Novičok je navrhován i díky velké aktivitě České republiky na seznam zakázaných chemických zbraní mezinárodní Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
Jako členka Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem byla určena zpravodajkou. Úmluva stojí na 4 hlavních pilířích: zničení chemických zbraní, kontrola jejich nešíření, mezinárodní spolupráce a pomoc a ochrana.
Pokračování textu Novičok na seznamu zakázaných chemických zbraní
Byl by to nudný příběh, kterých jsem ve funkci starostky městské části Praha 10 zažila bezpočet. Okolnosti, konkrétně hnutí ANO, Mladá fronta DNES a Deník tomu ale chtěly jinak. A tak tu šedou historku nabarvily co nejkřiklavější barvou – a udělaly z blechy slona.
Potřebujeme opravit radnici. Zdědili jsme ji ve značně neutěšeném stavu a není na co čekat. A tak jsme pokračovali ve výběrovém řízení na zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci. Navázali jsme na naše předchůdce, vybrali firmu a jedeme dál podle plánu, hotovo bude nejpozději v roce 2025.
A teď ta pohádka…
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí
Ministerstvo financí
Letenská 15
118 10 Praha 1
Odpověď MČ Praha 10 na Otevřený dopis místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve věci kompenzačního bonusu ze dne 19. května 2020
Vážená paní ministryně,
dne 19. května 2020 byl starostce MČ Praha 10 doručen prostřednictvím Operačního střediska krizového štábu hl. m. Prahy Váš „Otevřený dopis místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve věci kompenzačního bonusu“ (adresovaný pánům Luklovi a Polčákovi). Po samosprávách v něm žádáte solidaritu. V dopise současně informujete o startu finanční centralizace, jejíž rozsah nemá v historii České republiky obdoby!
Dovolte nám krátký, leč důležitý úvod. Stávající systém fiskálních vztahů mezi státem a samosprávami je v ČR (v souladu se stávající teorií i dobrou praxí západních zemí) nastaven tak, že stabilizační a redistribuční funkci plní centrální vláda prostřednictvím státního rozpočtu a zabezpečování veřejných služeb (funkci alokační) sdílí podle charakteru těchto služeb ústřední státní správa se samosprávami. Decentralizace poskytování lokálních veřejných služeb totiž umožňuje lépe tyto služby přizpůsobit místním potřebám.
Tzv. Kompenzační bonus je opatřením, jehož cílem je minimalizovat sociální dopady nouzového stavu na živnostníky (funkce redistribuční) a zmírnit jeho dopady na ekonomiku (funkce stabilizační). Jako takový je zcela v kompetenci centrální vlády, a to včetně financování. Souběh stávajícího systému financování samospráv prostřednictvím sdílených daní a konstruování kompenzačního bonusu jakožto vratky daně z příjmů ze závislé činnosti ale způsobil, že podstatné náklady tohoto opatření mají nést samosprávy!
Považujeme za neuvěřitelné a jsme udiveni tím, že procentuální vyjádření podílu těchto nákladů, uvedené ve Vašem dopise, není přesné. U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti stanovuje Zákon o rozpočtovém určení daní jiný podíl než u daně z přidané hodnoty, daně z příjmu právnických osob nebo daně z příjmu fyzických osob vybrané srážkou. Podíl samospráv je tak ve skutečnosti 34 %, a nikoliv 32,5 %. Zajistěte prosím u svých podřízených nápravu této vážné chyby.
Zpět k věci: V dopise hned na dvou místech slibujete nové, resp. masivní dotační programy. Chceme zdůraznit, že jediný dotační program, který může samosprávám nahradit výpadek sdílených daní, je neúčelová nároková dotace pro všechny obce a kraje, jejíž celková výše bude stejná jako celková výše vyplaceného kompenzačního bonusu a klíč pro její rozdělení mezi jednotlivé samosprávy bude stejný jako klíč pro rozdělení výnosů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Jiným způsobem konstruovaný dotační program jednak nebude neutrální, jednak přinese značné administrativní náklady jak na straně poskytovatele, tak na straně samospráv.
Fiskální decentralizace je žádoucí a zdravá, neboť je založena na principu subsidiarity. Tento princip je naplněn jen tehdy, pokud samosprávy samy rozhodují o svých výdajových a především investičních prioritách. To se ale ve Vašem návrhu nijak nezohledňuje! Účelové dotační programy, které slibujete, tento princip naopak výrazně oslabují.
Pro nás jako vedení MČ Praha 10 je klíčový postoj vlády k hlavnímu městu. Výpadek příjmů hlavního města kvůli kompenzačnímu bonusu lze podle seriózních propočtů z Magistrátu hl. m. vyčíslit na zhruba 3 miliardy Kč. Uvědomujete si vůbec, že tato částka odpovídá celkovým investičním dotacím ze státního rozpočtu pro hlavní město od roku 2016, tedy za celé 4 roky?! Můžeme si být na základě Vašeho slibu jistí tím, že se národní dotační programy otevřou pro hlavní město, pro jeho městské části i pro jimi zřizované příspěvkové organizace?
Uklidňujete nás, že aktuální daňová predikce počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí „jen“ 11 %. To je ale velmi naivní přístup. Tato predikce totiž předpokládá, že příjmy z místních a správních poplatků zůstanou na stejné úrovni jako v roce 2019. Pro obce jsou ale významné i nedaňové a kapitálové příjmy – a jejich propad bude značný!
Ano, většina samospráv má dnes naštěstí rezervy na horší časy. Má ale také zkušenost, že krize trvají řadu let. Vaše doporučení neomezovat investice a čerpat rezervy, když krize ještě ani nezačala, proto asi nepadne na úrodnou půdu. Na Váš odborný makroekonomický argument odpovídáme proto takto: Financování kompenzačního bonusu z příjmů samospráv se může velmi rychle stát učebnicovým příkladem multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu (kdy má současné snížení daní i výdajů charakter fiskální restrikce).
Současná situace je v mnohém naprosto bezprecedentní a minulé zkušenosti můžeme využít jen ve velmi omezené míře. S hospodářskou politikou v době recese ovšem jisté zkušenosti máme. Z vlastní nedávné zkušenosti v roce 2009 a letech následujících víme, jak snadno může procyklická hospodářská politika prodloužit recesi o několik let.
Vyzýváme Vás proto k jednání se zástupci samospráv a k urychlenému nalezení způsobu, jak krýt vyplácení kompenzačního bonusu ze státního rozpočtu.
S pozdravem
Renata Chmelová
starostka MČ Praha
„Mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog.“ Slova nově zvolené tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen jsou rámcem pro politický dialog její země s komunistickou Čínskou lidovou republikou a moudrým východiskem komplikovaných politických jednání. Odpovědí čínských komunistů na tuto dobrou vůli je zvyšující se agresivita a drzost nejen ve vztazích k Tchajwanu, ale i ke všem, kdo s Tchajwanem udržují dobré vztahy.
Mám tři přání.
Pokračování textu Rovnoprávný dialog místo agresivní povýšenosti
Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé,
pandemie nového typu koronaviru uvrhla naši zemi do nouzového stavu, v němž jsme žili více než dva měsíce, a který nemá délkou svého trvání v historii České republiky obdoby.
Vláda ho vyhlásila 12. března, skončil 17. května. Neznamená to, že bychom už měli vyhráno. Nyní nás čeká boj se škodami, které záludný vir napáchal a možná ještě napáchá.
Držím palce všem ženám, které bojují s rakovinou vaječníků!
Poslední více než dva měsíce řešíme všichni hlavně zdravotní rizika spojená s koronavirem. Proto je letošní 8. květen, jakožto Světový den boje s rakovinou vaječníků, tak i kampaň Hippokrates nadační fond a ONKO Unie, o.p.s.v něčem výjimečná. Upozorňují totiž nás ženy na to, že bychom ani v této době neměly zapomínat na prevenci jiných, často mnohem hůře léčitelných nemocí. Jen rakovinou vaječníků ročně onemocní přes 900 Češek, to je každý týden 18 žen!
#brca #brcanejsoujenprsa #wocd #worldovariancancerday #masks4all #powerfulvoice
Připomněla jsem události spojené s Pražským povstáním v květnu 1945 u památníku na podestě Husova sboru na Vinohradech.
Právě v této budově fungovalo v revolučních dnech na konci války rozhlasové studio, které nahradilo poškozené zázemí Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Ve dnech 7. až 9. května se odtud vysílaly zprávy o postupu spojeneckých armád, volání o pomoc bojující Praze a výzvy k posilování barikád. K tomuto účelu bylo použito zařízení původně určené k přenosu varhanních koncertů. Historii místa, které se dnes nachází na území Prahy 10, připomíná památník znázorňující génia povstání s plamenným mečem a pamětní deska u vstupní brány.
Husův sbor na Vinohradech je modlitebna Československé církve husitské v Dykově ulici. Vznikl v letech 1930–1935 v konstruktivistickém stylu podle návrhu proslulého architekta Pavla Janáka. Stavba zahrnuje v dokonalé symbióze samotnou modlitebnu, oddělenou věž a přilehlý obytný dům s kancelářemi farního úřadu. Součástí objektu je také později vybudované kolumbárium. Celé dílo podle Janákových dobových plánu se podařilo dokončit až v roce 2011, kdy byly do horních pater věže konečně umístěny tři zvony, na něž při realizaci stavby ve třicátých letech nezbyly peníze.
Seriál historika Jindřicha Marka k výročí Pražského povstání klade důraz na naše vlastní, často pozapomenuté hrdiny. Ano, Květnové povstání bylo opravdu významným, dobře zorganizovaným projevem vůle našich občanů zbavit se nacistického moru i za cenu vlastního života. Téměř okamžitě po tomto vzepětí ale do hry vstupuje geopolitické vměšování Rusů. Jeho následky řešíme dosud – naposledy my v zahraničním výboru Senátu.
Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o dopadech koronavirové pandemie na nájemce bytů. Splátky nájemného bude možné odsunout v případě, že nájemník doloží, že nemůže platit kvůli snížení svých příjmů z důvodu pandemie koronaviru.
Sněmovna odmítla návrh Senátu, který se snažil opravit některé nedostatky a také rušil pozměňovací návrh, který se dostal do návrhu zákona v průběhu prvního projednávání v PS, a odhlasovala sněmovní verzi návrhu zákona. O co šlo? Pokračování textu Zákon nájemníkům v době pandemie nepomůže, má skryté nástrahy
Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu.
Jako zpravodajka tohoto senátního tisku ve výboru pro bezpečnost, obranu a zahraniční věci jsem konstatovala, že schvalování příloh Rotterdamské úmluvy není nijak problematické. Jde prostě o přidání látek na seznam úmluvy – v tomto případě jde o hexabromcyklododekan (HBCD) a forát. Prakticky to znamená jen to, že strany úmluvy se musí navzájem informovat, pokud látky chtějí mezi sebou nějak předávat.
