Na 23. jednání Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem jako zpravodajka dala doporučující stanovisko k novele zákona o zákazu chemických zbraní. Ta posiluje zejména kontrolní úlohu Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, který bude mít nově například povinnost vést evidenci všech chemických látek i objektů, kde se s nebezpečnými látkami nakládá. Na seznam zakázaných chemických zbraní navíc i díky velké aktivitě České republiky přibyde látka zvaná Novičok.
Novičok je navrhován i díky velké aktivitě České republiky na seznam zakázaných chemických zbraní mezinárodní Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
Jako členka Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem byla určena zpravodajkou. Úmluva stojí na 4 hlavních pilířích: zničení chemických zbraní, kontrola jejich nešíření, mezinárodní spolupráce a pomoc a ochrana.
Pokračování textu Novičok na seznamu zakázaných chemických zbraní
Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu.
Jako zpravodajka tohoto senátního tisku ve výboru pro bezpečnost, obranu a zahraniční věci jsem konstatovala, že schvalování příloh Rotterdamské úmluvy není nijak problematické. Jde prostě o přidání látek na seznam úmluvy – v tomto případě jde o hexabromcyklododekan (HBCD) a forát. Prakticky to znamená jen to, že strany úmluvy se musí navzájem informovat, pokud látky chtějí mezi sebou nějak předávat.
Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 7. listopadu 2018
Zpravodajská zpráva
k senátnímu tisku č. 324
(tisk PS č. 281)
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017
Tzv. Bernská úmluva byla sjednána 19. září 1979 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost 1. června 1982, Česká republika k ní přistoupila 1. června 1998. Jejím cílem je ochrana evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, a to jak na úrovni preventivní ochrany, tak i například zakázaných prostředků a způsobů zabíjení zvířat. Nedílnou součástí Úmluvy jsou čtyři přílohy, které byly v průběhu její platnosti měněny či doplňovány celkem desetkrát. Pokračování textu Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy
Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes po přednesení mé zpravodajské zprávy schválil návrh usnesení, v němž oceňuji iniciativu a snahu Evropské komise omezit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí (senátní tisk č. N 154 / 11). Současně jsem ale jak Brusel, tak českou vládu a ministerstvo životního prostředí a své kolegy upozornila na několik důležitých skutečností, které jsem zformulovala do přijatého usnesení.
Návrh zmíněné směrnice plynule navazuje na Evropskou strategii pro plasty, kterou Senát Parlamentu ČR projednal na své 13. schůzi dne 4. dubna 2018 a kterou jsem také já v Senátu zpravodajovala.
Plénum Senátu ve středu 4. dubna 2018 přijalo mé stanovisko ke dvěma sdělením Evropské komise:
O gesční stanovisko byl můj Výbor pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí požádán Výborem pro záležitosti Evropské unie.
Pokračování textu Upozornila jsem Evropskou komisi na nadprodukci levného plastu, který škodí lidem i přírodě
Dnes schválený návrh zákona o elektronické identifikaci představuje další krok k elektronizaci veřejného sektoru a rovněž ke zvýšení důvěryhodnosti elektronických transakcí prováděných prostřednictvím on-line služeb.
V praxi půjde jak o komunikaci s veřejným sektorem na dálku, tak i o pouhou žádost o výpis z některého informačního systému veřejné správy. Vedle toho otevírá možnost pro prokazování elektronické identity dalšími komerčními prostředky.
Pokračování textu Státem garantované prokazování totožnosti schváleno
Stručná odpověď zní: Protože to bude lepší pro ta zvířata, ale hlavně pro nás. A teď trochu podrobněji.
Kožešiny můžeme nahradit
Byly doby, kdy zabíjení zvířat kvůli kožešinám mělo přímo existenční význam. Lidé se potřebovali zahřát – proto si pořizovali kožešiny. Tyhle doby jsou i díky vynalézavosti a kreativitě člověka pryč. Zahřejeme se umělými materiály. Komerční chov norků amerických, lišek stříbrných a lišek polárních kvůli jejich kožešině zkrátka není nutností, ale pouhou módní a nadbytečnou libůstkou. Nezměrné utrpení těchto zvířat za to nestojí.
/steno záznam při projednávání novely/
Dobré dopoledne, já bych vás ráda seznámila s projednáváním této novely na našem výboru. Náš výbor 17. května svým 48. usnesením doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mě zpravodajkou. Ráda bych okomentovala průběh projednávání u nás na výboru pro veřejnou správu.
V podstatě, tak jak tady bylo řečeno, jde o transpozici novely EU, s tím, že bych ráda ještě okomentovala průběh projednávání v Poslanecké sněmovně, že tam skutečně je velká změna, že v uvozovkách pouhým pozměňujícím návrhem vzniká nový úřad. Nicméně, bylo to většinou Poslanecké sněmovny odsouhlaseno, myslím, že ze 168 přítomných hlasovalo pro 161, jak tady již pan ministr řekl, je pro to skutečně široká vládní podpora.
Pokračování textu Podpořila jsem vznik Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost
Komise pro sdělovací prostředky dnes projednala návrh nového zákona, který přináší opatření ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Tento návrh konečně transponuje do českého právního řádu směrnici EU, která má za cíl stanovit určitá minimální pravidla a povinnosti platné v celé EU se záměrem usnadnit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. Tohle vše zní docela složitě, ale o co tedy v jádru jde?
Pokračování textu Přinese „vysokorychlostní zákon“ rychlý internet pro všechny?
