Máme tři pilíře ochrany životního prostředí

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Klima. Reflektujete nějak snahu Evropy, potažmo ČR snižovat emise? Jaké kroky v tom podnikáte nebo plánujete (např. zateplování budov, pořízení solárů na obecní budovy, bioplynky…)

K masivnějšímu snižování emisí potřebujeme systémové změny, to je neoddiskutovatelný fakt. Neznamená to ale, že bychom na ochranu životního prostředí měli na lokální úrovni rezignovat. Naopak! Každý můžeme svým dílem přispět. A navíc, důležitým impulsem k řešení globálních problémů bývá i pouhá skutečnost, že občané je prostě řešit chtějí.

Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška

Vážené dámy a pánové, milí hosté dnešního shromáždění k příležitosti udělení tradičních ocenění české environmentální scény – Ceny Josefa Vavrouška.

Dovolte, abych vás přivítala v prostorách českého Senátu ČR, který je již tradičním místem tohoto oceňování osobností, počinů a vzorů v oblastech životního prostředí a udržitelného života.

Je mi ctí stát před sálem plným mladých i věkem zralých osobností, které zásadním způsobem ovlivnili, ovlivňují a doufám, že i dále budete ovlivňovat veřejné mínění i odborné názory v naší malé republice, ale i za jejími hranicemi.

Dnešní globální svět totiž nezná hranic a výzvy životního prostředí, jeho často nenadálých změn, především pak ale té dlouhodobé klimatické, totiž nepočkají. Jsou tu již dnes s námi i přesto že ještě stále jsou tací, kteří tyto skutečnosti bagatelizují nebo přehlížejí.

Věřím, že i přesto bude stále více osvícených (a to i mezi námi zákonodárci), kteří nebudou brát na lehkou váhu hrozby, které odborníci predikují a společnost se na ně zatím připravuje nedostatečně… Právě takovéto příležitosti, jako je tato dnešní však hrají důležitou a nezastupitelnou roli v propagaci myšlenek environmentálního hnutí.

A přestože ocenění nemůže získat každá či každý, tak všichni v tomto sále jste pro mě osobně již vítězkou či laureátem udržitelnosti.

Užijte si tento večer, patří právě vám a vašemu neutuchajícímu úsilí o zdravější svět a zlepšující se kvalitu života a prostředí kolem nás.

Renata Chmelová
místopředsedkyně výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí, Senátu Parlamentu ČR


Informace o Environmentální ceně Josefa Vavrouška

Environmentální cenu Josefa Vavrouška uděluje každoročně Nadace Partnerství. Jejím smyslem je ocenit konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Josef Vavroušek byl první federální ministr životního prostředí, který prosazoval koncept udržitelného života v Česku i v rámci evropské spolupráce a OSN, a univerzitní učitel.

Jeho odkaz zůstává dodnes inspirací k většímu respektu vůči životnímu prostředí.

Kdo vybírá oceněné?

„Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos nominovaného člověka ke zlepšení životního prostředí.“

Tomáš Růžička, Agentura ochrany přírody a krajiny, předseda poroty

Vladimír Kořen, populární moderátor a člen správní rady Nadace Partnerství

Členové

Klára Kubíčková, novinářka, držitelka ceny Ekopublika

Čestmír Klos, novinář a člen správní rady Nadace Partnerství

Jaromír Bláha, Hnutí Duha (program Krajina) / laureát ceny 2016

Tomáš Růžička, Agentura ochrany přírody a krajiny

Eva Vavroušková, Společnost pro trvale udržitelný život, Praha

Hana Šantrůčková, děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, České Budějovice

Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER

Libor Jankovský, děkan Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Adéla Skoupá, redaktorka Deníku N, držitelka ceny Ekopublika

Tomáš Kažmierski, Ministerstvo životního prostředí ČR

Tomáš Cajthaml, Přírodovědecká fakulta UK, Ústav pro životní prostředí, Praha

Roman Haken, CpKP střední Morava, ředitel místního zastoupení

Jan Kára, diplomat, spolupracovník Josefa Vavrouška

 

 

 

 

 

 

V Environmentální ceně Josefa Vavrouška můžete nominovat hned ve třech kategoriích:

 

1) Za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

2) Za výjimečný počin v ochraně životního prostředí a pro udržitelný způsob života se vztahem k životnímu prostředí České republiky.

3) Za Eko zásek roku pro mladé, kteří dospěli maximálně do Kristových let (33 let včetně), za individuální nebo skupinovou akademickou či mimoškolní činnost, do které lze zařadit i občanskou iniciativu, případně aktivismus, vedoucí k ochraně a péči o životní prostředí.

Pokračování textu Udělení ceny české environmentální scény Josefa Vavrouška

Reaguji na změnu konceptu Zprávy o životním prostředí ČR

Zasílám ministerstvu pro životní prostředí připomínky ke změně konceptu Zprávy o životním prostředí ČR:
K obecným principům Zprávy navrhuji ke zvážení podrobit dvouletý cyklus zveřejňování kompletní Zprávy a v mezidobí vydávaný souhrn nejdůležitějších údajů za ŽP v rozumném časovém horizontu evaluaci dostatečnosti takto nastavené periody uveřejňování informací.
V kapitole „Názory a postoje české veřejnosti“ pak doporučuji provádět hodnocení na základě 3 indikátorů a to tak, že se doplní indikátor:
– Zapojování veřejnosti do ochrany životního prostředí, který by byl vyhodnocován na základě  členství ve stavovských organizacích a spolcích (počty členů), počty dobrovolníků na dobrovolnických kampaních a brigádách (počet zapojených lidí), dobrovolné příspěvky veřejnosti na ochranu ŽP a přírody (finanční objem dárcovských kampaních v oblasti ŽP)
Děkuji za zvážení těchto věřím, že konstruktivních podnětů, které by měly více přiblížit Zprávu veřejnosti.
Srdečně zdraví
Renata Chmelová
Více se dozvíte ve zprávě zde:  zprava_o_ZP

Zahrádkářské osady na území Prahy 10

Zahrádkářské osady tvoří součást zelené infrastruktury města. Slouží jako místo rekreace, ale i produkce, a zároveň zvyšují biologickou rozmanitost města.

Pro potřeby projednávání zahrádkářského zákona, jsem si udělala malou „inventuru zahrádek“ v celém mém senátním obvodu  (většina MČ Praha 10 a sousední menší Městské části Dubeč a Štěrboholy). A momentální stav hodnotím jako poměrně uspokojivý.

Pokračování textu Zahrádkářské osady na území Prahy 10

Proč podporuji zahrádkářskou činnost

Stanovisko senátorky Renaty Chmelové k přijetí zahrádkářského zákona

Tento týden bude Senát projednávat tzv. zahrádkářský zákon. Ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsem byla jediná ze členek a členů PRO jeho schválení. Nyní budu hlasovat stejně. Prohlášení zahrádkářské činnosti za veřejně prospěšnou totiž znamená podporu jeho přínosů pro obyvatelstvo, naše sídelní útvary a životní prostředí jako celek.

Zahrádkářská činnost má v České republice, potažmo bývalém Československu, svou spolkovou a svazovou tradici několika desetiletí. Po roce 1989 bylo zahrádkaření ovlivněno nezbytnými politickými změnami i změnami životního stylu, ale Český zahrádkářský svaz jako jednotná celostátní organizace přetrvává a působí dodnes. A má neuvěřitelných 130 tisíc členů!  

Pokračování textu Proč podporuji zahrádkářskou činnost

Za lepší ovzduší nejen na Praze 10

Na Praze 10 máme několik kritických míst s vysokým znečištěním ovzduší, např. okolí  ul. Švehlova či Vršovická. Bohužel až soud musel potvrdit naše připomínky podané Koalicí VLASTA k Plánu zlepšování kvality ovzduší, za který je odpovědné Ministerstvo životního prostředí. V roce 2018 se na něj snesla velká vlna odborné kritiky, která spočívala v nedostatečné konkretizaci a vymahatelnosti. Jsem ráda, že soud nařídil ministerstvu plán přepracovat, aby to nebyl jen cár papíru, ale skutečný plán pro lepší ovzduší.

Pokračování textu Za lepší ovzduší nejen na Praze 10

Ratifikace Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů

Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.

I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučula jsem jako zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.

Pokračování textu Ratifikace Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů

Slepice nepatří do klece

Za dobu, co je novela zákona na ochranu zvířat proti týrání u nás v Senátu, jsme všichni dostali spoustu výzev od lidí, abychom zákaz klecových chovů schválili bez dalších zásahů a odkladů. Každý z nás jsme za tu dobu zaznamenali spoustu argumentů pro, ale i argumentů proti, resp. rizika, která by tato novela mohla přinést – ohrožení soběstačnosti vlastní produkce vajec, přesun chovů za hranice atd.

Víte, když jsem nad těmi všemi argumenty přemýšlela, vzpomněla jsem si samozřejmě na to, když jsme tady před třemi roky, v roce 2017, schvalovali zákaz kožešinových farem. Tehdy jsme řešili, zda a jak moc zasahuje takový zákaz do práva na svobodné podnikání, jak správně určit odpovídající kompenzace, ale také jsme se shodli na tom, že zkrátka současná doba a posun v myšlení naší společnosti, si od nás zákonodárců vyžaduje něco víc.

Pokračování textu Slepice nepatří do klece

Květiny jsou moje radost

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Naše rozkvetlá obec. Jak to. u nás vypadá během léta z hlediska výzdoby, zeleně a stinných oáz? Pečujete nějak o zelené plochy?Pořádáte soutěže? „Radost květin za oknem… Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování,“ napsal Karel Čapek, génius mezi spisovateli a muž, který žil u nás v Praze 10. Ani nevíte, jak mu rozumím!

Pokračování textu Květiny jsou moje radost