Odkaz Václava Havla: BEZPEČÍ, SILNÝ OBČAN, CONSUL

Ptá se mě občan Daniel S., co pro mě osobně znamená „odkaz“ Václava Havla v rovině politické, občanské a umělecké. Správné otázky, které si zaslouží odpověď. 

Na začátek si dovolím škrtnout uvozovky uslova odkaz. Poselství myšlenek našeho prvního prezidenta je pro mě něco živého. V rovině politické směrem k zahraničí: Nebýt Václava Havla a jeho obrovské autority nikdy bychom se tak rychle a tak snadno nestali členem Severoatlantické aliance a Evropské unie. Zvlášť členství v NATO je po desítkách let zárukou naší bezpečnosti, toho, že se jako středně velký evropský národ nemusíme bezprostředně obávat choutek Ruska. Byl to Havel, kdo první výstižně poznamenal, že Rusko „hledá své hranice“, neboli považuje za automatické mít vliv v bývalých státech Varšavské smlouvy.

Směrem dovnitř: Václavu Havlovi vděčíme za výraznou stopu v naší Ústavě. Obsahuje vyvážený systém jednotlivých mocí, demokratické pojistky atd. Byl to Havel, kdo jmenoval první ústavní soudce, kteří dbali na zájem jednotlivých lidí a základní lidská práva, a ne na momentální většinu ve vládě či Parlamentu.

V rovině občanské: Pan Havel byl politická bytost vším svým konáním. Mezi jednotlivce a stát podle mě správně kladl široce rozvětvenou a rozvinutou občanskou společnost. Když tuto myšlenku promyslíme, vyhneme se nebezpečí silného státu (jaký tu byl za komunistů), ale také autoritářství. Každý volený politik bude žít v nejistotě, zda bude příště zvolen. Ani já jako senátorka a starostka nemám za 2 roky nic jisté. A jsem šťastná, že to tak je a je to mj. díky Havlovi.

Druhá věc, která se mi líbila a na které se snažím stavět, je držet se svého názoru, i když se možná momentálně nebude líbit. Jít proti proudu, když jsem přesvědčená o tom, že dlouhodobě má určitý krok smysl. Mýtus, který šíří pan Klaus a jeho žáci, říká, že neměl rád politické strany. No, je to spíš tak, že jako nadstranický prezident neustále upozorňoval na to, aby politické strany byly loajální občanům, byly jim nablízku, měli pochopení pro jejich potřeby, a nežily ve vakuu, bez spojení s občany, bez vazby na jejich aktivity.

Pan S. se mě ptá i na uměleckou rovinu. Tu znám asi nejméně a nebudu zde nic předstírat. Ale pozoruhodné jsou Antikódy, Havlovy vizuální básně, psané s pomocí legendárního psacího stroje CONSUL. Mají jiskru a nápad. Film Odcházení ukazuje, jak si pan Havel uměl držet odstup od sebe i od politického provozu do konce svého života. A jak byste panu Danielu S. odpověděli Vy? V rovině politické, občanské a umělecké?

[2014] U hrobu VH před složením slibu zastupitelky MČ Prahy 10. Svoji práci poličky jsem symbolicky začala s kolegy z Koalice VLASTA čtením myšlenek VH u jeho hrobu.