ANO uvádí: Pohádka o nové radnici

Byl by to nudný příběh, kterých jsem ve funkci starostky městské části Praha 10 zažila bezpočet. Okolnosti, konkrétně hnutí ANO, Mladá fronta DNES a Deník tomu ale chtěly jinak. A tak tu šedou historku nabarvily co nejkřiklavější barvou – a udělaly z blechy slona.

Potřebujeme opravit radnici. Zdědili jsme ji ve značně neutěšeném stavu a  není na co čekat. A tak jsme pokračovali ve výběrovém řízení na zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci. Navázali jsme na naše předchůdce, vybrali firmu a jedeme dál podle plánu, hotovo bude nejpozději v roce 2025.

A teď ta pohádka…

Pokračování textu ANO uvádí: Pohádka o nové radnici

Výzva MČ Praha 10 ministryni financí Schillerové ve věci kompenzačního bonusu

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí
Ministerstvo financí
Letenská 15
118 10 Praha 1

Odpověď MČ Praha 10 na Otevřený dopis místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve věci kompenzačního bonusu ze dne 19. května 2020

Vážená paní ministryně,

dne 19. května 2020 byl starostce MČ Praha 10 doručen prostřednictvím Operačního střediska krizového štábu hl. m. Prahy Váš „Otevřený dopis místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve věci kompenzačního bonusu“ (adresovaný pánům Luklovi a Polčákovi). Po samosprávách v něm žádáte solidaritu. V dopise současně informujete o startu finanční centralizace, jejíž rozsah nemá v historii České republiky obdoby!

Dovolte nám krátký, leč důležitý úvod. Stávající systém fiskálních vztahů mezi státem a samosprávami je v ČR (v souladu se stávající teorií i dobrou praxí západních zemí) nastaven tak, že stabilizační a redistribuční funkci plní centrální vláda prostřednictvím státního rozpočtu a zabezpečování veřejných služeb (funkci alokační) sdílí podle charakteru těchto služeb ústřední státní správa se samosprávami. Decentralizace poskytování lokálních veřejných služeb totiž umožňuje lépe tyto služby přizpůsobit místním potřebám.

Tzv. Kompenzační bonus je opatřením, jehož cílem je minimalizovat sociální dopady nouzového stavu na živnostníky (funkce redistribuční) a zmírnit jeho dopady na ekonomiku (funkce stabilizační). Jako takový je zcela v kompetenci centrální vlády, a to včetně financování. Souběh stávajícího systému financování samospráv prostřednictvím sdílených daní a konstruování kompenzačního bonusu jakožto vratky daně z příjmů ze závislé činnosti ale způsobil, že podstatné náklady tohoto opatření mají nést samosprávy!

Považujeme za neuvěřitelné a jsme udiveni tím, že procentuální vyjádření podílu těchto nákladů, uvedené ve Vašem dopise, není přesné. U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti stanovuje Zákon o rozpočtovém určení daní jiný podíl než u daně z přidané hodnoty, daně z příjmu právnických osob nebo daně z příjmu fyzických osob vybrané srážkou. Podíl samospráv je tak ve skutečnosti 34 %, a nikoliv 32,5 %. Zajistěte prosím u svých podřízených nápravu této vážné chyby.

Zpět k věci: V dopise hned na dvou místech slibujete nové, resp. masivní dotační programy. Chceme zdůraznit, že jediný dotační program, který může samosprávám nahradit výpadek sdílených daní, je neúčelová nároková dotace pro všechny obce a kraje, jejíž celková výše bude stejná jako celková výše vyplaceného kompenzačního bonusu a klíč pro její rozdělení mezi jednotlivé samosprávy bude stejný jako klíč pro rozdělení výnosů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Jiným způsobem konstruovaný dotační program jednak nebude neutrální, jednak přinese značné administrativní náklady jak na straně poskytovatele, tak na straně samospráv.

Fiskální decentralizace je žádoucí a zdravá, neboť je založena na principu subsidiarity. Tento princip je naplněn jen tehdy, pokud samosprávy samy rozhodují o svých výdajových a především investičních prioritách. To se ale ve Vašem návrhu nijak nezohledňuje! Účelové dotační programy, které slibujete, tento princip naopak výrazně oslabují.

Pro nás jako vedení MČ Praha 10 je klíčový postoj vlády k hlavnímu městu. Výpadek příjmů hlavního města kvůli kompenzačnímu bonusu lze podle seriózních propočtů z Magistrátu hl. m. vyčíslit na zhruba 3 miliardy Kč. Uvědomujete si vůbec, že tato částka odpovídá celkovým investičním dotacím ze státního rozpočtu pro hlavní město od roku 2016, tedy za celé 4 roky?! Můžeme si být na základě Vašeho slibu jistí tím, že se národní dotační programy otevřou pro hlavní město, pro jeho městské části i pro jimi zřizované příspěvkové organizace?

Uklidňujete nás, že aktuální daňová predikce počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí „jen“ 11 %. To je ale velmi naivní přístup. Tato predikce totiž předpokládá, že příjmy z místních a správních poplatků zůstanou na stejné úrovni jako v roce 2019. Pro obce jsou ale významné i nedaňové a kapitálové příjmy – a jejich propad bude značný!

Ano, většina samospráv má dnes naštěstí rezervy na horší časy. Má ale také zkušenost, že krize trvají řadu let. Vaše doporučení neomezovat investice a čerpat rezervy, když krize ještě ani nezačala, proto asi nepadne na úrodnou půdu. Na Váš odborný makroekonomický argument odpovídáme proto takto: Financování kompenzačního bonusu z příjmů samospráv se může velmi rychle stát učebnicovým příkladem multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu (kdy má současné snížení daní i výdajů charakter fiskální restrikce).

Současná situace je v mnohém naprosto bezprecedentní a minulé zkušenosti můžeme využít jen ve velmi omezené míře. S hospodářskou politikou v době recese ovšem jisté zkušenosti máme. Z vlastní nedávné zkušenosti v roce 2009 a letech následujících víme, jak snadno může procyklická hospodářská politika prodloužit recesi o několik let.

Vyzýváme Vás proto k jednání se zástupci samospráv a k urychlenému nalezení způsobu, jak krýt vyplácení kompenzačního bonusu ze státního rozpočtu.

S pozdravem

Renata Chmelová
starostka MČ Praha

Praha 10 protikorupční – Rekonstrukce státu ocenila mou aktivitu v Senátu

Včera jsem jako senátorka Prahy 10 převzala z rukou zástupců platformy Rekonstrukce státu ocenění za mimořádnou podporu protikorupčních zákonů v Senátu Parlamentu ČR. Při příležitosti blížícího se konce dalšího dvouletého “volebního období Senátu” byla oceněna zejména moje mimořádná aktivita při hájení registru smluv a majetkových přiznání politiků.

Více o mém hodnocení i metodice si můžete přečíst na webu Rekonstrukce státu.

Pokračování textu Praha 10 protikorupční – Rekonstrukce státu ocenila mou aktivitu v Senátu

Zveřejnění odpovědí na dotazy občana na politickou činnost senátorky

Mail ze dne 2. 7. 2018: Dotazy na základě 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím
Vážená paní senátorko,
obracím se na Vás s žádostí o zodpovězení následujících dotazů, týkajících se Vaší politické činnosti. Otázky uvádím chronologicky a označuji arabskými číslicemi, prosím o jejich zodpovězení na základě výše uvedeného zákona.
1. Jakou částku jste obdržela od zapsaného spolku Arnika (web www.arnika.org) Proč vás spolek Arnika sponzoroval v senátní kampani?
 
2. Uveďte výbory, komise, dozorčí rady, představenstva, kterých jste členem v senátu Parlamentu ČR a dále v zapsaných spolcích, obecně prospěšných společnostech, s. r. o. a všech dalších právních formách právnických osob? Jaké jsou vaše příjmy z jednotlivých Vámi zastávaných funkcí?

Proč jsem nepodpořila nový zákon o finanční kontrole

Nový zákon měl nahradit dosud platný právní předpis o finanční kontrole ve veřejné správě. Jeho ambicí bylo zjednodušení, unifikace systému řízení a kontroly veřejných financí tak, aby tento systém byl efektivní a snižoval byrokracii. Duplicity kontrol měly zmizet, nový zákon měl vycházet z principů „jednotného auditu“. I když nejsem odbornice na finanční kontrolu, z návrhu, který jsme jako senátoři dostali z Poslanecké sněmovny, bylo zřejmé, že zákon sice přináší dílčí pozitivní změny, ale rozhodně se nedá mluvit o zjednodušení, a už vůbec ne o snižování byrokracie. V důvodové zprávě předkladatel uvádí:

Stávající systém finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole je složitý a konkrétní postupy dle prováděcí vyhlášky značně nepřehledné.

Potom, co zástupci předkladatele nedokázali uspokojiviě odpovědět na všechny výtky a dotazy senátorů, můžeme i o tomto novém zákonu tvrdit, že je složitý a značně nepřehledný. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil návrh zamítnout. Tak dopadlo i dnešní hlasování pléna Senátu: návrh byl zamítnut. Z přítomných 71 senátorů a senátorek hlasovalo 60 pro zamítnutí.

Pokračování textu Proč jsem nepodpořila nový zákon o finanční kontrole

Je nová EIA „prokorupční zákon“?

Senát minulý týden ve výborech projednával zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Po tom, co byla na poslední schůzi pléna projednána novela stavebního zákona, se jedná o další právní předpis, který v důsledku může umožnit omezení možnosti účasti veřejnosti na územním a stavebním řízení.

Pokračování textu Je nová EIA „prokorupční zákon“?

Proč stavební zákon oklešťuje naše práva?

Východiskem pro přípravu novely stavebního zákona bylo programové prohlášení vlády:

„V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení.“

Novela, kterou bude v květnu projednávat Senát, podle mého žádné výrazné zrychlení nepřináší. Mění ale jednu zcela zásadní věc: omezuje právo občanů vyjádřit se ke stavbě, která se buduje v jejich bezprostřední blízkosti a která bude mít vliv na prostředí, ve kterém na rozdíl od investorů žijí.

Pokračování textu Proč stavební zákon oklešťuje naše práva?

Registr smluv posiluje důvěru veřejných institucí

Videozáznam z jednání 6. schůze Senátu – mé vystoupení k registru smluv začíná v 07:29:00

Přehled hlasování k novele Registru smluv:

  1. Schválení sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
    (hlasovala jsem PROTI) – nebylo Senátem přijato
  2. Zamítnutí sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
    (hlasovala jsem PRO) – nebylo Senátem přijato
  3. OPRAVA sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
    (hlasovala jsem PRO) – bylo Senátem přijato
    ————————————————————————————————
  4. Doplnění sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv: širší rozvolnění nezveřejňování smluv ve zdravotnictví
    (hlasovala jsem PROTI) – bylo Senátem přijato
  5. Doplnění sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv: povinnost zveřejňovat Parlament ČR, Kancelář prezidenta a další
    (hlasovala jsem PRO) – bylo Senátem přijato

Pokračování textu Registr smluv posiluje důvěru veřejných institucí

Novelu Registru smluv může Senát opravit!

Téma dnešních ranních komentářů ČRo Plus: Projde Senátem okleštěná verze zákona o registru smluv nebo z něj Senát ještě dokáže udělat účinný nástroj proti korupci?

Pro ranní komentáře Českého rozhlasu Plus jsem v  10 minutovém duelu se senátorem Janem Hajdou (ČSSD) uvedla svoje argumenty PROTI poslanecké novele:  Poslechněte si je zde.

Pokračování textu Novelu Registru smluv může Senát opravit!

Nevykostím. 3 základní argumenty, proč zachovat registr smluv ve stávající podobě

Bylo to klasické pracovní pondělí. Ve své senátorské kanceláři na Kubánském náměstí jsem od rána přijímala občany na smluvené schůzky. V pauzách jsem si zběžně kontrolovala telefon a maily. Z jednoho z nich jsem zjistila, že z Poslanecké sněmovny do Senátu dorazila dlouho očekávaná a velmi diskutovaná novela zákona o registru smluv.

 

Pokračování textu Nevykostím. 3 základní argumenty, proč zachovat registr smluv ve stávající podobě