Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Starosta versus starostka. V čem se liší práce mužů a žen na radnici? Liší se vůbec něčím? Co je pro vás, ženy na postech starostů, nejtěžší? Převládají na radnicích ženy nebo muži? Čím to je? Jak se vám, ženám, daří skloubit náročnou práci a rodinu? A naopak, jak muži, starostové, vnímají práci svých kolegyň? Připomínáte si v obci Mezinárodní den žen, nebo je to podle vás komunismem zprofanovaný svátek?
Dlouhodobým faktem je, že mužů v politice pracuje výrazně více než žen. V Praze 10 tvoříme výjimku. Naši devítičlennou radu, která schvaluje řadu důležitých rozhodnutí městské části, tvoří hned čtyři ženy. Každá jsme jiná a nerada zobecňuji. Proto jsem se rozhodla, že vám popíšu moji nejmilejší kolegyni a nejbližší spolupracovnici – a třeba tím odpovím i na otázku, co my, zástupkyně něžného pohlaví, můžeme vnést do politiky.
Lucie Sedmihradská se u nás stará o finance a rozpočet. Je vysokoškolskou učitelkou a v akademické sféře to dotáhla až k titulu docentky. Specializuje se na veřejné finance – takže většího odborníka abyste pohledali. Přesto (nebo právě proto?), jak je úspěšná a znalá, chová se velmi skromně. Ješitnost jí je zcela cizí, což jí umožňuje jednat vždy racionálně. Bez emocí, jež souvisejí s posilováním vlastního ega před ostatními.
Přesto, že je radní a docentkou, nejvíc u ní zabodujete s oslovením „Lucie“. Mají ji rádi i naši zaměstnanci, kteří s ní s oblibou jednají – dobře totiž vědí, že diskuze s ní je pokaždé věcná, že je empatická, hodně přemýšlí i nad argumenty těch, s kterými třeba zprvu nesouhlasí.
Přesto, že se Lucie zabývá financemi, má na hony daleko k „účetní“, která pouze šetří a škrtá položky v rozpočtu. Každý výdaj je schopná vidět v nebývalých souvislostech a za čísly si představuje konkrétní lidské osudy a příběhy. Pokud chce na něčem šetřit, dělá to promyšleně a s velkým sociálním citem.
Přestože se stará o rozpočet celé Prahy 10, má velmi široký záběr. Dokáže vám podrobně popsat, jak fungují naše školy a co konkrétně jsme v které rekonstruovali nebo rekonstruovat chystáme. Přesně ví, jak funguje náš sociální systém a jak můžeme finančně (prostřednictvím dotací a dalších programů) motivovat naše občany, aby se konkrétně zapojili do zlepšování veřejného prostoru na Desítce. Přesto, že se ocitá v celé řadě složitých a vypjatých situací (naše koalice čelila extrémním výzvám, nejprve v podobě covidu, nyní humanitární katastrofy), je nesnadné ji, jak se říká, rozhodit. Zůstává věcná, klidná a neznám nikoho dalšího, kdo by byl schopný tak precizních analýz.
Lucii znám ještě z doby „předpolitické“, považuji ji za kamarádku, kterou vstup na radnici nijak negativně neovlivnil, což se bohužel nezřídka stává. Pořád je to skvělá ženská, rodinný typ se smyslem pro humor a silnými morálními hodnotami, přes které nejede vlak. Za to všechno ji mám ráda a obdivuji.
Renata Chmelová
starostka Prahy 10