Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou

V prosinci 2017 jsem iniciovala ústavní stížnost na „bezdávkové“ zóny¹. Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby. Ráda bych vás informovala, jak stížnost úspěšně postupuje. Hlavní zpráva je, že Krajský soud v Praze ve svém usnesení publikovaném na stránkách města Kladna uvádí, že

ustanovení § 33 odst. 9 ve spojení s § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

Jaká byla moje hlavní argumentace proti nové pravomoci obcí vyhlásit tzv. zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kam nebude poskytován doplatek na bydlení? Jsem přesvědčená, že napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod.

Věřím, že ústavní soud brzy rozhodne a konečně získáme jistotu ohledně ústavnosti či neústavnosti vyhlašování bezdoplatkových zón. Na rozhodnutí  jistě čeká mnoho obcí, takže buď se lavina vyhlašování zón zastaví, nebo naopak zrychlí.

Ve čtvrtek 17. května jsem na tiskové konferenci v Senátu představila významný posun daný rozhodnutím Krajského soudu v Praze o neústavnosti „bezdávkových zón“

Pokračování textu Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou

Úřad práce Praha 10 – situace se zlepšuje

Osobně jsem se dnes o tom přesvědčila. Hned v hale jsem narazila na paní ředitelku, která právě kontrolovala situaci.

Co se změnilo od mého jednání s paní ředitelkou v únoru, kdy byly na Úřadu práce nekonečné fronty a zmatek? Podrobnosti jsem psala zde.

1. Hodně pomohlo, že byl zřízen organizační tým, který pomáhá vše předem vyplňovat a pak u přepážky to jde rychleji. (fronty jsou už jen nárazově při otevření)
2. Stav zaměstnanců je již plný.
3. Nové informační tabule o dalších možnostech, jak žádosti podávat.

Jak to na Úřadě práce vypadá po těchto změnách?

Pokračování textu Úřad práce Praha 10 – situace se zlepšuje

Vyjádření k záměru prodeje ubytovny „Mexiko“ ve Slaném

Reaguji na článek zveřejněný 5. března v Kladenském deníku, kde je zmiňováno moje jméno v kontextu toho, že jsem diskutovala se starostou Mgr. Hrabánkem prodej ubytovny: Slaný se chce zbavit ubytovny Mexiko

Pokračování textu Vyjádření k záměru prodeje ubytovny „Mexiko“ ve Slaném

Dávky ve stravenkách jako příležitost pro obchodníky s chudobou

Způsob vyplácení části dávek na živobytí ve stravenkách je nutno co nejdříve opustit. Nejenže neplní to, co si od něj navrhovatelé slibovali, ale stává se nástrojem ponižování a novou příležitostí pro obchodníky s chudobou.

Poukázka, zdroj: https://www.edenred.cz (14. března 2018)

Sociální stát nemůže být všeobjímající. Nejsme schopni pokrýt všechna rizika, s kterými se v životě člověk setká. Život přináší obtížné situace a nejkrutější bývá k těm, kdo za svoji situaci nemohou. Ale právě proto a tím spíš je důležité, aby ty nástroje sociální politiky státu, které máme k dispozici, fungovaly a opravdu pomáhaly, a ne aby překážely, nebo dokonce stigmatizovaly. Vrcholem absurdity je, když se kvůli naprosté nefunkčnosti stane z určitého sociálního opatření nástroj odírání chudých, respektive nová příležitost pro obchodníky s chudobou.

Pokračování textu Dávky ve stravenkách jako příležitost pro obchodníky s chudobou

Vyplácení dávek ve stravenkách má zničující vliv na chudé

Společná tisková zpráva
senátorky Renaty Chmelové a Platformy pro sociální bydlení

Nová podoba zákona o pomoci v hmotné nouzi má zničující vliv na chudé. Tak svou včerejší cestu Kladenskem s Platformou pro sociální bydlení komentovala senátorka Renata Chmelová. Senátorka proto podpoří iniciativu směřující ke zrušení plošné výplaty části dávek ve stravenkách.

Helena, matka se čtyřmi dětmi, z osmi tisíc korun dostane v penězích pouze pět, z nichž většina jde na nájem. Zbytek dostává od konce loňského roku ve stravenkách. Za ně ale v místě svého bydliště nekoupí vše potřebné a na cestu do většího města se všemi dětmi nemá peníze, a tak jí často nezbývá nic jiného než stravenky vyměnit za peníze u překupníka. Dostane za ně obvykle ale jen 60 % jejich ceny. Měsíčně tak musí z už tak skromného rodinného rozpočtu škrtnout více než tisíc korun.

Podobných příběhů zaznělo během návštěvy senátorky Renaty Chmelové a zástupců Platformy pro sociální bydlení ve Slaném a Kladně několik. Cílem cesty bylo zjistit, co vedlo zástupce měst k tak radikálnímu kroku, jakým je  výrazné omezení výplaty dávek. Tuto pravomoc obcím  nově umožnila problematická novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dalším záměrem cesty bylo od zástupců neziskových organizací a chudých lidí zjistit, jaké má úprava zákona dopady v praxi.

„Ukazuje se, že obavy z dopadů změn zákona byly oprávněné. Především vyplácení části příspěvku na živobytí ve stravenkách má zničující vliv na rozpočty těch nejchudších spoluobčanů. Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“ shrnula část poznatků z cesty senátorka Renata Chmelová. Paní senátorka proto hodlá podpořit legislativní iniciativy směřující k zrušení plošné výplaty dávek ve stravenkách. Plánuje se také zúčastnit schůzky se zástupci Generálního ředitelství Úřadu práce.

Na Kladensku se senátorka seznámila i s důsledky vymezení „bezdávkových zón“. „Ze setkání s představiteli obcí vyplynulo, že samosprávy čelí především systémovým problémům, se kterými si nevědí rady. Chybí jím legislativa, která jim efektivně pomůže řešit chudobu a bytovou nouzi svých občanů, jako by byl například zákon o sociálním bydlení. Proto sahají k jakýmkoliv změnám, které jim zákony umožní, i když na úkor chudých. Tím, že město zablokovalo dávky, se například lidé nyní nemají kam přestěhovat z azylových domů,“ uvedl Vít Lesák, ředitel odborné organizace Platforma pro sociální bydlení. Platforma tak bude nadále mapovat situaci a nabízet místním samosprávám pomoc při hledání smysluplného řešení bytové nouze.

 

Fronty a zmatek, na úřadu práce Prahy 10 chybí víc jak polovina pracovníků

 Neskutečných skoro 6.hodin čekání na tomto úřadě!!! Přišla jsem v 9:20 a odcházela po 15té!!! Dovolat jsem se snažila během měsíce listopadu a prosince 2017 bez úspěchu!!! Leden 2018 6tihodinové čekání, kdy tam maminky hodiny a hodiny čekaly s uplakanými dětmi!!! Důchodci umdlévali. Bylo to šílené!!! Okolo 10:45 už přestali vydávat lístky a lidé včetně mě čekali i přes oběd pracovnic v hale.

To je zkušenost jedné maminky z Prahy 10, kterou sdílela na Facebooku. Je vaše zkušenost podobná? Nejste sami. Podle informací, které se ke mě jako senátorce dostávají, to vypadá jako systémový problém. Spolupracuji s poslankyní Olgou Richterovou, která k tématu vydala tiskovou zprávu.

Osobně jsem se v pátek 2. února sešla s paní ředitelkou kontaktního pracoviště Úřadu práce (ÚP) na Praze 10 a vedoucí oddělení hmotné nouze. Dotazovala jsem se jednak na praktické okolnosti procesu pomoci v hmotné nouzi (kvůli mému podání ústavní stížnosti). Dalším tématem byly stížnosti občanů, které jako senátorka stále častěji dostávám:

  • nekonečné fronty na ÚP na Praze 10, které musí rodiče s miminky, či senioři absolvovat i několik dnů za sebou
  • zpoždění výplat podpory, např. rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení, přídavku na dítě atd.
  • nedostatečná informovanost žadatelů, jak jinak než osobně se dá o podporu žádat
  • nemožnost dovolat se na úřad práce telefonicky, či dostat odpověď na email
  • nemožnost objednat se na konkrétní čas

Jaká je situace na úřadu práce Prahy 10

Paní ředitelka mne informovala, že o problémech ví, denně dostává mnoho emailů, lidé volají, či přímo přijdou na úřad řešit akutní problémy. Na oddělení dávek státní sociální podpory je delší dobu akutní podstav (místo 11 pracovníků jich má ÚP k dispozici 4). Paní ředitelka mne dále informovala, že průběžně probíhají výběrová řízení na nové pracovníky. Práce je však velmi stresující a náročná, a tak mnoho uchazečů brzy odchází. Pokusy o přesuny všech zaměstnanců k přepážkám nepřinesly zlepšení, protože se pak nezvládalo další zpracovávání žádostí. Navíc se po novém roce změnily některé zákony. Hlavně jde o příspěvky na bydlení, o které je třeba žádat každé kalendářní čtvrtletí, protože nárok na tuto dávku je přiznáván zpětně. Došlo k nedorozumění, že kdo to nepodá do konce ledna nemá nárok, přitom je možné dokládat do konce čtvrtletí a tak všechny úřady práce čelí nebývalému náporu.

Zdroj: foto žadatelky o rodičovský příspěvek zveřejněné na FB dne 1. února 2018 (Ivana Bártová)

Očekává se, že příští měsíc by mělo dojít k částečnému zklidnění. S paní ředitelkou jsme probíraly i to, jak zlepšit informovanost čekajících žadatelů, kde jsem navrhovala:

– distribuovat formuláře přímo u výdeje lístků na pořadí
– informovat o možnostech podání přes podatelnu a elektronického podání
– vyvěsit důležitá telefonní čísla
– sestavit manuál, aby s většina žadatelů mohla vyplnit formulář sama

Paní ředitelka slíbila, že se bude řešení problémů nadále intenzivně věnovat. Podala už i podnět na generální ředitelství ÚP. Já mám v plánu jí opět příští týden kontaktovat, co se již podařilo.

Jaké jsou možnosti řešení…

…pokud nechcete čekat frontu:

  • Vyzvednout si příslušný formulář na podatelně ÚP (která se nachází v budově úřadu vedle podatelny MČ Praha 10), vyplnit jej a odevzdat opět na podatelně (odpadá čekání)
  • Zatelefonovat si o radu, informovat se o nejlepším postupu dopředu na kontaktním čísle ÚP (Call centrum ÚP ČR: +420 – 844 844 803). Nebo kontaktovat přímo pracoviště ÚP Praha 10
  • Předvyplnit si formulář dle vzoru dostupného na stránkách ÚP ČR: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu
  • Vyplnit a podat elektronický formulář pro dávky státní sociální podpory a pěstounské péče: https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp

…pokud čekáte na podporu déle než 60 dnů:

  • Pokud jste klientem ÚP: dostáváte např. příspěvek na živobytí, můžete v případě problémů dostat např. doplatek na bydlení
  • Pokud nejste klientem ÚP, dostanete se do hmotné nouze (např. vám nejsou včas vyplaceny dávky rodičovského příspěvku), tak lze poskytnout tzv. mimořádnou okamžitou pomoc
  • V těchto případech je lepší obracet se na pracovníky ÚP nikoli na pracovišti státní sociální podpory (tedy „dole“, kde se berou lístečky a čeká se u přepážek), ale v budově A, ve 3. patře. Ochotně vám poradí.

Jaké budou mé další kroky?

  • Zašlu své dotazy ministryni práce a sociálních věcí (v demisi) a v nejbližší době se zúčastním schůzky s paní ředitelkou generálního ředitelství ÚP ČR.
  • Navrhnu ministryni zavedení intuitivního elektronického dotazníku (zejména pro dávky rodičovské podpory, což ušetří mnoha rodičům cestu na úřad osobně)
  • Budu iniciovat možné změny zákona s cílem sloučit některé dávky (např. příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení)

Závěrem

Moje spolupracující kolegyně poslankyně Olga Richterová (je zároveň se mnou i zastupitelka na Praze 10), které jsem zprostředkovala detailně situaci na ÚP Prahy 10, prosadila usnesení Výboru pro sociální politiku Parlamentu ČR, které vyzývá Generální ředitelství ÚP a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o neprodlené zmapování aktuálního stavu, tedy prověření způsobu a termínů vyplácení dávek a příspěvků, dále o revizi dostatečného personálního zajištění fungování úřadů práce a taktéž o přijetí nápravných opatření k odstranění zjištěných problémů. K této žádosti se samozřejmě připojuji.

Zůstanu nadále v kontaktu s paní ředitelkou kontaktního pracoviště ÚP na Praze 10 a budu se dotazovat na zlepšení současné situace. Opět vás budu informovat zde, na svém blogu, a také na své stránce na Facebooku.

Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Česká televize zpracovala reportáž o možnostech obcí vyhlašovat „bezdoplatkové“ zóny v reakci na to, že město Kladno se vyhlásilo celé jako oblast s výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Co to přesně znamená a proč jsem podala ústavní stížnost na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi si můžete poslechnout v mém vystoupení zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2341426-cele-kladno-se-prohlasilo-za-socialne-vyloucenou-lokalitu-preventivne-rika-primator

 

Moje podrobné vyjádření k městu Kladno, které se celé vyhlásilo za „bezdoplatkovou“ zónu naleznete zde:

Moje podrobné vyjádření k obsahu ústavní stížnosti naleznete zde:

Sama jsem zastupitelkou, takže si velice dobře uvědomuji, že  je třeba, aby obce měly nástroj, jak předcházet sociálně negativním jevům na svém území –  například kriminalita či rušení nočního klidu, které se často pojí s ubytovnami. Bohužel, ale tato novela zákona to neřeší a naopak může dovést řadu lidí na ulici.

Proč tedy podávám ústavní stížnost?

Doplatek na bydlení je dávka přispívající k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení ve standardním bydlení (tzn. v bytě). Nárok vzniká při splnění zákonných podmínek vlastníkem, či jiné osoby užívající byt. V případech hodných zvláštního zřetele může být doplatek na bydlení přiznán i osobě, která užívá tzv. substandardní formu bydlení (např. ubytovnu). V tomto případě ale není nárok zákonem garantován, dávku lze přiznat jen v „mimořádných“ situacích).

S čím nesouhlasím, je paragraf umožňující obci plošně rozhodnout, že na jejím území doplatek na bydlení nebude vyplácen vůbec těm, kdo získají novou nájemní smlouvu. Jak je toto spravedlivé vůči všem, kdo se v obci přestěhují? Například matky samoživitelky či děti z Dětských domovů, kteří vstupují do dospělého života? Ohrožení senioři kteří se přestěhují do menších bytů a ocitnou v hmotné nouzi?

Třeba se to na území obce, kde žijete neděje, ale já se s takovými případy potkávám pravidelně. Osamělé seniorky, které čekají na doplatek, aby mohly zaplatit nájem a nevystěhovali je z bytu. Teď před Vánoci, když se u nás dokonce výplata této dávky protahuje, se ocitají v bezvýchodné situaci a chodí si ke mně pro radu. Kdyby u nás byla vyhlášena „bezdoplatková“ zóna a tito lidé by se chtěli přestěhovat do menšího bytu, ocitli na ulici, protože by neměli nárok na doplatek na bydlení.

Pro ilustraci uvádím data ze září roku 2017, jak byly na území MČ Praha 10, Dubče a Štěrbohol vyplaceny doplatky na bydlení:

Většina doplatků na bydlení tedy šla na Praze 10 do standardních bytů. Eliminaci nežádoucích jevů v okolí ubytoven musíme řešit jiným způsobem. Více k tomu uvádí např. Platforma pro sociální bydlení.

Proto podávám ústavní stížnost. Chráním občany, kteří mě volili jako senátorku.

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou

Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017

Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.

Nádraží města Kladno
Autor: Jan Klanica (klana)

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vyhlášení bezdoplatkových oblastí umožnila, vešla v platnost v červnu tohoto roku. Navzdory kritice ústavních výborů i odborné veřejnosti. Nejradikálněji se však k užití novely postavilo Kladno – to se rozhodlo samo sebe celé prohlásit za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, „ghetto“, a zamezit vyplácení státních doplatků na bydlení na nově vznikající smlouvy všem svým občanům. Proti tomu již v říjnu vystoupila Platforma pro sociální bydlení a primátorovi Kladna poslala dopis, kde upozorňuje na budoucí nežádoucí dopady takového rozhodnutí. Na dopis město nereagovalo, a proto dnes jeho obsah Platforma zveřejnila.

„Ze zkušeností z podobných neuvážených experimentů vyplývá, že bude docházet k dalšímu prohlubování chudoby a sociální destabilizaci obyvatel Vašeho města, a tím bohužel také k pravděpodobnému zvýšenému výskytu drobné kriminality a k růstu již tak vysokého bezdomovectví v Kladně,“ píše se v dopise primátorovi, který byl nyní otevřen veřejnosti.

Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení k tomu dodává:

„Kladenské opatření je velmi represivní, aniž by udělalo jakýkoliv základní krok pro řešení bytové nouze na svém území. V podstatě zamezuje jakémukoli stěhování chudých lidí v rámci města, ať už půjde o stěhování rodiny z problematické ubytovny do bytu nebo chudé seniory, kteří se musejí kvůli úspoře přestěhovat do bytu menšího. Taková nezodpovědná politika namísto snahy o řešení, paralyzuje státní ochranu před extrémní chudobou a jen dokládá, proč by zákon o pomoci lidem v bytové nouzi neměl být pro obce dobrovolný.“

Ke kritice kladenského opatření se připojila i senátorka Renata Chmelová.

„Opatření rozhodně nedopadne jen na nově příchozí. Hrozí, že zkomplikuje život lidem, kteří mají ubytovací smlouvy často jen na několik měsíců. Jedná se přitom často o ty nejchudší rodiny s dětmi,“ vysvětluje své obavy Chmelová, která zároveň shromažďuje informace o tom, jaké konkrétní dopady by měl podobný krok v jejím senátním obvodě na Praze 10.

Podle Chmelové je z ústavního hlediska pochybná i samotná pravomoc obcí tato opatření vyhlašovat. Iniciovala proto návrh Ústavnímu soudu na zrušení této pravomoci, který podepsalo 20 senátorek a senátorů. „Napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod,“ uvádí Chmelová důvody, proč by měl Ústavní soud o návrhu senátorů rozhodnout kladně.

Situaci v obcích, které se chystají opatření vyhlásit nebo už jej vyhlásily, sleduje podrobně Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle aktuálních informací IPSI je v různých fázích přípravy opatření asi 50 obcí, první z nich již nabyly účinnosti. Vedle Kladna opatření schválili např. ve Slaném, v Mostě či Ústí nad Labem. Kladenské opatření vztahující se na celé území města je ale i podle IPSI nejabsurdnější.

„Kladno definitivně přestává plnit roli obce, která má především sloužit občanům. Ty, kteří potřebují nejvíce pomoci, hodí se přes palubu se vzkazem: u nás ve městě vás nechceme,“ uvádí za Institut pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Zástupci Platformy pro sociální bydlení hodlají nadále spolupracovat se senátorkou Chmelovou i Institutem pro sociální inkluzi a vyhodnocovat dopady opatření na konkrétní lidi v jednotlivých městech, která opatření přijmou. Stejně jako v případě dopisu kladenskému primátorovi nabízejí i ostatním obcím dialog o smysluplnějších alternativách v řešení bytové nouze.

Otevřený dopis primátorovi: Dopis Platformy pro sociální bydlení primátorovi Kladna

Kontakt

Martin Špaček
PR a média
Platforma pro sociální bydlení
martin.spacek@socialnibydleni.org
tel: 723 674 230

Tisková konference Fóra pražských senátorů k podání ústavní stížnosti proti „bezdávkovým zónám“ v obcích

Iniciovala jsem dnes tiskovou konferenci v Senátu, kde jsem představila obsah ústavní stížnosti na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem na základě podnětu Fóra pražských senátorů připravila.

Cílem návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Pokud ke zrušení ustanovení nedojde, do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd., kteří se nečekaně dostanou do hmotné nouze.

Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu a zasahuje do svobody podnikání.

Pan senátor Jiří Dienstbier dále ilustroval problematiku na situaci v městě Kladně, které je v jeho senátním volebním obvodu a které se v současné době snaží vyhlásit celé město jako oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby a dnes jej zasíláme Ústavnímu soudu. 

K tématu jsem také dávala krátký rozhovor do Událostí ČT k tématu Ústavní stížnosti senátorů:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000101205/obsah/586533-ustavni-stiznosti-senatoru

Fórum pražských senátorů, které představil kolega senátor Václav Hampl, se věnuje klíčovým tématům z nejrůznějších oblastí: sociální bydlení, sdílená ekonomika, doprava, metropolitní plán a další.
Cílem platformy je diskutovat a artikulovat problémy a zájmy Pražanů nejen na půdě Senátu, ale i směrem k lokální i celostátní politické reprezentaci.

Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

  • Cílem připravovaného návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a navrácení novely do původní verze vládního návrhu.
  • Jinak do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd.
  • Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu, nesplňuje požadavek na racionalitu zákonů a zasahuje do svobody podnikání.

Spolu s kolegou senátorem Václavem Hamplem jsme iniciovali na schůzce Fóra pražských senátorů spolupráci se zástupci Platformy sociálního bydlení a začali jsme pracovat na ústavní stížnosti proti spornému ustanovení zákona, který umožňuje vznik „bezdávkových zón“ v obcích. Podle našeho názoru totiž porušuje základní práva občanů České republiky.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi (zákona č. 111/2006 Sb.) tento rok umožnila obcím vyhlásit tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Důsledkem takto přijatého opatření obecné povahy je to, že v dané lokalitě se nebude poskytovat osobám, které tam žijí, doplatek na bydlení. Jedná se v podstatě o úředně uznané sociální ghetto či chudinskou oblast.

Některé obce si ustanovení zákona vyložily po svém a např. Kladno vyhlásilo za tuto „bezdoplatkovou oblast“ celé město. Doplatek tam, pokud opatření vejde v platnost, nebudou dostávat nově příchozí žadatelé, ale ani ti, kterým vyprší smlouva o bydlení, často uzavíraná jen na několik měsíců, a budou si o doplatek žádat znovu. Kam se všichni ti lidé podějí? Půjdou na ulici? Přesune Kladno všechny tyto obyvatele do jiných měst a obcí?

Sporné ustanovení zákona nebylo součástí původního vládního návrhu a bylo do něj vloženo v průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. K přijatému pravidlu tedy neexistuje obvyklá důvodová zpráva, hodnocení dopadů regulace, stanovisko legislativní rady vlády a podobné náležitosti legislativního procesu. Důvody lze čerpat jednak ze stručného písemného odůvodnění pozměňovacího návrhu, které bylo rozesláno jako sněmovní tisk č. 5302, a jednak z ústního projevu poslance Vilímce.

Naše ústavní stížnost připravená panem advokátem Pavlem Uhlem je založena na těchto základních bodech:

  1. Napadená ustanovení popírají princip obecné rovnosti dle čl. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 Listiny při realizaci práva na zajištění základních životních podmínek dle čl. 30 odst. 2 Listiny.
  2. Napadená ustanovení jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu dle čl. 14 odst. 1 Listiny, do které bezdůvodně zasahují.
  3. Napadená ustanovení brání kumulativnímu užití práva na zajištění základních životních podmínek dle čl. 30 odst. 2 Listiny a práva na svobodu pohybu a pobytu dle čl. 14 odst. 1 Listiny, čímž porušují princip nepodmíněnosti ochrany lidských práv.
  4. Napadená ustanovení zasahují do svobody podnikání a v rámci určitého segmentu trhu vytvářejí nerovnost mezi podnikateli, která není ospravedlnitelná účelem omezení.
  5. Napadená ustanovení popírají funkční principy právní oblasti, jíž jsou součástí, a neplní navzdory zjevnému omezení práv a svobod účel, který mají plnit. Nesplňují požadavek na racionalitu normy.

Sociální dávky poskytované do oblasti bydlení pomáhají mimo jiné také rodinám s dětmi, seniorům, dětem odcházejícím z dětských domovů či jinak ohroženým lidem. Pomáhají v tom, aby se z nich nestali bezdomovci, a to i za cenu toho, že ne vždy se jedná o krytí nákladů bydlení v bytech, ale také v tzv. „substandartních formách bydlení“. Byty totiž stále bohužel nejsou dostupné pro všechny, kteří by je potřebovali.

V současné době MPSV spravuje dvě dávky, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Přičemž právě doplatek může v mimořádných případech putovat i mimo standardní byty. Dostávají ho tedy ti opravdu nejpotřebnější.

Reakce v médiích: