Autismus není genialita ani důvod ke strachu

U příležitosti Světového dne porozumění autismu jsme v Diakonii Praha chtěli veřejnosti přiblížit život lidí, kteří bývají často téměř neviditelní – lidí s poruchou autistického spektra a vysokou potřebou podpory.

Při práci v Domově Daniela jsem si stále víc uvědomovala, kolik zkreslených představ o autismu ve společnosti přetrvává. Na jedné straně strach z lidí, jejichž chování může být pro okolí obtížně srozumitelné. Na druhé straně očekávání, že člověk s autismem musí mít nějaké mimořádné schopnosti nebo být geniální.

Realita je mnohem pestřejší.

Každý člověk s autismem je jiný. Naši klienti mají své záliby, radosti, obavy i vlastní způsob, jak komunikují se světem. Někteří potřebují podporu nepřetržitě, čtyřiadvacet hodin denně. A právě jejich život veřejnost často vůbec nezná.

Proto vznikla naše kampaň Skrytý život, skuteční lidé.

Prostřednictvím fotografií a skutečných příběhů jsme chtěli ukázat obyčejné okamžiky života našich klientů – ne jejich diagnózu. Co mají rádi, co jim dělá radost, co je může znejistit a proč někdy reagují způsobem, kterému okolí nerozumí.

Porozumění autismu podle mě nezačíná tím, že se naučíme několik charakteristik diagnózy. Začíná ochotou přijmout, že člověk může svět vnímat, prožívat a komunikovat jinak než my – a přesto má stejné právo na důstojnost, respekt, bezpečí a vlastní život.

Za diagnózou totiž není „autista“. Je tam konkrétní člověk.

A naším úkolem není, aby se za každou cenu přizpůsobil našemu světu, ale abychom mu dokázali lépe porozumět a vytvořit podmínky, ve kterých může dobře žít.