Úřad práce Praha 10 – situace se zlepšuje

Osobně jsem se dnes o tom přesvědčila. Hned v hale jsem narazila na paní ředitelku, která právě kontrolovala situaci.

Co se změnilo od mého jednání s paní ředitelkou v únoru, kdy byly na Úřadu práce nekonečné fronty a zmatek? Podrobnosti jsem psala zde.

1. Hodně pomohlo, že byl zřízen organizační tým, který pomáhá vše předem vyplňovat a pak u přepážky to jde rychleji. (fronty jsou už jen nárazově při otevření)
2. Stav zaměstnanců je již plný.
3. Nové informační tabule o dalších možnostech, jak žádosti podávat.

Jak to na Úřadě práce vypadá po těchto změnách?

Pokračování textu Úřad práce Praha 10 – situace se zlepšuje

„Novodobí šmejdi“ aneb obchodníci se strachem z GDPR

Eurokomisařka Věra Jourová má na starost otázky spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Dnes na ISSS konferenci v Hradci Králové mluvila o obecném nařízení na ochranu osobních údajů (GDPR) a několikrát zopakovala, že nařízení se má „aplikovat přiměřeně riziku“. V době, kdy se GDPR stává strašákem, také připomněla, že nařízení mělo při projednávání v Evropské unii jednomyslnou podporu států včetně České republiky.

Fotogalerie ISSS 2018, https://www.isss.cz/list/photo, 9. 4. 2018

Pokračování textu „Novodobí šmejdi“ aneb obchodníci se strachem z GDPR

Knedlíčková polévka k nedělnímu obědu

Vařila jsem dnes já i paní Brigita bez domova, která žije u nás na Praze 10 v Trojmezí… Porovnejte foto, jak si v kuchyni vedeme …

Letos jsem po jedenácté pořádala úklid lokality Trojmezí  – přírodní park Hostivař – Záběhlice a přírodní památka Meandry Botiče , který jsem zachránila před masivní zástavbou.

Největší kritika „bordelu“ jde stále hlavně směrem k lidem bez domova… Dlouhodobě s nimi mluvím, většinu znám u nás osobně a ukazuje se jediné. Pokud dostanou podporu, jak psychickou, tak materiální, do úklidu se rádi zapojí.
Tak jsem se třeba dozvěděla, že paní Brigita dnes vařila knedlíčkovou polévku, tak jako já.

Paní Brigita – žije u nás v Trojmezí 3 roky… Okolo ní žádné odpadky nenajdete… Má dokonce jasně vymezenou hranici, kde je to „její“… Uklízí i za ní… Nejdříve nechtěla, abych jí fotila.. Ale pak po mém argumentu, že chci ukázat, jak má kolem sebe pořádek, souhlasila… Moc jí vadí chování ostatních, kteří po sobě neuklízejí…

Pokračování textu Knedlíčková polévka k nedělnímu obědu

Upozornila jsem Evropskou komisi na nadprodukci levného plastu, který škodí lidem i přírodě

Plénum Senátu ve středu 4. dubna 2018 přijalo mé stanovisko ke dvěma sdělením Evropské komise:

  1. Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství
  2. Rámec pro sledování oběhového hospodářství

O gesční stanovisko byl můj Výbor pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí požádán Výborem pro záležitosti Evropské unie. Pokračování textu Upozornila jsem Evropskou komisi na nadprodukci levného plastu, který škodí lidem i přírodě

Vyjádření k záměru prodeje ubytovny „Mexiko“ ve Slaném

Reaguji na článek zveřejněný 5. března v Kladenském deníku, kde je zmiňováno moje jméno v kontextu toho, že jsem diskutovala se starostou Mgr. Hrabánkem prodej ubytovny: Slaný se chce zbavit ubytovny Mexiko

Pokračování textu Vyjádření k záměru prodeje ubytovny „Mexiko“ ve Slaném

Dávky ve stravenkách jako příležitost pro obchodníky s chudobou

Způsob vyplácení části dávek na živobytí ve stravenkách je nutno co nejdříve opustit. Nejenže neplní to, co si od něj navrhovatelé slibovali, ale stává se nástrojem ponižování a novou příležitostí pro obchodníky s chudobou.

Poukázka, zdroj: https://www.edenred.cz (14. března 2018)

Sociální stát nemůže být všeobjímající. Nejsme schopni pokrýt všechna rizika, s kterými se v životě člověk setká. Život přináší obtížné situace a nejkrutější bývá k těm, kdo za svoji situaci nemohou. Ale právě proto a tím spíš je důležité, aby ty nástroje sociální politiky státu, které máme k dispozici, fungovaly a opravdu pomáhaly, a ne aby překážely, nebo dokonce stigmatizovaly. Vrcholem absurdity je, když se kvůli naprosté nefunkčnosti stane z určitého sociálního opatření nástroj odírání chudých, respektive nová příležitost pro obchodníky s chudobou.

Pokračování textu Dávky ve stravenkách jako příležitost pro obchodníky s chudobou

K mé účasti při slibu prezidenta

Blíží se den inaugurace prezidenta republiky. 8. března 2018 bude Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR skládat slib do rukou předsedy Senátu. I já, jakožto členka horní komory, jsem byla na tento slavnostní akt pozvána.

Do schránky jsem však dostala pozvánky dvě – jednu od předsedy Poslanecké sněmovny na samotnou inauguraci, druhou pak od Kanceláře prezidenta republiky na „přátelské setkání konané u příležitosti slavnostního složení slibu prezidenta republiky Miloše Zemana“.

Ráda bych zde uvedla několik důvodů, které mě přiměly první pozvání přijmout, a druhé naopak odmítnout.

„Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.“ Takto popisuje akt složení slibu prezidenta základní zákon naší země – Ústava ČR.

Svou účastí na inauguraci dávám Miloši Zemanovi najevo, že já naši ústavu ctím a dodržuji.

Ne každý den člověk ráno vstává do práce s chutí. Společná schůze obou komor je ale klasické plenární zasedání Senátu, pouze s tím rozdílem, že na pořadu je pouze jeden bod jednání a schůze se koná jinde, než obvykle. Svou účastí na inauguraci tak dávám najevo, že svůj mandát svěřený občany Prahy 10 vykonávám svědomitě a poctivě, ať se mi to zrovna líbí, nebo ne.

Svou účastí na inauguraci také vyjadřuji respekt k výsledku demokratických voleb. A to i přesto, že jsem já sama v prezidentské volbě podporovala jiného kandidáta. Miloše Zemana však v druhém kole voleb podpořilo 51,36 procent voličů, což je bez debat prostá (byť těsná) většina. A já bych si v žádném případě nedovolila svým odmítnutím účasti na inauguraci legitimně zvoleného prezidenta hlasy těchto voličů sebeméně opovrhovat.

Svou účastí chci dát Hradu najevo ještě něco. A to, že byť ta tak často opovrhovaná horní komora českého parlamentu sice sídlí v podhradí, tak že naše země je pořád ještě zastupitelská demokracie a my, jakožto zvolení zástupci reprezentující vůli občanů, nehodláme Miloši Zemanovi a jeho souputníkům „vyklízet pole“.

Symbolickou neúčast některých mých kolegů na inauguraci sice respektuji, ale nepovažuji ji za úplně šťastný krok. Já sama jsem se však z úcty k prezidentskému úřadu jako takovému bez většího rozmýšlení a z výše uvedených důvodů rozhodla inaugurace se zúčastnit.

Na druhou stranu musím uznat, že až Miloš Zeman znovu položí ruku na desky originálu Ústavy ČR z roku 1993 a bude slibovat věrnost České republice, že bude zachovávat její Ústavu a zákony, až bude slibovat na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nebude to pro mě lehká chvíle.

A proč jsem odmítla účast na onom „přátelském setkání“? Odpověď je jednoduchá: Já na Pražském hradě žádné přátele nemám.

Věřím, že nejen mí voliči, ale všichni občané České republiky mé rozhodnutí pochopí.

 

Vaše senátorka

Renata Chmelová

Vyplácení dávek ve stravenkách má zničující vliv na chudé

Společná tisková zpráva
senátorky Renaty Chmelové a Platformy pro sociální bydlení

Nová podoba zákona o pomoci v hmotné nouzi má zničující vliv na chudé. Tak svou včerejší cestu Kladenskem s Platformou pro sociální bydlení komentovala senátorka Renata Chmelová. Senátorka proto podpoří iniciativu směřující ke zrušení plošné výplaty části dávek ve stravenkách.

Helena, matka se čtyřmi dětmi, z osmi tisíc korun dostane v penězích pouze pět, z nichž většina jde na nájem. Zbytek dostává od konce loňského roku ve stravenkách. Za ně ale v místě svého bydliště nekoupí vše potřebné a na cestu do většího města se všemi dětmi nemá peníze, a tak jí často nezbývá nic jiného než stravenky vyměnit za peníze u překupníka. Dostane za ně obvykle ale jen 60 % jejich ceny. Měsíčně tak musí z už tak skromného rodinného rozpočtu škrtnout více než tisíc korun.

Podobných příběhů zaznělo během návštěvy senátorky Renaty Chmelové a zástupců Platformy pro sociální bydlení ve Slaném a Kladně několik. Cílem cesty bylo zjistit, co vedlo zástupce měst k tak radikálnímu kroku, jakým je  výrazné omezení výplaty dávek. Tuto pravomoc obcím  nově umožnila problematická novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dalším záměrem cesty bylo od zástupců neziskových organizací a chudých lidí zjistit, jaké má úprava zákona dopady v praxi.

„Ukazuje se, že obavy z dopadů změn zákona byly oprávněné. Především vyplácení části příspěvku na živobytí ve stravenkách má zničující vliv na rozpočty těch nejchudších spoluobčanů. Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup. Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků,“ shrnula část poznatků z cesty senátorka Renata Chmelová. Paní senátorka proto hodlá podpořit legislativní iniciativy směřující k zrušení plošné výplaty dávek ve stravenkách. Plánuje se také zúčastnit schůzky se zástupci Generálního ředitelství Úřadu práce.

Na Kladensku se senátorka seznámila i s důsledky vymezení „bezdávkových zón“. „Ze setkání s představiteli obcí vyplynulo, že samosprávy čelí především systémovým problémům, se kterými si nevědí rady. Chybí jím legislativa, která jim efektivně pomůže řešit chudobu a bytovou nouzi svých občanů, jako by byl například zákon o sociálním bydlení. Proto sahají k jakýmkoliv změnám, které jim zákony umožní, i když na úkor chudých. Tím, že město zablokovalo dávky, se například lidé nyní nemají kam přestěhovat z azylových domů,“ uvedl Vít Lesák, ředitel odborné organizace Platforma pro sociální bydlení. Platforma tak bude nadále mapovat situaci a nabízet místním samosprávám pomoc při hledání smysluplného řešení bytové nouze.

 

Příspěvek do Regionálního kaleidoskopu – Časopis Senát 1/2018

Celkem 17 800 Kč se podařilo vybrat pro Diakonii Praha – Stacionář Ratolest na 3. benefičním večeru, který v prosinci uspořádala senátorka Renata Chmelová spolu se zastupiteli Koalice VLASTA na Praze 10. Během vystoupení chrámového sboru Pražští pěvci ve Vršovickém divadle MANA přispěli posluchači koncertu krásnou částkou 7 800 Kč, dalších 10 000 Kč pak věnovala sama senátorka Renata Chmelová v rámci svého pravidelného příspěvku potřebným organizacím.

Časopis Senát 1/2018
– elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF (5,6 MB)

Dunění Agrofertu?! Komentář k aktuální situaci v ČRo.

Na základě podnětu pana senátora Chaloupka, byla svolána Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky s jediným bodem jednání: Aktuální situace v Českém rozhlasu. Ráda bych uvedla, že nepovažuji za šťastné přenášet toto téma na politickou půdu, ale stalo se…

Pro mne jako senátorku není tématem zkoumat, kdo má pravdu, zda pan ředitel Zavoral, nebo pan reportér Kroupa. Na to tu jsou příslušné orgány a příslušná hierarchie v Českém rozhlasu, je tu rozhlasová rada.

Mám respekt k práci novinářů, mám úctu ke svobodě slova. Z obojího vyplývá, že novináři postupují při vzniku podobných reportáží velmi obezřetně, mají nad sebou své editory a další nadřízené. Novinařina je řemeslo s přesně danými postupy, zvláště novinařina veřejnoprávní.

Z informací, které jsem měla možnost prostudovat, vidím, že pan generální ředitel pochybil, když kritizoval konkrétně redaktora Kroupu. Je nasnadě, že kdyby generální ředitel musel uznat, že pochybil zcela, byla by to pro něj nekomfortní situace. To lidsky chápu. Nelze ale kvůli vlastní chybě obviňovat bezdůvodně z nějakých chyb druhé.

Z předložených faktů vyplývá, že pan reportér nepochybil. Jeho práci „kontrolovalo “ 14 redaktorů včetně jeho nadřízeného a dle jeho vyjádření na komisi, všechny jejich připomínky zapracoval. Naopak kromě obsahových výtek odmítl pan Pokorný, nadřízený pana Kroupy, i kritiku týkající se údajně nevhodné formy zpracování reportáži, na které si pan ředitel stále trvá.

Kauza Agrofert v rozhlase? Babiše se nebojím, vedení se nás snaží zastrašit, neodejdu, říká Kroupa v DVTV

Babiše, politiků, ani vzpoury v ČRo se nebojím. Proti Kroupovi zvážím právní kroky, říká Zavoral v DVTV

Celá kauza je kauzou. Ne však kauzou „Kroupa“, ale kauzou dunění Agrofertu vůči těm, kdo by si snad dovolili psát proti němu. Zarazilo mne, že na komisi zazněl argument, že bychom se nesešli, pokud by se nejednalo o Agrofert. Otázkou pak pro mne je, zda by pan ředitel kritizoval práci konkrétního redaktora, pokud by nešlo právě o Agrofert.

Veřejnoprávní média musí zůstat svobodná, plně nezávislá a vůči podobným atakům ze stran jakkoli velkých soukromých firem zachovávající klid. Jsem ráda, že nakonec z úst obou  zaznělo, že je to vnitřní věcí ČRo a že společně hledají řešení, jak budou příště postupovat, aby k podobným situacím nedocházelo.

Renata Chmelová
členka Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky