Podrobná diskuse o úplném zákazu kouření v restauracích, barech a kavárnách probíhá v českém Parlamentu přes 10 let. Tytéž argumenty – pro i proti – se neustále opakují. V jiných evropských zemích, třeba v Rakousku a Bulharsku, se zákony mění. A to směrem k větší ochraně před škodlivými účinky kouření.
Tam, kde proběhla tato podstatná změna, se téměř okamžitě zlepšil zdravotní stav významné části občanů.
Zákaz kouření v restauracích rovná se lepší zdraví obyvatel.
Rovná se nižší výdaje na zdravotnictví.
Rovná se možnost dávat peníze ze zdravotního pojištění jinam než do odstraňování následků kouření.
Zákon, který platí dnes, vešel v účinnost 1. ledna 2006. Předtím jsme zde měli normu z roku 1989. Změny tedy přicházejí postupně, jak se říká po zralé úvaze. Poprvé po sedmnácti a teď po jedenácti letech. Změny mají racionální jádro. Zastánci zákazu kouření v restauracích si váží svobody jednotlivce a soukromého podnikání. Ke svobodě patří odpovědnost a ke kouření na veřejnosti patří pokud možno úplný ohled na zdraví druhého člověka.
Zákaz kouření v restauracích je jasné, srozumitelné pravidlo. Pravidlo, které chrání zdraví nekuřáků. Pravidlo, které chrání lidi, kteří v tomto sektoru pracují. Pravidlo, které má jistě i nepřímý, výchovný dopad. Tento jasně vymezený a omezený zákaz odradí mnohé od toho, aby si velmi jednoduše zapálili. Odradí mladé, začínající kuřáky. Odradí ty, kdo kouření považují za svůj zlozvyk, ale snadno se v zakouřeném podniku vracejí do starých kolejí.
Odpůrci nového návrhu zákona upozorňují na investice podnikatelů do stavebně oddělených prostor. Argumentuje se nestabilitou podnikatelského prostředí. Obraťme prosím tuto argumentaci.
Není stabilita podnikatelského prostředí argumentem právě pro úplný zákaz kouření v restauracích? Pokud znova schválíme výjimky pro stavebně oddělené prostory, zavedeme tím složitý systém norem, předpisů, následných kontrol, sankcí, vymáhání sankcí, rozdílné interpretace, problémy s prosazováním i dodržováním předpisů atd. atd.
Výsledkem bude jen nižší ochrana zdraví a vysoká pravděpodobnost, že my zde a kolegové ve Sněmovní budeme za pár let opět projednávat úplný zákaz kouření.
Na první pohled to zní paradoxně, ale úplný zákaz kouření v restauracích znamená v delší časové perspektivě jistotu podnikatelského prostředí.
Hlavním argumentem pro zákaz kouření v restauracích jsou zdraví a ekonomické důvody.
Zákaz kouření na pracovištích, v restauracích a barech vedl v jiných zemích prokazatelně ke snížení počtu vážných respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Neexistuje na to 1 studie, ale hned 47 studií. Téměř z roku na rok méně infarktů a větší komfort pro astmatiky. Znatelně menší počet onemocnění dýchacích cest.
Z ekonomického pohledu: výzkumy nám říkají, že kouření se v ČR podílí na celkové roční úmrtnosti 15 až 17 procenty. Jistě: stát na spotřební dani z alkoholu a tabákových výrobků vybere ročně kolem 50 miliard korun. Ale tato omračující částka se z naší pomyslné společné kapsy obratem vysype na léčbu nemocí souvisejících s kouřením.
Kouření prokazatelně snižuje kvalitu života a je příčinou mnoha předčasných úmrtí.
Zkušenosti z jiných zemí říkají, že bezprostředně po zavedení zákazu kouření v restauracích v řádu jednotek procent tržby poklesnou, ale brzy se naopak zvýší. Neexistují tvrdá data svědčící o tom, že zákaz kouření v restauracích by měl negativní dopad na pohostinský sektor v zemích, kde byl zaveden (Itálie, Norsko, USA atd.).
Na závěr několik čísel: 62 % našich občanů dlouhodobě vadí kouření v restauracích, hospodách, kavárnách a barech (podle výzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumné agentury Ipsos).
Zákaz kouření v restauracích si přeje 78 % Čechů.
Vedle 67 % občasných a 79 % příležitostných kuřáků by zákaz uvítalo i 39 % každodenních kuřáků.
Prosím, nestůjme tomuto zákonu v cestě. Děkuji.