První rok v Diakonii Praha: byla to jízda

V lednu jsem nastupovala jako ředitelka právě ve chvíli, kdy se spojovala dvě dosud samostatná pražská střediska. Čekalo nás propojit nejen organizace a jejich provoz, ale především lidi, různé týmy, služby a způsoby práce.

Nebyl to jednoduchý rok. Přinesl spoustu rozhodování, učení i situací, které jsem před nástupem do sociálních služeb vůbec neznala. Od financování a nedostatku pracovníků až po každodenní otázky kvality péče o lidi, kteří potřebují naši podporu.

Zároveň jsem během prvního roku stále víc poznávala, na čem Diakonie skutečně stojí. Na lidech, kteří pracují v přímé péči, vedou služby, řeší provoz nebo zajišťují všechno, co klient na první pohled nevidí, ale bez čeho by žádná služba nemohla fungovat.

Proto pro mě bylo nejdůležitější částí prvního společného vánočního večírku právě poděkování zaměstnancům.

Když jsem po volbách v roce 2022 přemýšlela, kam profesně dál, věděla jsem, že chci pracovat v neziskovém sektoru a že mě lákají sociální služby. Po prvním roce můžu říct, že to bylo správné rozhodnutí.

Často jsem tehdy říkala, že mi Diakonie splnila práci snů. Po roce už jsem také věděla, že práce snů rozhodně neznamená práci jednoduchou. Znamená pro mě práci, ve které člověk vidí smysl toho, co dělá.