Účelové odvolání nás neodradí, na podzim chceme znovu vyhrát

Zastupitelé Pirátů, ODS, TOP 09 a ANO odvolali na jednání zastupitelstva Desítky starostku Renatu Chmelovou a místostarostu Davida Kašpara. Účelový slepenec stran, který radní koalice VLASTA odvolal, jako důvod udává nedostatečné vysvětlení údajného dopadu kauzy Dozimetr na naši městskou část.

Místostarosta Kašpar i starostka Chmelová přitom jasně uvedli, že s fungováním Desítky ani s jejich kandidaturou nemá počínání pana Hlubučka nic společného. Po odvolání starostky Chmelové a místostarosty Kašpara rezignovala na pozici členky rady i Lucie Sedmihradská.

Pokračování textu Účelové odvolání nás neodradí, na podzim chceme znovu vyhrát

Osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942

Vážení přítomní,

těší nás, že si můžeme letošní výročí konce 2. světové války připomenout právě zde, ve Strašnicích, jednak u Sokolovny v Saratovské ulici, jednak zde v Kralické, v budově sboru Českobratrské církve evangelické.

Zavedli jsme na radnici zvyk navštívit každý rok jiné místo spojené s koncem války a hrdinstvím našich lidí. I místa málo známá, málo frekventovaná. Pokračování textu Osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942

Projev k uctění památky španělských a francouzských občanů popravených v pobočkách koncentračního tábora Flossenbürg v Hradištku u Štěchovic a Vrchotových Janovicích

Vážení rodinní příslušníci, vážený zástupci ambasád, vážený pane řediteli památníků Flossenbürg, vážení představitelé pražských samospráv, vážené dámy a pánové,

stojíme u památníku s názvem Smutné jaro, díla českého sochaře Josefa Wagnera z roku 1942. Bronzová socha mladé dívky připomíná tisíce obětí druhé světové války. Připomíná památku nejen hrdinů odboje, ale všech lidí, kteří na našem okupovaném území zemřeli v důsledku zvěrstev tehdejšího nacistického režimu.

Pokračování textu Projev k uctění památky španělských a francouzských občanů popravených v pobočkách koncentračního tábora Flossenbürg v Hradištku u Štěchovic a Vrchotových Janovicích

Havlovský poesiomat

Vážení přítomní,

Oblíbeným výrazem prezidenta a dramatika Václava Havla bylo slovo paradox.

A paradoxem je nepochybně i umístění poeziomatu na hřbitov.

Poeziomat – MLUVÍCÍ ROURA – se rozezní tam, kde dominantním jevem je ticho. Rozezní se, aby inspirovala, rozezní se, aby nerušila, ale dala směr.

Po Malvazinkách s texty Jana Nerudy, Mejly Hlavsy nebo Ladislava Klímy otevíráme poeziomat tady na Vinohradském hřbitově s poselstvím Václava Havla a slovy Jiřího Šlitra, Jaroslava Foglara či Petra Nováka.

Ale zpět k paradoxům.

Pokračování textu Havlovský poesiomat

Zásadním nástrojem je svobodná diskuze s občany

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Listopad 89. Jak ve vašem městě/obci probíhala sametová revoluce? Účastnili jste se demonstrací? Připomínáte si nějak toto výročí? Jak se obec za 32 let proměnila?

V roce 1989 jsem zrovna dosáhla plnoletosti. Události spojené s revolucí už jsem tedy poměrně dobře chápala, a ještě pořád si živě vzpomínám, jak silně jsem revoluci prožívala. V Listopadu jsem nechyběla na Václavském náměstí. Plná hrdosti a očekávání.

Pokračování textu Zásadním nástrojem je svobodná diskuze s občany

Uctění památky Vasyla Makucha

Vážení přítomní,

setkáváme se na tomto místě někteří už potřetí.

Důvod naší přítomnosti zde je stále stejný.

Chceme si připomenout oběť života jedenačtyřicetiletého Vasyla Makucha, který se 5. listopadu 1968 stal v Kyjevě živou pochodní pro svobodu ukrajinského národa. Podle věrohodných svědectví zněla jedna z vět, kterou Vasyl Makuch vykřikl: „PRYČ S OKUPANTY ČESKOSLOVENSKA!“

Pokračování textu Uctění památky Vasyla Makucha

Naše paměti ztloustnou každý rok o šest set stran

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Městské a obecní kroniky

Když slyším slovo kronika, představím si dávnou historii. Pod kronikářem pak postaršího vousatého muže. A jaká je realita v Praze 10? Určitě zajímavá, jen trochu méně romantická. Kronika naší městské části existuje necelých dvacet let. Po celou dobu ji píše stejný kolega, o kterém se rozhodně nedá říct, že by byl starý.

Pokračování textu Naše paměti ztloustnou každý rok o šest set stran

Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška

Vážené dámy a pánové, milí hosté dnešního shromáždění k příležitosti udělení tradičních ocenění české environmentální scény – Ceny Josefa Vavrouška.

Dovolte, abych vás přivítala v prostorách českého Senátu ČR, který je již tradičním místem tohoto oceňování osobností, počinů a vzorů v oblastech životního prostředí a udržitelného života.

Pokračování textu Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška

Udělení čestného občanství Karlovi Čapkovi

Vážení a milí,
je mi ctí přivítat vás při této malé slavnosti – předání čestného občanství panu Karlu Čapkovi in memoriam.

Dovolte mi jako hostitelce pár slov na úvod.
Karel Čapek byl – A STÁLE JE – výrazným fenoménem české i evropské kultury.
Psal dramata, psal povídky, psal romány, psal sloupky.
Čapek jde vždy pod povrch. Vzdoruje myšlenkovým klišé, ale přitom si uchovává
obecnou srozumitelnost. Tohle spojení bylo – A STÁLE JE – vzácné.
Karel Čapek byl víc než spisovatel. Byl přirozenou veřejnou autoritou. Autoritou,
která za svá slova ručila.

Pokračování textu Udělení čestného občanství Karlovi Čapkovi