Vážený pan
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy,
státní správy a územní samosprávy
Ministerstvo vnitra ČR
nám. Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
V Praze dne 10. června 2019
Vážený pane náměstku,
obracím se na Vás, jako na představitele Ministerstva vnitra, které je ústředním správním orgánem na úseku voleb do Evropského parlamentu, metodicky řídí a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Evropského parlamentu a zároveň zajišťuje tisk volebních materiálů a hlasovacích lístků, s připomínkou k právě proběhlým volbám do EP a s návrhem k budoucí organizaci voleb.
Zákonem č. 38/2019 Sb., ze dne 23. ledna 2019, kterým se mění volební zákony, zákon o místním referendu a zákon o krajském referendu a soudní řád správní (dále jen „technická novela volebních zákonů“) byly přijaty technické změny, které dle důvodové zprávy k tomuto zákonu, nemají vliv na fungování volebního systému, zefektivňují však organizační stránku voleb a ve výsledku přispívají též k důstojnosti voleb. Jednou z těchto technických změn je i změna, že s výjimkou voleb do zastupitelstev obcí, budou hlasovací lístky tištěny jednostranně. V důvodové zprávě je uvedeno, že nárůst nákladů ze státního rozpočtu spočívající v zavedení jednostranných hlasovacích lístků ve volbách, tedy jejich zvětšení z formátu A5 na formát A4 pro volby do Evropského parlamentu činí cca 43 mil. Kč oproti stávajícím 23 mil. Kč na volby (u voleb do Poslanecké sněmovny 36 mil. Kč oproti stávajícím 17 mil. Kč na volby a u voleb do zastupitelstev krajů cca 47 mil. Kč oproti stávajícím 27 mil. Kč na volby). I když se citovaná technická novela volebních zákonů nevztahovala na volby do Evropského parlamentu, konané ve dnech 24. a 25. května 2019, Ministerstvo vnitra zajistilo, aby hlasovací lístky i pro tyto volby byly vytištěny již jednostranně. Při počtu 39 kandidujících subjektů tvoří sada hlasovacích lístků poměrně velký materiál.
Chtěla bych Vás upozornit na skutečnost, že tato technická změna v praxi volebních orgánů (starosta, obecní úřad) v žádném případě nezefektivňuje organizační stránku voleb, naopak změna pro nás znamená nepřiměřené zatížení. Podotýkám, že Městská část Praha 10 má 109 volebních okrsků a cca 79 235 voličů. Vždy nám byly hlasovací lístky z tiskárny dodány jedním závozem, nyní byly hlasovací lístky dodány čtyřmi závozy. Pro uskladnění hlasovacích lístků jsme museli vyčlenit jednou tak velký prostor než v minulosti, což je samozřejmě z prostorového hlediska problém. Manipulace s hlasovacími lístky pro zaměstnance je těžší a složitější. Velikost hlasovacích lístků významně ztížila roznos hlasovacích lístků, neboť roznášející musí volební okrsek zanášet po částech. Pokud je v domácnosti více voličů, je problém hlasovací lístky vložit do schránky. Dále také ve volební místnosti musí být vyčleněn, obrovský prostor, aby na viditelném místě mohly být vyvěšeny všechny hlasovací lístky s nápisem „VZOR“ a všechny ostatní dokumenty, které se dle volebního zákona musí ve volební místnosti vyvěsit. Volební místnosti, které jsou většinou umístěny ve třídách základních škol, však tento prostor nemají a není v možnostech úřadu vybavit každou volební místnost dalšími nástěnkami.
Chápu, že Ministerstvo vnitra muselo předkládanou technickou novelou volebních zákonů reagovat na nedostatky v činnosti okrskových volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017, na které upozornil i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení sp. zn. Vol 58/2017 – 173 ze dne 19. listopadu 2017. Domnívám se však, že zavedení jednostranného hlasovacího lístku ve formátu A4 pro volby do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny a zastupitelstev krajů z důvodu, že členové okrskové volební komise neumí pracovat s oboustranným hlasovacím lístkem, není krokem správným směrem. Naopak tato technická změna znamená obrovské navýšení nákladů ze státního rozpočtu, v praxi nepřiměřeně zasahuje do přípravy, průběhu a organizace voleb volebními orgány a spotřebovává zbytečně neuvěřitelné množství papíru.
Apeluji na Vás, aby ministerstvo na základě ekonomického a provozního dopadu této změny na organizaci voleb, přehodnotilo svůj postoj a iniciovalo novelu volebních zákonů k opětovnému zavedení oboustranného hlasovacího lístku. Domnívám se, že upozornit okrskovou volební komisi a voliče na oboustranné hlasovací lístky, jde i jiným způsobem (např. upozorněním otočit či hlasovací lístek je oboustranný), který nebude pro státní rozpočet a volební orgány, tak podstatným zásahem.
S pozdravem
Renata Chmelová
starostka městské části Praha 10
senátorka