Nevyhýbám se nepopulárním tématům a k nim bezdomovectví určitě patří. Jen připomínám, že koncepčně je toto téma plně v gesci hl. m. P. Přesto na Praze 10 dlouhodobě podporujeme neziskovky v terénu, naši sociální pracovníci podporují zejména rodiny a seniory ohrožené bytovou nouzí, pro které máme vyhrazenu část uvolněných obecních bytů a pomáháme jim. Je potřeba si ale přiznat, že mezi námi žijí i lidé, kteří nemají kompetence k bydlení ve standardu, jakým žijeme my. Přesto se snaží o sebe postarat a to v podmínkách, které si ani neumíme představit.
Pravidelně je navštěvuji na různých místech Prahy 10 a hledám, jak jim pomoci. Jedním z takových míst je karavanové stanoviště pod Štěrboholskou spojkou na samém okraji Prahy 10. Je na pozemku hl. m. P., které uvažuje o jeho legalizaci.
Paní Františka tam dohlíží nad soužitím asi 15 lidí. Sama si prošla drogovou závislostí, je po nedávné těžké operaci a uvědomuje si, že pokud za nimi půjdou stížnosti, nemohou tam nadále být.
Naprosto logicky se jich místní obyvatelé obávají a kritizují zvýšený pohyb drogově závislých, krádeže apod. Pokud si to někdo z nich zde přečte, bude se jistě ohrazovat. Mluvím o tom s nimi, mají na mne mobil a hledáme společně řešení.
Vím o všech problémech, ale od té doby, co se pod mou intervencí více zapojila policie dohledem, neziskovky i naši úředníci, se situace trochu zklidnila. Potvrdili mi to jak místní při mé nedávné návštěvě, tak i Městská policie. Není to vyřešeno a asi nikdy nebude. Jen jsem chtěla říct, že i to je moje práce, které se jako starostka nezříkám.
Sama bydlím na druhém okraji Prahy 10 v blízkosti Trojmezí a mám obdobné zkušenosti s tímto soužitím. Neslibuji, že to vyřeším. Ale snažím se o zlepšení. Nikdo nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc druhých.