Projev k stému druhému výročí vítězství v bitvě u Zborova

Vážení přítomní,

děkuji za vaše pozvání. S radostí jsem ho po dvou letech opět přijala.

Připomínáme si sté druhé výročí okamžiku, kdy u Zborova na Ukrajině zvítězila Československá střelecká brigáda. Zvítězila v bitvě, která nebyla velká, ale která má obrovský význam pro naši státnost, pro naši samostatnost, pro naše zdravé sebevědomí.

Jedním z atributů státnosti je dobře zorganizovaná armáda podřízená civilním autoritám. Můžeme mít identitu kulturní, náboženskou, jazykovou, národní, ale mnohdy ani toto všechno dohromady nestačí na samostatnost, na vlastní státní existenci.

Bitva u Zborova a přítomnost vlastního vojska byla odrazovým můstkem pro formování dalších československých jednotek v Rusku. Porovnejme si prosím čísla: Na konci roku 1917 bylo našich bojeschopných vojáků celkem 38 a půl tisíce. Ke konci roku 2018 má Armáda České republiky přes 25 tisíc vojáků z povolání. 102 let staré počty prostě pořád obstojí!

Ve zborovské bitvě prokázali naši vojáci a jejich vedení vojenský um. To mělo své důsledky. Všimli si toho tehdejší ruští i evropští politici. A Tomáš Masaryk, náš pozdější první prezident, si tím v tehdejší světové politice významně posílil autoritu.

Vítězná bitva u Zborova je počátkem dráhy k samostatné Československé republice. Ve zborovské bitvě se předvedli zformovaní bojující vojáci, nikoli muži, kteří v rámci většího cizího celku plní jen dílčí, například výzvědné, úkoly.

Hledíme-li na postoj Tomáše Masaryka na tehdejší Rusko, jež se stalo brzy komunistickým, říkáme si jediné: Masaryk byl realista. Věděl, že republika potřebuje kvalitní, bojeschopnou, plně vybavenou armádu. Dělal pro to hodně. Mimo jiné jsme měli velmi kvalitní zbraně.

Věděl, že naše republika potřebuje silné, spolehlivé a demokratické spojence a snažil se spolu s Edvardem Benešem tyto mezinárodní vztahy a svazky budovat. Měli to oba neskonale těžší než my dnes. Co by tehdy dali za průmyslově vyspělé a demokratické Německo? Za demokratické, dynamicky se rozvíjející Polsko?

Mnozí čeští političtí lídři v současnosti bohužel zpochybňují základní mezinárodně politické zakotvení České republiky.

Mír na evropském kontinentě máme díky mnohostranné, postupně se integrující, konflikty řešící a odrážející Evropské unii. Někdy jsou to pořádně ušmudlané kompromisy, mnohdy je to hodně byrokracie, ale pořád lepší to než pach, zima, mrtvoly a beznaděj v zákopech 1. světové války.

Mír na evropském kontinentě máme dnes díky vynikající spolupráci států sdružených v Severoatlantické obranné alianci.

Vždycky, když jsou tyto dva základní kameny naší stability od základů zpochybňovány, když se prosazuje čínský nebo ruský pohled na věc, když je kritizován víc Brusel a Štrasburg než Moskva a Peking, měli bychom si vzpomenout na československé legionáře.

Na jejich anabázi v Rusku.

Na to, jak se jim komunisté po roce 1945 pokusili upřít sebemenší místečko v historické národní paměti.

Legionáři se svým ryzím vlastenectvím, se schopností bránit vlastní stát a jeho demokratický charakter, byli trnem v oku jak nacistům, tak komunistům. Mějme respekt k samotným legionářům i k těm, kdo jejich odkaz uchovávali a uchovávají v našem povědomí.

Před dvěma lety jsem si zde posteskla, že náš zborovský pomník na Praze 10 byl dlouhá léta opomíjen a poněkud zanedbán. Dnes mohu s radostí konstatovat, že se opravuje a brzy bude v plné kráse obnoven. Bylo to i jedno z prvních míst, kam jsem se s vděčností vydala po svém zvolení starostkou.

Legionáři nám i dnes ukazují, kolik je zapotřebí statečnosti, kolik vytrvalosti a kolik moudrého umění válčit – totiž umění bojovat tak, abychom uměli zajistit bezpečnost vlastních občanů a odstrašili ty, kdo by se ji pokoušeli narušit.

Úkol zajistit trvalou bezpečnost středně velkého státu uprostřed Evropy není snadný. Je to součást našeho dnešního budování státu, našeho dnešního úsilí o demokracii svobodnou, nikoli pouze volební a formální.

Zborov je velkou inspirací, buďme za ni vděční.

Děkuji vám za pozornost.

Renata Chmelová
senátorka Prahy 10

2 komentáře u „Projev k stému druhému výročí vítězství v bitvě u Zborova“

  1. dobry den jmenuji se ferko milan nar.7.8.1972 a rad bych si podal stiznost na magistrat mesta usti mad labem a to protoze bydlim v podnajmu a nemam penize na velkou kauci ,po kazdem 2 mesici mi sundavaji neboli odejmou celou davku i zivobyti sme 4 clena rodina a platim najemne 8950kc+eletrinu 1200 kc ale tet uz nemam nanic kdys mi sundali elertinu a najem majitel mi nechce pockat tak nechci jit na ulicimam 3 mesicni holcicku a 3rocni holku vite ona ma druzka bere 7600kc +500 pridavky pani socialni iva skrbova me pozvala 2019na 7.8 coz sem prisel a presto me vyhodila skancelare ven abych prisel as ona bude mit naladu tak sem tam byl 14.2019. a znovu me vyhodila ze pri nemam viplneny papiri tak sem musel litat po budovach socialnich sluzbak ktery me poradili a vypsali mito my uz 2 mesice nemame co jist, protoze ona mi rekla ze mam narok do 30 termin poslani penez .tak ze nemame ani stravenky ani penize a mame platit 20.2019 najem jinak nas majitel vyhodi na ulici nezlobtese ze vam tohle pisu ale uz nevim kam a kudy se nekoho zeptat sem romskeho puvodu ale slusnej obcan ja sem uz 1 rok madod sem na urade prace a hmotne nouze kde semnou si hrajou a nechteji my pomoci kdys je zastup kancelare tak me vyhodi at si du nekam jinam k svi pani komu chodim uz sem si sahl i na zivot a udelam to znovu protoze tady je diskriminace vuci romum. a psal sem i panu prezidentovi jaky postup maji ustecke magistraty z romy. psal sem vsude kdeje to mozne a budu to psat porad i na soudy i do televize nova atd dekuji pozdravem ferko milan

    1. Vážený pane Ferko, děkuji Vám za důvěru se kterou jste se na mě obrátil. Bohužel jste na sebe nezanechal žádný kontakt. Prosím tedy o jeho zaslání na můj email chmelovar@senat.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *