Novela zákona o integrovaném záchranném systému

Jako zpravodajka novely zákona o integrovaném záchranném systému jsem spolupracovala s místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou. Jejím cílem bylo zajistit, aby obyvatelé byli vždy včas informováni a varováni v případě mimořádné události, jejíž důsledky by mohly ohrozit jejich život, zdraví nebo majetek. Impulzem k novele bylo selhání varování obyvatel při havárii na Bečvě. Autorka novely vlastním šetřením dospěla k názoru, že současná formulace varování je problematická, protože velitel zásahu má oprávnění vydat varování, ale ne povinnost vydat varování.

foto: Koordinace s autorkou novely těsně před jejím projednáváním na plénu.

Pokračování textu Novela zákona o integrovaném záchranném systému

Vyjádření k zamítnuté novele památkového zákona

„Skutečnost, že Senát návrh nepřijal, beru jako promarněnou příležitost, jak mnohem lépe chránit naše památky. Navrhovali jsme pětinásobné zvýšení pokut za jejich úmyslné ničení – ze 4 a 20 milionů korun u nejzávažnějších jednání a z 2 na 10 milionů korun u těch s nižší mírou nebezpečnosti. Bohužel, v současné době panuje citelný nepoměr mezi nevratnou škodou na našem kulturním dědictví a neadekvátně nízkým trestem, který může viník dostat. Po celé republice existuje celá řada případů, kdy na to hřeší samotní majitelé či stavebníci, jeden znám velmi důvěrně z naší Prahy 10, a právě on se stal mou motivací k návrhu novely zákona.

Pokračování textu Vyjádření k zamítnuté novele památkového zákona

Zákon o invazních druzích musí být bez invaze!

Pět let po termínu předložila vláda zákon, který napomůže prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Aktuálně se jedná o 30 druhů živočichů a 36 druhů rostlin.  Na jeho potřebnosti se všichni shodneme. Škoda, že se nepodařilo dojednat náš národní seznam a přejímáme jen ten unijní.

Pokračování textu Zákon o invazních druzích musí být bez invaze!

Za lepší ovzduší nejen na Praze 10

Na Praze 10 máme několik kritických míst s vysokým znečištěním ovzduší, např. okolí  ul. Švehlova či Vršovická. Bohužel až soud musel potvrdit naše připomínky podané Koalicí VLASTA k Plánu zlepšování kvality ovzduší, za který je odpovědné Ministerstvo životního prostředí. V roce 2018 se na něj snesla velká vlna odborné kritiky, která spočívala v nedostatečné konkretizaci a vymahatelnosti. Jsem ráda, že soud nařídil ministerstvu plán přepracovat, aby to nebyl jen cár papíru, ale skutečný plán pro lepší ovzduší.

Pokračování textu Za lepší ovzduší nejen na Praze 10

Ratifikace Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů

Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.

I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučula jsem jako zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.

Pokračování textu Ratifikace Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů

Česko posiluje kontrolu chemických látek na svém území, tuzemská kauza Novičok by se neměla opakovat

Na 23. jednání Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem jako zpravodajka dala doporučující stanovisko k novele zákona o zákazu chemických zbraní. Ta posiluje zejména kontrolní úlohu Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, který bude mít nově například povinnost vést evidenci všech chemických látek i objektů, kde se s nebezpečnými látkami nakládá. Na seznam zakázaných chemických zbraní navíc i díky velké aktivitě České republiky přibyde látka zvaná Novičok.

Pokračování textu Česko posiluje kontrolu chemických látek na svém území, tuzemská kauza Novičok by se neměla opakovat

Novičok na seznamu zakázaných chemických zbraní

Novičok je navrhován i díky velké aktivitě České republiky na seznam zakázaných chemických zbraní mezinárodní Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.

Jako členka Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem byla určena zpravodajkou. Úmluva stojí na 4 hlavních pilířích: zničení chemických zbraní, kontrola jejich nešíření, mezinárodní spolupráce a pomoc a ochrana.

Pokračování textu Novičok na seznamu zakázaných chemických zbraní

Úprava Rotterdamské úmluvy

Cílem Rotterdamské úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulací jejich dovozu a vývozu.

Jako zpravodajka tohoto senátního tisku ve výboru pro bezpečnost, obranu a zahraniční věci jsem konstatovala, že schvalování příloh Rotterdamské úmluvy není nijak problematické. Jde prostě o přidání látek na seznam úmluvy – v tomto případě jde o hexabromcyklododekan (HBCD) a forát. Prakticky to znamená jen to, že strany úmluvy se musí navzájem informovat, pokud látky chtějí mezi sebou nějak předávat.

Pokračování textu Úprava Rotterdamské úmluvy

Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy

Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostře
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 7. listopadu 2018

Zpravodajská zpráva

k senátnímu tisku č. 324
(tisk PS č. 281)

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017

  1. Úmluva obecně

Tzv. Bernská úmluva byla sjednána 19. září 1979 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost 1. června 1982, Česká republika k ní přistoupila 1. června 1998. Jejím cílem je ochrana evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, a to jak na úrovni preventivní ochrany, tak i například zakázaných prostředků a způsobů zabíjení zvířat. Nedílnou součástí Úmluvy jsou čtyři přílohy, které byly v průběhu její platnosti měněny či doplňovány celkem desetkrát. Pokračování textu Česká divočina se po 20 letech dočká ratifikace Bernské úmluvy

Nejde jen o zákaz brček a vatových tyčinek. Jde o to, aby nejvyspělejší kontinent šel světu příkladem

Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes po přednesení mé zpravodajské zprávy schválil návrh usnesení, v němž oceňuji iniciativu a snahu Evropské komise omezit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí (senátní tisk č. N 154 / 11). Současně jsem ale jak Brusel, tak českou vládu a ministerstvo životního prostředí a své kolegy upozornila na několik důležitých skutečností, které jsem zformulovala do přijatého usnesení.

Návrh zmíněné směrnice plynule navazuje na Evropskou strategii pro plasty, kterou Senát Parlamentu ČR projednal na své 13. schůzi dne 4. dubna 2018 a kterou jsem také já v Senátu zpravodajovala.

Pokračování textu Nejde jen o zákaz brček a vatových tyčinek. Jde o to, aby nejvyspělejší kontinent šel světu příkladem