Díváme se dekádu dopředu

Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY  na téma: Jak se vaše obec vypořádává s problematikou sucha? Jaké máte zkušenosti? Je to každoročně se opakující problém? Co by jej podle vás pomohlo vyřešit?
V době, kdy píšu tyto řádky, si na malé množství srážek zrovna stěžovat nemůžeme. Přesto myslím na sucho – a to nikoliv s úlevou. Je totiž dlouhodobým strašákem všech měst, jejich části nevyjímaje. Nebudu lhát: příčiny problému jako Praha 10 odstranit neumíme. Ale můžeme dělat vše pro snižování jeho dopadů. A na to se také zaměřujeme, jak na bázi každodennosti, tak v dlouhodobějším výhledu.

Pokračování textu Díváme se dekádu dopředu

Úprava Rotterdamské úmluvy

Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu.

Jako zpravodajka tohoto senátního tisku ve výboru pro bezpečnost, obranu a zahraniční věci jsem konstatovala, že schvalování příloh Rotterdamské úmluvy není nijak problematické. Jde prostě o přidání látek na seznam úmluvy – v tomto případě jde o hexabromcyklododekan (HBCD) a forát. Prakticky to znamená jen to, že strany úmluvy se musí navzájem informovat, pokud látky chtějí mezi sebou nějak předávat.

Pokračování textu Úprava Rotterdamské úmluvy

Uspěli jsme! Investor stáhl projekt Terminál Malešice

Kontejnerové překladiště na hranici obytné zástavby nebude! V posledním kole řízení EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí) bylo pro „Terminál Malešice“ navrženo ze strany nezávislého posudkáře tzv. nesouhlasné závazné stanovisko. A oznamovatel projektu, společnost Rail Cargo Terminal-Praha s.r.o., se rozhodl předčasně ukončit celý ze zákona nezbytný proces posouzení.

MČ Praha 10 záměr česko-rakouského soukromého investora více než tři roky důsledně připomínkovala a bez ohledu na politickou reprezentaci k němu měla zamítavý postoj.

Posudek, který si ze zákona nechal zadat Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, mimo jiné upozorňuje, že plánovaný projekt by měl výrazně negativní vliv na ovzduší a vedl by k dalšímu neúnosnému dopravnímu zatížení celé lokality.

„S investorem nyní bude potřeba vstoupit do jednání, ke kterému jsem ho už dříve vyzvala. Udržitelný rozvoj Prahy 10 myslíme naprosto vážně a podobné záměry v moderním městě nemají své místo,“ říká starostka Desítky Renata Chmelová (VLASTA). „Ráda bych za všechny podané připomínky, úspěšnou petici a zaslaná odmítavá vyjádření proti překladišti poděkovala několika tisícům občanů. A samozřejmě všem zainteresovaným kolegům z radnice. Záměrem jsme se všichni intenzivně zabývali po celé tři roky trvání procesu EIA,“ doplňuje Renata Chmelová.

Za krajinu bez jedů

Podpořila jsem iniciativu kolegy senátora Petra Orla a připojila jsem se k návrhu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského (Ústav) ze dne 6. 3. 2020, kterým se s okamžitou účinností povoluje použití jedu na hlodavce Stutox II metodou plošného rozhazování na zemědělské pozemky za účelem hubení přemnožených hrabošů polních.

Přípravek Stutox II je prudký jed na bázi fosfidu zinku. Pokud je používán plošným rozhazováním na povrch volně přístupných zemědělských pozemků, hrozí bezprostřední nebezpečí hromadných neúmyslných otrav volně žijících živočichů i domácích zvířat. Ti mohou volně rozhozený jed pozřít buď přímo, anebo spolu s uhynulými nebo oslabenými hraboši.

Jed Stutox II se podle evropských předpisů nesmí používat plošným rozhozem, ale jen cíleným použitím, zpravidla nasypáváním do nor hrabošů. Nařízení Ústavu však z tohoto obecného zákazu povoluje výjimku. Je však napsáno tak, že vlastníci zemědělských pozemků nemohou bez dalšího začít rozhazovat Stutox na své pozemky. Ale musí jim to předtím povolit Ústav na základě posouzení konkrétní situace. K něčemu takovému však podle senátorů nemá Ústav v zákoně oporu. Díky tomu je nařízení nezákonné jako celek.

Stanovisko skupiny senátorů ke klimaticko-energetickému plánu České republiky

Vyzýváme ministra průmyslu Karla Havlíčka, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu České republiky a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize.

Pokračování textu Stanovisko skupiny senátorů ke klimaticko-energetickému plánu České republiky

Skvělá zpráva pro Zahradní Město: Revitalizace prostranství u OC Cíl je konečně tady!

Vážení obyvatelé Zahradního Města, milí sousedé,

možná si někteří pamatujete, jak jsme spolu ještě před pár měsíci osobně hovořili u obchodního centra Cíl a společně si stěžovali na zanedbaný a pro osoby se sníženou mobilitou i nebezpečný stav chodníků v jeho okolí.

Nejen jako starostka MČ Praha 10 ale i jako občanka Záběhlic mám proto velkou radost, že již v nadcházejících dnech bude po mnoha letech průtahů a nekonečných odkladů konečně zahájena revitalizace celého veřejného prostranství u obchodního centra Cíl.

Pokračování textu Skvělá zpráva pro Zahradní Město: Revitalizace prostranství u OC Cíl je konečně tady!

Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy

Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostře
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 7. listopadu 2018

Zpravodajská zpráva

k senátnímu tisku č. 324
(tisk PS č. 281)

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017

  1. Úmluva obecně

Tzv. Bernská úmluva byla sjednána 19. září 1979 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost 1. června 1982, Česká republika k ní přistoupila 1. června 1998. Jejím cílem je ochrana evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, a to jak na úrovni preventivní ochrany, tak i například zakázaných prostředků a způsobů zabíjení zvířat. Nedílnou součástí Úmluvy jsou čtyři přílohy, které byly v průběhu její platnosti měněny či doplňovány celkem desetkrát. Pokračování textu Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy

Příspěvek do Regionálního kaleidoskopu – Časopis Senát 3/2018

Památnou Lípu svobody nechala v Záběhlicích slavnostně vysadit senátorka Prahy 10 Renata Chmelová. Při příležitosti letošních oslav 100 let od vzniku Československa tak do této čtvrti vrátila symbol demokracie a obnovy české státnosti. Lípa zde totiž stála již v období první republiky, komunisté ji ale po svém chopení moci nechali pokácet. Přilehlá autobusová zastávka U Lípy tak po několika desetiletích dává díky senátorce Prahy 10 znovu smysl.

Časopis Senát 3/2018
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (6,1 MB)

  • na str. 21 navíc najdete můj komentář k aktuální legislativě na téma vyplácení dávek ve stravenkách s názvem „Když se sociální opatření stane antisociálním“

Pokračování textu Příspěvek do Regionálního kaleidoskopu – Časopis Senát 3/2018

Nejde jen o zákaz brček a vatových tyčinek. Jde o to, aby nejvyspělejší kontinent šel světu příkladem

Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes po přednesení mé zpravodajské zprávy schválil návrh usnesení, v němž oceňuji iniciativu a snahu Evropské komise omezit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí (senátní tisk č. N 154 / 11). Současně jsem ale jak Brusel, tak českou vládu a ministerstvo životního prostředí a své kolegy upozornila na několik důležitých skutečností, které jsem zformulovala do přijatého usnesení.

Návrh zmíněné směrnice plynule navazuje na Evropskou strategii pro plasty, kterou Senát Parlamentu ČR projednal na své 13. schůzi dne 4. dubna 2018 a kterou jsem také já v Senátu zpravodajovala.

Pokračování textu Nejde jen o zákaz brček a vatových tyčinek. Jde o to, aby nejvyspělejší kontinent šel světu příkladem

Jak snižovat produkci směsných komunálních odpadů? Otevřela jsem diskusi i v Senátu

Ve čtvrtek 31. května 2018 se v Senátu konal pod mou záštitou odborný seminář na téma „Odpadové hospodářství obcí ČR“. V prvním bloku se diskutovalo zejména o vývoji nakládání s komunálními odpady v ČR i EU, druhý blok byl pak zaměřen na snižování produkce směsných odpadů v obcích a městech. A na závěr semináře proběhlo vyhlášení výsledků 4. ročníku Odpadového Oskara a prezentace výsledků oceněných měst a obcí.

Akce proběhla ve spolupráci mého Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí s neziskovou organizací Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a jíž jsem zasvětila kus svého profesního života.

 

 

 

 

 

Zde je mé úvodní slovo:

Vážení hosté,

dovolte mi, abych vás srdečně přivítala na semináři „Odpadové hospodářství obcí ČR“, který se mi jakožto člence Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podařilo ve spolupráci s Arnikou uspořádat právě tady, v těchto krásných historických prostorech.

Pokračování textu Jak snižovat produkci směsných komunálních odpadů? Otevřela jsem diskusi i v Senátu