ÚS jednomyslně rozhodl o neústavnosti bezdoplatkových zón

Ústavní soud zrušil pravomoc obcí vyhlašovat tzv. bezdoplatkové zóny. Na rozhodnutí jsme spolu s kolegy senátory, kteří ústavní stížnost spolupodepsali, čekali od roku 2017. V současné době jsou bezdoplatkové zóny vyhlášeny na více než 100 místech v České republice. Nástroj, který měl pomoci obcím bojovat s obchodem s chudobou, radikální zlepšení nepřinesl. Ale nesmíme to vzdát, je třeba aktivně hledat jiné nástroje.

Dnes rozhodli soudci o zrušení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta v podstatě dávala obcím pravomoc omezit na konkrétních adresách výplatu doplatku na bydlení, který pomáhá více než 100 tisícům nejchudších obyvatel udržet si střechu nad hlavou.

Dotčená ustanovení navrhl do zákona v roce 2017 poslanec Vladislav Vilímec. Původním záměrem bylo umožnit obcím efektivně bojovat s tzv. obchodníky s chudobou – podnikateli nabízejícími předražené ubytování lidem v nouzi, kteří z různých důvodů nedokáží získat standardní bydlení na běžném trhu.

Tento nástroj byl od počátku problematický. Bezdoplatkové zóny byly stavěny na mylném předpokladu, že odebrání sociálních dávek povede k postupnému krachu obchodníků s chudobou. Opatření ale především prohloubilo nouzi řady rodin, které i nadále zůstávají závislé na nestandardním bydlení, jen na něj již nemají peníze. Mnoho obcí navíc rozšířilo zóny na celé své území či jeho velkou část, čímž podle kritiků zcela popřely původní smysl zákona. Úbytek sociálně vyloučených lokalit v důsledku vyhlašování bezdoplatkových zón se neprokázal.

Rozdíly mezi regiony se prohlubují, některé kraje mají menší příjmy z rozpočtu na obyvatele, existují obce, kde značná část obyvatel má jednu či více exekucí. Je potřeba řešit problémy vyloučených lokalit a zastavit obchodníky s chudobou. Bezdoplatkové zóny ale nejsou řešením, naopak: hrozí nárůst bezdomovectví, krádeží, zvyšování počtu černých ubytoven. Celá situace dopadá negativně i na rodiny s dětmi či seniory.

Stát by měl přijmout zákon o sociálním bydlení a poskytnout obcím nástroje, jak lidem zajistit důstojnou alternativu k předraženým ubytovnám. Dokud nebude existovat systémové řešení, žádné omezování sociálních dávek situaci lidí v bytové nouzi nevyřeší. Část společnosti, která nebude mít na vybranou, u obchodníků s chudobou skončí.

Místo řešení problému další represe proti těm nejchudším

Vystoupení v Senátu 18. 8. 2021 k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi (senátní tisk 135)

Dobré dopoledne, ráda bych se vyjádřila k návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, který zde probíráme. Kolegové ze senátního sociálního výboru doporučili plénu Senátu novelu zákona zamítnout. Já se s tímto doporučením ztotožňuji, protože jsem přesvědčená, že tento návrh zákona bude pro obce dalším zklamáním. Má se jednat o zákon „třikrát a dost“, který má starostům poskytnout nástroj k vynucení pořádku a zkrátit dávky lidem, kteří se opakovaně dopustí vybraných přestupků a nezaplatí vyměřené pokuty.

Ukazuje se ale, že restrikce nefungují a že potřebujeme hlavně prevenci, která bude koordinovaná a zaměřená na konkrétní lokality. Návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi jde stejným směrem jako tzv. bezdávkové zóny, proti kterým jsem v roce 2017 podávala spolu s kolegy senátory ústavní stížnost. Od roku 2017 uplynula dlouhá doba, bezdávkové zóny mezitím zavedlo více než 103 obcí v České republice. Bohužel, obchod s chudobou se nezastavil, problematické lokality nezmizely. Jen nově příchozí nedosáhnou na dávky na bydlení.

Návrh opatření vnímám jako volání o pomoc obcí, které už vyčerpaly prostředky, jak bojovat s lidmi, kteří si z pokut nic nedělají a vědí, že si na nich obec nic nevezme. Místo řešení problému ale zavádí další represe proti těm nejchudším. Jsou to nerealistické plány, jak rychle legislativně vyřešit problém s chudobou, sociálním vyloučením a z toho plynoucí patologické jevy.

V důsledku tohoto návrhu by mohla přijít o peníze na jídlo například rodina s dětmi, jejichž otec páchající opakovaně přestupky se v bytě objevuje zřídka, ale má zde své trvalé bydliště. Snížením dávek budou postiženy spolu s pachatelem přestupků i společně posuzované osoby. Opravdu chceme zavést kolektivní trestání?

V případě záškoláctví počítá novela s tím, že stačí 1x a dost, tedy jedno hlášení zanedbání povinné školní docházky dětí stačí ke snížení dávky na živobytí či bydlení. Stejně tak je možné snížení hned, pokud se úřad domnívá, že je pokuta nevymožitelná a existují-li současně vážné pochybnosti o způsobilosti pachatele k nápravě.

Ani sami předkladatelé nevědí, kolika lidí se opatření bude týkat. Někdo mluví o stovkách, jiný o tisících. Dávky pomoci v hmotné nouzi v Česku pobírá asi 100.000 lidí. Velkou část tvoří matky s dětmi, senioři, zejména ženy, kterým zemřel manžel, invalidé či psychicky nemocní lidé.

Dopady nebyly diskutovány v klasickém mezirezortním připomínkovém řízení, protože do značné míry zákon vznikal až v poslanecké sněmovně. Chybí širší odborná debata. Nikdo zkrátka nespočítal, kolik nás to bude stát. Kdo bude řešit situaci rodin, které se ocitnou na ulici? Kdo bude platit následky?

Dochází k prolomení dosud zavedeného principu, že dávky v hmotné nouzi nepodléhají výkonu rozhodnutí (viz Občanský soudní řád). Listina základních práv a svobod stanoví, že „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ Proto Proto jsem přesvědčená, že návrh tohoto zákona je s ustanovením Listiny v rozporu. Pokud by o návrhu ale rozhodoval Ústavní soud, můžeme na rozhodnutí čekat i čtyři roky jako v případě bezdávkových zón. Jsem tedy pro zamítnutí zákona.

VÝSLEDEK PROJEDNÁVÁNÍ:
Senát zákon odsouhlasil: Senátní tisk č. 139
Výsledky hlasování dne 18.08.2021 v 19:19:47:
č. 28 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb. – schválit
Návrh byl přijat – ANO: 44, NE: 15, QUORUM: 36, PŘÍTOMNO: 71

Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?

Na začátku minulého týdne se konala Mezinárodní konference s názvem Inspirace pro sociální bydlení a řešení bytové nouze v Lichtenštějnském paláci. Konference za účasti hostů z Británie, Finska, Francie a USA se zaměřila na představení zahraničních zkušeností a možností jejich využití v české praxi v následujících oblastech:

  • Modely organizace a financování aktivit ukončování bezdomovectví a zajištění sociálního bydlení – od národních politik přes místní strategie a městské systémy ukončování bezdomovectví až po praxi jednotlivých organizací.
  • Praktické představení a trénink metod sociální práce v systémech sociálního bydlení „housing first“ pro pracovníky obcí a neziskových organizací.
  • Součástí konference bylo také představení českého překladu „Evropské příručky Bydlení především“, kterou vydává Úřad vlády ve spolupráci s městem Brnem a Platformou pro sociální bydlení

Pokračování textu Sociální nebo finančně dostupné bydlení? V čem je rozdíl?