Slepice nepatří do klece

Za dobu, co je novela zákona na ochranu zvířat proti týrání u nás v Senátu, jsme všichni dostali spoustu výzev od lidí, abychom zákaz klecových chovů schválili bez dalších zásahů a odkladů. Každý z nás jsme za tu dobu zaznamenali spoustu argumentů pro, ale i argumentů proti, resp. rizika, která by tato novela mohla přinést – ohrožení soběstačnosti vlastní produkce vajec, přesun chovů za hranice atd.

Víte, když jsem nad těmi všemi argumenty přemýšlela, vzpomněla jsem si samozřejmě na to, když jsme tady před třemi roky, v roce 2017, schvalovali zákaz kožešinových farem. Tehdy jsme řešili, zda a jak moc zasahuje takový zákaz do práva na svobodné podnikání, jak správně určit odpovídající kompenzace, ale také jsme se shodli na tom, že zkrátka současná doba a posun v myšlení naší společnosti, si od nás zákonodárců vyžaduje něco víc.

Pokračování textu Slepice nepatří do klece

Květiny jsou moje radost

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Naše rozkvetlá obec. Jak to. u nás vypadá během léta z hlediska výzdoby, zeleně a stinných oáz? Pečujete nějak o zelené plochy?Pořádáte soutěže? „Radost květin za oknem… Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování,“ napsal Karel Čapek, génius mezi spisovateli a muž, který žil u nás v Praze 10. Ani nevíte, jak mu rozumím!

Pokračování textu Květiny jsou moje radost

Jen víc vodní mlhy!

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Oázy uprostřed měst a obcí. Máte ve měste kašnu? Zřídili jste veřejná pítka?

Ten pocit zná asi každý obyvatel města. Když panuje všude kolem vedro, pobyt venku na ulicích se stává doslova nesnesitelným. Zástavba zkrátka ještě násobí už tak vysoké teploty. Zabránit tomuto negativnímu jevu úplně nejde, zmírnit ho ale dokážeme. Pečujeme o zeleň, sázíme nové stromy. Ale ruku na srdce: co vyprahlému člověku pomůže víc než voda?

Pokračování textu Jen víc vodní mlhy!

Díváme se dekádu dopředu

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Jak se vaše obec vypořádává s problematikou sucha? Jaké máte zkušenosti? Je to každoročně se opakující problém? Co by jej podle vás pomohlo vyřešit?
V době, kdy píšu tyto řádky, si na malé množství srážek zrovna stěžovat nemůžeme. Přesto myslím na sucho – a to nikoliv s úlevou. Je totiž dlouhodobým strašákem všech měst, jejich části nevyjímaje. Nebudu lhát: příčiny problému jako Praha 10 odstranit neumíme. Ale můžeme dělat vše pro snižování jeho dopadů. A na to se také zaměřujeme, jak na bázi každodennosti, tak v dlouhodobějším výhledu.

Pokračování textu Díváme se dekádu dopředu

Úprava Rotterdamské úmluvy

Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu.

Jako zpravodajka tohoto senátního tisku ve výboru pro bezpečnost, obranu a zahraniční věci jsem konstatovala, že schvalování příloh Rotterdamské úmluvy není nijak problematické. Jde prostě o přidání látek na seznam úmluvy – v tomto případě jde o hexabromcyklododekan (HBCD) a forát. Prakticky to znamená jen to, že strany úmluvy se musí navzájem informovat, pokud látky chtějí mezi sebou nějak předávat.

Pokračování textu Úprava Rotterdamské úmluvy

Uspěli jsme! Investor stáhl projekt Terminál Malešice

Kontejnerové překladiště na hranici obytné zástavby nebude! V posledním kole řízení EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí) bylo pro „Terminál Malešice“ navrženo ze strany nezávislého posudkáře tzv. nesouhlasné závazné stanovisko. A oznamovatel projektu, společnost Rail Cargo Terminal-Praha s.r.o., se rozhodl předčasně ukončit celý ze zákona nezbytný proces posouzení.

Pokračování textu Uspěli jsme! Investor stáhl projekt Terminál Malešice

Za krajinu bez jedů

Podpořila jsem iniciativu kolegy senátora Petra Orla a připojila jsem se k návrhu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského (Ústav) ze dne 6. 3. 2020, kterým se s okamžitou účinností povoluje použití jedu na hlodavce Stutox II metodou plošného rozhazování na zemědělské pozemky za účelem hubení přemnožených hrabošů polních.

Pokračování textu Za krajinu bez jedů

Stanovisko skupiny senátorů ke klimaticko-energetickému plánu České republiky

Vyzýváme ministra průmyslu Karla Havlíčka, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize.

Pokračování textu Stanovisko skupiny senátorů ke klimaticko-energetickému plánu České republiky

Skvělá zpráva pro Zahradní Město: Revitalizace prostranství u OC Cíl je konečně tady!

Vážení obyvatelé Zahradního Města, milí sousedé,

možná si někteří pamatujete, jak jsme spolu ještě před pár měsíci osobně hovořili u obchodního centra Cíl a společně si stěžovali na zanedbaný a pro osoby se sníženou mobilitou i nebezpečný stav chodníků v jeho okolí.

Nejen jako starostka MČ Praha 10 ale i jako občanka Záběhlic mám proto velkou radost, že již v nadcházejících dnech bude po mnoha letech průtahů a nekonečných odkladů konečně zahájena revitalizace celého veřejného prostranství u obchodního centra Cíl.

Pokračování textu Skvělá zpráva pro Zahradní Město: Revitalizace prostranství u OC Cíl je konečně tady!

Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy

Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostře
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 7. listopadu 2018

Zpravodajská zpráva

k senátnímu tisku č. 324
(tisk PS č. 281)

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017

  1. Úmluva obecně

Tzv. Bernská úmluva byla sjednána 19. září 1979 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost 1. června 1982, Česká republika k ní přistoupila 1. června 1998. Jejím cílem je ochrana evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, a to jak na úrovni preventivní ochrany, tak i například zakázaných prostředků a způsobů zabíjení zvířat. Nedílnou součástí Úmluvy jsou čtyři přílohy, které byly v průběhu její platnosti měněny či doplňovány celkem desetkrát. Pokračování textu Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy