Chci fungující Úřad práce a jednodušší dokládání

Jako Vaše senátorka se v Senátu dlouhodobě zabývám problémy s včasným vyplácením příspěvků na bydlení a rodičovských přídavků na Praze 10.
I přes opakovaná jednání na různých úrovních: od ministryně, generálního ředitele Úřadu práce, krajské ředitelky Hl. m. P. i desítkové ředitelky; se stav moc nezměnil.
Považuji za alarmující, že se na mne přímo obrátilo skoro 10 % žadatelů z Prahy 10, kteří se mnohdy dostávají do existenčních problémů jen proto, že platba nepřijde včas a mnohdy jde i o několik měsíců.
Proto jsem s novým ministrem probírala nutnost restrukturalizace Úřadu práce v Praze a systémových změnách v zákonech.

Pokračování textu Chci fungující Úřad práce a jednodušší dokládání

ÚS jednomyslně rozhodl o neústavnosti bezdoplatkových zón

Ústavní soud zrušil pravomoc obcí vyhlašovat tzv. bezdoplatkové zóny. Na rozhodnutí jsme spolu s kolegy senátory, kteří ústavní stížnost spolupodepsali, čekali od roku 2017. V současné době jsou bezdoplatkové zóny vyhlášeny na více než 100 místech v České republice. Nástroj, který měl pomoci obcím bojovat s obchodem s chudobou, radikální zlepšení nepřinesl. Ale nesmíme to vzdát, je třeba aktivně hledat jiné nástroje.

Dnes rozhodli soudci o zrušení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta v podstatě dávala obcím pravomoc omezit na konkrétních adresách výplatu doplatku na bydlení, který pomáhá více než 100 tisícům nejchudších obyvatel udržet si střechu nad hlavou.

Dotčená ustanovení navrhl do zákona v roce 2017 poslanec Vladislav Vilímec. Původním záměrem bylo umožnit obcím efektivně bojovat s tzv. obchodníky s chudobou – podnikateli nabízejícími předražené ubytování lidem v nouzi, kteří z různých důvodů nedokáží získat standardní bydlení na běžném trhu.

Tento nástroj byl od počátku problematický. Bezdoplatkové zóny byly stavěny na mylném předpokladu, že odebrání sociálních dávek povede k postupnému krachu obchodníků s chudobou. Opatření ale především prohloubilo nouzi řady rodin, které i nadále zůstávají závislé na nestandardním bydlení, jen na něj již nemají peníze. Mnoho obcí navíc rozšířilo zóny na celé své území či jeho velkou část, čímž podle kritiků zcela popřely původní smysl zákona. Úbytek sociálně vyloučených lokalit v důsledku vyhlašování bezdoplatkových zón se neprokázal.

Rozdíly mezi regiony se prohlubují, některé kraje mají menší příjmy z rozpočtu na obyvatele, existují obce, kde značná část obyvatel má jednu či více exekucí. Je potřeba řešit problémy vyloučených lokalit a zastavit obchodníky s chudobou. Bezdoplatkové zóny ale nejsou řešením, naopak: hrozí nárůst bezdomovectví, krádeží, zvyšování počtu černých ubytoven. Celá situace dopadá negativně i na rodiny s dětmi či seniory.

Stát by měl přijmout zákon o sociálním bydlení a poskytnout obcím nástroje, jak lidem zajistit důstojnou alternativu k předraženým ubytovnám. Dokud nebude existovat systémové řešení, žádné omezování sociálních dávek situaci lidí v bytové nouzi nevyřeší. Část společnosti, která nebude mít na vybranou, u obchodníků s chudobou skončí.

Místo řešení problému další represe proti těm nejchudším

Vystoupení v Senátu 18. 8. 2021 k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi (senátní tisk 135)

Dobré dopoledne, ráda bych se vyjádřila k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který zde probíráme. Kolegové ze senátního sociálního výboru doporučili plénu Senátu novelu zákona zamítnout. Já se s tímto doporučením ztotožňuji, protože jsem přesvědčená, že tento návrh zákona bude pro obce dalším zklamáním. Má se jednat o zákon „třikrát a dost“, který má starostům poskytnout nástroj k vynucení pořádku a zkrátit dávky lidem, kteří se opakovaně dopustí vybraných přestupků a nezaplatí vyměřené pokuty.

 

Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?

Na začátku minulého týdne se konala Mezinárodní konference s názvem Inspirace pro sociální bydlení a řešení bytové nouze v Lichtenštějnském paláci. Konference za účasti hostů z Británie, Finska, Francie a USA se zaměřila na představení zahraničních zkušeností a možností jejich využití v české praxi v následujících oblastech:

  • Modely organizace a financování aktivit ukončování bezdomovectví a zajištění sociálního bydlení – od národních politik přes místní strategie a městské systémy ukončování bezdomovectví až po praxi jednotlivých organizací.
  • Praktické představení a trénink metod sociální práce v systémech sociálního bydlení „housing first“ pro pracovníky obcí a neziskových organizací.
  • Součástí konference bylo také představení českého překladu „Evropské příručky Bydlení především“, kterou vydává Úřad vlády ve spolupráci s městem Brnem a Platformou pro sociální bydlení

Pokračování textu Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?