Máme před sebou návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, kterým se snaží ministerstvo řešit situaci s výplatou některých dávek.
Zákonem se tedy snaží řešit problém, kdy může pro některé žadatele dojít v některých měsících ke kumulaci příjmů: je jim vyplacena mzda (již se vrátili do práce) a zároveň ten měsíc dostanou vyplacené ošetřovné (protože na výplatu má orgán 30 dní). Tato kumulace příjmů v jednom měsíci může mít nepříznivé důsledky pro stanovení nároku nebo výše přídavku na dítě, případně dalších příjmově testovaných dávek (např. příspěvku na bydlení).
Návrh přichází narychlo a máme k němu velmi málo dat a analytických podkladů. Nevíme, kolika lidí se problém týká, nevíme, u kolika desítek, stovek či tisíců žadatelů došlo ke kumulaci dávky. Tím, že ošetřovné je vypláceno až o měsíc později, dochází u žadatelů ke znatelným výpadkům příjmů. Příhodnějším řešením by tak zcela jistě bylo zrychlené vyplácení ošetřovného (které teď úřady nezvládají plynule vyplácet).
Stát nemůže lidi trestat za to, že nebyl schopen zadministrovat ten veliký nával covid ošetřovného, což zase není takové překvapení při tak nízké míře digitalizace.
Hlavním cílem návrhu zákona je podpořit žadatele ve výplatách dávek v takové výši, na kterou mají fakticky nárok. Proto jsem připravena jej podpořit, jakkoliv vidím, že problém by se měl řešit dlouhodobě jiným způsobem. U některých dávek (jako např. příspěvek na bydlení) zde máme poměrně komplikovaný systém čtvrtletního dokládání příjmů a zpětného vyplácení dávek za předchozí čtvrtletí. Nechci, aby byli žadatelé vedle tohoto časově i administrativně komplikovaného prokazování ještě zatíženi tím, že se jim v některém měsíci nakumulují příjmy z důvodu čerpání ošetřovného, a oni tak nedosáhnou na dávky (nebo ne v takové výši), na jaké mají nárok, přestože celkový příjem rodiny se fakticky nezvýšil.