Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se posunula pomoc Ukrajincům?
V neděli, kdy jsem psala tento text, bylo v naší městské části už 6629 nových občanů z Ukrajiny. Snažíme se postupovat systémově, centralizovat služby, spolupracovat s odborníky.
Vážení přítomní,
těší nás, že si můžeme letošní výročí konce 2. světové války připomenout právě zde, ve Strašnicích, jednak u Sokolovny v Saratovské ulici, jednak zde v Kralické, v budově sboru Českobratrské církve evangelické.
Zavedli jsme na radnici zvyk navštívit každý rok jiné místo spojené s koncem války a hrdinstvím našich lidí. I místa málo známá, málo frekventovaná.
Letos je velké, osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942. Letos si též díky usnesení našeho Parlamentu 27. května poprvé připomeneme Den národního vzdoru. Vrcholný čin našeho domácího i západního odboje – odstranění tyrana Reinharda Heydricha – byl potrestán v červnu 1942 likvidací dvou obcí, Lidic a Ležáků, a 22. října 1942 pak masovou popravou dvou set šedesáti dvou spolupracovníků parašutistů v koncentračním táboře Mauthausen.
Chceme si spolu s vámi právě zde a v tomto výročním roce připomenout jednoho z velkých a pozapomenutých hrdinů našeho odboje, pana Miroslava Vojtěchovského. Evangelického křesťana, skauta, sokola, člověka podnikavého a věrného vlasti.
Zhruba 10 minut pěšky odsud, za dnešním areálem Gutovka, naproti někdejší malé strašnické „staré škole“ (dnes budova Policie ČR) stál před 80 lety statek rodiny Vojtěchovských. Z něho se v zimě a na jaře 1942 vysílaly zprávy do Londýna. Zde nějakou dobu pobývali parašutisté Gabčík, Kubiš a Valčík a několikrát zde byl i štábní kapitán Václav Morávek, jeden z tří králů. Miroslav Vojtěchovský byl za svou odbojovou činnost, spojenou s vysíláním zpráv do Londýna, zatčen a 30. června 1942 v Kobylisích ve věku 36 let popraven.
Sílu k tomu, aby dělal to, co dělal, sbíral jistě i tady v Kralické ulici. Čest jeho památce! Poděkování a vděčnost konkrétním hrdinům, kteří bojovali za naši svobodu.
Osobnost Miroslava Vojtěchovského si zasluhuje větší pozornost. Aktivní občan první republiky, podnikatel, sportovec, skaut, křesťan a jeden z hlavních sponzorů a hybatelů výstavby tohoto kostela a zázemí sboru. Dlužno poznamenat, že kostel byl vystavěn v civilním stylu, ostatně jak to bylo napříč konfesemi v tu dobu běžné. Chceme vyzvat vaše společenství, aby se pokusilo pátrat hlouběji po jeho stopách, jeho odkaz si zasluhuje jmenovité zdůraznění.
Milí občané Prahy 10, sousedky a sousedé!
Budu v září znovu bojovat o Senát. Mám pro vás máme dobrou zprávu: Vše o mojí kandidatuře a spoustu o mě osobně se dozvíte v nových novinách!
Na osmi stranách se dočtete zdaleka nejen to, s jakým programem pro Desítku půjdu do voleb. Popisuji na nich také příběhy konkrétních lidí, kterým pomáhám – a chci pomáhat i nadále. V obsáhlém a otevřeném rozhovoru našemu lídrovi pro komunální volby Davidu Kašparovi prozrazuji, jak se zrodil můj vstup do politiky, jak jsem se z manažerky dočasně stala pokladní ve Strašnickém divadle, co mě v politice překvapilo a čím se v ní řídím. Zvu vás i k sobě na zahrádku! A když správně vyluštíte křížovku, můžete vyhrát těstoviny podle mého oblíbeného receptu…
V online verzi noviny najdete zde. A pokud je chcete mít i v tištěné podobě, přijďte některou květnovou sobotu dopoledne na Kubánské náměstí.
Program pro Desítku – moje volební priority:
„Nadále budu působit v roli vaší neformální ombudsmanky s otevřenými dveřmi pro vás všechny. Senátorka musí být osobností svého regionu, musí své postavení využívat k řešení problémů místních občanů a propojovat je s místní samosprávou. Na mě se můžete vždy spolehnout.“
„Česká republika musí nadále rozvíjet prozápadní evropskou spolupráci, o to jsem se vždy snažila jako členka Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Byla jsem ale i předsedkyní podvýboru pro bydlení, takže dobře vím, v jak složité situaci se řada z vás často nachází. Naše společná budoucnost je tedy nejen ve svobodě, demokracii, ale i v solidaritě.”
„Jako Česká republika čelíme globálním zdravotním rizikům, válečným konfliktům i klimatické změně. Není možné strkat hlavu do písku. Já budu u všech těchto výzev hledat jak legislativní řešení, tak i místní dohodu. Jako starostce se mi podařilo dostat Prahu 10 mezi deset nejlépe hodnocených měst České republiky. A z pozice senátorky chci zvýšit i kvalitu našich životů v celé republice.”
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Osvobození naší obce/města. Jak u vás probíhalo osvobození za druhé světové války, jak si tento den připomínáte a jak se na něj díváte v kontextu války na Ukrajině? Jaké památky ve vašem okolí připomínají válečné události?
V příštím týdnu si budeme připomínat klíčové výročí, konec druhé světové války. O hrůzách vojenských masakrů, při nichž vždy umírá mnoho nevinných lidí, je velmi důležité mluvit. Stejně jako o odvaze bojovníků za svobodu. V současné době, kdy šokovaně přihlížíme událostem na Ukrajině, pak obzvlášť.
Navýšili jsme kapacitu adaptačních skupin pro ukrajinské děti na cca 340 míst a postupně je naplňujeme. Velké poděkování patří našim ředitelkám a ředitelům základních a mateřských škol.
Začaly zápisy do škol a školek. Díky návštěvě ukrajinského velvyslance se média začala zajímat o skutečnou kapacitu. Bohužel na Praze 10 už žádná volná místa nemáme a předpokládáme, že ani v září nebudou, protože první třídy školek a škol naplníme českými dětmi. Co bude s ukrajinskými, záleží na ministerstvu a vládě. Na Praze 10 jsme schopni zvládnout pouze adaptační skupiny.
K dnešnímu dni je u nás registrováno celkem 6359 ukrajinských běženců z toho: 2372 do 18 let, 3723 18-65 a 264 65+.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10.
Prahu 10 na mé pozvání navštívil ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Provedla jsem ho Bytovým domem Malešice, kde jsme ubytovali 107 ukrajinských maminek s dětmi a babičkami. Měl možnost z mnoha z nich mluvit. Viděl jak se do pomoci zapojilo Rodinné centrum Jablíčkov i Městská knihovna. Navštívili jsme také nově otevřené prostory, kde jsme spustili adaptační skupiny pro 50 ukrajinských dětiček.
Více než 100 Ukrajinek a Ukrajinců uklízelo zeleň v Malešicích, jako poděkování za pomoc.
Připravili jsme adaptační skupiny pro ukrajinské děti v kapacitě cca 200 míst a postupně je naplňujeme.
K dnešnímu dni je u nás registrováno celkem 5856 ukrajinských běženců z toho: 2251 do 18 let, 3366 18-65 a 239 65+.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10.
Vážení rodinní příslušníci, vážený zástupci ambasád, vážený pane řediteli památníků Flossenbürg, vážení představitelé pražských samospráv, vážené dámy a pánové,
stojíme u památníku s názvem Smutné jaro, díla českého sochaře Josefa Wagnera z roku 1942. Bronzová socha mladé dívky připomíná tisíce obětí druhé světové války. Připomíná památku nejen hrdinů odboje, ale všech lidí, kteří na našem okupovaném území zemřeli v důsledku zvěrstev tehdejšího nacistického režimu.
Jako zpravodajka novely zákona o integrovaném záchranném systému jsem spolupracovala s místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou. Jejím cílem bylo zajistit, aby obyvatelé byli vždy včas informováni a varováni v případě mimořádné události, jejíž důsledky by mohly ohrozit jejich život, zdraví nebo majetek. Impulzem k novele bylo selhání varování obyvatel při havárii na Bečvě. Autorka novely vlastním šetřením dospěla k názoru, že současná formulace varování je problematická, protože velitel zásahu má oprávnění vydat varování, ale ne povinnost vydat varování.
foto: Koordinace s autorkou novely těsně před jejím projednáváním na plénu.
Pokračování textu Novela zákona o integrovaném záchranném systému
Velikonoce jsou svátky, které mám velmi ráda. Ve větších městech se ne vždy slaví, já je ovšem beru jako důležitý ostrov sousedství v moři metropole. Už teď se těším, jak bude můj syn obcházet s pomlázkou okolní domy a až přátelé ze Záběhlic přijdou k nám. Budou si moci vykoledovat vajíčka, která každý rok maluji.
Pokračování textu Nechť Velikonoce dorazí i na Ukrajinu a za Ukrajinci!
Na Praze 10 přibyla další tři místa s vyšší koncentrací ubytovaných ukrajinských maminek s dětmi. K dnešnímu dni je u nás registrováno celkem 5326 ukrajinských běženců z toho: 2101 do 18 let 3006 18-65 a 219 65+.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10. Převážná část starostí souvisí s provázením ubytovaných maminek s dětmi v Bytovém domě Malešice a koordinací s ostatními místy.
Volná místa v našich ZŠ a MŠ už nejsou. Připravili jsme první adaptační skupiny pro ukrajinské děti a spustili jsme výuku ČJ. Připravujeme dotaci pomáhajícím organizacím pro integraci Ukrajinců na Praze 10 ve výši 1 mil. Kč.
