Jak se posunula pomoc Ukrajincům?

V neděli, kdy jsem psala tento text, bylo v naší městské části už 6629 nových občanů z Ukrajiny. Snažíme se postupovat systémově, centralizovat služby, spolupracovat s odborníky.

Iryna a Halina do České republiky přicestovaly se svými dětmi, podle pokynů navštívily krajské asistenční centrum pomoci a z něj se dostaly do našeho Bytového domu Malešice (BDM). V něm jsme ubytovali přes stovku obětí války, které zde najdou i další služby: pobočku Městské knihovny v Praze, jež pro ně pravidelně pořádá nejrůznější akce, a rodinné a komunitní centrum Jablíčkov, s nímž dlouhodobě spolupracujeme. I proto hned v průběhu jarních prázdnin umožnilo maminkám z Ukrajiny, aby využívaly jeho herničku.

A aktivity centra se dál rozšiřovaly. Až do současné podoby, kdy v něm působí i Iryna a Halina. První hlídá děti, když si krajanky potřebují vyřídit úřední záležitosti či chodit po pracovních pohovorech. Paní Halina je psycholožka, a tak v Jablíčkově poskytuje pomoc v tomto směru.

Zaměstnání je samozřejmě pro adaptaci v cizím prostředí alfa omega. Městská část má v oblasti podpory zaměstnanosti velmi omezené možnosti. Snažíme se je ale maximálně využít. Domluvili jsme se s naší jazykovou školou a organizujeme kurzy češtiny.

Nyní nás čeká to nejtěžší: nastavit opravdový systém integrace, který na Desítce nikdy v minulosti nebyl. Na první polovinu června proto chystáme panelovou diskuzi, na niž chceme pozvat jak aktivní organizace a jednotlivce z naší městské části, tak profíky na integraci v celopražském i republikovém měřítku. Chceme se bavit o budoucnosti vzdělávání a dalších klíčových oblastí.

Zapomínat nesmíme na informovanost společnosti. O Ukrajincích se už nyní šíří spousta dezinformací. Přitom se jedná o lidi z mnoha koutů velké země, z nejrůznějších společenských vrstev.

Na 9. dubna zorganizovala ukrajinská sousedka, která u nás v Malešicích žije už delší dobu, dobrovolnický úklid. Uprchlíci nám prý chtějí poděkovat. Přišlo jich přes sto. A jeden kontejner nestačil.