nemusí.
Příkladem pozitivní regulace může být mírné zpoplatnění plastových odnosových tašek v obchodech od 1. 1. 2018, které ve svém důsledku snížilo během pouhého půl roku jejich reálný výdej někde až o 80 %! Ve většině případů je obchodníci navíc nahradili alternativami z recyklovaného papíru a stále modernějším trendem se také stávají různé pevné tašky na opakované použití, což lze považovat za velmi pozitivní vývoj odstartovaný mimo jiné právě i touto mírnou regulací.
V důsledku obrovského znečištění světových moří plastem, kdy onen tzv. plastový ostrov představuje již rozlohu celé České republiky a mikroplasty se objevují již nejen ve vodě, půdě, ovzduší, ale také v potravinovém řetězci, vidím přijetí této směrnice i přes všechny ty hlasy euroskeptiků za velmi potřebné. Zejména je z pozice ochrany životního prostředí nezbytné být vždy o krok dříve a tedy přemýšlet o výrobku jako o budoucím odpadu již v počátku jeho životního cyklu, nikoliv až v momentu, kdy výrobek doslouží. Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.
Jako zpravodajka jsem proto velmi ocenila snahu Evropské komise reálně řešit problematiku rostoucí produkce plastového odpadu a jeho negativního dopadu na životní prostředí a zejména na vodní ekosystémy. Zároveň však ve svém stanovisku upozorňuji na skutečnost, že v Evropě se dle připojeného hodnocení dopadů vyprodukuje pouze 19 % celosvětové plastové produkce, přičemž v Asii je to skoro 50 %. Plastové příbory na jedno použití, brčka, míchátka, plastové kelímky či potravinové nádoby jsou navíc do Evropy dováženy převážně z asijsko-pacifického regionu. Proto toto částečné omezení určitých plastových výrobků v rámci EU představuje pouze jedno z možných dílčích řešení redukce plastového odpadu.
Oceňuji tak snahu Evropské unie jít příkladem ostatním světovým kontinentům, národním státům a nadnárodním organizacím v boji s plastovými odpady a jejich negativním vlivem na životní prostředí, zároveň na ni ale ale důrazně apeluji, aby se zasadila o globálnější řešení redukce plastového odpadu a zejména investovala do odpovídající infrastruktury, která by byla schopna zpracovat plastový odpad vyprodukovaný na evropském kontinentě, aby již nadále nemuselo docházet k vyvážení tohoto odpadu do třetích zemí (po zákazu Číny se evropské plasty vyváží do Vietnamu, Thajska či Malajsie) a zbavování se odpovědnosti za jeho negativní vlivy na životní prostředí tamějších států.
V neposlední řadě také vítám zvolenou formu právního aktu ze stran EU, tedy směrnice, která je třeba na rozdíl od nařízení pro členské státy závazná pouze co do výsledku, jehož má být dosaženo, a volbu prostředků k jeho dosažení ponechává plně v kompetenci vnitrostátních orgánů.
K pozici vlády
Vláda ve svém stanovisku pro Parlament ČR (senátní tisk č. N 154 / 11 / 01) vyjadřuje v podstatě neutrální pozici ČR k avizovanému omezení uvádění na trh (zákazu) plastových vatových tyčinek v následujícím znění:
“Flexibilní, pokud bude existující alternativa případně aplikovat jiná opatření k omezení spotřeby (skupina A). V tomto případě se jedná spíše o hygienickou pomůcku. Omezení uvádění na trh není dostatečně odůvodněn.”
Zpravodajka je však přesvědčena, že na českém trhu již nyní existují dostupné a cenově přijatelné alternativy šetrnější k životnímu prostředí, které jsou biologicky odbouratelné a například i kompostovatelné (viz příloha této zpravodajské zprávy), proto neshledává žádný racionální důvod pro zaujetí pozice ČR jiné k tomuto typu výrobku než k ostatním, u nichž ČR vyjadřuje výslovný souhlas.
Příloha ke zpravodajské zprávě
Nabídka sortimentu vatových tyčinek od společnosti dm drogerie markt, s.r.o. (www.dm.cz)
Detail produktu “nature bio vatové tyčinky, 200 ks” od výrobce “ebelin” od společnosti dm drogerie markt, s.r.o. (www.dm.cz)
Příloha k usnesení VUZP č. 122 ze dne 8. srpna 2018
S t a n o v i s k o
Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí
___________________________________________________________________________
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
- oceňuje
snahu Evropské komise reálně řešit problematiku rostoucí produkce plastového odpadu a jeho negativního dopadu na životní prostředí, zejména na vodní ekosystémy;
- upozorňuje však,
že v Evropě se vyprodukuje pouze 19 % celosvětové plastové produkce, přičemž v Asii je to skoro 50 %, nadto: částečné omezení určitých plastových výrobků představuje pouze jedno z možných dílčích řešení redukce plastového odpadu;
- oceňuje proto
snahu Evropské unie jít příkladem ostatním světovým kontinentům, národním státům a nadnárodním organizacím v boji s plastovými odpady a jejich negativním vlivem na životní prostředí;
- apeluje však
na Evropskou unii, aby se zasadila o globálnější řešení redukce plastového odpadu a zejména investovala do odpovídající infrastruktury, která by byla schopna zpracovat plastový odpad vyprodukovaný na evropském kontinentě, aby již nadále nemuselo docházet k vyvážení tohoto odpadu do třetích zemí a zbavování se odpovědnosti za jeho negativní vlivy na životní prostředí tamějších států;
- podporuje
veškeré snahy o osvětová opatření zaměřená zejména na změnu chování spotřebitelů, firem a dalších institucí, jejich dobrovolné iniciativy a závazky zdůrazňující zejména skutečnost, že především vlastní jednání je klíčovým elementem k omezení plastového odpadu a jeho snazší likvidaci či recyklaci;
- doporučuje vládě
podpořit omezení uvádění plastových vatových tyčinek na trh, neboť již existují cenově dostupné biologicky odbouratelné alternativy, tudíž zde není nutná zdrženlivější pozice zastávaná vládou;
- doporučuje
– postoupit dokument k projednání plénu Senátu PČR,
– postoupit případné stanovisko Senátu PČR Evropské komisi.
V Praze 10 dne 6. srpna 2018
senátorka Renata Chmelová
zpravodajka výboru