Můj první projev po zvolení starostkou MČ Praha 10

Vážení občané, vážení zastupitelé, vážení úředníci,

po zvolení se sluší říci několik slov.

Chci moc poděkovat občanům, kteří přišli k volbám a kteří nám dali důvěru. Budu a budeme se ze všech sil snažit vaši důvěru nezklamat a naplnit, co jsme si předsevzali.

Jsem ráda, že k těmto volbám přišlo významně více lidí než v roce 2014: minule to bylo 27 tisíc, letos 34 000 lidí, o 10 % více. Naším společným úkolem je to, aby těch, kdo mají zájem o život ve svém okolí, bylo příště zase o něco víc.

Chci poděkovat všem zvoleným zastupitelům a zastupitelkám za volební kampaň, která se, jak doufám, může stát příslibem dobré a fungující spolupráce. Spolupráce ve prospěch občanů Prahy 10, které tu reprezentuje každý z nás pětačtyřiceti.

Chci poděkovat také úřednicím a úředníkům. Kvalitní práce úředníků je pro běžný dennodenní chod městské části klíčová. Úředníci a jejich složky, rozpočty, systém, jsou v jistém smyslu pamětí městské části a budou korektivem našeho jednání.

Dneškem začínáme psát novou kapitolu Prahy 10. V historii Prahy 10 je jedna z kapitol velké knihy. V něčem to bude kapitola zcela nová – a v něčem bude plynule navazovat na naše předchůdce a na vše dobré, co se podařilo v minulých letech.

Pokusím se teď krátce odpovědět na otázku, co se od nás – od nového týmu, od nové radniční koalice, kterou mám tu čest vést – vlastně může čekat.

Všem, kdo pracují na úřadě, chci sdělit, že budu na sebe, na svou volební stranu i na své politické partnery přísná, pokud jde o profesionalitu. Musí existovat soulad mezi jasným politickým zadáním, na němž bude v nové koalici shoda, a mezi následnými konkrétními kroky úředníků, kteří pomůžou takto projednané vize naplňovat. Zmatkům se vyhneme jen tehdy, když bude platit staré dobré: „Zachovej řád, a řád zachová tebe.“

Všechny kolegy a kolegyně v zastupitelstvu chci požádat, aby náš výkon hodnotili dle výsledků naší práce. Práce, pravdivý popis reality a konkrétní výsledky jsou tím, na čem chceme stavět. K politické práci a k demokratické politické soutěži patří nutně i spory. Ty ať jsou prosím kultivované, konkrétní i důkladné, ne povrchní, osobní a vulgární.

Na závěr chci znovu oslovit občany naší Desítky. Řídit a dobře spravovat velkou městskou část je náročná disciplína. Budu vděčná za vaši konkrétní zpětnou vazbu.

V Praze 10 žijí lidé všech generací. Je to pestrá společnost z hlediska politického, sociálního, náboženského, národnostního i profesního. Účast na veřejných záležitostech může mít stovky podob: od přímé politické, přes spolkovou činnost, až po dobrovolnictví nebo jakoukoli, třeba jen občasnou, iniciativu ve prospěch druhých.

My politici bychom se neměli lidem do života plést ani pomáhat tam, kde to není nezbytně nutné a kde si lidé v pohodě pomohou sami. Měli bychom ale svou obec dobře znát, abychom účinně a rychle uměli pomoci tam, kde je to třeba, a těm, jimž je třeba pomoci. Tuto prostou všímavost vůči svému okolí, vůči potřebám lidí, kteří jsou zranitelní, křehcí, hendikepovaní, osamělí, bychom měli pěstovat a podporovat. Tato starost o druhé je základem pokojného uspořádání v naší městské části, v naší metropoli i v naší zemi. Usilujme o ni a snažme se o ni!

Ať za nás přes rok, za čtyři roky, za deset let mluví naše činy a vzpomíná se na nás v dobrém. Děkuji za vaši pozornost a držme si palce!

Den vzpomínek a příměří

11. listopad 1918 je důležitý den. Stejně důležitý jako o 27 let později 8. květen 1945. Konec války je v každém ohledu mimořádná událost. Lidé si vydechli a mohli začít tvořit své životy po svém, a ne se jen bránit neustále hrozící zkáze.

11. listopadu si připomínáme sto let od ukončení první světové války. V Praze 10, u dnes opuštěné budovy strašnické školy u metra Strašnická, máme nenápadný pomníček. Můžeme si zde připomenout naše mrtvé na bojištích této Velké války.

Pokračování textu Den vzpomínek a příměří

Otevření Makuchovy lávky a uctění památky disidenta Vasyla Makucha

Velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis, mne pozval na otevření lávky ve Vršovicích, naproti Ukrajinské ulici. Lávka byla pojmenována na počest Vasyla Omeljanoviče Makucha, který se před padesáti lety kolem půl páté večer na kyjevském Chreščatyku, u vchodu do domu č. 27, poblíž Bessarabského tržiště, polil benzínem a zapálil. Podle některých autorů měl přitom kromě slov o svobodné Ukrajině vykřiknout: Pryč s okupanty Československa! Bylo mi ctí se otevření účastnit. Níže si můžete přečíst můj projev a příběh tohoto muže.

Pokračování textu Otevření Makuchovy lávky a uctění památky disidenta Vasyla Makucha

FOTOGALERIE: 100 let republiky nejen na Hradčanech, ale i u zapomenutých památníků na Praze 10

Rozhodla jsme se u příležitosti stého výročí našeho samostatného a demokratického státu připomenout ty, kdo položili život v bojích za 1. a 2. světové války, a obešla jsem s kolegy z Koalice VLASTA alespoň některé pomníky v Praze 10.

Češi mohou být hrdí na své bojovníky u Zborova, v Anglii i na východní frontě. Likvidace tyrana Reinharda Heydricha neměla ve světě obdoby. Každý rok těsně před výročím založením republiky si připomínáme hrdinnou smrt těch, kdo pomáhali parašutistům. Přesně 24. října 1942 bylo v koncentračním táboře v Mauthausenu zahájeno vraždění 294 Čechoslováků, příbuzných a blízkých spolupracovníků parašutistů, kteří se na odstranění tohoto prominentního nacisty podíleli. Na hrdinský odkaz vojáků i civilistů bojujících za naši svobodu navazují dnes naši vojáci v misích na řadě míst světa. Připomínejme si je společně!

Pokračování textu FOTOGALERIE: 100 let republiky nejen na Hradčanech, ale i u zapomenutých památníků na Praze 10

Praha 10 protikorupční – Rekonstrukce státu ocenila mou aktivitu v Senátu

Včera jsem jako senátorka Prahy 10 převzala z rukou zástupců platformy Rekonstrukce státu ocenění za mimořádnou podporu protikorupčních zákonů v Senátu Parlamentu ČR. Při příležitosti blížícího se konce dalšího dvouletého “volebního období Senátu” byla oceněna zejména moje mimořádná aktivita při hájení registru smluv a majetkových přiznání politiků.

Více o mém hodnocení i metodice si můžete přečíst na webu Rekonstrukce státu.

„Z hodnocení všech dat, která vychází ze všech hlasování o návrzích i podstatných změnách těchto zákonů, vyplývá Vaše jednoznačná podpora sledovaných opatření k posílení průhledného nakládání s veřejnými prostředky a odpovědného vládnutí. Dovolte nám, abychom Vám upřímně poděkovali za tuto podporu důležité legislativy k posílení férového prostředí pro občany naší země. Velmi si toho vážíme!“

„Interpelace“ na ministra dopravy ve věci odstraňování autovraků z ulic

čas 09:47:46 – 09:54:36

Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Já bych tady chtěla ještě chviličku pojmenovat minoritní část této novely, a to, co se týká odstraňování autovraků.

Jsem senátorkou za Prahu 10 a musím říct, že po novele silničního zákona, která byla předchozí, došlo v Praze k opravdu velkému problému s odstraňováním vraků, hlavně z toho důvodu, že v případě, když nebyl znám vlastník auta, bylo nutné podle této novely vést velmi komplikované a zdlouhavé správní řízení, dokonce když byl neznám, musel se stanovovat opatrovník, což jsou další vysoké náklady pro obce při odstraňování vraků.

A pokládám otázku, jestli navržená novela, která je nám nyní předkládána, nám skutečně pomůže. Jsem ve spojení s naším silničním správním úřadem, který zároveň opravdu sbírá zkušenosti z řádově dalších patnácti silničních správních úřadů, nejen z Prahy, abychom měli nějakou statistiku. A na začátku ledna jsme vedli poměrně podrobné jednání na vašem ministerstvu. A musím si tady bohužel postěžovat, že i po několika urgencích jsme nedostali odpověď, jak s našimi podniky bude nakládáno.

Ráda bych vám sdělila nějaké podrobnější postřehy k tomu, zda skutečně tato novela pomůže odstraňování vraků. Říkáme tam to, že je možné, že v případě, že není dohledán vlastník vozidla, auto za nějakých okolností otevřít a zase ho uzavřít. Ale není jasné, jak se to bude dělat, bude se muset asi přizvat nějaký profesionální autozámečník a jsou to zase další náklady pro obce.

Co se týká toho vydávání usnesení právě při ohledání vozidla, tak tam za nás neustále není řešeno, v případě, že není jednat s kým, v případě, že provozovatel neexistuje, to znamená, poslední se odhlásil, nový se již nepřihlásil, vozidlo z hlediska registru nezaniklo. Tyto autovraky to neřeší.

Další problém je, když ten vlastník nebo i provozovatel toho vozidla zemřel a vozidlo nebylo zahrnuto do dědického řízení. To je další typický příklad, který u nás máme. Další příklad je, když provozovatel doloží smlouvu, že již není vlastníkem nebo provozovatelem, přestože dle registru tak je. Tady se vystavujeme riziku, že můžeme zlikvidovat majetek někoho, čí není.

Dalším velkým problémem, se kterým se potýkáme, jsou vozidla se zahraničními registračními značkami. Tam absolutně není jasný postup, jak máme postupovat, my v podstatě nemáme moc možnost ten autovrak odstranit.

Dále není jasné, že když se provádí to ohledání, tak pokud to vozidlo má značku nebo má viditelný kód, tak se provádí ta fotodokumentace jenom zvenku, ale není jasné, jestli máme vystavovat to usnesení a doručovat. Pokud by to tak bylo, tak to je zase obrovský nárůst administrativy pro ty silniční správní úřady. Není to jasné z toho zákona.

Dalším problémem, se kterým se potýkáme, i reagujeme na různá usnesení soudů, je, že v těch odstavených vozidlech bývá také nějaký majetek, nářadí nějakých řemeslníků atd. Není jasné, jestli se má provádět nějaký soupis, v případě nějakých náhrad škod a tak. Takže když to shrnu, tak podle naší zkušenosti 4 z 5 vozidel v podstatě nejsou vrak, protože velký problém je i definice, co je vrak. Takže k tomu i já jsem vám na ministerstvu dávala podněty, že by toto zasloužilo nějakou revizi. Z těch zbylých vraků, které nám zůstávají na ulici, podle našich zkušeností jich zhruba 20 % je skutečně vraky, ale polovina z nich ten identifikátor má, to znamená, my máme s kým vést to řízení. Pouhých 10 % je nemá. To znamená, tato novela, která je předkládána, řeší jenom minimální množství autovraků, které máme na ulicích. To znamená, že tou novelou může docházet k odstraňování menších počtů vraků.

Já bych tady shrnula nějaké dva zásadní návrhy, které jsem ministerstvu navrhovala právě ve spolupráci s naším silničním správním úřadem. Pokud nám skutečně stát chce pomoct k tomu, aby z komunikací dlouhodobě zmizela nepoužívaná vozidla. V první řadě by se mělo jasně stanovit, že vozidlo, pokud nemá platnou STK, nesmí být na komunikaci ani odstaveno. Tak jako tam teď nesmí být odstaveno vozidlo bez povinného ručení. Takže to je věc, která se domníváme, že nám velmi pomůže.

Druhá věc, jasně stanovit postup, jak s takovým vozidlem naložit. Je-li zaniklé, umožnit vlastníkovi komunikace ho bez dalšího přemístit, např. na odstavnou plochu, a po dvou měsících sešrotovat, tak jak je to v zákonech o odpadech v § 37 odst. 2 až 3. Pokud úředníci v tuto chvíli rozhodnutí v tomto smyslu, je to na hraně zákona. Pokud bychom měli v tomto oporu, velmi by to pomohlo.

Pokud to vozidlo není zaniklé, tak navrhujeme třeba zaslat výzvu osobě uvedené v registru s informací, že měsíc po jejím doporučení bude vozidlo přemístěno na odstavnou plochu a mají např. 6 měsíců na to si ho vyzvednout, pak následně se s ním může nějakým způsobem nakládat.

Takže děkuji. Já ty své podněty a postřehy vám znovu pošlu písemně, protože toho je daleko víc, je toho asi 6 stran. Budu moc rád, když obnovíme nějaké jednání na úrovni ministerstva o zlepšení tohoto stavu.

Děkuji.


 

…Co se týče vraků, které tady byly zmiňovány, víte, to je záležitost, kterou jsme probírali. Především se chci omluvit, pokud jsme vám neodpověděli a chtěl bych vás pozvat na jednání na ministerstvo dopravy. Protože to je věc, kde chceme opravdu obcím pomoci. A velmi jsme debatovali o tom, že bychom nově v zákoně definovali, že i parkování vozidla je použití komunikace a pro parkování je potřeba, aby vozidlo mělo jak platnou technickou prohlídku, tak i povinné ručení.

Víme o praxi, že majitelé vozidel, kteří nemají garáž, tak parkoviště často využívají jako bezplatnou možnost parkovat vozidlo nebo si ho uschovávat, přestože nemá platnou technickou kontrolu a nechtějí se toho vozidla zbavit a nechtějí platit za nějakou pevnou garáž. To nám zatím v procesu neprošlo, protože tam se samozřejmě střetají dva pohledy. První pohled je o to, že by se parkování nemělo zneužívat tímto způsobem. Na druhé straně je otázka, jak moc chceme všechny věci utahovat a řekl bych znemožňovat využití volného prostoru pro parkování tam, kde to má být.

Ale vás zvu na to jednání, pojďme věci probrat a my jsme připraveni v této věci postoupit dál, takže chceme opravdu v této věci obcím pomoci. Jenom bych rád řekl, že aspoň podle znalostí, které mám, je dnes možno aplikovat zákon o odpadu a likvidace vozidel, tak jak je – jste říkala, že to je na hraně zákona – mám ujištění z naší legislativy, že to je v pořádku. Případně můžeme dát nějaký metodický pokyn nebo něco a můžeme silničním správním úřadům věc aspoň z našeho pohledu dovysvětlit, takže na jednání bychom ty věci mohli dále precizovat.

Pokud by to nestačilo, tak si můžeme říct, jestli při další novele 56, protože se chystají ještě i další věci, tak že by se to tam mohlo upravit nebo precizovat tak, aby to pomohlo. Pravděpodobně to nemůže úplně všem vrakům, ale myslím si, že to tu velkou část nejstarší aspoň tato novela řeší a že pomoct může a byli jsme motivováni k tomu, abychom věcem pomohli…

Příspěvek do Regionálního kaleidoskopu – Časopis Senát 3/2018

Památnou Lípu svobody nechala v Záběhlicích slavnostně vysadit senátorka Prahy 10 Renata Chmelová. Při příležitosti letošních oslav 100 let od vzniku Československa tak do této čtvrti vrátila symbol demokracie a obnovy české státnosti. Lípa zde totiž stála již v období první republiky, komunisté ji ale po svém chopení moci nechali pokácet. Přilehlá autobusová zastávka U Lípy tak po několika desetiletích dává díky senátorce Prahy 10 znovu smysl.

Časopis Senát 3/2018
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (6,1 MB)

  • na str. 21 navíc najdete můj komentář k aktuální legislativě na téma vyplácení dávek ve stravenkách s názvem „Když se sociální opatření stane antisociálním“

Příspěvek do Regionálního kaleidoskopu – Časopis Senát 2/2018

Co je Metropolitní plán a jak se jeho chystané změny dotknou občanů Prahy 10 a jejich domovů? Odpovědi na tyto otázky hledá senátorka Renata Chmelová na veřejných setkáních s obyvateli jednotlivých čtvrtí Prahy 10 – Vršovic, Strašnic, Malešic, Zahradního Města a Záběhlic. Krom vzdělávacího charakteru mají tato setkání také zvýšit povědomí o právech na připomínkování nového územního plánu – jak ze strany místních spolků, tak i občanské veřejnosti.

Časopis Senát 2/2018
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (6,2 MB)

Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje

Vážení přítomní,

sešli jsme se tu, abychom se sklonili před obětmi českého odboje z let 1939–1945. Abychom si připomněli Lidice. A abychom si uvědomili statečnost zaměstnanců Strašnického krematoria, kteří část popela těchto obětí pietně shromažďovali pro pozdější dobu.

 

 

 

Pokračování textu Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje

Příspěvek do Regionálního kaleidoskopu – Časopis Senát 1/2018

Celkem 17 800 Kč se podařilo vybrat pro Diakonii Praha – Stacionář Ratolest na 3. benefičním večeru, který v prosinci uspořádala senátorka Renata Chmelová spolu se zastupiteli Koalice VLASTA na Praze 10. Během vystoupení chrámového sboru Pražští pěvci ve Vršovickém divadle MANA přispěli posluchači koncertu krásnou částkou 7 800 Kč, dalších 10 000 Kč pak věnovala sama senátorka Renata Chmelová v rámci svého pravidelného příspěvku potřebným organizacím.

Časopis Senát 1/2018
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (5,6 MB)