Ratifikace Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů

Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.

I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučula jsem jako zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.

Senát Parlamentu ČR 

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

zpravodajka výboru: senátorka Renata Chmelová

jednání výboru: 9. prosince 2020

Zpravodajská zpráva

 

k senátnímu tisku

č. 341

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přijaté v Gándhínagaru dne 22. února 2020

  1. Úvodem

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů byla sjednána dne 23. června 1979 v německém Bonnu, proto je obvykle označována jako „Bonnská úmluva“. Česká republika se stala smluvní stranou v roce 1994.

Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých v celém areálu jejich rozšíření, tj. na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích.

Za “stěhovavý druh” se považuje celá populace nebo kterákoli geograficky oddělená část populace jakéhokoliv druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, pro něž platí, že významná část jejich příslušníků cyklicky a předvídatelně překračuje jednu nebo více hranic jurisdikce státu.

V současné době má Úmluva 131 smluvních stran, včetně EU, dříve Evropského společenství.

zdroj: Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals – Parties and Range States. Převzato z: https://www.cms.int/en/parties-range-states

 

  1. Obsahově

Rozhodovacím orgánem Úmluvy je Konference smluvních stran, která zasedá každé tři roky. Poslední, 13. zasedání se konalo v únoru 2020 v indickém Gándínagaru, kde byly přijaty změny příloh I a II Úmluvy tím, že do nich bylo zařazeno 10 nových druhů zvířat.

Příloha I vyjmenovává druhy kriticky ohrožené v celém areálu jejich rozšíření nebo v jeho podstatné části a zasluhující tak přísnou ochranu. Státy s výskytem takových druhů (tzv. areálové státy) by měly zakázat jejich úmyslné zabíjení, poškozování nebo rušení, zajistit aktivní ochranu jejich stanovišť a omezovat vlivy znesnadňující jejich migraci.

V Příloze II je uveden seznam stěhovavých druhů s nepříznivým tzv. záchovným statusem, tedy vlivy, které se mohou projevit na jejich dlouhodobém rozšíření a početnosti. V seznamu jsou vyjmenovány stěhovavé druhy živočichů, pro jejichž zachování a hospodaření s nimi se vyžadují mezinárodní dohody a tzv. memoranda porozumění.

Přílohy I a II Bonnské úmluvy byly doplněny o následující druhy zvířat:

Příloha I:

1.   slon indický

2.   jaguár americký

3.   drop černohlavý

4.   drop bengálský

5.   drop malý

6.   albatros jižní

7.   žralok dlouhoploutvý

Příloha II:

1.   jaguár americký

2.   ovce stepní

3.   drop malý

4.   kladivoun obecný

5.   psohlav obecný

Změny příloh Bonnské úmluvy vstupují v platnost po uplynutí 90 dnů od jejich přijetí, pokud smluvní strana neuplatní v této době námitku. Ministerstvo životního prostředí ČR námitku neuplatnilo, uvedené změny tak vstoupily pro Českou republiku v platnost dne 22. května 2020.

  1. Dopady pro ČR

V souvislosti s ratifikací změn obou příloh v České republice je nutné uvést, že žádný z nově zařazených druhů se na území České republiky nevyskytuje. Z tohoto důvodu České republice nevznikají žádná nová práva ani povinnosti na specifická ochranná opatření, ani se jiným způsobem nemění její platné smluvní závazky vyplývající pro ni z této smlouvy. Dopad na veřejnou správu se tedy nepředpokládá. Nepředpokládá se rovněž žádný dopad na podnikatelský sektor a státní rozpočet.

Přijetí změn příloh I a II není v rozporu s ústavním pořádkem ČR, s právními předpisy ČR, ani v rozporu se současnou legislativou České republiky vztahující se k ochraně přírody, ani s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázaná.

  1. Legislativní proces v ČR

Bonnská úmluva má hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. K přijetí změn na národní úrovni, včetně příloh, které jsou její nedílnou součástí, je potřebný souhlas Parlamentu ČR s jejich ratifikací a následná ratifikace prezidentem republiky.

Materiál byl schválen Vládou ČR usnesením č. 1015 dne 12. 10. 2020.

Vládní návrh k vyslovení souhlasu k ratifikaci byl jako senátní tisk. č. 341 předložen Senátu dne 9. 11. 2020. Garančním výborem je Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, dále tisk projedná Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Téhož dne bylo tento návrh Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1079. Navrhovatel zároveň navrhl sněmovně projednávání mezinárodní smlouvy tak, aby sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Projednávání tisku bylo zařazeno na pořad 72. schůze probíhající od  1. prosince 2020.

  1. Stanovisko zpravodajky

Senát Parlamentu ČR již několikrát svými rozhodnutími jasně deklaroval, že předmětem jeho zájmu je nejen ochrana práv a svobod člověka a občana, ale dlouhodobě usiluje také o ochranu přírody a krajiny a důstojný život všech zvířat.

I přestože se změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přímo nedotýká druhů žijících na území ČR, doporučuje zpravodajka výboru přijmout usnesení, kterým výbor doporučí Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.

 

V Praze dne 5. prosince 2020

senátorka Renata Chmelová
zpravodajka výboru

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *