Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Česká televize zpracovala reportáž o možnostech obcí vyhlašovat „bezdoplatkové“ zóny v reakci na to, že město Kladno se vyhlásilo celé jako oblast s výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Co to přesně znamená a proč jsem podala ústavní stížnost na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi si můžete poslechnout v mém vystoupení zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2341426-cele-kladno-se-prohlasilo-za-socialne-vyloucenou-lokalitu-preventivne-rika-primator

 

Moje podrobné vyjádření k městu Kladno, které se celé vyhlásilo za „bezdoplatkovou“ zónu naleznete zde:

Moje podrobné vyjádření k obsahu ústavní stížnosti naleznete zde:

Sama jsem zastupitelkou, takže si velice dobře uvědomuji, že  je třeba, aby obce měly nástroj, jak předcházet sociálně negativním jevům na svém území –  například kriminalita či rušení nočního klidu, které se často pojí s ubytovnami. Bohužel, ale tato novela zákona to neřeší a naopak může dovést řadu lidí na ulici.

Proč tedy podávám ústavní stížnost?

Doplatek na bydlení je dávka přispívající k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení ve standardním bydlení (tzn. v bytě). Nárok vzniká při splnění zákonných podmínek vlastníkem, či jiné osoby užívající byt. V případech hodných zvláštního zřetele může být doplatek na bydlení přiznán i osobě, která užívá tzv. substandardní formu bydlení (např. ubytovnu). V tomto případě ale není nárok zákonem garantován, dávku lze přiznat jen v „mimořádných“ situacích).

S čím nesouhlasím, je paragraf umožňující obci plošně rozhodnout, že na jejím území doplatek na bydlení nebude vyplácen vůbec těm, kdo získají novou nájemní smlouvu. Jak je toto spravedlivé vůči všem, kdo se v obci přestěhují? Například matky samoživitelky či děti z Dětských domovů, kteří vstupují do dospělého života? Ohrožení senioři kteří se přestěhují do menších bytů a ocitnou v hmotné nouzi?

Třeba se to na území obce, kde žijete neděje, ale já se s takovými případy potkávám pravidelně. Osamělé seniorky, které čekají na doplatek, aby mohly zaplatit nájem a nevystěhovali je z bytu. Teď před Vánoci, když se u nás dokonce výplata této dávky protahuje, se ocitají v bezvýchodné situaci a chodí si ke mně pro radu. Kdyby u nás byla vyhlášena „bezdoplatková“ zóna a tito lidé by se chtěli přestěhovat do menšího bytu, ocitli na ulici, protože by neměli nárok na doplatek na bydlení.

Pro ilustraci uvádím data ze září roku 2017, jak byly na území MČ Praha 10, Dubče a Štěrbohol vyplaceny doplatky na bydlení:

Většina doplatků na bydlení tedy šla na Praze 10 do standardních bytů. Eliminaci nežádoucích jevů v okolí ubytoven musíme řešit jiným způsobem. Více k tomu uvádí např. Platforma pro sociální bydlení.

Proto podávám ústavní stížnost. Chráním občany, kteří mě volili jako senátorku.

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou

Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017

Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.

Nádraží města Kladno
Autor: Jan Klanica (klana)

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vyhlášení bezdoplatkových oblastí umožnila, vešla v platnost v červnu tohoto roku. Navzdory kritice ústavních výborů i odborné veřejnosti. Nejradikálněji se však k užití novely postavilo Kladno – to se rozhodlo samo sebe celé prohlásit za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, „ghetto“, a zamezit vyplácení státních doplatků na bydlení na nově vznikající smlouvy všem svým občanům. Proti tomu již v říjnu vystoupila Platforma pro sociální bydlení a primátorovi Kladna poslala dopis, kde upozorňuje na budoucí nežádoucí dopady takového rozhodnutí. Na dopis město nereagovalo, a proto dnes jeho obsah Platforma zveřejnila.

„Ze zkušeností z podobných neuvážených experimentů vyplývá, že bude docházet k dalšímu prohlubování chudoby a sociální destabilizaci obyvatel Vašeho města, a tím bohužel také k pravděpodobnému zvýšenému výskytu drobné kriminality a k růstu již tak vysokého bezdomovectví v Kladně,“ píše se v dopise primátorovi, který byl nyní otevřen veřejnosti.

Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení k tomu dodává:

„Kladenské opatření je velmi represivní, aniž by udělalo jakýkoliv základní krok pro řešení bytové nouze na svém území. V podstatě zamezuje jakémukoli stěhování chudých lidí v rámci města, ať už půjde o stěhování rodiny z problematické ubytovny do bytu nebo chudé seniory, kteří se musejí kvůli úspoře přestěhovat do bytu menšího. Taková nezodpovědná politika namísto snahy o řešení, paralyzuje státní ochranu před extrémní chudobou a jen dokládá, proč by zákon o pomoci lidem v bytové nouzi neměl být pro obce dobrovolný.“

Ke kritice kladenského opatření se připojila i senátorka Renata Chmelová.

„Opatření rozhodně nedopadne jen na nově příchozí. Hrozí, že zkomplikuje život lidem, kteří mají ubytovací smlouvy často jen na několik měsíců. Jedná se přitom často o ty nejchudší rodiny s dětmi,“ vysvětluje své obavy Chmelová, která zároveň shromažďuje informace o tom, jaké konkrétní dopady by měl podobný krok v jejím senátním obvodě na Praze 10.

Podle Chmelové je z ústavního hlediska pochybná i samotná pravomoc obcí tato opatření vyhlašovat. Iniciovala proto návrh Ústavnímu soudu na zrušení této pravomoci, který podepsalo 20 senátorek a senátorů. „Napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod,“ uvádí Chmelová důvody, proč by měl Ústavní soud o návrhu senátorů rozhodnout kladně.

Situaci v obcích, které se chystají opatření vyhlásit nebo už jej vyhlásily, sleduje podrobně Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle aktuálních informací IPSI je v různých fázích přípravy opatření asi 50 obcí, první z nich již nabyly účinnosti. Vedle Kladna opatření schválili např. ve Slaném, v Mostě či Ústí nad Labem. Kladenské opatření vztahující se na celé území města je ale i podle IPSI nejabsurdnější.

„Kladno definitivně přestává plnit roli obce, která má především sloužit občanům. Ty, kteří potřebují nejvíce pomoci, hodí se přes palubu se vzkazem: u nás ve městě vás nechceme,“ uvádí za Institut pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Zástupci Platformy pro sociální bydlení hodlají nadále spolupracovat se senátorkou Chmelovou i Institutem pro sociální inkluzi a vyhodnocovat dopady opatření na konkrétní lidi v jednotlivých městech, která opatření přijmou. Stejně jako v případě dopisu kladenskému primátorovi nabízejí i ostatním obcím dialog o smysluplnějších alternativách v řešení bytové nouze.

Otevřený dopis primátorovi: Dopis Platformy pro sociální bydlení primátorovi Kladna

Kontakt

Martin Špaček
PR a média
Platforma pro sociální bydlení
martin.spacek@socialnibydleni.org
tel: 723 674 230

Tisková konference Fóra pražských senátorů k podání ústavní stížnosti proti „bezdávkovým zónám“ v obcích

Iniciovala jsem dnes tiskovou konferenci v Senátu, kde jsem představila obsah ústavní stížnosti na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem na základě podnětu Fóra pražských senátorů připravila.

Cílem návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Pokud ke zrušení ustanovení nedojde, do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd., kteří se nečekaně dostanou do hmotné nouze.

Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu a zasahuje do svobody podnikání.

Pan senátor Jiří Dienstbier dále ilustroval problematiku na situaci v městě Kladně, které je v jeho senátním volebním obvodu a které se v současné době snaží vyhlásit celé město jako oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby a dnes jej zasíláme Ústavnímu soudu. 

K tématu jsem také dávala krátký rozhovor do Událostí ČT k tématu Ústavní stížnosti senátorů:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000101205/obsah/586533-ustavni-stiznosti-senatoru

Fórum pražských senátorů, které představil kolega senátor Václav Hampl, se věnuje klíčovým tématům z nejrůznějších oblastí: sociální bydlení, sdílená ekonomika, doprava, metropolitní plán a další.
Cílem platformy je diskutovat a artikulovat problémy a zájmy Pražanů nejen na půdě Senátu, ale i směrem k lokální i celostátní politické reprezentaci.

Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

  • Cílem připravovaného návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a navrácení novely do původní verze vládního návrhu.
  • Jinak do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd.
  • Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu, nesplňuje požadavek na racionalitu zákonů a zasahuje do svobody podnikání.

Spolu s kolegou senátorem Václavem Hamplem jsme iniciovali na schůzce Fóra pražských senátorů spolupráci se zástupci Platformy sociálního bydlení a začali jsme pracovat na ústavní stížnosti proti spornému ustanovení zákona, který umožňuje vznik „bezdávkových zón“ v obcích. Podle našeho názoru totiž porušuje základní práva občanů České republiky.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákona č. 111/2006 Sb.) tento rok umožnila obcím vyhlásit tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Důsledkem takto přijatého opatření obecné povahy je to, že v dané lokalitě se nebude poskytovat osobám, které tam žijí, doplatek na bydlení. Jedná se v podstatě o úředně uznané sociální ghetto či chudinskou oblast.

Některé obce si ustanovení zákona vyložily po svém a např. Kladno vyhlásilo za tuto „bezdoplatkovou oblast“ celé město. Doplatek tam, pokud opatření vejde v platnost, nebudou dostávat nově příchozí žadatelé, ale ani ti, kterým vyprší smlouva o bydlení, často uzavíraná jen na několik měsíců, a budou si o doplatek žádat znovu. Kam se všichni ti lidé podějí? Půjdou na ulici? Přesune Kladno všechny tyto obyvatele do jiných měst a obcí?

Sporné ustanovení zákona nebylo součástí původního vládního návrhu a bylo do něj vloženo v průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. K přijatému pravidlu tedy neexistuje obvyklá důvodová zpráva, hodnocení dopadů regulace, stanovisko legislativní rady vlády a podobné náležitosti legislativního procesu. Důvody lze čerpat jednak ze stručného písemného odůvodnění pozměňovacího návrhu, které bylo rozesláno jako sněmovní tisk č. 5302, a jednak z ústního projevu poslance Vilímce.

Naše ústavní stížnost připravená panem advokátem Pavlem Uhlem je založena na těchto základních bodech:

  1. Napadená ustanovení popírají princip obecné rovnosti dle čl. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 Listiny při realizaci práva na zajištění základních životních podmínek dle čl. 30 odst. 2 Listiny.
  2. Napadená ustanovení jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu dle čl. 14 odst. 1 Listiny, do které bezdůvodně zasahují.
  3. Napadená ustanovení brání kumulativnímu užití práva na zajištění základních životních podmínek dle čl. 30 odst. 2 Listiny a práva na svobodu pohybu a pobytu dle čl. 14 odst. 1 Listiny, čímž porušují princip nepodmíněnosti ochrany lidských práv.
  4. Napadená ustanovení zasahují do svobody podnikání a v rámci určitého segmentu trhu vytvářejí nerovnost mezi podnikateli, která není ospravedlnitelná účelem omezení.
  5. Napadená ustanovení popírají funkční principy právní oblasti, jíž jsou součástí, a neplní navzdory zjevnému omezení práv a svobod účel, který mají plnit. Nesplňují požadavek na racionalitu normy.

Sociální dávky poskytované do oblasti bydlení pomáhají mimo jiné také rodinám s dětmi, seniorům, dětem odcházejícím z dětských domovů či jinak ohroženým lidem. Pomáhají v tom, aby se z nich nestali bezdomovci, a to i za cenu toho, že ne vždy se jedná o krytí nákladů bydlení v bytech, ale také v tzv. „substandartních formách bydlení“. Byty totiž stále bohužel nejsou dostupné pro všechny, kteří by je potřebovali.

V současné době MPSV spravuje dvě dávky, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Přičemž právě doplatek může v mimořádných případech putovat i mimo standardní byty. Dostávají ho tedy ti opravdu nejpotřebnější.

Reakce v médiích: