Velmi vítám podporu rodin s malými dětmi. V současné době patří mezi nejohroženější skupiny z hlediska příjmů. Již delší dobu se zabývám bytovou a rodinnou politikou. Jako předsedkyně Podvýboru pro bydlení jsem velmi ráda, že tento návrh zákona přináší pozitivní změny jak v oblasti podpory rodičů s dětmi, tak v oblasti podpory bydlení.
Nicméně je potřeba podotknout, že pokud se chystá tak významná úprava po mnoha letech beze změny, měli bychom myslet na všechny. Takto navržená úprava není spravedlivá pro 70 000 rodin, které na navýšený rodičovský příspěvek nedosáhnou. Proto podporuji pozměňovací návrh, který tuto chybu napraví (zvýšení rodičovského příspěvku všem rodičům všech dětí do čtyř let). O způsobu provedení navýšení rodičovského příspěvku se diskutovalo dlouhé měsíce, kdy do médií byly vypouštěny různé protichůdné zprávy. Rodiče taky byli vystaveni velké právní nejistotě, zda a za jakých podmínek jim bude příspěvek vůbec navýšen. Extrémně nezodpovědné mi přijde, že vláda tak dlouho nebyla schopná domluvit se na jednoznačné úpravě. Nahrávala tak různým spekulacím s délkou čerpání rodičovského příspěvku. Nelze se divit rodičům, kteří si prodlužovali délku čerpání rodičovského příspěvku, aby dosáhli na jeho případné navýšení. Přesto že by se za normálních okolností například rozhodli pro jeho dřívější vyčerpání. Tím docházelo k nadměrnému zatěžování úřadů práce, což mohlo zejména v Praze způsobit nemalé problémy.
„Skvělá zpráva, důchody stoupnou v příštím roce o 900 Kč, rodičovský příspěvek se zvýší na 300 000 Kč pro nově narozené od 1. 1. 2020, na neplatiče výživného čekají tvrdší tresty od stejného data a zálohované výživné bude od 1. 1. 2021. Dnešní koaliční rada přinesla průlom,“ napsala si na Twitter v březnu paní ministryně Maláčová. Pak ale bylo nakonec všechno jinak…
Zvolené kritérium, tedy podmínit navýšení RP čerpáním rodičovského příspěvku ke dni nabytí účinnosti novely zákona o státní sociální podpoře vylučuje zhruba 20 % rodičů dětí do čtyř let (v roce 2017 při zvyšování rodičovského příspěvku rodičům vícerčat přiznala vláda valorizaci všem rodičům vícerčat příslušného věku bez dalších omezujících podmínek).
Jedná se o diskriminaci těch rodičů, kteří ukončili čerpání RP dříve, přičemž to mohlo být z existenčních důvodů, tedy nutnosti vrátit se do práce (často u matek samoživitelek). Není pravda, že lidé, kteří ukončili čerpání RP dříve mají lepší příjmy. Často to může být naopak. Navíc v dnešní době, kdy si lze k RP přivydělávat či mít příjem jako živnostník, často si naopak rodič, který pracuje např. jako OSVČ, čerpání RP prodlouží, protože je to výhodné z hlediska daní.
V oblasti dávek na bydlení je třeba myslet na to, že v současné době probíhají v rámci ministerstva diskuze ohledně komplexní úpravy (a řekněme rovnou možného sloučení) obou dávek, tedy příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Přijde mi nesystémové upravovat nyní příspěvek na bydlení ve chvíli, kdy je možné, že k dalším a to značným úpravám dojde záhy poté. To jen zvyšuje mé obavy z dopadu na fungování úřadů práce a řádné a včasné vyplácení dávek.
Dalším úskalím by mohly být samotné úřady práce. Jako starostka Prahy 10 vím, že bývá velmi častý problém s vyplácením nejen sociálních dávek, ale i se samotným chodem úřadů. Situace na úřadech práce je v některých městských částech opravdu komplikovaná, čekací doba je často několik hodin, dochází ke zpoždění výplat dávek. Nechala jsem si proto zpracovat analýzu (všech 206 ÚP), která hodnotí několik aspektů fungování ÚP z pohledu klienta. Častým problémem je nedostatek zaměstnanců, nedostatečná komunikace, neinformovanost, například na 46% pracovišť se nedovoláte na první pokus a 64% pracovišť nemá k dispozici na chodbách pro klienty vodu, pouhých 15% má přebalovací pult, 19% dětský koutek. A pouze jedno pracoviště disponuje místem vyhrazené pro kojení.