Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.
I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučula jsem jako zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.
Senát Parlamentu ČR
Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová
jednání výboru: 9. prosince 2020
Zpravodajská zpráva
k senátnímu tisku
č. 341
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přijaté v Gándhínagaru dne 22. února 2020
- Úvodem
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů byla sjednána dne 23. června 1979 v německém Bonnu, proto je obvykle označována jako „Bonnská úmluva“. Česká republika se stala smluvní stranou v roce 1994.
Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých v celém areálu jejich rozšíření, tj. na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích.
Za “stěhovavý druh” se považuje celá populace nebo kterákoli geograficky oddělená část populace jakéhokoliv druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, pro něž platí, že významná část jejich příslušníků cyklicky a předvídatelně překračuje jednu nebo více hranic jurisdikce státu.
V současné době má Úmluva 131 smluvních stran, včetně EU, dříve Evropského společenství.
zdroj: Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals – Parties and Range States. Převzato z: https://www.cms.int/en/parties-range-states
- Obsahově
Rozhodovacím orgánem Úmluvy je Konference smluvních stran, která zasedá každé tři roky. Poslední, 13. zasedání se konalo v únoru 2020 v indickém Gándínagaru, kde byly přijaty změny příloh I a II Úmluvy tím, že do nich bylo zařazeno 10 nových druhů zvířat.
Příloha I vyjmenovává druhy kriticky ohrožené v celém areálu jejich rozšíření nebo v jeho podstatné části a zasluhující tak přísnou ochranu. Státy s výskytem takových druhů (tzv. areálové státy) by měly zakázat jejich úmyslné zabíjení, poškozování nebo rušení, zajistit aktivní ochranu jejich stanovišť a omezovat vlivy znesnadňující jejich migraci.
V Příloze II je uveden seznam stěhovavých druhů s nepříznivým tzv. záchovným statusem, tedy vlivy, které se mohou projevit na jejich dlouhodobém rozšíření a početnosti. V seznamu jsou vyjmenovány stěhovavé druhy živočichů, pro jejichž zachování a hospodaření s nimi se vyžadují mezinárodní dohody a tzv. memoranda porozumění.
Přílohy I a II Bonnské úmluvy byly doplněny o následující druhy zvířat:
| Příloha I:
1. slon indický 2. jaguár americký 3. drop černohlavý 4. drop bengálský 5. drop malý 6. albatros jižní 7. žralok dlouhoploutvý |
Příloha II:
1. jaguár americký 2. ovce stepní 3. drop malý 4. kladivoun obecný 5. psohlav obecný |
Změny příloh Bonnské úmluvy vstupují v platnost po uplynutí 90 dnů od jejich přijetí, pokud smluvní strana neuplatní v této době námitku. Ministerstvo životního prostředí ČR námitku neuplatnilo, uvedené změny tak vstoupily pro Českou republiku v platnost dne 22. května 2020.
- Dopady pro ČR
V souvislosti s ratifikací změn obou příloh v České republice je nutné uvést, že žádný z nově zařazených druhů se na území České republiky nevyskytuje. Z tohoto důvodu České republice nevznikají žádná nová práva ani povinnosti na specifická ochranná opatření, ani se jiným způsobem nemění její platné smluvní závazky vyplývající pro ni z této smlouvy. Dopad na veřejnou správu se tedy nepředpokládá. Nepředpokládá se rovněž žádný dopad na podnikatelský sektor a státní rozpočet.
Přijetí změn příloh I a II není v rozporu s ústavním pořádkem ČR, s právními předpisy ČR, ani v rozporu se současnou legislativou České republiky vztahující se k ochraně přírody, ani s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázaná.
- Legislativní proces v ČR
Bonnská úmluva má hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. K přijetí změn na národní úrovni, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, je potřebný souhlas Parlamentu ČR s jejich ratifikací a následná ratifikace prezidentem republiky.
Materiál byl schválen Vládou ČR usnesením č. 1015 dne 12. 10. 2020.
Vládní návrh k vyslovení souhlasu k ratifikaci byl jako senátní tisk. č. 341 předložen Senátu dne 9. 11. 2020. Garančním výborem je Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, dále tisk projedná Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Téhož dne bylo tento návrh Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1079. Navrhovatel zároveň navrhl sněmovně projednávání mezinárodní smlouvy tak, aby sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Projednávání tisku bylo zařazeno na pořad 72. schůze probíhající od 1. prosince 2020.
- Stanovisko zpravodajky
Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.
I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučuje zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.
V Praze dne 5. prosince 2020
senátorka Renata Chmelová
zpravodajka výboru