„Skutečnost, že Senát návrh nepřijal, beru jako promarněnou příležitost, jak mnohem lépe chránit naše památky. Navrhovali jsme pětinásobné zvýšení pokut za jejich úmyslné ničení – ze 4 a 20 milionů korun u nejzávažnějších jednání a z 2 na 10 milionů korun u těch s nižší mírou nebezpečnosti. Bohužel, v současné době panuje citelný nepoměr mezi nevratnou škodou na našem kulturním dědictví a neadekvátně nízkým trestem, který může viník dostat. Po celé republice existuje celá řada případů, kdy na to hřeší samotní majitelé či stavebníci, jeden znám velmi důvěrně z naší Prahy 10, a právě on se stal mou motivací k návrhu novely zákona.
Už v zimě roku 2018 došlo k nelegální demolici rondokubistické vinohradské vily Na Šafránce od architekta Libry, přesto doposud nikdo nedokázal přimět majitele přimět k uvedení vily do původního stavu. Stačí mu k tomu prostá zdržovací taktika: Neustále žádáno prodlužování lhůt k doplnění podkladů, mění oprávněné/kontaktní osoby a z kontrolních prohlídek technického stavu se vždy na poslední chvíli omluví.
Několik měsíců jsem kolegům v Senátu podrobně popisovala složitost systému veřejné správy, kdy ani jako starostka nejsem schopna jakkoliv zabránit ničení našeho kulturního dědictví. Cením si toho, že naši novelu podpořili členové garančního výboru, a pevně věřím, že se mi podařilo rozproudit diskuzi o potřebě zákon o státní památkové péči zásadně upravit. Na tom se shodli i odborníci v rámci konference „Památková legislativa v ČR – praxe a výhledy“, která proběhla v Senátu loni v říjnu.
Zvýšení pokut Senátem neprošlo, tím ale moje aktivita nekončí: Dál budu pracovat na tom, abychom dokázali lépe ochránit dědictví našich předků.“