Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se ve vaší obci ujal svátek sv. Valentýna a jak na něj pohlížíte vy sami? Obdarováváte své milované nebo dáváte přednost 1. Máji? Konají se u vás v obci nějaké akce spojené s touto novodobou tradicí? Co ve vaší práci a životě znamená láska?
Den svatého Valentýna, který připadá na tuto neděli, jsme si zvykli spojovat hlavně s obdarováváním. Řada lidí posílá svým nejbližším květiny, kupuje dárky, píše přáníčka. Pro mě osobně však lásku nesymbolizují ani tak věci, jako společné zážitky. Proto vás chci vzít na takovou romantickou procházku. Přijměte pozvání k nám, do Prahy 10 a ke mně do Záběhlic.
Je to trochu paradox: Desítka je druhou největší částí (přes 110 tisíc obyvatel) české metropole, přesto se cítím nejlépe na místech, kde můžu zažít přírodu ve městě. A je jich až překvapivě hodně.
Nejradši se toulám mendry, zákruty Botiče. Fandové fotbalu mají tenhle potok spojený s Bohemkou, protože protéká kousek od jejich stadionu Ďolíčku. Vršovice ovšem nejsou zdaleka jedinou čtvrtí, kde se vodním tokem můžete kochat. Zasahuje dokonce i do Středočeského kraje. Já ho mám spojený především s pozorováním lovícího ledňáčka a jeho hnízdiště. K jezu Marcela si chodím číst – už se těším, až to počasí opět dovolí.
Botič také tvoří přirozenou hranici Trojmezí. Z krásného kusu přírody mezi sídlišti mám nejraději Sady zahradnické mládeže, bývalou třešňovku, kde můžete pozorovat srnky či zajíce. Na podzim si tady ráda utrhnu jablka, slívy nebo švestky. Na jaře poslouchám v mokřadu úžasný žabí koncert. A teď v zimě, když nasněží, vyrážíme s rodinou do Trojmezí na běžky.
Záběhlický jez působí lépe než všechny prášky na uklidnění – a rozhodně se nemusíte bát žádných nežádoucích vedlejších účinků. Pro mě se jedná o srdcovou záležitost na druhou; výročí sta let naší republiky jsme tady se sousedy uctili znovuvysazením Záběhlické lípy svobody. Tu původní, prvorepublikovou, komunisté pokáceli. Jsem moc ráda, že se tradici podařilo obnovit a já můžu chodit v létě náš národní strom zalévat.
Svéráznou částí původních Záběhlic je přilehlý svah vrchu nazývaného dříve Homole se strmými a křivolakými uličkami Horních a Dolních chaloupek. Modernizace některých domků už původní pohádkový dojem trochu narušila, stále se však jedná o velmi charismatickou a jedinečnou část naší Desítky.
Mohla bych samozřejmě pokračovat, ale píšu článek, nikoliv knihu, a tak jsem se snažila o co nejpoctivější osobní výběr. Zároveň se těším na zamilovaná místa našich občanů. Na fotky budeme od neděle čekat na desítkovém Facebooku a Instagramu, sami přidáme pár vlastních kousků. Věřím, že se nám podaří vytvořit pěknou galerii tipů na romantické (nejen) valentýnské procházky.