Zachovat své čestné lidské jméno

  • Byla jsem se dnes poklonit památce Milady Horákové. Na místě, kam se za ní už nechodí: u nás na Desítce, v urnovém háji strašnického krematoria. Pamětní desku Miladě Horákové zde na společném pohřebišti nechala odhalit Konfederace politických vězňů na počátku 90. let. Její symbolický hrob poblíž baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikl až později.

Chtěla jsem být sama a přemýšlet o ní. O jejím životě, o justiční vraždě spáchané před 70 lety. 

Četla jsem několikrát dopis Milady Horákové svým blízkým na rozloučenou. Tolik odvahy, síly, lásky k blízkým i k těm, za něž bojovala. Tolik víry, která se umí odevzdat do Božích rukou… 

Milada Horáková byla člověkem z jednoho kusu. Manželka, maminka, politický lídr schopný vést tvrdý, ale čestný politický boj, ale i bytost obdařená empatií. Pro ni to byl boj PRO něco a ZA někoho, nikoli PROTI něčemu a ZA sebe. 

Velmi jí záleželo na zlepšování životních podmínek i příležitostí žen. Věnovala se ve veřejném prostoru důsledně tomu, čemu dnes říkáme slaďování rodičovské a pracovní role. V poválečném období hájila důsledně demokratické poměry, měla blízko k prezidentu Benešovi.

Byla tak velký formát, že si ji komunisté po Únoru 1948 vyhlédli, aby ji brutálně obětovali. Aby národu ukázali pěst a násilí. Aby z občanské společnosti, z jednotlivců, z nás všech vyhnali naději na znovunastolení demokratických poměrů.

Podařilo se jim to? Zčásti jistě ano, ale ne zcela a právě v tom je naše naděje.

Lidé jako Milada Horáková odolali, zůstali pevní, nerozežrala je vnitřní nenávist. Lidé jako ona, jako Josef Toufar, jako stovky politických vězňů, odpykávajících si v součtu tisíce let nespravedlivých trestů, nám zůstali v paměti. Stojíme u jejich památníčků, vyslovujeme jejich jméno, čteme si v jejich písemnostech, inspirujeme se jejich životem, nezdolností, ochotou nasadit svoje síly ve prospěch druhých lidí.

 

Milada Horáková napsala poslední dopis svého života. Čteme v něm obyčejné, nesmírně silné věty: 

„Uplatni svoji statečnost za to, co buduje, a ne za to, co boří!“

„Opřete se o vše, co Vás chce a může podržet. Žijte, žijte!“ 

„Nejsem bezradná a zoufalá. Nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“

„Mám Vás tolik ráda a taková láska se přece nemůže ztratit, rozplynout. Nic se na světě neztrácí, všechno nějak vrůstá dál a ožívá znovu.“

„Jděte vždy jen s tím, co je blízko životu. Držte se jeden s druhým a opírejte se navzájem! Znovu opakuji: ten nový, blížící se život mne ohromně vyrovnal. 

„V boji se padá, a co je jiného život než boj.“

„Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.“

 

Abych zachovala své čestné lidské jméno. Tak ať se stane, tak ať se děje, tak ať se daří.

Renata Chmelová

LIST MILADY HORÁKOVÉ z 27. června 1950 Praha-Pankrác věznice

  • VI. 1950, 2 1/2 hod

Moji nejmilejší,

ještě několik slov. Měla jsem z našeho setkání nesmírnou úlevu. Jen Věruška mi velmi leží na srdci a to budoucí, co vymění svůj život za život můj. – Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já. Milovaná, předrahá sestřičko moje, budeš maminkou, někdo, kdo uvidí nový svět, se hlásí o své právo. Musíš pro něho a jen pro něho teď žít. Nedej mu do vínku srdce a nervy zatížené smutkem a jeho dekadencí. Přiveď na svět celého, zdravého a krásného člověka s pevnými nervy. Ať to bude děvče, nebo hoch, musí to být bojarský junák! Prosím Tě, Věruško, na kolenou, chraň ho, kvůli mně a pro lepší příští. Modlím se v těchto posledních chvílích za Tebe a šťastnou Tvou těžkou hodinku matky. Budeš mít teď dvě děti. Vás ostatní prosím: teď všechno pro ten nový život: Pepíčku, tolik na Tebe spoléhám. Jano, jsi statečné děvče – mám z Tebe radost – jen uplatni svoji statečnost za to, co buduje, a ne za to, co boří. – Jsem úplně klidná a připravená. Byl u mne pan farář, a i když nemohl přijít dr. Kučera, bylo mi to velikou posilou – prosila jsem jej, aby také a hlavně Vám věnoval teď svou pomoc. Opřete se o vše, co Vás chce a může podržet. Žijte, žijte! Jste taková krásná trojice. Dědeček přijde časem také o svou bolest – buďte s ním! Maminka Horáková se opře o svou víru. Má děvčátka ze Sadské, Věrka, Anička, Boženka, budou také s Vámi. Co Vás je, já jsem sama a musím si také pomoci. – Nikdy jsem nepochybovala o Vaší síle, ale překvapili jste mne. Bude to ještě bolet chvíli, ale pak už stále méně a méně. Jděte na louky a do lesů, tam ve vůni květů najdete kousek mne, jděte do polí, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem a v každém se něčím obrazím. Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí. – Vyžádejte si dopis, který jsem Vám napsala, a v něm je celý můj odkaz. Je jen pro Vás, alespoň něco v životě, co patří pouze Vám a těm, které mám tolik ráda. Všechno se mi v posledních chvílích zdá jako neskutečné, a přeci počítám už jen minuty. Není to tak zlé – jen o Vás teď jde, ne už o mne. Buďte silní! Mám Vás tolik ráda a taková láska se přece nemůže ztratit, rozplynout. Nic se na světě neztrácí, všechno nějak vrůstá dál a ožívá znovu. – Jděte vždy jen s tím, co je blízko životu. Držte se jeden s druhým a opírejte se navzájem! Znovu opakuji: ten nový, blížící se život mne ohromně vyrovnal. – Mám už dohráno opona se spouští, ale už se zase nový kus začíná. Ať je v něm však jen slavný a vítězný hrdina – žádná už tragédie! Mám Vás tolik, tolik ráda. Líbám Vás a tisknu. Jsem v mysli a modlitbách jen a jen u Vás. Hrála jsem to snad špatně, ale myslela jsem to poctivě. To mi můžete věřit. Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží – tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Neplačte – neteskněte moc – je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho – bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat – chci už jít. Nebraňte mi svým nářkem. Musíte teď žít také za mne. Líbám Vás, líbám. S Bohem – vrátím se ve Vašem synovi nebo dceři. Už se zase vidím nově na světě. Bůh Vás posilni a teď abyste dobře to dítě postavili do světa. Janičko, miláčku, dceruško. Věro, sestřičko má, Pepíčku, táto můj, babinko, holčičky Věro, Aničko, Božko a Ty můj zatoulaný, drahý, jediný, krásný muži. Cítím; stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný ruky stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! 

Jsem jen a jen Vaše

Milada

Nejistou budoucnost nemůžeme projídat

Představte si, že si pěkně na celý rok rozplánujete výdaje: „Musíme opravit dětský pokoj. Jezdit jen hromadnou dopravou donekonečna nejde, k babičce na venkov se o víkendu vůbec nedostaneme. Potřebujeme auto. Taky tu zahradu před domem by to chtělo zrenovovat. No a mohlo by mi zbýt i na nějaké ty pěkné šaty a několik párů lepších bot…“

Pokračování textu Nejistou budoucnost nemůžeme projídat

Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé

Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé, všechny vás opět velmi ráda zdravím na stránkách našeho radničního měsíčníku. Budu opravdu hodně děkovat, protože prostě musím.

Pokračování textu Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé

ANO uvádí: Pohádka o nové radnici

Byl by to nudný příběh, kterých jsem ve funkci starostky městské části Praha 10 zažila bezpočet. Okolnosti, konkrétně hnutí ANO, Mladá fronta DNES a Deník tomu ale chtěly jinak. A tak tu šedou historku nabarvily co nejkřiklavější barvou – a udělaly z blechy slona.

Potřebujeme opravit radnici. Zdědili jsme ji ve značně neutěšeném stavu a  není na co čekat. A tak jsme pokračovali ve výběrovém řízení na zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci. Navázali jsme na naše předchůdce, vybrali firmu a jedeme dál podle plánu, hotovo bude nejpozději v roce 2025.

A teď ta pohádka…

Pokračování textu ANO uvádí: Pohádka o nové radnici

Výzva MČ Praha 10 ministryni financí Schillerové ve věci kompenzačního bonusu

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí
Ministerstvo financí
Letenská 15
118 10 Praha 1

Odpověď MČ Praha 10 na Otevřený dopis místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve věci kompenzačního bonusu ze dne 19. května 2020

Vážená paní ministryně,

dne 19. května 2020 byl starostce MČ Praha 10 doručen prostřednictvím Operačního střediska krizového štábu hl. m. Prahy Váš „Otevřený dopis místopředsedkyně vlády a ministryně financí ve věci kompenzačního bonusu“ (adresovaný pánům Luklovi a Polčákovi). Po samosprávách v něm žádáte solidaritu. V dopise současně informujete o startu finanční centralizace, jejíž rozsah nemá v historii České republiky obdoby!

Dovolte nám krátký, leč důležitý úvod. Stávající systém fiskálních vztahů mezi státem a samosprávami je v ČR (v souladu se stávající teorií i dobrou praxí západních zemí) nastaven tak, že stabilizační a redistribuční funkci plní centrální vláda prostřednictvím státního rozpočtu a zabezpečování veřejných služeb (funkci alokační) sdílí podle charakteru těchto služeb ústřední státní správa se samosprávami. Decentralizace poskytování lokálních veřejných služeb totiž umožňuje lépe tyto služby přizpůsobit místním potřebám.

Tzv. Kompenzační bonus je opatřením, jehož cílem je minimalizovat sociální dopady nouzového stavu na živnostníky (funkce redistribuční) a zmírnit jeho dopady na ekonomiku (funkce stabilizační). Jako takový je zcela v kompetenci centrální vlády, a to včetně financování. Souběh stávajícího systému financování samospráv prostřednictvím sdílených daní a konstruování kompenzačního bonusu jakožto vratky daně z příjmů ze závislé činnosti ale způsobil, že podstatné náklady tohoto opatření mají nést samosprávy!

Považujeme za neuvěřitelné a jsme udiveni tím, že procentuální vyjádření podílu těchto nákladů, uvedené ve Vašem dopise, není přesné. U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti stanovuje Zákon o rozpočtovém určení daní jiný podíl než u daně z přidané hodnoty, daně z příjmu právnických osob nebo daně z příjmu fyzických osob vybrané srážkou. Podíl samospráv je tak ve skutečnosti 34 %, a nikoliv 32,5 %. Zajistěte prosím u svých podřízených nápravu této vážné chyby.

Zpět k věci: V dopise hned na dvou místech slibujete nové, resp. masivní dotační programy. Chceme zdůraznit, že jediný dotační program, který může samosprávám nahradit výpadek sdílených daní, je neúčelová nároková dotace pro všechny obce a kraje, jejíž celková výše bude stejná jako celková výše vyplaceného kompenzačního bonusu a klíč pro její rozdělení mezi jednotlivé samosprávy bude stejný jako klíč pro rozdělení výnosů daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Jiným způsobem konstruovaný dotační program jednak nebude neutrální, jednak přinese značné administrativní náklady jak na straně poskytovatele, tak na straně samospráv.

Fiskální decentralizace je žádoucí a zdravá, neboť je založena na principu subsidiarity. Tento princip je naplněn jen tehdy, pokud samosprávy samy rozhodují o svých výdajových a především investičních prioritách. To se ale ve Vašem návrhu nijak nezohledňuje! Účelové dotační programy, které slibujete, tento princip naopak výrazně oslabují.

Pro nás jako vedení MČ Praha 10 je klíčový postoj vlády k hlavnímu městu. Výpadek příjmů hlavního města kvůli kompenzačnímu bonusu lze podle seriózních propočtů z Magistrátu hl. m. vyčíslit na zhruba 3 miliardy Kč. Uvědomujete si vůbec, že tato částka odpovídá celkovým investičním dotacím ze státního rozpočtu pro hlavní město od roku 2016, tedy za celé 4 roky?! Můžeme si být na základě Vašeho slibu jistí tím, že se národní dotační programy otevřou pro hlavní město, pro jeho městské části i pro jimi zřizované příspěvkové organizace?

Uklidňujete nás, že aktuální daňová predikce počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí „jen“ 11 %. To je ale velmi naivní přístup. Tato predikce totiž předpokládá, že příjmy z místních a správních poplatků zůstanou na stejné úrovni jako v roce 2019. Pro obce jsou ale významné i nedaňové a kapitálové příjmy – a jejich propad bude značný!

Ano, většina samospráv má dnes naštěstí rezervy na horší časy. Má ale také zkušenost, že krize trvají řadu let. Vaše doporučení neomezovat investice a čerpat rezervy, když krize ještě ani nezačala, proto asi nepadne na úrodnou půdu. Na Váš odborný makroekonomický argument odpovídáme proto takto: Financování kompenzačního bonusu z příjmů samospráv se může velmi rychle stát učebnicovým příkladem multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu (kdy má současné snížení daní i výdajů charakter fiskální restrikce).

Současná situace je v mnohém naprosto bezprecedentní a minulé zkušenosti můžeme využít jen ve velmi omezené míře. S hospodářskou politikou v době recese ovšem jisté zkušenosti máme. Z vlastní nedávné zkušenosti v roce 2009 a letech následujících víme, jak snadno může procyklická hospodářská politika prodloužit recesi o několik let.

Vyzýváme Vás proto k jednání se zástupci samospráv a k urychlenému nalezení způsobu, jak krýt vyplácení kompenzačního bonusu ze státního rozpočtu.

S pozdravem

Renata Chmelová
starostka MČ Praha

MF odpověď

Desítka v době nouzového stavu

Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé,

pandemie nového typu koronaviru uvrhla naši zemi do nouzového stavu, v němž jsme žili více než dva měsíce, a který nemá délkou svého trvání v historii České republiky obdoby.

Vláda ho vyhlásila 12. března, skončil 17. května. Neznamená to, že bychom už měli vyhráno. Nyní nás čeká boj se škodami, které záludný vir napáchal a možná ještě napáchá.

Pokračování textu Desítka v době nouzového stavu

Světový den boje s rakovinou vaječníků

Držím palce všem ženám, které bojují s rakovinou vaječníků!

Poslední více než dva měsíce řešíme všichni hlavně zdravotní rizika spojená s koronavirem. Proto je letošní 8. květen, jakožto Světový den boje s rakovinou vaječníků, tak i kampaň Hippokrates nadační fond a ONKO Unie, o.p.s.v něčem výjimečná. Upozorňují totiž nás ženy na to, že bychom ani v této době neměly zapomínat na prevenci jiných, často mnohem hůře léčitelných nemocí. Jen rakovinou vaječníků ročně onemocní přes 900 Češek, to je každý týden 18 žen!

#brca #brcanejsoujenprsa #wocd #worldovariancancerday #masks4all #powerfulvoice

Den vítězství na Praze 10

Připomněla jsem události spojené s Pražským povstáním v květnu 1945 u památníku na podestě Husova sboru na Vinohradech.

 

 

 

 

Právě v této budově fungovalo v revolučních dnech na konci války rozhlasové studio, které nahradilo poškozené zázemí Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Ve dnech 7. až 9. května se odtud vysílaly zprávy o postupu spojeneckých armád, volání o pomoc bojující Praze a výzvy k posilování barikád. K tomuto účelu bylo použito zařízení původně určené k přenosu varhanních koncertů. Historii místa, které se dnes nachází na území Prahy 10, připomíná památník znázorňující génia povstání s plamenným mečem a pamětní deska u vstupní brány.

Husův sbor na Vinohradech je modlitebna Československé církve husitské v Dykově ulici. Vznikl v letech 1930–1935 v konstruktivistickém stylu podle návrhu proslulého architekta Pavla Janáka. Stavba zahrnuje v dokonalé symbióze samotnou modlitebnu, oddělenou věž a přilehlý obytný dům s kancelářemi farního úřadu. Součástí objektu je také později vybudované kolumbárium. Celé dílo podle Janákových dobových plánu se podařilo dokončit až v roce 2011, kdy byly do horních pater věže konečně umístěny tři zvony, na něž při realizaci stavby ve třicátých letech nezbyly peníze.

 

 

Uspěli jsme! Investor stáhl projekt Terminál Malešice

Kontejnerové překladiště na hranici obytné zástavby nebude! V posledním kole řízení EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí) bylo pro „Terminál Malešice“ navrženo ze strany nezávislého posudkáře tzv. nesouhlasné závazné stanovisko. A oznamovatel projektu, společnost Rail Cargo Terminal-Praha s.r.o., se rozhodl předčasně ukončit celý ze zákona nezbytný proces posouzení.

MČ Praha 10 záměr česko-rakouského soukromého investora více než tři roky důsledně připomínkovala a bez ohledu na politickou reprezentaci k němu měla zamítavý postoj.

Posudek, který si ze zákona nechal zadat Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, mimo jiné upozorňuje, že plánovaný projekt by měl výrazně negativní vliv na ovzduší a vedl by k dalšímu neúnosnému dopravnímu zatížení celé lokality.

„S investorem nyní bude potřeba vstoupit do jednání, ke kterému jsem ho už dříve vyzvala. Udržitelný rozvoj Prahy 10 myslíme naprosto vážně a podobné záměry v moderním městě nemají své místo,“ říká starostka Desítky Renata Chmelová (VLASTA). „Ráda bych za všechny podané připomínky, úspěšnou petici a zaslaná odmítavá vyjádření proti překladišti poděkovala několika tisícům občanů. A samozřejmě všem zainteresovaným kolegům z radnice. Záměrem jsme se všichni intenzivně zabývali po celé tři roky trvání procesu EIA,“ doplňuje Renata Chmelová.

Děkuji našim hrdinům nouzových dnů!

Máte pocit, že zrovna teď střídá jedna špatná zpráva a katastrofická vize druhou? Že bezpečný svět, na který jste si zvykli, zmizel a nahradila ho planeta, kde se lidé před sebou navzájem musí chránit rouškami a rukavicemi? Ano, pandemie nového koronaviru způsobila nám všem šok. Přinesla spoustu smutku. Ale také zrodila nové hrdiny. Hrdiny nouzových dnů. Tak já říkám dobrovolníkům.

Pokračování textu Děkuji našim hrdinům nouzových dnů!