Dlužíte nájemné z důvodu COVID-19 a chcete žádat o příspěvěk na bydlení?

Nemůžete platit nájemné v souvislosti s koronakrizí a uvažujete, že budete platit méně či dokonce platby zcela odkládat? (neplatí to pro služby). Zákon Vám to umožní bez hrozby, že dostanete do konce roku výpověď z důvodu dluhu.

Ale upozorňuji, že pokud nezaplatíte nájemné přicházíte o možnost za tento měsíc získat v plné výši příspěvek na bydlení, protože se vypočítává pouze z uhrazených nákladů na bydlení. Jak z toho ven? Požádejte si o jednorázovou dávku mimořádná okamžitá pomoc u Úřadu práce. Z té nájem uhradíte a následně si za toto čtvrtletí požádejte o příspěvek na bydlení, což už je opakující dávka, která Vám dá jistotu, že to zvládnete do doby, než se budete mít opět dostatečné příjmy.

Podařilo se nám ze zákona vyjmout ustanovení, že ÚP by museli vydávat potvrzení u všech důvodů, proč nelze platit nájemné. Šlo by jen o další zbytečnou administrativní zátěž. Otázkou je, jak se k tomu postaví Sněmovna, obávám se, že budeme přehlasování…

Více v záznamu mého vystoupení na dnešní schůzi Senátu.

Mé připomínky a návrhy k opatřením ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

 

PROČ PŘIJÍMÁME TENTO ZÁKON?

Já si kladu otázku, proč buď predikované nebo nastalé problémy s placením nájmu v souvislosti koronakrizí se řeší právě tímto zákonem?

Proč se řádně nevyužijí standardní nástroje, které stát má k dispozici, standardní nástroje státní sociální podpory. To znamená příspěvek na bydlení, případně doplatek na bydlení, případě mimořádná okamžitá pomoc.

Paní ministryně řekla, že tento zákon slouží k tomu, aby se překonala doba, než si vyřídí nájemník právě tyto dávky státní sociální podpory a že chce překonat tu dobu, než vlastně tuto dávku dostane přiznanou. Včera na výboru náměstkyně MPSV, nám řekla, že průměrná doba vyřízení těchto dávek se v České republice pohybuje kolem 1,5 měsíce, v Praze vím zcela jistě, že to je delší doba, ale to není podstatné. Podstatné je to, že nikomu nedochází, že v případě, že pokud teď někdo neplatí nájem, tak nezíská tyto sociální dávky. A já to vysvětlím.

Výše příspěvku na bydlení se počítá z následujících údajů. (1) Žadatel doloží, jaký má příjem. Tedy v tomto čtvrtletí začnu mít příjem například o 50% oproti minulému nižžší, ale zároveň (2) dokládá, kolik uhradil za bydlení. Pokud v rozhodném období nezaplatí nájem, tak Úřad práce nemůže spočítat příspěvek na bydlení, prostě to nelze neb je to vázáno na prokázané náklady na bydlení.

Takže jinými slovy my teď tímto zákonem dáváme lidem naději, že si mohou odložit splátku nájemného a že je za to nikdo nevyhodí z bytu, ale neříkáme to, že tím, že ho nezaplatí, tak nemají nárok na příspěvek na bydlení. Tady se ale nabízí jiné řešení. A to, aby se rozhodná doba, kdy se posuzuje příjem a náklady na bydlení, prodloužila…

To znamená, že jako jediná možnost, která tuto situaci může vyřešit, je skutečně prodloužení té posuzované doby, aby alespoň něco ti lidé dostali, protože když třeba nezaplatí nájemné za jeden měsíc, ale když zaplatí další 2-3, tak se jim to do výše příspěvku na bydlení započítá.

 

ULEVTE NÁPORU ADMINISTRATIVY ÚRADŮM PRÁCE

Ráda bych v tomto zákoně napravila jednu věc a to, že prostřednictvím pozměňovacího návrhu pana poslance Luzara se tam dostala jedna větička, ve které je napsáno, že to, že oprávněně ten nájemce se dostal z pohledu koronakrize do problému s nájemným, tak má toto potvrzení vydávat Úřad práce.

Já v Senátu dlouhodobě upozorňuji na to, že dle mé reálné zkušenosti, jsou úřady práce přetížené administrativou, jak tam mají málo lidí. A toto je obrovská agenda, která by teď Úřadům práce přibyla. Opět jsem to ještě v noci a ráno konzultovala přímo s ředitelkou našeho úřadu práce. A ta tedy se zhrozila, jakou kompetenci vlastně může mít Úřad práce posoudit, že se někdo dostal do problému s placením nájemného proto, že například zůstal na ošetřovném, že zůstal na karanténě, prostě z mnoha jiných důvodů, než je ztráta zaměstnání.

Jak jsem uvedla, toto se do zákona dostalo pozměňovacím návrhem pana poslance. A je to skutečně něco, co je totálně likvidační pro chod Úřadů práce, protože to je obrovská agenda. Já jsem nelenila a ráno jsem poslala SMS paní ministryni Maláčové. Odpověděla a za chvíli doufám budu mít e-mail, který vám pošlu. A já vám přečtu tu SMS.

Paní ministryně, ráda bych u senátního tisku 234 navrhla zrušit povinnost úřadů práce vydávat potvrzení nájemcům, že nemohou v souvislosti s COVID platit nájem, § 3, odst. 3, což navrhl poslanec Luzar. Považuji to za obrovskou zátěž pro úřady práce, vrátilo by se to do vládního návrhu. Budu ráda, když mě bude MPSV kontaktovat, je to dnes 3. bod schůze senátu, děkuji, Renata Chmelová.

A paní ministryně mi odpověděla.

Souhlasím, podpořím, ozveme se vám náměstkyně Jirková.

Paní náměstkyně Jirková se mi skutečně ozvala a skutečně potvrdila slova paní ministryně, takže bych tímto, chtěla poprosit kolegy, že v případě, že se dostaneme do podrobné rozpravy, zda byste podpořili můj pozměňovací návrh, který v podstatě jen vypustí tu větu pana poslance, že je to povinnost, že to má přezkoumávat Úřad práce. A necháme to na všech příslušných orgánech, odkud si nájemce sežene to potvrzení důvodu, proč se dostal do krize neplatit nájem. A toto potvrzení by dal přímo tomu svému pronajímateli. Takže buď to může být Pražská správa sociálního zabezpečení, že je v karanténě nebo OČR, může to být potvrzení od podnikatele, že byl nucen v souladu s zákonem uzavřít provozovnu atd., atd. Těch potvrzení může být řada.

Závěrem bych chtěla uvést, že nejlepší by bylo využít tohoto mimořádného stavu k proměně Úřadů práce, k automatizaci, systematizaci a zjednodušení vyplácení dávek. Aby se úřady práce přestaly hroutit pod náporem dokumentů, prokazování, dokazování a ověřování.  

Dlouhodobě tam existují velké problémy s chybějícími zaměstnanci a jejich fluktuací. Nyní je ale situace kritická. Mnoho lidí je na dávkách státní sociální podpory existenčně závislých. Obavy panují zejména o seniory a matky samoživitelky či nízkopříjmové rodiny, které i v dobách mimo krizi jen stěží zaplatí nájem. Úřady práce se podle mě stanou zcela klíčovými uzly státní správy v této době a vláda by na mě měla soustředit svou pozornost, aby jim umožnila dělat jejich práci kvalitně, ale hlavně včas.

 

NÁVRH NA ZRUŠENÍ BEZDOPLATKOVÝCH ZÓN

A třetí téma, ke kterému bych se v souvislosti s tímto návrhem zákona chtěla vyjádřit, je můj avizovaný pozměňovací návrh na zrušení bezdoplatkových zón. Je to téma, které v Senátu rezonuje od roku 2017, řada senátorů toto ustanovení v zákoně o hmotné nouzi napadla u Ústavního soudu. A do této chvíle Ústavní soud ještě nerozhodl.

Možná si kladete otázky. Není to přílepek? Je to něco, co je třeba projednávat v této mimořádné situaci? Já budu upřímná. Přílepek to z mého pohledu je, ale je opodstatněné ho podat v této mimořádné situaci. A vysvětlím proč.

V České republice je řádově necelých 100 oblastí vyhlášených jako bezdoplatkové zóny. V těchto oblastech také bydlí řada lidí, kteří do koronakrize nepotřebovali žádné dávky, žádné podpory v tom, aby byli schopni platit si své nájemné. Prostě někde bydleli a obec rozhodla, že v rámci jedné čáry, která se namalovala do mapy, samozřejmě nějak odůvodněně, tak prostě bydlí v bezdoplatkové zóně. No jo, ale tito lidé teď v tuto chvíli mohli přijít o práci a nebo zůstat s dětmi doma a dostávají se do krize, že si nemohou požádat o žádnou dávku, o doplatek na bydlení. Jenom upozorňuji, samozřejmě, toto je vázáno jenom na nové smlouvy, které se uzavřou v těch oblastech. Ale já chci upozornit, že z mé praxe jednoznačně vyplývá a z praxe neziskovek, které tam pomáhají a starají se, tak i s těmito lidmi, protože je pronajímatelé považují za rizikovou skupinu, jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou. Není problém prostě uzavírat smlouvy třeba na tři měsíce.

Proto tito lidé, kteří ještě minulé čtvrtletí neměli problém s placením nájemného, ale skončí jim nájemní smlouva, takže vznikne nová nájemní smlouva a oni už, když se dostanou do problémů, nemají možnost požádat o doplatek na bydlení.

Proto tento pozměňovací návrh míří na to, že zrušíme bezdoplatkové zóny v ČR v zákoně o hmotné nouzi. Jenom chci upozornit, a uváděla jsem to i ve svém e-mailu, že podporu ústavní stížnosti vyjádřila jak ombudsmanka, tak i některá rozhodnutí krajských soudů, kde jsou opatření obecné povahy napadnuty

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *