Letos 30. května jsem ve své kanceláři v sídle Senátu na Malé straně přivítala svou kamarádku a bývalou kolegyni z ekologického spolku Arnika Karolínu Brabcovou. Karolína v současné době pracuje na programu nazvaném Toxické látky a odpady, jehož cílem je zkoumat úroveň znečištění těžkými kovy v Praze.
K tomu bylo potřeba sesbírat vzorky prachu ve vnitřním prostředí budov a domácností v celém hlavním městě. Ze třech různých dílčích vzorků prachů byl vždy vytvořen jeden směsný vzorek, který byl analyzován na pět chemických prvků: olovo, kadmium, rtuť, chrom a arsen.
V senátní kanceláři na Malé Straně vyhodnotily přístroje hodnotu olova ve výši 18,8 mg/kg, 75,0 mg/kg chromu a 1,0 mg/kg arsenu. Obecně z výsledků šetření vyplývá, že na vině znečištění budov v Praze těžkými kovy je převážně jejich vnitřní vybavení. Přesné výsledky a reportáž najdete v odkazech níže.
A tady jsou shrnuty některé závěry studie Arniky publikované koncem října:
- Praha vychází poměrně dobře ve srovnání s ostatními vědeckými studiemi zkoumajícími přítomnost těžkých kovů v prachu uvnitř budov. Srovnávali jsme zejména se zeměmi třetího světa, ale například též s kanadskou Ottawou. V Evropě jsme na podobné studie nenarazili.
- V EU ani v ČR neexistují limity pro přítomnost těžkých kovů uvnitř budov v prachu. Srovnali jsme tedy výsledky zejména s limity pro dětská pískoviště, které jsou u nás velmi přísné. Zde u některých kovů tyto limity byly překročeny. Pro kadmium je stanoven velmi přísný limit 0,3 mg/kg, který byl překročen u více než poloviny veřejných budov. U olova a rtuti byl překročen tento limit u zhruba třetiny veřejných budov. Tyto limity jsou však pouze hypotetické, protože v budovách takové stanoveny nebyly.
- Neprokázala se souvislost mezi dopravou a průmyslovým zatížením lokality a vyššími hodnotami těžkých kovů v prachu. Pouze v Ďáblicích jsme našli u obou vzorků vyšší hodnoty kadmia. Nevíme však, čím jsou způsobeny. Vyšší zatížení je možné sledovat také více u budov v centru města. Některé hodnoty byly vyšší v centru města, ale nebylo to pravidlem. Pravidlem však kupodivu bylo, že zatíženější jsou veřejné budovy, a to zejména ty z 1.pol. 20.století.
- Naopak se domníváme, že vyšší zatížení je způsobeno vnitřním vybavením místností. U vyšších koncentrací těžkých kovů v prachu jsme následně vedle dotazníku ve dvou veřejných budovách přeměřili vybavení přístrojem XRF, který detekuje přítomnost chemických prvků v zařízení. U těchto budov jsme pak skutečně prokázali několik zdrojů olova v barvách, v kovových doplňcích, apod.