Na Praze 10 máme několik kritických míst s vysokým znečištěním ovzduší, např. okolí ul. Švehlova či Vršovická. Bohužel až soud musel potvrdit naše připomínky podané Koalicí VLASTA k Plánu zlepšování kvality ovzduší, za který je odpovědné Ministerstvo životního prostředí. V roce 2018 se na něj snesla velká vlna odborné kritiky, která spočívala v nedostatečné konkretizaci a vymahatelnosti. Jsem ráda, že soud nařídil ministerstvu plán přepracovat, aby to nebyl jen cár papíru, ale skutečný plán pro lepší ovzduší.
Proto jsem také jako zpravodajka zákona ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhla vyslovit souhlas s ratifikací změny přílohy Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu tzv. Göteborský protokol. Je to jeden z osmi protokolů k rámcové Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Pokud Vás zajímá obsah ratifikace, můžete se začíst do mé zpravodajské zprávy.
Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
senátorka Renata Chmelová
Zpravodajská zpráva k senátnímu tisku č. 40
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy VII Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Göteborský protokol), přijatá v Ženevě dne 13. prosince 2019
Senátní tisk č. 40
(Tisk PS č. 1137)
Obecně
Göteborský protokol je jedním z osmi protokolů k rámcové Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979. Mezi iniciátory byly především státy Skandinávie, které byly nejvíce postiženy emisemi oxidu siřičitého. Špatný stav lesních a vodních ekosystémů a také zdravotní dopady znečištění ovzduší na zdraví člověka vedly k mezinárodnímu úsilí snížit emise síry. Současně byl vytvořen program vědeckého monitorování kvality ovzduší v Evropě a dopadů znečištění ovzduší.
Konkrétní opatření a závazky byly realizovány postupně prostřednictvím dvou protokolů o síře, protokolu o dusíku, o těkavých organických látkách. Jako poslední z celkem osmi protokolů Úmluvy byl přijat Göteborský protokol, někdy je také nazýván více – účinkový protokol. Protokol byl sjednán v roce 1999 a vstoupil v platnost 17. 5. 2005. K 1. 7. 2011 měl 26 smluvních stran, včetně Evropské unie.
Změny příloh Göteborského protokolu
Parlament České republiky dal v roce 2016 souhlas k ratifikaci změn 2012 (Senát v květnu 2016, tisk č. 216, 10. funkční období). Listina o přijetí změn 2012 Českou republikou, ratifikovaná prezidentem republiky dne 17. října 2017, byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 22. listopadu 2017, avšak z důvodu nedostatečného počtu ratifikací smluvními stranami změny 2012 vešly v platnost až 7. října 2019, tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Součástí změn 2012 je i odstavec 4 přílohy, jenž dává smluvním stranám, které se stanou smluvní stranou Göteborského protokolu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2019, možnost prodloužit za stanovených podmínek období, ve kterém budou uplatňovat mezní hodnoty emisí stanovených v příslušných přílohách.
Vzhledem k tomu, že v prosinci 2019 bylo zřejmé, že není reálné, aby smluvní strany využily přechodná opatření specifikovaná v předchozím odstavci, která vešla v platnost až 7. října 2019, došlo v prosinci 2019 k přijetí změny přílohy VII Göteborského protokolu.
Změna 2019 spočívá v tom, že dává smluvním stranám Úmluvy, které se stanou smluvní stranou Göteborského protokolu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2024, možnost prodloužit za stanovených podmínek období, ve kterém budou uplatňovat mezní hodnoty emisí stanovených v příslušných přílohách Göteborského protokolu.
Změna 2019 byla oznámena dne 15. července 2020 smluvním stranám Göteborského protokolu. Nabývá účinnosti tzv. zjednodušeným postupem, u kterého se nevyžaduje ratifikace smluvními stranami, a stane se účinnou automaticky uplynutím jednoho roku od data výše uvedeného oznámení. Účinnosti pro Českou republiku nabývá dnem 15. července 2021.
Parlamentu ČR se Změna předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací, jen formálně dle požadavku Ústavy ČR [článek 49 písmena a) a e) Ústavy]. Jako zpravodajka navrhuji vyslovit souhlas s ratifikací.
V Praze dne 22.2.2021
Renata Chmelová
zpravodajka výboru