Jak rozhodne Ústavní soud o „bezdávkových zónách“? Stanoviska dvou ministerstev jedné a téže vlády jsou protichůdná!

Vývoj ústavní stížnosti na „bezdávkové zóny“ pokračuje tím, že Ústavní soud žádá příslušné úřady a orgány o vyjádření a stanoviska. Ve prospěch naší stížnosti se vyjádřila například ombudsmanka Anna Šabatová nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zmiňuje nepřípustný diskriminační dopad ustanovení a zásah do ústavou garantovaných práv.

Naopak negativně se vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj, které je s „bezdávkovými zónami“ jako nástrojem pro obce spokojeno. Krajský soud v Praze i po prostudování stanovisek ombudsmanky a obou ministerstev na svém návrhu stále trvá a ztotožňuje se se stanoviskem veřejné ochránkyně práv, která stejně jako skupina senátorů hovoří o neústavnosti napadených ustanovení.

Pokračování textu Jak rozhodne Ústavní soud o „bezdávkových zónách“? Stanoviska dvou ministerstev jedné a téže vlády jsou protichůdná!

Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou

V prosinci 2017 jsem iniciovala ústavní stížnost na „bezdávkové“ zóny¹. Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby. Ráda bych vás informovala, jak stížnost úspěšně postupuje. Hlavní zpráva je, že Krajský soud v Praze ve svém usnesení publikovaném na stránkách města Kladna uvádí, že

ustanovení § 33 odst. 9 ve spojení s § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

Jaká byla moje hlavní argumentace proti nové pravomoci obcí vyhlásit tzv. zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kam nebude poskytován doplatek na bydlení? Jsem přesvědčená, že napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod.

Věřím, že ústavní soud brzy rozhodne a konečně získáme jistotu ohledně ústavnosti či neústavnosti vyhlašování bezdoplatkových zón. Na rozhodnutí  jistě čeká mnoho obcí, takže buď se lavina vyhlašování zón zastaví, nebo naopak zrychlí.

Ve čtvrtek 17. května jsem na tiskové konferenci v Senátu představila významný posun daný rozhodnutím Krajského soudu v Praze o neústavnosti „bezdávkových zón“

Pokračování textu Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou

Senát jako pojistka demokracie: Ústavní soud necháváme přezkoumat možnost bezhlavého omezování osobní svobody cizinců

V prosinci jsem připojila svůj podpis pod návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu.

Poslanecká sněmovna totiž v polovině loňského roku přehlasovala senátní veto vládní novely zákona o pobytu cizinců, ačkoliv jsme jakožto senátoři několikrát důrazně upozorňovali na protiústavnost některých opatření.

Do vládní novely z pera bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) totiž jeho stranický kolega a bývalý člen KSČM Václav Klučka totiž bez většího zájmu veřejnosti, médií i dalších politiků vpravil ve druhém čtení svůj pozměňovací návrh.

Pokračování textu Senát jako pojistka demokracie: Ústavní soud necháváme přezkoumat možnost bezhlavého omezování osobní svobody cizinců

Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Česká televize zpracovala reportáž o možnostech obcí vyhlašovat „bezdoplatkové“ zóny v reakci na to, že město Kladno se vyhlásilo celé jako oblast s výskytem sociálně nežádoucích jevů.

Co to přesně znamená a proč jsem podala ústavní stížnost na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi si můžete poslechnout v mém vystoupení zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2341426-cele-kladno-se-prohlasilo-za-socialne-vyloucenou-lokalitu-preventivne-rika-primator

 

Moje podrobné vyjádření k městu Kladno, které se celé vyhlásilo za „bezdoplatkovou“ zónu naleznete zde:

Moje podrobné vyjádření k obsahu ústavní stížnosti naleznete zde:

 

Pokračování textu Ne každý slavil Vánoce v klidu s rodinou ve svém bytě

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Senátoři i odborníci to kritizují, paralyzovalo tak státní ochranu před extrémní chudobou

Tisková zpráva kanceláře senátorky Renaty Chmelové, Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. V Praze dne 19. 12. 2017

Město Kladno své území prohlásilo za vyloučenou lokalitu. Učinilo tak, aby se vyhnulo vyplácení doplatku na bydlení na nově vznikající smlouvy, na celém svém území. Městu to umožnila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tuto pravomoc obcí odsoudilo 20 senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud, i sdružení odborníků, Institut pro sociální inkluzi nebo Platforma pro sociální bydlení, která dnes zveřejnila dopis primátorovi Kladna. Společně upozorňují na značné negativní dopady rozhodnutí města.

Pokračování textu Kladno se celé prohlásilo za ghetto. Připojila jsem se k tiskové zprávě Plaftormy pro sociální bydlení a IPSI

Tisková konference Fóra pražských senátorů k podání ústavní stížnosti proti „bezdávkovým zónám“ v obcích

Iniciovala jsem dnes tiskovou konferenci v Senátu, kde jsem představila obsah ústavní stížnosti na zrušení ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem na základě podnětu Fóra pražských senátorů připravila.

Cílem návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Pokud ke zrušení ustanovení nedojde, do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd., kteří se nečekaně dostanou do hmotné nouze. Pokračování textu Tisková konference Fóra pražských senátorů k podání ústavní stížnosti proti „bezdávkovým zónám“ v obcích

Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

  • Cílem připravovaného návrhu ústavní stížnosti je zrušení ustanovení, které umožňuje obci vydat tzv. opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a navrácení novely do původní verze vládního návrhu.
  • Jinak do budoucna nebude lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy a dostanou se do hmotné nouze, umožněno vyplatit v těchto zónách doplatek na bydlení. To se bude týkat třeba i rodin s malými dětmi a samoživitelek odcházející z azylových domů, seniorů, dětí odcházejících z dětských domovů, studentů atd.
  • Ustanovení popírá obecný princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pobytu a pohybu, nesplňuje požadavek na racionalitu zákonů a zasahuje do svobody podnikání.

Pokračování textu Odmítám „bezdávkové zóny“ v obcích, připravuji ústavní stížnost

Jsem pro regulaci billboardů a přebujelé reklamy ve veřejném prostoru

Jsem pro regulaci billboardů a přebujelé reklamy ve veřejném prostoru. Je ovšem třeba postupovat systémově a tak, aby byly zachovány rovné podmínky pro všechny podnikatele.

Proč jsem spolupodepsala ústavní stížnost? Pokud stát legislativou výrazně zasahuje do práva na podnikání, mělo by se všem měřit stejným metrem. Tak tomu bylo u zákazu kouření i zákazu kožešinových farem, které měly mou podporu – zasáhly dané odvětví jako celek, a proto byly spravedlivé.

Pokračování textu Jsem pro regulaci billboardů a přebujelé reklamy ve veřejném prostoru