Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 7. listopadu 2018
Zpravodajská zpráva
k senátnímu tisku č. 324
(tisk PS č. 281)
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017
- Úmluva obecně
Tzv. Bernská úmluva byla sjednána 19. září 1979 ve švýcarském Bernu a vstoupila v platnost 1. června 1982, Česká republika k ní přistoupila 1. června 1998. Jejím cílem je ochrana evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, a to jak na úrovni preventivní ochrany, tak i například zakázaných prostředků a způsobů zabíjení zvířat. Nedílnou součástí Úmluvy jsou čtyři přílohy, které byly v průběhu její platnosti měněny či doplňovány celkem desetkrát.
- Příloha I – přísně chráněné druhy rostlin,
- Příloha II – přísně chráněné druhy živočichů,
- Příloha III – chráněné druhy živočichů,
- Příloha IV – zakázané prostředky a způsoby zabíjení, odchytu a jiných forem využívání.
- Změna přílohy II Úmluvy
Na posledním 37. zasedání stálého výboru Úmluvy, které se uskutečnilo ve dnech 5. – 8. prosince 2017 ve Štrasburku ve Francii, byla mimo jiné přijata změna přílohy II obsahující seznam přísně chráněných druhů živočichů, který byl rozšířen o nový druh. Stálý výbor konsenzem schválil návrh Albánie zařadit mezi přísně chráněné druhy živočichů rysa balkánského (Lynx lynx balcanicus), tedy poddruh již touto Úmluvou chráněného rysa ostrovida, jehož populace u nás byla na přelomu 19. a 20. století vyhubena a nyní po jeho návratu na české území se zde vyskytuje už jen zhruba stovka.
Ačkoliv se rys balkánský na území našeho státu nevyskytuje, souhlasila Česká republika jakožto smluvní strana Úmluvy s navrhovanou změnou mimo jiné právě i v návaznosti na to, že rys ostrovid (Lynx lynx) je již zařazen do přílohy III (chráněné druhy živočichů) a také do příloh Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Mimo to je návrh v souladu s cíli Evropské unie, pokud jde o mezinárodní spolupráci v ochraně biodiverzity (vycházející například z Úmluvy o biologické rozmanitosti) a přijetí změny přílohy II je rovněž v souladu s dlouhodobými pozicemi České republiky v oblasti druhové ochrany.
- Ratifikace v ČR
K přístupu České republiky k Bernské úmluvě došlo v roce 1998, tedy ještě před novelizací Ústavy ČR ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., který jednoznačněji upravil požadavky na sjednávání mezinárodních smluv z hlediska kritérií pro určení, u jakých mezinárodních smluv podléhá jejich ratifikace prezidentem republiky souhlasu obou komor Parlamentu ČR (tzv. prezidentské smlouvy dle článku 49 písm. e) Ústavy).
Podle uvedených kritérií mají oba předkládané návrhy na souhlas k ratifikaci z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy a jejich přijetí tak podléhá ratifikaci prezidentem republiky, ke které je podle čl. 49 písm. e) Ústavy vyžadován souhlas obou komor Parlamentu České republiky.
V zájmu formálně právního sladění procesu sjednávání mezinárodních smluv se současnými ústavně právními požadavky se při příležitosti přijetí změny přílohy II předkládá Parlamentu ČR k vyjádření souhlasu s ratifikací textu Úmluvy a jejich příloh v aktuálním znění, aby tento text mohl být následně ratifikován prezidentem republiky.
- Legislativní proces
Změna vstoupila v platnost dne 8. března 2018, tedy řádně tři měsíce poté, co byla schválena stálým výborem, a to pro smluvní strany, které nevznesly námitky. Česká republika však byla vzhledem k běžné délce ratifikačního procesu změn tzv. prezidentských smluv obvykle přesahující jeden rok, nucena uplatnit k přijaté změně z procedurálních důvodů námitku podle článku 17 Úmluvy, která však po ratifikaci prezidentem republiky bude odvolána (viz usnesení vlády č. 554).
Vláda svým usnesením č. 554 z 29. srpna 2018 schválila jak návrh na ratifikaci změny přílohy II, tak návrh na dodatečnou ratifikaci Úmluvy v platném znění už i včetně odvolání české námitky.
Senátu byl návrh se žádostí o vyslovení souhlasu k ratifikaci postoupen 18. září 2018 a vedle garančního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí bude návrh projednávat také Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Návrh současně projednává Poslanecká sněmovna pod sněmovním tiskem č. 281, který byl zařazen na pořad právě probíhající 20. schůze (od 23. října 2018) – zatím jako 110. bod jednání.
- Dopad na veřejnou správu, podnikatelský sektor a státní rozpočet, soulad s ústavním pořádkem
Vzhledem k tomu, že nově doplněný druh na seznam přílohy II se na českém státním území nevyskytuje a jeho případná ochrana je již na naší národní úrovni dostatečně pokryta stávajícím platným právním řádem, nepředstavuje tato změna nároky na specifická ochranná opatření, ani dopad na veřejnou správu, ani dopad na podnikatelský sektor a státní rozpočet.
Přijetí taktéž není v rozporu s ústavním pořádkem, s právními předpisy, ani se současnou českou legislativou vztahující se k ochraně přírody.
Česká republika provádí závazky celé Úmluvy, a tedy i jejich příloh, zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Druhy konkrétně vyjmenované v přílohách I, II a III jsou chráněné prostřednictvím vyhlášky č. 395/1992 Sb. Vnitrostátní právní ochrana planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť je rovněž zajištěna v rámci soustavy chráněných území Natura 2000.
- Stanovisko zpravodajky
- a) ke změně přílohy II Bernské úmluvy
Po prostudování Úmluvy a argumentů pro nutnost změny přílohy II se v kontextu české ochrany životního prostředí nabízí otázka, proč je přistoupeno k zařazení rysa balkánského (Lynx lynx balcanicus) mezi “přísně chráněné druhy živočichů” (příloha II), ačkoliv jeho nadřazený – a také velmi ohrožený druh, vyskytující omezeně se i u nás – rys ostrovid (Lynx lynx) je v tuto chvíli v rámci Úmluvy zařazen pouze mezi “chráněné druhy živočichů” (příloha III).
Podle názoru Oddělení druhové ochrany Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP představuje jeden z hlavních důvodů pro nově zvýšenou ochranu rysa balkánského zejména jeho genetická a geografická jedinečnost a bující obchod a pytláctví v pohraničí Albánie a Makedonie.
Výskyt rysa balkánského na tamním území je totiž dle dostupných veřejných dat srovnatelný s výskytem rysa ostrovida na území Beskyd a Pošumaví, tedy pouze na území ČR. Rys ostrovid má hojný výskyt zejména v severských zemích, které představují o něco větší šanci na uchování tohoto druhu na území evropského kontinentu.
Stanovisko zpravodajky ke změně přílohy II Bernské úmluvy je proto souhlasné.
- b) hlasovací procedura
Součástí podkladů doručených Senátu PČR je mimo jiné i vládní návrh usnesení pro Senát PČR, jež však implikuje sdružený souhlas k ratifikaci jak Bernské úmluvy jako takové, tak současně změnu přílohy II téhož dokumentu.
Vzhledem k tomu, že jsou zde ale jedním senátním tiskem předkládány Senátu PČR k vyslovení souhlasu k ratifikaci ve skutečnosti dva mezinárodní smluvní dokumenty, navrhuje zpravodajka po konzultaci s legislativním odborem hlasovat o každém z nich zvlášť, a to v tomto pořadí:
- Návrh na vyslovení souhlasu k ratifikaci Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť sjednané v Bernu dne 19. září 1979 ve znění pozdějších změn,
- Návrh na vyslovení souhlasu k ratifikaci změny přílohy II této Úmluvy, přijaté ve Štrasburku dne 8. prosince 2017.
V Praze dne 5. listopadu 2018
senátorka Renata Chmelová
zpravodajka výboru