Taková dlouhá fronta byla včera před Úřadem práce, když jsem šla ráno do mé kanceláře starostky. Pokud pobíráte příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek či příspěvek na péči – nemusíte nic dokládat a bude vám automaticky v dalším čtvrtletí, tj. od dubna zaslán ve stejné výši. To jsme odsouhlasili minulý týden v Senát Parlamentu ČR a už to platí. Prosím informujte o tom své známé.
Doufám, že to pomůže, protože situace mnoha lidí, kteří jsou na dávkách závislí (a to se nutně netýká jen sociálně slabých, ale třeba i maminek a tatínků na rodičovské dovolené či osamělých seniorů) je kritická a zpoždění vyplácení je často existenčně ohrožuje.
Horší zpráva je, že takový příspěvek píšu již poněkolikáté. Nejdříve v minulém roce bylo nutné dokumenty dokládat, pak zase ne. Pak za poslední čtvrtletí minulého roku opět ano. A nyní opět nebude třeba. Jde o minimalizaci přenosu koronaviru, takže opatření vítám, ale přijde mi, že v těchto neustálých změnách se lidé jen obtížně orientují.
ALE POZOR! Nebude se přihlížet k případnému novému doložení!
Dnes jsem od paní ředitelky krajské pobočky ÚP ČR paní Ing. Ivy Merhautové, MBA dostala informaci, že pobočky ÚP dostaly metodický pokyn, který stanoví, že k případnému novému doložení příjmů a dalších rozhodných skutečností se tentokrát nebude přihlížet. Tahle situace mě velmi mrzí a nedává mi smysl. V minulosti bylo možné nové dokumenty doložit a navíc z komunikace MPSV a ÚP vůbec není tato novinka patrná. Dozvěděla jsem se to až na přímý dotaz na paní ředitelku. Informace je obsažená v interním metodickém pokynu.
Mám tedy pochybnosti, zda je v tomto případě naplněna rovnost mezi novými žadateli a stávajícími příjemci příspěvku na bydlení a také mezi některými současnými příjemci příspěvku. Proto jsem se obrátila přímo na ministryni dopisem. Její odpověď následně zveřejním.
Vážená paní ministryně,
obracím se na Vás ve věci zákona č. 136/2021 Sb., o některých dalších úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s epidemií COVID-19 a o změně některých dalších zákonů. Vzhledem k množícím se dotazům občanů z mého volebního regionu na tuto novou zákonnou úpravu bych Vás ráda požádala o výklad úpravy týkající se příspěvku na bydlení.
Dle současné právní úpravy má nárok na příspěvek na bydlení vlastník nebo nájemce bytu, pokud náklady na bydlení přesahují 30 % (na území Prahy 35 %) rozhodného příjmu a těchto 30 % není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Rozhodným obdobím pro zjištění příjmů i nákladů na bydlení je předchozí kalendářní čtvrtletí. Dle nového zákona č. 136/2021 Sb. nárok na výplatu příspěvku a jeho výši ve druhém čtvrtletí letošního roku bude vycházet z příjmů a dalších skutečností, které byly doloženy pro jeho výplatu a výši na první čtvrtletí.
V minulém roce jsme v Senátu schvalovali podobné zákonné úpravy dvakrát. V prvním případě se jednalo o zákon č. 160/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020. Na jeho základě bylo umožněno žadatelům v případě, že došlo v prvním kalendářním čtvrtletí roku 2020 ke snížení příjmů nebo ke zvýšení nákladů na bydlení, doložit tyto změny tak, aby úřad práce mohl vycházet z těchto údajů pro stanovení výše příspěvku od měsíce, ve kterém se o nich krajská pobočka Úřadu práce dozvěděla (dle § 3 odst. 2 tohoto zákona).
Následně jsme schvalovali další návrh zákona (nyní zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii). Opět i v tomto zákoně bylo umožněno žadateli doložit nové rozhodné skutečnosti, jelikož § 3 odst. 2 tohoto zákona stanovoval: „Pokud byly do dne účinnosti tohoto zákona krajské pobočce Úřadu práce doloženy skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na bydlení a jeho výši pro období čtvrtého kalendářního čtvrtletí roku 2020, vychází se při stanovení nároku a výše příspěvku na bydlení z těchto skutečností.“
V případě zákona č. 136/2021 Sb. jde v pořadí již o třetí zákon, jenž v době koronavirové pandemie upravuje oblast dávek státní sociální podpory. A zaráží mne, že v něm již podobné ustanovení není. Novou zákonnou úpravu jsem v Senátu podpořila, protože souzním s cílem zajistit kontinuitu výplaty dávek a omezit co nejvíce kontakt lidí s Úřadem práce ČR. Úprava by ovšem, dle mého názoru, neměla vytvářet rozdíly mezi výší dávky státní sociální podpory u žadatelů, kteří doloží totožné rozhodné skutečnosti.
Obrátili se na mne nyní občané s tím, že jim byly vráceny z pracoviště úřadu práce jejich žádosti, ve kterých dokládali nové rozhodné skutečnosti týkající se výše příspěvku na bydlení. Jednalo se například o rodinu, které majitel v posledním čtvrtletí roku 2020 snížil nájem na polovinu, ale nyní již od začátku ledna 2021 musí platit nájem v původní výši. Vzhledem k tomu, že nová právní úprava pouze tzv. „překlápí“ výši příspěvku na bydlení dle dokumentů doložených v prvním čtvrtletí, dostanou ve druhém čtvrtletí roku 2021 nižší příspěvek na bydlení, než by dostali, pokud by si podávali žádost novou.
Mám tedy pochybnosti, zda je v tomto případě naplněna rovnost mezi novými žadateli a stávajícími příjemci příspěvku na bydlení a také mezi některými současnými příjemci příspěvku. Osoby, v jejichž případě se negativně změnily rozhodné skutečnosti pro určení výše nároku na příspěvek na bydlení, tak – zdá se – nemají možnost ovlivnit výši svého příspěvku na bydlení, a dostávají se tak do nerovného postavení vůči ostatním příjemcům či novým žadatelům, kterým svědčí stejné rozhodné skutečnosti.
Zákon č. 136/2021 Sb. tedy, byť připraven s dobrými úmysly, ve svém důsledku může vést k narušení rovnosti mezi některými současnými příjemci příspěvku či mezi těmito nynějšími příjemci a novými žadateli o příspěvek.
Příspěvek na bydlení je vyplácen vždy dopředu na kalendářní čtvrtletí a ohledem na výši nákladů na bydlení je třeba, aby výše tohoto příplatku odpovídala skutečné sociální situaci příjemců příspěvku a jejich příjmům a nákladům. Lze si tak klást otázku, zda zákon č. 136/2021 Sb. do určité míry nenarušuje smysl a cíl příspěvku na bydlení. Obracím se na Vás tedy s žádostí o sdělení, zda je možné, že žadatel se stejným příjmem a náklady na bydlení ve stejném místě bude dostávat od státu jinou výši příspěvku na bydlení (pokračující žádost vs. nová žádost)? A pokud ano, existuje pro stávající příjemce, jimž se žádost pouze „překlopí“ do dalšího čtvrtletí, možnost doložit změnu rozhodných skutečností a ovlivnit výši svého příspěvku na bydlení?
S pozdravem,
Renata Chmelová
senátorka za Prahu 10, Dubeč a Štěrboholy
V Praze dne 7. 4. 2021
Moc děkuji paní senátorce za tyto informace. Na webových stránkách úřadu práce pro Prahu 10 není o této skutečnosti žádná zmínka. Na e-mail, který jsem s dotazem zaslala paní Ludmile Navrátilové, mi nepřišla žádná odpověď. Vážená paní senátorko, určitě Vás budu podporovat i v dalších volbách. Přeji krásný den !
Tak my jsme měli z duvodu covid problem zplatit vse potrebne, a protze jsem nezaplatili dostali jsme prispevek 400 Kč na bylení. V tomto kvartále se všechno doplatilo, doložili jsme náklady a uhrady a dostali jsme opět 400 kč, protže k novým podkladům se nepřihlíží. Oprovdu zakony pro lidi. Děkujeme paní Maláčové.
Dobrý den,
došla Vám prosím na tento dopis odpověď?
Jsem právě v té situaci, kterou popisujete. V 1. čtvrtletí 2021 se mi razantně zvýšily náklady na bydlení a na ÚP mi jejich doložení odmítli převzít s tím, že příspěvek ma bydlení mi bude vyplácen stejný jako byl v předchozím čtvrtletí.