Videozáznam z jednání 6. schůze Senátu – mé vystoupení k registru smluv začíná v 07:29:00
Přehled hlasování k novele Registru smluv:
- Schválení sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
(hlasovala jsem PROTI) – nebylo Senátem přijato - Zamítnutí sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
(hlasovala jsem PRO) – nebylo Senátem přijato - OPRAVA sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv
(hlasovala jsem PRO) – bylo Senátem přijato
———————————————————————————————— - Doplnění sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv: širší rozvolnění nezveřejňování smluv ve zdravotnictví
(hlasovala jsem PROTI) – bylo Senátem přijato - Doplnění sněmovní (tzv. vykostěné) novely Registru smluv: povinnost zveřejňovat Parlament ČR, Kancelář prezidenta a další
(hlasovala jsem PRO) – bylo Senátem přijato
ORIENTAČNÍ TEXT MÉHO VYSTOUPENÍ:
Registr smluv posiluje důvěru veřejných institucí
Jsem přesvědčena, že zveřejňování smluv posiluje důvěru veřejných institucí. Zveřejňování smluv vede podle mne nejen k průhlednějšímu hospodaření s penězi daňových poplatníků, ale i k tomu, že smluvní strany nakládají s veřejnými penězi opravdu s péčí řádného hospodáře.
Občané se mohou kdykoliv podívat, co se za jejich peníze reálně kupuje. Pokud se dobře hospodaří, posiluje se tím sounáležitost a důvěra ke státu, k samosprávám, k úředníkům. Zkrátka ve skeptickém Česku se posiluje kredit politických instituci. Pokud se dobře nehospodaří, děje se s prestiží našich veřejných institucí pravý opak. A to bychom si přát neměli.
V praxi zveřejňování smluv obecně funguje, nepopírám, že nejsou dílčí problémy u některých subjektů (např. nakládání s výbušninami), které je potřeba řešit, ale nelze plošně vyňat ¼ smluv v odhadované hodnotě 150 mld. Kč. Novela, kterou projednáváme, to navrhuje dvěma způsoby:
1.) Plošné vynětí státních podniků
Státní podniky dnes ve velkém zveřejňují, v Registru smluv je 20 tis. smluv podniků vlastněných státem či obcemi. Podniky mají možnost (a tu také využívají) chránit svoje obchodní tajemství. Prostě se citlivé údaje ve smlouvě začerní.
Ale především chci upozornit, že státem vlastněné podniky musí už více než 16 let poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o všech svých smlouvách, tedy ve větším rozsahu, než k čemu je zavazuje zákon o registru smluv.
Podstatné je to, že oba zákony chrání obchodní tajemství, průmyslové vlastnictví, autorská práva, utajované informace i osobní údaje, takže k jejich uveřejnění nemusí dojít, pokud tyto informace chrání samotné státem vlastněné podniky. Tyto podniky mohou dokonce nad rámec zákona o svobodném přístupu k informacím chránit jako obchodní tajemství i smluvní ceny a partnery.
2.) Plošné vynětí podniků vlastněných státem, kraji a obcemi pokud mají obchodní a průmyslovou povahu
Studie PI č. 3133 jasně uvádí, že průmyslová a obchodní povaha není analogická s terminologií zákona o veřejných zakázkách a nelze tedy očekávat, že jí soud bude používat.
Ten kdo si tedy bude určovat co je a co není obchodní a průmyslová povaha bude vykládat podnik sám, což povede k právní nejistotě a hrozbě soudních sporů.
Bez ohledu na Vaši (ne)podporu novely, mělo by být naším zájmem schvalovat legislativně kvalitní návrhy zákonů. Tak prosím vezměte tuto studii na vědomí, že ta definice je špatně napsaná a není v souladu s principem právní jistoty.
Závěrem chci říct, že podporuji registr smluv jako funkční kontrolní mechanismus. Tím, že zapojuje do kontroly veřejnost, představuje jednak ochranu před zneužitím moci, ale také rozumným způsobem šetří veřejné prostředky. To jsou důvody, proč registr smluv podpořím v co nejčistší podobě. Budu rozhodně hlasovat proti výjimce pro podniky vlastněné státem, kraji a obcemi, pokud mají tzv. „průmyslovou a obchodní povahu,“ čímž by se podle některých odhadů stalo netransparentními až 40 % smluv v registru.
Na stole máme několik pozměňovacích návrhů, které by to napravily. Proto se přimlouvám za to, abychom tento zákon pustili do podrobného projednávání a měli tak šanci ho společně opravit.