Přeskočit na obsah

Zpět na hlavní stránku

Vyhledávání

Štítky

autismus bezpečnost bydlení Čapek150 Covid-19 dobrovolníci doplatek na bydlení dýchám pro desítku energetický výbor fórum pražských senátorů GDPR hazard IT Koalice VLASTA Kotěra130 kouření kultura média Milada Horáková nová radnice ocenění paliativní péče památkový zákon pieta podcast Praha 10 prezident příspěvek na bydlení projev proslov protikorupční ředitelka rodina rozpočet Senát senátorka školství sociální služby starostka starostové starostové píší stavební zákon svo svoboda terorismus Trojmezí Ukrajina úřad práce Ústava ústavní stížnost úvodní slovo územní plán volby vraky zastupitelka zdraví životní prostředí zpravodajka zákona

RSS

Odvahu si někdy přivezete z cesty

Na letošní Tour de Diakonie jsem si z návštěv služeb na Vysočině a jižní Moravě nepřivezla jen řadu nápadů. Především jsem znovu viděla, co dokážou místní komunity, když mají jasný cíl a nevzdají se ani ve chvíli, kdy nemají všechny podmínky ideální. A přimělo mě to znovu přemýšlet o rozšíření našeho Domova Daniela.

Pokračování textu  Odvahu si někdy přivezete z cesty

Co u vás doma dělá máma? A co táta?

„Vaří svíčkovou.“ „Hraje si s námi.“ „Mazlí se s námi.“ „Větrá.“ „Dělá kafe.“

Dětské odpovědi bývají upřímné, někdy vtipné, ale také velmi přesné. Děti dobře vnímají, kdo se jim věnuje, kdo s nimi tráví čas a jak se rodiče dělí o každodenní péči a chod domácnosti.

Právě aktivnímu zapojení otců se věnuje nový projekt Rodinného centra Klub K2 na Praze 10 s názvem „Táta v tom – Podpora otcovství.“

Pokračování textu  Co u vás doma dělá máma? A co táta?

Prázdná aktovka není jen chybějící školní pomůcka

Začátek školního roku přináší rodinám řadu výdajů. Pro některé jsou nepříjemné, pro jiné téměř nezvládnutelné. Když dítě nemá stejné vybavení jako jeho spolužáci, nejde přitom jen o chybějící aktovku nebo sešit. Může zažívat stud, nejistotu i pocit, že do kolektivu nepatří.

O finanční náročnosti začátku školního roku jsem mluvila v pořadu Školní hlášení TN.cz s Michalem Španělem, datovým analytikem portálu JenPráce.cz. Debata se netýkala pouze cen školních pomůcek. Mluvili jsme také o dopadu finanční situace na děti a o tom, jakou roli mají stát, zaměstnavatelé a neziskové organizace.

Pokračování textu  Prázdná aktovka není jen chybějící školní pomůcka

Školákům od srdce: školní pomůcky už míří k dětem

Začátek školního roku znamená pro většinu rodin nákup sešitů, pastelek, penálů a dalších školních potřeb. Pro některé rodiny ale může být i taková běžná výbava výraznou položkou rodinného rozpočtu. Právě proto se Diakonie Praha pravidelně zapojuje do sbírky Školákům od srdce.

Pokračování textu  Školákům od srdce: školní pomůcky už míří k dětem

Když město sdílí energii

Města už nemusí být jen odběrateli energie. Mohou ji vyrábět, sdílet a rozhodovat, kde ji nejlépe využít.
Jsem na dovolené v mých milovaných Krušných horách a u tří větrných elektráren nedaleko Loučné mě napadlo trochu počítat. Za rok vyrobí elektřinu zhruba pro 1 000 domácností. Všechny větrné elektrárny na české straně Krušných hor pak vyrobí více elektřiny, než za rok spotřebují všechny domácnosti Prahy 10. (Jde o orientační přepočet podle průměrné spotřeby domácnosti.)

Mnohem zajímavější otázka ale podle mě zní: Co s lokálně vyrobenou elektřinou dokážeme udělat?

Vedle své práce v Diakonii Praha se dlouhodobě věnuji komunální politice a jako předsedkyně Výboru pro energetický management Prahy 10 se zabývám i tím, jak může velká městská část vlastní energii vyrábět, sdílet a efektivně využívat.

Na Praze 10 samozřejmě nemáme podmínky pro větrné elektrárny. Máme ale něco jiného – několik desítek školských budov a jejich střechy. Právě základní a mateřské školy jsou jedním z hlavních míst, kde chceme postupně rozšiřovat fotovoltaiku.

A tady začíná být důležité Energetické společenství Prahy 10, které se nám podařilo založit. Elektřina vyrobená na střeše školy totiž nemusí zůstat jen v této škole. Když ji například o víkendu nebo během prázdnin sama nespotřebuje, může být díky sdílení využita jinde.

To podle mě mění i samotnou roli obce v energetice. A na Praze 10 nejde o malé měřítko – jsme městská část s více než 100 tisíci obyvateli, tedy velikostí srovnatelná s jedním z největších měst v republice.

Z pouhého odběratele energie se tak obec může postupně stávat jejím výrobcem a aktivním správcem: vědět, kde a kolik vyrábíme, kde energii potřebujeme a jak ji mezi jednotlivými místy co nejlépe sdílet.

Další krok je jasný. Přidávat fotovoltaické elektrárny především na střechy našich škol, zvyšovat vlastní výrobu a postupně do energetického společenství zapojovat další organizace i bytové domy.

Komunitní energetika posouvá komunální energetiku o krok dál. Propojuje místní výrobu s místní spotřebou – a právě v tom je velký potenciál energetických společenství pro města.

Když dáte dobrému nápadu prostor, může z něj vyrůst jurta

V našem Domově Daniela žijí lidé s poruchou autistického spektra a chováním náročným na péči. Hledali jsme pro ně další prostor, kde by mohli trávit čas mimo hlavní budovu, ale stále v bezpečném prostředí domova.

Původně jsme na zahradě uvažovali o altánu. Pak náš vedoucí domova přišel s návrhem postavit jurtu.

Pokračování textu  Když dáte dobrému nápadu prostor, může z něj vyrůst jurta

Velké projekty se nevejdou do jednoho volebního období. Drážní promenáda je toho důkazem.

Dnešní procházka po trase Drážní promenády s náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem mi znovu připomněla, jak dlouhou cestu musí velké městské projekty někdy urazit.

Myšlenka využít bývalou železniční trať přes Vršovice vznikla přibližně před dvanácti lety. Od té doby se na její přípravě vystřídalo několik politických reprezentací a každá projekt posunula o kus dál.

Pokračování textu  Velké projekty se nevejdou do jednoho volebního období. Drážní promenáda je toho důkazem.

Strategický plán v lednu nevypnete. A v červnu ho znovu nezapnete.

V sociálních službách začínáme každý rok s jednou zásadní nejistotou: nevíme, s jakým ročním rozpočtem budeme skutečně pracovat.

Rozhodnutí o hlavní části veřejného financování přichází až v průběhu roku. Letos jsme na zásadní část prostředků čekali dokonce do června.

Představte si, že řídíte organizaci a téměř půl roku neznáte její konečný roční rozpočet.

Můžete brzdit a čekat, až bude jasno. Nebo pokračovat a nejistotu aktivně řídit.

My jsme zvolili druhou cestu.



Pokračování textu  Strategický plán v lednu nevypnete. A v červnu ho znovu nezapnete.