Stanovisko skupiny senátorů ke klimaticko-energetickému plánu České republiky

Vyzýváme ministra průmyslu Karla Havlíčka, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize.

Tento plán má být součástí odpovědi Evropské unie na Pařížskou klimatickou dohodu a vychází z požadavků loni schválené evropské energetické legislativy Čistá energie pro všechny Evropany. Česká republika by se v něm tedy neměla vyhnout účinným řešením a nahradit je plněním obecných ukazatelů. Česká republika by taky neměla spoléhat na zodpovědnější evropské země, které jsou ve svých návrzích ambicióznější. Náročnost cesty k uhlíkové neutralitě nesmí být apriorním důvodem pro odmítání přechodu na čistší výrobu energie, e-mobilitu nebo větší energetickou efektivitu. Naopak, mělo by být v národním zájmu a strategickým cílem země, rozvoj moderních a čistých technologií podporovat. Ambicióznější podoba českého klimaticko-energetického plánu je proto příležitostí, jak nezbytné změny nastartovat.

Hlavní slabinou současného návrhu klimaticko-energetického plánu je proto nízký cíl pro celkovou spotřebu energie z OZE, respektive téměř stagnace výroby elektřiny z OZE. Dle plánu má Česká republika navýšit podíl výroby čisté elektřiny z 13,6% na 14,2%. Takto nízký cíl nejen, že neumožní dostatečné snížení emisí skleníkových plynů (obnovitelné zdroje jsou jedinou možností, jak v krátké době nahradit plýtvavé a znečišťující uhelné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem emisí), ale ani zdaleka nevyužívá dostupný potenciál přírodních podmínek, kterými Česká republika disponuje.

Prostor by v plánu měla dostat i opatření a cíle týkající se komunitní energetiky, zejména obecních projektů, která dosud v plánu zmíněna nejsou. Považujeme za přirozené, aby byla do rozvoje OZE zapojena veřejnost a z nových možností energetické transformace profitovala. Zejména obce, města nebo i celé regiony by měly posilovat svou energetickou soběstačnost a ekonomicky profitovat z rozvoje obnovitelných zdrojů, jako se to děje v zemích západní Evropy.

Konkrétně požadujeme, aby ministr Karel Havlíček v klimaticko-energetickém plánu:

• zvýšil cíl pro celkovou spotřebu energie z OZE ze současných 20,8% na minimálně 24%
• zvýšil podíl výroby elektřiny z OZE dle dostupného potenciálu, tj. alespoň na dvojnásobek dnešní produkce
• zapojil do rozvoje OZE veřejnost, zejména obce a města, tzn. doplnil do plánu konkrétní cíle a opatření týkající se komunitní energetiky